Povede se nám to?
- Snažení
- mishka123
- 03.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouho jsem přemýšlela, zda napsat svůj první snažilkovský deníček na tomto serveru. A dnes mě tak napadlo, že se potřebuji z mých pocitů vypsat.
Jak to vše začalo? Před skoro 3 roky jsme se rozhodli s manželem, že se začneme snažit o naše miminko. Ale nebylo to jednoduché z předchozích vztahů, bylo téměř jasné, že u manžela to nepůjde. Ale já jsem to nechtěla jen tak vzdát, a tak jsme se začali snažit. Když stále po dvou letech miminko a ani // nepřicházeli, rozhodli jsme se, že to začneme řešit jinak.
Objednala jsem nás tedy do Caru. Hned na první konzultaci udělali manželovi spermiogram. Když manžel začal říkat, že si myslí, že je to jeho chyba, že předtím již byl na nějakých vyšetřeních a tam mu potvrdili, že miminko mít nemůže. Doktor tedy neváhal a poslal ho ihned na spermiogram a diagnóza: azoospermie.
Následovala tedy návštěva androloga. Ten nás poslal na genetické vyšetření. Ve výsledcích vyšetření bylo, že já jsem v pořádku. Ale manželovi zjistili Klienfelterův syndrom, což znamená, že má navíc jeden chromozom, tedy XXY. Po této zprávě jsem v sobě cítila takové prázdno. Moc dobře jsem si uvědomovala, co to pro nás dva znamená.
Dohodli jsme se tedy po rozhovoru s andrologem na operaci. Že to alespoň zkusíme, protože androlog nám dával naději, že by se mohlo něco vyoperovat. Plánovali jsme svatbu a 15 dní před svatbou šel manžel na operaci M/T. Nenašli ani jednu jedinou spermijku. Bylo to hrozné, když mi to manžel oznámil. Že své biologické dítě mít nemůže a že jediné, co připadá v úvahu, je dárcovská spermie.
Rozhodli jsme se, že si od toho všeho dáme oddych. Svatba utekla… A já nás objednala opět do Caru. Rozhodli jsme se, že tedy zkusíme IUI s dárcovskou spermií. Bohužel první IUI se nepovedla a my plánujeme další. Manžel je mnohem lépe srovnaný s tím, že miminko mít nemůže, než já. Ale věřím, že my to zvládneme, jako to zvládli jiní a já mu budu moci dát miminko i když biologicky nebude jeho, ale i tak bude jeho táta se vším všudy.
Přečtěte si také
Tátovu novou přítelkyni jsem chtěla přijmout. Pak promluvil můj čtrnáctiletý syn
- Anonymní
- 29.10.26
- 826
„Mami, to je dědova přítelkyně, nebo tvoje kamarádka?“ zeptal se mě čtrnáctiletý syn u nedělního oběda. Táta se zasmál, jeho nová přítelkyně zrudla a já měla chuť se propadnout. Ne kvůli synovi,...
Máma věřila sestře, že ji chci dát do domova. Pravda byla úplně jiná
- Anonymní
- 29.10.26
- 342
Na máminy šedesáté sedmé narozeniny jsem se dozvěděla, že jsem v naší rodině za tu nejhorší dceru. Dort objednala sestra, dárky nakoupila sestra a u stolu se probíralo, jak je skvělé, že se o mámu...
Usnula jsem vyčerpáním na gauči. Děti mezitím málem podpálily dům
- Anonymní
- 29.10.26
- 215
Když jste v takovém stadiu vyčerpání, kdy byste usnuli i vestoje opření o opěradlo tramvaje, mozek vám prostě vypoví službu. Jenže mně vypověděl ve chvíli, kdy jsem to nejméně potřebovala. Málem mě...
Manžel neumí platit online. Všechny účty platím já. Jeho lenost mě ničí
- Anonymní
- 29.10.26
- 245
V dnešní době, kdy si díky pár kliknutím objednáte nákup až do domu, zaplatíte letenky nebo vyřídíte úřady, žije můj manžel v pravěku. Má sice v kapse chytrý telefon (který moc neumí používat), ale...
Myslela jsem, že mě tchán obdivuje. Pak jsem zjistila, co řeší s mým mužem
- Anonymní
- 29.10.26
- 940
Když tchán potřetí během nedělního oběda prohlásil, že takovou svíčkovou neměl ani v restauraci, skoro jsem se začala červenat. Jenže o pár dní později mi manžel mezi řečí prozradil, co mu jeho...
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 1396
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 1257
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 3046
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 2505
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 1277
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
Hlavní je, že pořád je řešení 
: tátouje ten kdo dítě má rád a vychovává ho, ne ten kdo „dá spermii“.
Je jedno čí to je spermie, miminko bude vaše, ty budeš máma a partner táta a budete skvělý rodiče 
Jediná šance, jak mít miminko geneticky nezatížené (a věř mi, tenhle průser - pardon za ten výraz - nepřeju ani nejhoršímu nepříteli) je IVF s PGD. Proběhly všechny konzultace a vyšetření v CARu, pak svatba a já 3 dny po svatbě místo líbánek začala se stimulací. Bylo strašně fajn poslouchat, jak ta vajíčka ve mě pěkně rostou…ze 16 folikulů dostali 9 vajíček..pořád dobrý. Ale druhý den telefonát, že se vyvinulo jen jedno embryjko…pak 3 dny čekání, mezi tím genetika a v den, kdy jsem byla připravená jet na transfer mi zavolali, že naše jedno jediné embryjko je nemocné 
. Za pár let uvidím, jak mi odchází manžel…fakt nechci totéž vidět u vlastního dítěte.
