Povede se nám to?
- Snažení
- mishka123
- 03.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouho jsem přemýšlela, zda napsat svůj první snažilkovský deníček na tomto serveru. A dnes mě tak napadlo, že se potřebuji z mých pocitů vypsat.
Jak to vše začalo? Před skoro 3 roky jsme se rozhodli s manželem, že se začneme snažit o naše miminko. Ale nebylo to jednoduché z předchozích vztahů, bylo téměř jasné, že u manžela to nepůjde. Ale já jsem to nechtěla jen tak vzdát, a tak jsme se začali snažit. Když stále po dvou letech miminko a ani // nepřicházeli, rozhodli jsme se, že to začneme řešit jinak.
Objednala jsem nás tedy do Caru. Hned na první konzultaci udělali manželovi spermiogram. Když manžel začal říkat, že si myslí, že je to jeho chyba, že předtím již byl na nějakých vyšetřeních a tam mu potvrdili, že miminko mít nemůže. Doktor tedy neváhal a poslal ho ihned na spermiogram a diagnóza: azoospermie.
Následovala tedy návštěva androloga. Ten nás poslal na genetické vyšetření. Ve výsledcích vyšetření bylo, že já jsem v pořádku. Ale manželovi zjistili Klienfelterův syndrom, což znamená, že má navíc jeden chromozom, tedy XXY. Po této zprávě jsem v sobě cítila takové prázdno. Moc dobře jsem si uvědomovala, co to pro nás dva znamená.
Dohodli jsme se tedy po rozhovoru s andrologem na operaci. Že to alespoň zkusíme, protože androlog nám dával naději, že by se mohlo něco vyoperovat. Plánovali jsme svatbu a 15 dní před svatbou šel manžel na operaci M/T. Nenašli ani jednu jedinou spermijku. Bylo to hrozné, když mi to manžel oznámil. Že své biologické dítě mít nemůže a že jediné, co připadá v úvahu, je dárcovská spermie.
Rozhodli jsme se, že si od toho všeho dáme oddych. Svatba utekla… A já nás objednala opět do Caru. Rozhodli jsme se, že tedy zkusíme IUI s dárcovskou spermií. Bohužel první IUI se nepovedla a my plánujeme další. Manžel je mnohem lépe srovnaný s tím, že miminko mít nemůže, než já. Ale věřím, že my to zvládneme, jako to zvládli jiní a já mu budu moci dát miminko i když biologicky nebude jeho, ale i tak bude jeho táta se vším všudy.
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 1695
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 667
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 630
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 370
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 194
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2486
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1257
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 961
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 1196
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1520
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
Hlavní je, že pořád je řešení 
: tátouje ten kdo dítě má rád a vychovává ho, ne ten kdo „dá spermii“.
Je jedno čí to je spermie, miminko bude vaše, ty budeš máma a partner táta a budete skvělý rodiče 
Jediná šance, jak mít miminko geneticky nezatížené (a věř mi, tenhle průser - pardon za ten výraz - nepřeju ani nejhoršímu nepříteli) je IVF s PGD. Proběhly všechny konzultace a vyšetření v CARu, pak svatba a já 3 dny po svatbě místo líbánek začala se stimulací. Bylo strašně fajn poslouchat, jak ta vajíčka ve mě pěkně rostou…ze 16 folikulů dostali 9 vajíček..pořád dobrý. Ale druhý den telefonát, že se vyvinulo jen jedno embryjko…pak 3 dny čekání, mezi tím genetika a v den, kdy jsem byla připravená jet na transfer mi zavolali, že naše jedno jediné embryjko je nemocné 
. Za pár let uvidím, jak mi odchází manžel…fakt nechci totéž vidět u vlastního dítěte.
