Příběh s dobrým koncem
- O životě
- Nelishe
- 07.06.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jmenuji se Nela, jsem tu skoro nová, a rozhodla jsem se sem, pokud Vám to nevadí, trošku vypsat. Na střední škole sem byla tak trošku divočejší typ a užívala jsem si život plnými doušky. O trvalém vztahu jsem nechtěla ani slyšet. Vše se změnilo, když jsem v 18 letech potkala jednoho kluka ve 4 hodiny ráno v tramvaji.
Psal se listopad roku 2007, a já se dozvěděla tu nejkrásnější novinu ze všech - byla jsem těhotná! S přítelem (klukem z tramvaje) jsme nic neplánovali - bylo mi 20 let, jemu 33 a živořili jsme spolu něco málo přes 2 roky. Z této zprávy byl nadšený. V tom okamžiku jsem věděla, že právě s ním chci zůstat napořád.
Naše štěstí netrvalo dlouho. 29. 1. 2008 jsem začala trošku špinit a tak jsme pro jistotu vyrazili do nemocnice. Po vyšetření nám bylo řečeno, že je to normální a poslali nás domů. Bohužel jsme se tam za pár hodin, v noci, vraceli, protože krvácení bylo o hodně silnější a uslyšela jsem tu hnusnou větu - „je mi líto, srdíčko Vašeho miminka nebije“. Ležela jsem na vyšetřovacím stole jak opařená, nechtěla jsem tomu uvěřit, slzy tekly proudem… Rovnou si mě tam nechali a ráno udělali revizi. Byla jsem ve 12. tt a náš plod lásky zemřel 30. 1. 2008.
Po tomto incidentu jsem na tom byla psychicky špatně, pořád jsem jen brečela, nechtěla nikoho vidět a říkala si, že nemá smysl žít. Útěchu jsem hledala hlavně v alkoholu, za což se dodnes stydím a Tobě, Jaroušku, omlouvám. V té době jsem toho o potratech moc nevěděla. Myslela jsem si, že skoro každá maminka má to štěstí mít zdravé miminko. A že já selhala. Po „studování“ neplodnosti a potratech na internetu, mě překvapilo, jak často se to stává 
Měsíce plynuly a ze snažilky se stala zoufalka. Naštěstí jsem po boku měla svého přítele, který mi celou tu dobu držel čumák nad vodou. Přestali jsme na to všechno myslet a zase si užívali života jako dřív.
Psal se květěn roku 2O1O a já se opět dozvěděla tu nejkrásnější novinu ze všech - byla jsem těhotná! TP stanoven na 22. 1. 2011. Zase jsem si prošla špiněním a hrozným strachem, že o miminko příjdeme. Od srpna jsem byla na rizikovém, doma. 30. 1. 2011, přesně na den 3 roky po potratu, se nám narodila naše vytoužená a milovaná dceruška Terezka. Byl to ten nejkrásnější okamžik mého života!
Chtěla bych poděkovat všem maminkám za příběhy z Prázdné náruče. Díky nim jsem si uvědomila, že jsem na tom byla ve 12. tt ještě relativně dobře. Nedokážu si představit, co všechno jste si musely prožít. Obdivuji Vás, jak jste silné!
Děkuji Vám, že jste to dočetly až sem.
P.s. - „Naděje umírá poslední.“
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1832
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1078
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1941
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 791
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 469
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21887
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2962
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2673
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Máme skoro stejně staré holky 
! Terezka je nadherna 
Věděla jsem, že to bylo koncem ledna, ale přesné datum jsem nějak vypustila. Na osud nevěřim, ale tohle byla opravdu divná náhoda… 
