Příchod na svět miláčka Emičky
- Porod
- Šája
- 14.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak přišlo na svět jako dáreček k narozeninám mně i mému staršímu synovi Adámkovi naše májové koťátko Emička. Po těhotenství, které jsem si maximálně užívala, i když naplno až od druhé půlky, protože první půlka byla plná stresů z různých vyšetření genetika, odběr plodové vody, kardio miminka, přišel na svět na prvního máje náš miláček Emička.
Termín jsem měla, stejně jako před osmi lety se synem Adámkem, stanovený na osmého května. Adámek se před osmi lety narodil druhého května
Na mé narozeniny, třicátého dubna, po té, co mi napsala štastnou sms spolutěhulka Míša z Květňátek 2011, že už má svoji holčičku u sebe, mi praskla plodová voda. V klidu jsem se doma připravila, umyla si vlasy, běhala jsem tu s ručníkem mezi nohama a ještě si psala s holčinama na Květňátkách. Manžel nechápal, že dřepím u netu… ![]()
Když jsem měla vše dopřipraveno, odvezli jsme syna Adámka k mojí mamině a vypravili se do porodnice. Tam zjistili, že se opravdu jedná o plodovku, přesto, že jsem říkala, že nemám pochyb, sestřička udělala test a řekla, že skutečně není pochyb
, byla jsem přijata a manžel poslán domů, že k porodu to zatím nevypadá, pan doktor po vyšetření, po kterém jsem začala krvácet a bolel mě děsně podbřišek, říkal, že to vidí tak někdy další den.
Takže manžel jel zpátky k mojí mamce, že se tam podívá na hokej a já byla uložena na porodní pokoj, kde už byla jedna paní přijatá s nepravidelnými kontrakcemi. To bylo někdy kolem dvacáté hodiny. Vyprosila jsem si večeři, od oběda jsem nic nejedla, dostala jsem dva rohlíky, máslo a plátkový sýr. Chvíli po jídle začaly nepravidelné kontrakce. Bylo asi dvaadvacet hodin. Přišla porodní asistentka, natočila monitor, ukázala záznam doktorovi a že se mám přemístit na porodní sál, že uděláme klystýr a pan doktor, že chce za hodinu monitor zopakovat.
Na porodním sále jsme se domluvily, že až se v klidu vyprázdním po klystýru, že si můžu pomalu zavolat manžela, ať už tam se mnou je, že to sice ještě dost hodin potrvá, tak že nemusí chvátat… Tak jsem asi hodinku po klystýru, když už jsem byla vyprázdněná, volala manželovi, ať pomalu přijede, ale že nemusí chvátat. Ještě jsem mu říkala, at si vezme nějaké cédéčko ![]()
To už jsem ale měla kontrakce téměř nepřetržité – jestli mezi nimi byly pauzy deset vteřin tak je to moc. Skoro už jsem lezla bolestí po zdi
. To bylo někdy kolem půlnoci. Přišla porodní asistentka, připojila mě na monitor, jestli prý ho zvládnu, ale to už bylo šílené, jedna kontrakce za druhou, p. a. když to viděla, tak rychle vše připravovala.
Tak jsem ležela připojená na monitoru s jednou velikánskou kontrakcí a měla, stejně jako u prvního syna, pocit, že se mi už chce šíleně tlačit, ale myslela jsem, že ještě nesmím – u syna mi to zakazovali… P.a. když mě viděla, tak prý – nechce se Vám tlačit? A já na to, že šíleně. Tak koukla jak to vypadá a povídá: rodíme,rodíme, volala doktora a já se ptala: stihne to manžel? A ona: jak to má daleko? A já: asi deset kilometrů, a ona, no snad jo… Tak jsem požádala, aby mi podala telefon, že manželovi zavolám a zjistím, jak je na tom. P. a. že mi ho podá, ale ať proboha manžela hlavně neděsím, aby dojel v pořádku – vše probíhalo v té šílené bolesti ![]()
Vytočila jsem manžela a řvu na něj – kde jsi? a on že tak deset minut od nemocnice. Řvala jsem na něj do telefonu, ať dělá a p.a. řvala na mě, že mi říkala, ať ho neděsím
Byla to docela komedie
Když jsem položila telefon, že prý tedy můžu tlačit, to už tam byl doktor i dětská lékařka, takže jsem střídavě tlačila a střídavě netlačila, jak chtěla p. a., do toho jsem ječela, že manžel to určitě nestihne, no děs a hrůza a fofr. Malá měla venku hlavičku, když přilítla sestra, že manžel už zvoní dole, tak já štastná, že tam nakonec tak akorát bude, ale dole na příjmu ho odchytili s tím, že musí zaplatit poplatek za otce u porodu…
Než mu vytiskli potvrzení, malinká byla venku…
Manžel dorazil asi tři minuty po jejím narození, když ji rychle otřeli a dali mi ji na břicho. Kdyby po něm honem honem nechtěli ten poplatek, byl by to stihl. Stejně mu ho nakonec vrátili, protože u porodu nebyl… no comment. Já jsem brečela střídavě štěstím a střídavě lítostí, že tam manžel nebyl včas, nicméně maličkou viděl ještě nahatou a pak asistoval sestřičkám u oblékání a zabalování malinké. Pak porod placenty a šití, u toho všeho už byl. Nastřihnout mě nestihli, takže jsem jsem se natrhla. Šití žádná slast, ale samotný porod bolí rozhodně víc.
Tak takto přišel na prvního máje, tři minuty po jedné ranní, na svět náš miláček Emička s mírou 50 cm a váhou 3630 g.
No a jsme pěkně v řadě za sebou: já třicátého dubna, Emička prvního května a Adámek druhého května ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1629
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 684
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20594
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....