Příchod Viktorie
- Porod
- Mvkoty
- 03.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož to byl můj druhý porod, věděla jsem, do čeho jdu. Ale to jen do té doby, než mi dr. oznámil, že budu rodit císařem. Těhotenství probíhalo v pořádku a tak jsme se s přítelem a synem těšili na další přírustek do rodiny. Věděli jsme od začátku, že budeme mít holčičku. I kdyby mi to doktor nepotvrdil, věděla jsem to. Nějaký vnitřní hlas mi to prozradil.
Termín jsme měli stanovený na 14. března 2011, a tak jsme se s blížícím termínem chystali na to, kdy mi v porodnici řeknou datum nástupu. Počítali jsme s tím, že budeme rodit zhruba 14 dní před termínem, tak jak je u sekce bězné. Jaké ale bylo překvapení, když mi v porodnici stanovili termín na 10. března, pouhé 4 dny před termínem s tím, že na další kontrolu mám přijít ještě 8. března. To už jsem se smála a říkala jsem si, že tak dlouho nevydržím a porod se mi sám rozjede mnohem dříve. Nakonec jsem ještě i tuto kontrolu absolvovala a to u dr. Klimkové. Dohodly jsme se na hodině nástupu a paní doktorka slíbila, že se za mnou zastaví na pokoji, protože mě nebude moci rodit ona.
Doma jsem si připravila vše potřebné do porodnice a k porodu vše přesně podle instrukcí sestřiček a paní doktorky. Syna jsem odvezla k babičce a pomalu se začala těšit na raní nástup do porodnice. Odpoledne 9. března se mi opět ozvali poslíčci a protože jsem je poslední dobou měla docela často nějak jsem tomu nevěnovala pozornost. Ale když už se bolesti stupňovaly a zkracovaly se i intervaly, trochu jsem zbystřila. Dala jsem si vanu, abych ulevila zádům a čekala, co se bude dál dít.
Večer jsem si měla píchnout injekci Claxanu před plánovanou sekcí, ale protože jsem měla kontrakce po 7 minutách, volala jsem do porodnice, zda si mám injekci píchnout nebo ne. Bohužel jsem se nedovolala. Injekci jsme tedy s přítelem píchli a čekali, co se bude dít. Já jsem si šla lehnout, že to buď přejde nebo ne. V půl jedenácté už jsem věděla, že to nepřejde a že budeme muset jet směr porodnice. Přítel ještě vyběhl vyvenčit pejsky, já jsem se pomalu oblékla vzala věci a napsala kamarádkám, že jedu rodit.
V jedenáct už jsme byli v porodnici, sestřička mě vzala na příjem, asistentka mě prohlédla s nálezem otevřená na 2 a čekalo se na doktora. Pan doktor přišel, představil se mi jako dr. Frühauf, natočil mi monitor, vyplnil se mnou papíry k příjmu. Po natočení monitoru mě prohlédl i pan doktor, to už jsem byla otevřená na 4. Ještě mi oznámil, že vzhledem k tomu, že jsem si píchla injekci, tak nebudu moci mít epidurální anestezii, ale celkovou narkózu.Byla jsem z toho zklamaná, protože jsme s přítelem chtěli být u narození naší princezny společně.
Rozloučila jsem se s přítelem a následovala sestřičku na připravnu a poté na operační sál. Než jsem dostala narkózu, stačila jsem se podívat na hodiny, bylo 00:05 hodin. Když mě vezli ze sálu, šel se mnou celou cestu i přítel. Ukazoval mi fotky naší dcerky, ale já vše viděla jako v mlze. Plakala jsem štěstím, že je maličká v pořádku. Odvezli mě na JIPku, kde jsem se z narkózy ještě dospala a probrala jsem se ráno před vizitou.
V devět hodin mi přivezli maličkou ke kojení. Sestřička mi řekla míry a že je maličká naprosto v pořádku. Takže už jsem věděla, že jsem dne 10. 3. 2011 v 00:27 hodin přivedla na svět dceru Viktorii s mírami 2610 g a 46 cm. Jakmile jsem viděla ten uzlíček, opět jsem měla slzy v očích. Byla, je nádherná, celá tatínek. Bohužel se nechtěla moc přisát, a tak jsme se aspoň pomazliliy a seznámily.
Druhý den už sosala statečně a od té chvíle jsme už pořád spolu ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 937
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1628
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 684
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 397
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20581
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....