Přítel mě komanduje

Milý deníčku, zakládám tě, abys mi pomohl utřídit si myšlenky, získat nadhled a zvládnout situaci. Přítel je milující, ale neustále komandující a já opravdu nevím, co dělám špatně.

Je to 2,5 roku co jsem se svým přítelem. Máme spolu krásnou 17 měsíční dceru. Moc hodná, milá holčička, která nezapláče, nezazlobí, krásně povídá a před 2 měsíci začala chodit. Děťátko jsme oba moc chtěli, i po krátké známosti. Znali jsme se intenzivně víc jak rok a když jsme spolu začali „chodit“, tak za 3 měsíce jsme zkusili mimi a ono se zadařilo. Partner je o 15 let starší, inteligentní, společenský, kamarádský, hodný. Rád pomáhá okolí, i v domácnosti. S malou si umí krásně hrát, dělá mu radost, když má nové pokroky, vyloženě si ji užívá.

Již 2 roky podniká, a tak je s námi hodně často doma. Dalo by se říct 3 dny v týdnu a zřejmě tady je kámen úrazu. Je hodně úzkostný na bacily, viry, špinavé ruce, vkládání předmětů do úst (u dcerky). V momentě, kdy začala lézt, mám doma peklo. „Jdi jí umýt ruce, sáhla na bačkory. Podívej se, co si dala do pusy. To na ní nemůžeš SAKRA dávat pozor. To ti musím být pořád za pr…?“ a takové výlevy slyším každý den.

Podotýkám, že malá je v čistotě, pravidelně, až možná moc pečlivě přebalovaná. Slovní zásobu má velmi dobrou, pozná ve známých knížkách vše, co jí ukážu. Nemáme s ní problém co se týká jídla. Je neustále usměvavá. Prostě myslím, že není nikde problém a přeci se každý den něco najde, za co je třeba mě seřvat. Když s ní jdu ven, tak pořád někde courám, když s ní ven nejdu, tak mu „hrabe“ a musí jít ven on „protože by se jinak zbláznil.“

No a hlavně on je opravdu „syn svého otce“. Otec je typ člověka Brouk Pytlík - vím vše, všude jsem byl, vše umím. Ale skutek utekl. Neustále svou ženu peskuje, ona je jeho posluhovačka, podavačka, on jen sedí, leží a vydává pokyny. Jeho humor je vtipný opravdu jen když ho znáte 5 minut, pak začne útočit, aniž by vás blíže znal. Neustále vás zkouší, zda víte, jak vznikají červánky? Ne, nevíte? Ani vás to nezajímá? No jo, „tak si umři blbá“. Atd.

Přítel je v tomto druhu humoru stejný, i v komdandování, tak vím, že s tím nic neudělám, ale JAK TO PŘEŽÍT? Copak je normální mi říkat, že se malé zbavuji tím, že ji dám spát, když vidím, že je unavená (v 19 hodin)?. Nebo mi říkat, že jsem líná, když mu nechci jít pomoct umýt malé pusu, protože uklízím hračky? Mně to normální nepřijde, jemu ano. Dostala jsem od něj doporučení, ať si zajdu k psychologovi, poté co na něj nekontrolovatelně ječím, protože mě zase osočil z něčeho, co je dle mého názoru nespravedlivé.

Např. jsem dceři vyléčila afty za 4 dny (běžná léčba cca 10 dní) a on mi řekl, že nejsem ani schopná jí ušetřit bolesti od aftů! Tak jsem si k té psycholožce zašla. Jsem NORMÁLNÍ, INTELIGENTNÍ žena. Ještě k úplnému dotvoření obrazu, nemám chůvy, dcerku nedávám na hlídání, pokud nejdeme do kina nebo někam jinam jen spolu, takže 99 % jsem s ní. Na hory jedeme s ní, do restaurace na oběd s ní. Prostě mě to s ní baví a to fakt hodně. Chodím s ní cvičit. Takže hláška, že se jí zbavuji, mi dokáže pořádně rozproudit krev.

Miluji ho hrozně moc. Nikdy jsem si nemyslela, že bych s ním nebyla, ale poslední dobou jsem fakt hotová. Psycholožka mi řekla, že ze zkušenosti mi může říct, že s ním nezůstanu. Že se to nedá vydržet. Ale já chci, už kvůli malé. On je skvělý táta a pokud nekomanduje, tak i skvělý partner. Pokud jste dočetli až sem, tak vám moc děkuji a zároveň připisuji vysvětlení, proč tento typ deníčku píši. Je tu spousta diskuzí na téma partnerství a myslím, že někteří z vás by mi mohli poradit JAK PŘEŽÍT TAKOVÝ TYP ČLOVĚKA, tak abychom spolu byli spokojení a šťastní.

Díky moc všem.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
2.2.11 07:31

Ahoj,

teda upřímně, máš můj obdiv..nedovedu si představit, že by mi tohle dělal manžel. Na mě to působí tak, že tě vlastně permanentně uráží, jsi nemožná, takže na tebe musí dohlížet a říct mi muž že jsem líná..a ještě muž který je ode mě 15 let (čekala bych jistou míru inteligence)..já bych se s ním asi pořád hádala, ale i to časem omrzí..podle mě není návod, jak přežít chování svého muže, jestli byl takový vždycky, jen tys to v zamilovanosti neviděla, nezmění se, znáš to člověka nepředěláš..jestli je takový až teď, je řada na něm začít na sobě pracovat..protože čím budete starší, tím ti to bude víc vadit a on samozřejmě bude čím dál víc nesnesitelný..přeju ti, aby to dopadlo ke tvé spokojenosti, jsi podle mě úžasná, já bych ho nejspíš už něčím bacila po jeho chytré hlavě :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :oops: :pankac:

  • Upravit
lasička1
8935
2.2.11 07:40

Myslím,že psycholožka měla pravdu.On se opravdu nezmění,pořád bude mít potřebu tě komandovat.Nepřestane,protože to nedokáže,má to v sobě zakódované.
A „bohužel“ ty jsi inteligentní a víš,že to co on říká není pravda,že tě osočuje nespravedlivě a nedokážeš se s tím vyrovnat.Kdyby měl vedle sebe nějakou husičku,která si nechá všechno líbit,která pro klid bude vše házet za hlavu a nevnímat,tak ten vztah bude spokojenější.
Třeba by pomhlo trochu situaci dostat do přijatelných kolejí tím,že by si nevyvracela to co říká,nešla dělat hned to co on chce,ale vždy s nadhledem odpovídala.
Malá sáhla na bačkory-tak říct-ale mě to nevadí a jak vidíš,malé také ne…byli jste venku-s úsměvem říct-tam bylo nádherně…a dál to nerozebírat.Na hlášku chceš umřít blbá-bych sdělila,že je to příjemnější a pohodlnější. :lol: Prostě vyvést ho z míry tím,že nebudeš poskakovat a dělat to co chce on,ale ukázat,že máš svojí hlavu.

  • načítám...
  • Zmínit
Hanka1
2.2.11 07:41

jak tohle prezit neporadim, ale zkus vydrzet do doby nez pujde mala do skolky. Ty pujdes do prace a jeho tak casto neuvidis. Teda ale je mozne, ze ti zacne vycitat, ze se male chces zbavit a frknes ji do skolky. Nevim, jaka je vase financni situace, ale jestli Vas bez problemu uzivi a vas rozpocet neni vazany na tvuj prijem z rodicaku ci vydelku, tak si tipuju, ze si te bude chtit drzet doma. Mne to zavanim pocinajicim psychickym terorem. Priprav se, ze kdybys od nej chtela odejit, tak te zacne vydirat pres dceru - ze ji vysoudi, pac se o ni nestaras, nevenujes se ji apod. Manzele asi nejste, takze bych si pomaloucku polehoucku na urade zaridila dceru do sve pece, abys byla pripravena predem…Hodne sily. Hanka

  • Upravit
adajar
909
2.2.11 07:50

Ahojky. V tomhle ti neporadim, ale pokud je stejnej i tchan a to je tak mas smulu na chlapa. A promin to neni komandovani to je tvoje ponizovani podle toho co pises. A bohuzel to bude horsi. Ja bych ho zbalila a sla s nim do manzelske poradny. A ver tohle se neda dlouho snest. Preji ti hodne stesti a pevne nervy.

  • načítám...
  • Zmínit
cmelda
2753
2.2.11 07:55

Hele, on se nezmeni. Takze pokud s nim chces vazne zustat (a v soucasne dobe zustavat ve vztahu jen kvuli diteti je pitomost, osvedcena a proverena lety), tak ti nezbude nez se mu prizpusobit :nevim: Nic jinyho necekej. Bud se s tim smir a nebo odejdi.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
2.2.11 08:06

Ty jo jsme se lekla rano,jestli jsem ve spani nezalozila denicek.U nas me manzel porad buzeruje zase kvuli cistote,vsechno umi udelat lip,po me musi vsechno preuklizet a vlastne porad neco,je to taky prehnany.A bohuzel to ma taky po otci,ted mam strach ze to nauci i deti.No jeho matka je z otce dost na nervy,ale je to povaha mouchy sezer,takze to jde.Ja jsem bohuzel jina a tak se casto hadame.Po pravde dost casto uvazuju,ze to vzdam a zdrhnu.Manzel je jinak uzasnej a k detem to ani nelze popsat,moc pomaha atd. a moc ho miluju,ale vidim to ze jednou to nevydrzim.Moc ti drzim palce,aby se ti to podarilo.

  • Upravit
elchirk
8937
2.2.11 08:16

No to tě teda obdivuju, že to vydržíš, to já bych po každé jeho nesmyslné výtce vyskočila jak čertík z krabičky a měli bysme doma itálii, což by mě teda ale neuvěřitelně vyčerpávalo, protože hádky nesnáším. Myslím si, že byste měli chodit k nějakému psychologovi společně - třeba do manželské poradny, musí se najít nějaký kompromis. Ale ta psycholožka má pravdu, že to nemůžeš dlouho vydržet. A pokud jo, tak dřív nebo později skončíš někde u psychiatra s vážnými psychickými problémy.
A to máte hodnou holčičku, kdyby jste měli nějakou vzteklinku ubrečenou, tak by ti vyčítal i její brekot a vztekání?
Já si myslím, že prblém je v tom věkovém rozdílu, on tě nebere jako rovnocennou partnerku, ale jako malou holku, kterou musí neustále hlídat a peskovat, má tě jako dítě.

  • načítám...
  • Zmínit
Sany80s
13048
2.2.11 08:32

To bych nevydržela. Když mi někdo vytýká něco neprávem, tak bouchnu hodně rychle.Tvůj muž si na tobě zvyšuje sebevědomí. Pokud se nezmění, tak nejspíš zkazí život nejen tobě, ale i dceři, protože nepochybuju, že se k ní časem bude chovat podobně.
Zkusila bych ještě jednou psychologa(spíš zaměřeného na manželské problémy), a pak tam dotáhnout manžela pod záminkou, že s ním chce kvůli tobě mluvit. Klidně to sveď na to, že je to jen kvůli tobě, nějak ho tam dostat musíš. Kdyby byl ten psycholog chlap, bylo by to fajn. Pochybuju, že by měl tvůj manžel k ženě takovou úctu, že by se vůbec byl ochoten zamyslet.
Ale zklamu tě s tím, že by se to dalo vydržet. Za chvilku by z tebe byla neurotická a nesebevědomá osoba.

  • načítám...
  • Zmínit
katule9
2292
2.2.11 08:33

Zkus si s ním promluvit,ale to asi nebude k ničemu,nejlepší je ho neposlouchat,prostě na to jeho komandování vypni a nevnímej ho,ber to s nadhledem a jistou dávkou humoru a uvidíš že to bude mnohem líp :mrgreen: .Takovyhle lidi jsou totiž rádi když jim odporuješ a odpovídáš.Přeju hodně štěstí

  • načítám...
  • Zmínit
Adaneli
15439
2.2.11 08:48

Je to přesně tak, jak píšeš. Celý život viděl, jak se jeho otec choval k jeho matce až nakonec převzal naučený vzorec chování. Obávám se, že takový člověk se nezmění, má to prostě v povaze. I když bys mu to vytkla, bude se snažit dva, tři dny a potom vše zajede do starých kolejí.

Takže řešení se nabízejí dvě:

  1. od něj odejít,


b) smířit se s tím a nebrat si jeho útoky osobně.

Možná holky poradí i něco jiného, ale já jiné řešení nevidím. Pochybuji, že se takový člověk někdy změní. Asi jsem tě moc nepotěšila, viď? Ale třeba se pletu a zase bude líp. Každopádně můžeš zkusit si s ním v klidu promluvit a probrat s ním to, co ti vadí.

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
2.2.11 08:51

nevydržíš s ním a když ano, bude z tebe sumbisivní osoba, která proti němu nebude mít šanci. Ačkoli máš mozek a budeš mít svůj názor, nebudeš mít šanci mu ho říct a pokud ano, tvůj názor bude brán jako blbost. Postupem času nebudeš s ním nikam chodit, budeš raději doma, protože tě začne schazovat a komandovat i na veřejnosti, jeho názory budou ty nejlepší, když on se rozhodne, tak to tak bude a bude jedno, jestli se bude jednat o nákup nebo dovolenou. Věř, zažila jsem to s vlastním otcem. Matka to vydržela neuvěřitelných 38let, já bych ho vykopla po 1 roce. Ke konci už mu nešlo říct, ani, jé tys zapomněl koupit jogurty´, následovala hodinová přednáška zavržená řvaním a větou já tu nikdy neudělám nic dobře, prásknutí dveřmi a odejitím z baráku. Vždy když byl doma, máma se nemohla dívat na telku, on určoval, na co se bude dívat on a kdo chtěl, mohl se dívat s ním. Doma nic nedělal, jen se to stupňovalo, ke konci řval po mámě, že má doma bordel a že by měla jít vyluxovat (byla právě nemocná se zády a jeho nenapadlo, že by jí měl pomoct). K nám dětem byl vždy perfektní… až v dospělosti jsme prozřeli. Bylo toho ještě mnohem víc. Takže mám jen radu, to, že miluješ je fajn, ale kvůli lásce se nenech terorizovat nebo zašlapávat svoji osobnost.

  • načítám...
  • Zmínit
tikule
1605
2.2.11 09:02

To mi je hodně známí…M§j názor je,že půjdete od sebe.Já má takovou zkušenost za sebou.Měla jsem přítele byl o 11 let starší.Ale otom to není.Popisuješ situace,který on přesně dělal.Má dvě dcery z prvního manželství,S jeho bývalou jsme se skamarádili a když mi vyprávěla proč se s ním vubec rozvedla,tak jsme nevěřila.Ale po čase jsem zjistila,že ten člověk je úplně stejný a nikdy se nezmění.Navíc to viděl celý život u svého otce.Pro ně byla manželka nebo spíš ženská obyčejnej povl,kterej musel skákat tak jak písknou.Já jsem takový povahy,že jsem si to nenechala líbit,ale mamka jeho je mouchy sežerte si mě.Je to výchovou rodičů.A můžu ti jen říct,že to bude horší a horší.Teď se jim na podzim dokonce stalo,že ten jeho slavnej tatínek dal na plotnu pánev a odešel si k sousedovi.Jenže panímáma byla venku na zahradě a málem jím shořel celej barák.Samozřejmě to svedla na panímámu co dělala venku že měla sedět doma na prdeli.A přesně takovýhle situace já zažívala s mladým.Já to vydržela rok.Ty už máš skoro tři roky za sebou,jestli to ustojíš tak seš fakt dobrá.Ale nic ve zlém,aby jsi pak k tomu psychologovi nechodila pravidelně. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
NiKina
4705
2.2.11 09:30

přítel je milující???
Láska je o něčem jiném, o „nevlastnění…“
přítel je leda tak manipulující…

řešení je tady jediné - buď si na to zvyknout a přijmout to jako svůj „kříž“… nebo odejít…

„starej pes“ už se asi měnit nebude, to je marná naděje, vidím to ve svém okolí, prostě málokdo má tu kliku, že padne na dobrýho partnera. Třeba se to mezi vámi ještě nějak vylepší, zázraky se taky dějí…
Držím palce pro dobré rozhodnutí
 NiKi

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
2.2.11 09:33

Zdenísku,

nemůžu nezareagovat… Mám doma něco hodně podobnýho. Mockrát jsem si už hledala i podnájem, že od něj odejdu. Taky ho mám ráda, ale hodně už si to pohnojil a víceméně s ním zůstávám ze strachu, jak bych to s dětmi zvládla. Bylo to ale na začátku horší, než jsem se naučila jak na něj. V našem případě dělání „jako že nic neřekl“ nemělo úspěch, právě moje mlčení ho provokovalo k ještě větší aktivitě. V poslední době se mi to daří zvládat naopak s přístupem podobným tomu jeho. Tzn že mu to vrátím srejně ostře. Žádný hysterický ječení, ale dobře mířená poznámka. Např.:tak pokud ti vadí, že malá sahá na bačkory, jdi ji umýt sám. Já s tím problém nemám. Nebo:podívej, já jdu ven, protože dítě ven musí a navíc, kdo tě má pořád poslouchat? Na to, že tě musí stále hlídat, bych asi odpověděla, že snad nejsi jediný rodič, ať se uklidní.
Fakt si myslím, že nejhorší je nechat si to líbit. Můj přítel by dřív nikdy chybu neuznal, neomluvil se. Dneska když na něho vystartuju, vzteká se- já řeknu svý a ostatní už ignoruji. Jsem naštvaná a nebavím se s ním. On nad tím ale evidentně přemýšlí a párkrát se mi i přišel omluvit.
Přiznám se, že moc šancí nám nadávám, snášet to dlouhodobě nehodlám a pokud se nesrovná, jdu od něj.
Každý je ale individuum, možná budeš slavit větší úspěchy…
Rozhodně to chce ale změnit přístup k němu. Jak to bude fungovat, uvidíš.
Rozhodně nesouhlasím s tím, že čeká na tvou reakci, aby se mohl pohádat. On potřebuje mít navrch a to mu nesmíš dopřát. Setřít ho a dál si nevšímat.
Moc ti přeji, aby se ti to povedlo a nemusela ses už trápit. Ať s ním, nebo bez něj

  • Upravit
Black_Orchids
3839
2.2.11 09:33

Pokud se to, co popisuješ, odehrává opravdu denně, není to „jen“ komandování. To je skoro na hraně psychického týrání. K psychologovi by si měl zajít Tvůj přítel spíš než Ty.
Co se týče přehnané čistoty - jedna věc je udržování pořádku a druhá věc je hnaní této záležitosti ad absurdum… Navíc ti potvrdí každý rozumný dětský lékař, že dítě vychovávané v přehnané, až sterilní čistotě pak jakmile přijde do „normálního“ prostředí (školka, škola, dětské koutky apod.) je náchylnější k nemocem a alergiím mnohem víc než děti, které si občas strčí do pusy něco nepatřičného - protože mají vybudovanou přirozenou imunitu.

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
2.2.11 09:48

Tenhle chlap že tě miluje? Co si to namlouváš? Pro tohohle chlapa jsi přesně to, co je jeho máma pro jeho otce. Služka, koště a chůva jeho dítěte, kterou může seřvat kdy se mu zachce.

_Vlila s mi krev do hlavy protože přesně tento prototyp chlapa si vzala moje kamarádka z dětství. Taková hodná holka to byla, usměvavá…co je z ní dnes? Strhaná ženská, která je věčně v pohotovosti pro svýho manžílka, už se ani neusměje, protože on z ní vysává veškerou pozitivní energii. Ona se nesmí radovat když se neraduje on, protože „manželka je od toho aby sloužila svému manželovi.“ :poblion:

Nikdy se mu nezavděčí ať se snaží jakkoli. Ani ty se mu nikdy nezavděčíš! On se o vás materiálně dobře postará, to ano, takoví tyto druhy chlapů bývají, taky svojí dceru miluje a bude milovat, ale ty pro něj nejsi ani to hovno u cesty. Uvědom si to a prchej! Chceš snad aby si tvoje holčička našla jednou takovýho chlapa jako je její dědeček i otec? A to se přesně stane, protože ženy si bohužel vybírají podvědomně partnery paradoxně podle vzoru svých otců.

Promiň za hrubou upřímnost ale mám vztek, že se takoví chlapi rovnou neposílají do psychiatrické léčebny, protože tam patří. Nebo na jinou planetu kde by se mohli navzájem plácat po zádech jací jsou to borci a jaký jsou ty ženský košťata.

Jdu dočíst komenty ostatních.

  • načítám...
  • Zmínit
Pettulle
11502
2.2.11 10:12

Ahoj, no tak tohle se asi přežít nedá a tobě to zachvíli začne lízt krkem a stejně od něj odejdeš. K psychologovi by si měl zajít především on,protože on má problém a on není normální. Z tvého deníčku jsem vyčetla, že si nenecháš „srát“ na hlavu a obořuješ se proti němu, což je v pořádku. Asi bych mu začala vyhrožovat tím, že pokud se nezačne chovat normálně jako každej chlap, tak že od něj odejdeš. To, že si dítě vše strčí do pusy je normální, posiluje si tím imunitu a nebude jako skleníková kytka, která chytne kdejakou nemoc jako tvůj přítel, který asi tak vychovávaný byl (přišlo mi to tak z tvého popisu). Ale takovýhle psychický teror se asi fakt nedá vydržet, takže držím pěsti pro pevné nervy a hlavně, může být sebehodnější, ale od tohodle už fakt chybí jen málo k facce a domácímu násilí, takže na to taky pozor. I když k tomu taky dojít nemusí.

  • načítám...
  • Zmínit
mayacz
5588
2.2.11 10:16

Četla jsem si to, ještě jsem se nesetkala s takovým komandováním,protože jsem neměla štěstí zřejmě na takové typy lidí.. já mám pro změnu o rok mladšího přítele a musím ho hlídat já,ale komanduju ho v míře, protože jinak jsme oba tak nějak stejní :-)
Co se týče toho komandování u tebe a chtěla by si to vydržet, tak se mi velice zamlouvá názor Lasičky :-)
udělat to trochu jako tenis.. vrátit mu pěkný smeč, který ho patřičně umlčí a nenechat se..nebo pokud umývá malé papulu a ty uklízíš hračky a on tě osočí, že mu nejdeš ani pomoct, tak mu říct, že je určitě šikovný, že to pěkně zvládá sám a ty zatím uklidíš ten nepořádek na zemi,aby jste si neublížili :-P a podobně říct to trochu jeho stylem,aby sám okusil hořkost toho co říká, tudíž použít stejný ton…

  • načítám...
  • Zmínit
lleennttiillkkaa
27265
2.2.11 10:44

Noooo to je ale milý partner.
Já osobně bych neměla za potřebí nechat se takhle peskovat. Když vidí, že má malá špinavý ruce, tak je může jí umýt stejně dobře jako ty.
Co poradit? Začni ho víc zapojovat do chodu domácnosti, protože jinak budeš jenom otrok, který se nezastaví.

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
2.2.11 10:45

Promiň, ale žiješ s DEBILEM.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
2.2.11 10:46

Tchýně takhle trpí už 35 let a nestěžuje si,už si zvykla,že je služka a nicka blbá,která dělá všechno špatně.když přijde tchán domů s práce prvně obletí celej barák jestli není někde něco odřené,zašpiněné.nedejbože aby něco našel :twisted: všechno za něho dělá tchýně,jídlo pod nos,hrůza.manža slibíl,že jestli někdy bude po tatíčkovi,tak raději skočí pod vlak sám a dobrovolně :mrgreen: naštěstí je uplný opak,tak doufám,že o tak i zůstane :think: narovinu jsme si řekli,že jestli takový někdy bude,jdu od něj,což on vzhledem ke svému fotrovi plně chápe.Takové ženské lituji a mají můj obdiv,že tohle snáší.

  • Upravit
Karinkaaa
1475
2.2.11 10:47

No já nevím ale já bych nemohla žít s někým takovým.Bych ho kopla do prd… :pocitac: Aby se tak ke mě choval neexistuje :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
ABRILL
6574
2.2.11 11:06

holka utíkej dokud je čas… :cert: :cert: :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
Eli11
2058
2.2.11 11:10

Ahoj Zdenisku,

nejdriv bych ti chtela vyseknout poklonu, ze ses nenechala zmagorit a stale vis, kdo je tady v pravu. A chtela bych ti vyjadrit podporu.

Ja jsem v takovem vztahu byla 5 let, nastesti jsme nemeli deti. Nakonec jsem to nevydrzela a odesla a dobre jsem udelala. Protoze ono se to opravdu stupnuje z „dokonaleho partnera“ na totalniho manipulatora. Uz ted to u vas zavani psychickym tyranim a casem se z toho stane nefalsovany teror.

Pokud bys to s nim chtela zkusit (a to teda zvaz), mne se opravdu, jak uz tady nekdo psal, osvedcilo byt drsna, hlavne si to nenechat libit. Stejne to vetsinou delaji, aby si zvysili uz tak nizke sebevedomi.

Za druhe s nim jit do manzelske poradny. Asi namitnes, ze by tam nesel. Ten muj nakonec i jo, kdyz jsem mu rekla, ze se s nim rozchazim. Ale to uz bylo pro nas pozde. Pokud na nej budes drsna, tak tam dorazi. Sveho casu jsem o tom cetla, co se dalo, protoze u nas hrozilo, ze to prejde do fyzickeho teroru. Pry na tyhle jedince partnerska lecba docela zabira, ale vlastni zkusenost nemam.

Drzim ti moc palce, at to vse dopadne k tve spokojenosti. :hug:

Vim, ze ho asi mas rada, ony ty ruzove bryle padaji obcas pomalu. Ale ja jsem vedela, ze by to nevydrzelo, ze bychom se casem rozesli na 100%. V tomhle tvoje doktorka ma pravdu.

  • načítám...
  • Zmínit
M-a-j-a
16492
2.2.11 11:19

tak upřímně..... Vzala bych nohy a malou na ramena a utekla bych hoooooodně daleko. Vím, že tohle asi slyšet nechceš, ale tohle se normálně přežít nedá.
Pokud na něj nezačneš být tvrdá a nejlépe stejná jako on, tak se zblázníš!!!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Knihomyš
10905
2.2.11 12:13

Na přežití budeš asi potřebovat hodně sebevědomí a pevné nervy. Zkus ho nebrat tak vážně - však to není Hlas Boží Metatron, ale normální chlap. (Se mi to teď kecá, ale podobného borce jsem kdysi sama nevydýchala.) Paradoxně čím víc se s ním budeš snažit vydržet, tím víc si bude asi vyskakovat - co má člověk jisté, toho si neváží.
Možná mu dělá dobře, že dokáže hýbat s tvou náladou, jak si vzpomene - zacukruje - jsi spokojená, zavrčí - jsi v háji… když to nebude fungovat, je šance, že to přestane dělat.
Stejné míry drsnosti jako on asi nedosáhneš, na to musí být povaha, ale zkus si uvědomit, jak jsou ty jeho hemzy z odstupu vlastně směšné.
Furt stát za prdelí nemusí, může si klidně občas stoupnout před, ne? Když se někdo chce zbavit dítěte, tak ho strčí do babyboxu nebo do několika oddělených poštovních zásilek, a ne do postýlky v pokojíčku, to by mohl vědět. Že by znalosti o červánkách prudce zvyšovalo IQ je celkem vtipný. Já teda samozřejmě vím, že je to tak, že bílejm mráčkům svatej Petr vykládá sprostý vtipy, když se Pánbůh nedívá, ale že by mě to dostalo do Mensy…
A jestli jsou potřeba na utření 17měsíční pusy dva dospělí lidi, tak mě teda čekaj po porodu vzrušující chvíle. Možná budou svišťuchovi odpadávat z obličeje nánosy, když bude muset chlap na výjezd.

  • načítám...
  • Zmínit
Lucík90
2.2.11 12:48

Ahoj, teď s partnerem vycházíme docela dobře, ale ze začátku se mu spousta věcí nelíbila a dával mi to najevo. Soužití jeho rodičů je takové, že mamina je „hloupá husička“, která posluhuje, dělá služku všem v rodině a vlastně je téměř 20 hodin denně v jednom kole. 8-o Její manžílek přijde z práce (ona taky pracuje), ale je moc unaven, než aby si cokoli udělal sám. Pořád musí mít čerstvě navařeno, nemá rád ohřívaná jídla. Zajde si na pivko (50 m od baráku) a vzbudí svojí ženu ve 2 ráno s tím, že chce odvést i když ona jde v 5 do práce. :cert: A ona slouží. :zed:

Zrějmě čekali, že synáčkovi najdou taky takovou, aby byl stejně spokojenej jako tatík. :think: „Bohužel“ jsem opačný typ - mám vlastní názory, pomoct ano - posluhovat ne, nehodlám za ním chodit a uklízet, protože jemu se nechce neboť by musel ohnout hřbet apod. :cert: Stálo mě hodně úsilí vysvětlit svému příteli, že tak blbá, jak by potřeboval, opravdu nejsem a jestli se mu něco nelíbí, může jít. Myslím, že jsme stále spolu jen proto, že mu svitlo a zjistil, že se dá žít i jinak. :dance: Jeho rodina mě sice nemůže vystát, ale hlavně, že my dva si rozumíme. To, co máš doma musí přestat, jelikož vydržet se to nedá. Buď mu svitne, nebo mu ukaž, že i bez něj se dá žít..

  • Upravit
iríísek
49
2.2.11 12:55

Ahoj Zdeni…myslím si, že psycholožka měla pravdu a je jen otázkou času kdy ti dojde trpělivost a opustíš ho. Osobně si nedovedu představit, že by mě někdo takhle utlačoval…navíc si myslím, že trocha špíny rozhodně neuškodí a jako zdravotní sestra jsem přesvědčená o tom, že si tím dítě získává imunitu…Pokud bude žít ve „sterilním“prostředím, chytne pak každý virus a bacil co kolem ní jen prolítne a to v mnohem horším průběhu než u ostatních děti. Myslím si, že jsi skvělá máma a držím palce at vše dobře zvládneš.

  • načítám...
  • Zmínit
michaela1808
1863
2.2.11 13:00

jak tě může milovat a zároveň tě takhle ponižovat?! to asi nejde moc dohromady, tohle se ve vztahu nemá dít, nemá k tobě evidentně žádnou úctu a když chybí ve vztahu vzájemná úcta, je to problém. k psychoušovi by měl jít on a pokud nebude chtít jít minimálně do poradny a začít na sobě pracovat, prchni od něj…může to být jen horší

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5685
2.2.11 13:10

Ahojky, vystihla jsi to naprosto přesně - jaký otec, takový syn. I můj manžel je chodící kopií tchána a je to o nervy, taky přemýšlím, jestli se to s ním zvládnu celý život. Žádala jsem o radu i psychologa a ten mi řekl, že chlapa nezměním, ale můžu změnit chlapa - rozuměj můžu si najít jiného :nevim:
Změny se taky děsím, ale vím, že nechci dopadnout jako spousty žen, které přijdou do důchodového věku a litují, že se nerozvedly zavčasu a že si zdrbaly život. Jsem slabá a přiznám se, že nejvíc mě děsí rozbití rodiny a to, že bych děti přivedla odchodem od muže do finanční nouze. Jsme na tom podobně, taky přemýšlím, co ještě vydržím a co už ne…

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5685
2.2.11 13:14

A ještě k té chorobné čistotě: tvůj muž je vnitřně nejistý a to, že má všechno kolem sebe perfektně vypulírované, srovnané a bakterií prosté, mu dává pocit jistoty. O jeho nízkém (i když možná rafinovaně skrývaném) sebevědomí vypovídá i to, že se vyžívá v tom tě ponižovat a šikanovat.
Můj muž je taky úzkostlivě čistotný, uklízecí typ, šíleně mi to leze na nervy. Vedle takových chlapů si pak každá normální ženská musí připadat jako šmudla. A všichni víme, jak je těžké udržet perfektní domácnost s malými dětmi.

  • načítám...
  • Zmínit
nety
4999
2.2.11 13:25

Holky, z vlastních zkušeností vám mohu říci, že ten chlap není debil ani hulvát, je to nemocný člověk. A k psychologovi by si měl zajít v první řadě on, protože pokud se nebude léčit, bude se to stupňovat. Podle popisu je to ukázkový případ člověka trpícího obsedantně kompulzivní poruchou. Kdo má někoho takového doma, dejte si to do vyhledávače, najdete tam o tom info a popis a uvidíte, že to sedí. Vím to, protože u nás v rodině z máminé strany to má několik lidí a je to opravdu vážná psychická porucha, bohužel se to částečně projevuje i u mě, ale protože vím o co jde, snažím se s tím všemožně bojovat a nepodléhat. Člověk postižený OCD (obsedantně kompulzivní poruchou) na první pohled vypadá, že se baví tím, že buzeruje svoje okolí. Není to pravda, ten člověk je z toho strašně nešťastnej, nemůže vydržet sám se sebou, z toho jaké má obavy například ze špíny, pak má z toho deprese a o to je to horší.
A jedno vím jistě, že pokud se takový člověk odmítá léčit, vydržet se s ním opravdu nedá, moji mamku takto v životě opustili všichni partneři, žádný nevydržel a bohužel i pro mě bylo velkým vysvobozením, když jsem se odstěhovala, je to blbý, když tohle řeknete o vlastní mamce, ale je to tak, život s člověkem trpícím OCD je utrpení.
Takže bych zakladatelce navrhla, aby přítele nahnala k psychologovi a pokud bude odmítat tam jít, případně se léčit, jdi od něj, protože vás psychicky úplně zničí, tebe i tvou dceru a je dost možný, že si z toho ponesete potom taky psychické následky na celej život, jako si je nesu já po soužití s mojí mamkou.

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
2.2.11 13:40

Holky, z vlastních zkušeností vám mohu říci, že ten chlap není debil ani hulvát, je to nemocný člověk. A k psychologovi by si měl zajít v první řadě on, protože pokud se nebude léčit, bude se to stupňovat. Podle popisu je to ukázkový případ člověka trpícího obsedantně kompulzivní poruchou. Kdo má někoho takového doma, dejte si to do vyhledávače, najdete tam o tom info a popis a uvidíte, že to sedí. Vím to, protože u nás v rodině z máminé strany to má několik lidí a je to opravdu vážná psychická porucha, bohužel se to částečně projevuje i u mě, ale protože vím o co jde, snažím se s tím všemožně bojovat a nepodléhat. Člověk postižený OCD (obsedantně kompulzivní poruchou) na první pohled vypadá, že se baví tím, že buzeruje svoje okolí. Není to pravda, ten člověk je z toho strašně nešťastnej, nemůže vydržet sám se sebou, z toho jaké má obavy například ze špíny, pak má z toho deprese a o to je to horší.
A jedno vím jistě, že pokud se takový člověk odmítá léčit, vydržet se s ním opravdu nedá, moji mamku takto v životě opustili všichni partneři, žádný nevydržel a bohužel i pro mě bylo velkým vysvobozením, když jsem se odstěhovala, je to blbý, když tohle řeknete o vlastní mamce, ale je to tak, život s člověkem trpícím OCD je utrpení.
Takže bych zakladatelce navrhla, aby přítele nahnala k psychologovi a pokud bude odmítat tam jít, případně se léčit, jdi od něj, protože vás psychicky úplně zničí, tebe i tvou dceru a je dost možný, že si z toho ponesete potom taky psychické následky na celej život, jako si je nesu já po soužití s mojí mamkou.

Takže v podstatě je to něco jako např. chorobná žárlivost? Kdy ten člověk podezírá, vyslýchá, hrabe ve věcech a vlastně za to nemůže? Tak to je děsná perspektiva.

  • načítám...
  • Zmínit
nety
4999
2.2.11 13:44

Evo.valoi, no, i tak by se to dalo říct. Ten člověk si uvědomuje, že to co říká a dělá není normální, ale nedokáže si pomoct, jako bys chtěla jít dopředu a tělo tě neposlouchalo a šlo vzad nebo fakt nevím jak to popsat. Prostě ten člověk to tak dělat nechce, ale mozek ho neposlouchá a nutí ho dělat to jinak než by chtěl. Je to utrpení pro dotyčného i pro jeho okolí a jediné východisko jak z toho ven je jít se léčit.

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
2.2.11 13:54

iiiijuiuáu

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
2.2.11 13:56

Tak holky, tohle jsem já nepsala, já byla v kuchyni dělat čaj a vlezla mi sem k počítači dvou a půl letá dcera. Tím se omlouvám za tento nesmyslný příspěvek.

  • načítám...
  • Zmínit
nety
4999
2.2.11 13:56

Copak Evi, ty nebo někdo v tvém okolí máte tento problém?
Neboj, dá se to léčit, ale chce to hodně silnou vůli, ne každý to zvládne, jen ten kdo opravdu chce. Na internetu o tom najdeš hodně.

  • načítám...
  • Zmínit
nety
4999
2.2.11 13:56

Aha,já myslela že úpíš. :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
2.2.11 13:58

NETY, to je zajímavé, akorát je to asi hodně těžko léčitelné, že? To ti lidé podstupují nějakou terapii? Nebo na to existují nějaké prášky - myslím něco na způsob nějakých antidepresiv či prostředku zklidňujících psychiku.

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
2.2.11 14:03

Copak Evi, ty nebo někdo v tvém okolí máte tento problém?
Neboj, dá se to léčit, ale chce to hodně silnou vůli, ne každý to zvládne, jen ten kdo opravdu chce. Na internetu o tom najdeš hodně.

Zažila jsem jednoho takovýho typa, s tím se nedá vydržet, to by člověka dostalo bud´do blázince (pokud by to nevydržel psychicky), nebo do hrobu (pokud by to nevydržel psychicky a rozhodl se své trápení ukončit), nebo do kriminálu (pokud by to nevydržel psychicky a rozhodl se své trápení ukončit vraždou dotyčného tyrana). Jo a psychicky se to vydržet opravdu nedá - takže zbývá vybrat si jednu z variant. A nebo se ten dotyčný musí jít léčit, ale úspěch není vždy zaručen…

  • načítám...
  • Zmínit
nety
4999
2.2.11 14:03

Evi, dávají se na to léky, ale jsou návykové, člověk by je měl používat pouze po omezenou dobu jako podpůrné, ale léčit se musí hlavně on sám. Mamka s tím byla asi měsíc a půl v Bohnicích, hodně jí tam pomohli, no dělají se tam různý terapie, lidi o svých problémech mluvěj, jinak se je tam snažej doktoři odreagovat, že je zapojujou do různých výtvarných a jiných činností, no a samozřejmě jako součást léčby je tam nutěj dělat ty věci, který jim vaděj, tzn. přítele zakladatelky by tam třeba nutili sáhnout na něco špinavýho a neumýt si potom ruce. Ale jsou i jiné druhy, nejen strach ze špíny, ale to už je popsáno na internetu. Mamčina kamarádka měla kupříkladu chorobnou hrůzu z toho, že když vyhodí nějaký papírek, tak že s ním vyhodí peníze nebo nějaký důležitý dokument. Takže si všechny papírky schovávala a zakládala, když chtěla prát, každý kousek prádla půl hodiny vytřepávala, jestli tam není nějaký papírek. Došlo to tak daleko, že měla plnej byt papírků, které odmítala vyhodit, takže si našla jinej byt a tenhle udržovala kvůli těm papírkům, no hrůza.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
2.2.11 14:29

Zdeni, jsi to TY, kdo je naprosto v poradku, nenech se zdeptat. Mas doma muze manipulatora, ktery proste musi dokazovat, ze je lepsi. Mam presne takoveho kolegu v praci, s jeho zenou jsem se skamaradila a nejakou dobu ji pomahala si vydobit sve misto v manzelstvi. Je to hrozne hodna holka, z prostych pomeru a takrka bez vzdelani a on si ji nasel a vybral, neb vsechny slecny spoluzacky z VS, se kterymi chodil za dob studii ho za chvili prokoukly a daly mu vale. Dobre to vedel, ze tady cesta nevede, proto zalovil v jinych vodach. Ja z toho byla vzdycky perplex, kdyz mi v praci naprosto vazne licil, jak vse do domacnosti vybira on(protoze ma prehled samozrejme), kritizoval ji i za to, jaky donesla domu jogurt, jak myje nadobi…no uplne hovadiny, vse pod kontrolou. Pritom je to jinak normalni spolecensky clovek, jen ma tuhle prisernost, jeho otec byl take despota, takze zrejme okoukane. Ale ON ZA TO NEMUZE, pokud by nemohl manipulovat, verim, ze by se i rozvedl, ze se to s jeho zenou neda vydrzet!
Takze reseni je na tobe-bud si casem zvyknes a nebudes reagovat a jeho vytky se te nebudou tykat(budes ale za blbce pro okoli, ostatni to videt budou) nebo se mu vzepres, odkazes ho do patricnych mezi a on casem pujde jinam, kde ho budou zrat nebo od nej odejdes sama-a budes za nevdecnici nevdecnou.
Nelehka situace, na happy end v tomto pripade nesazim, bohuzel. Musis jednat dle sve povahy, tady ti kazda poradime neco jineho. Hodne sil do dalsiho kola. K.

  • Upravit
Iwi
3379
2.2.11 14:32

uprime podle me je to on kdo by si mel zajit k psychologovi. Musite si o tom promluvit a udelat pravidla pokud to s nim chces vydrzet, bude se muset trochu zmenit.

  • načítám...
  • Zmínit
cher
2.2.11 14:37

Nečetla jsem všechny komentáře, ale k psychologovi by si měl zajít on. Když se to vezme kolem a kolem, tak za to nemůže, protože dle stejného scénáře vyrůstal on. To ho ale neopravňuje ve stejném scénáři pokračovat a pokud je aspoň trochu inteligentní, měl by to poznat, že takhle to nejde. Nedopusť, aby v prostředí, kde je matka ponižována, vyrůstala i tvoje dcerka. :kytka:

  • Upravit
Lizbeth
12978
2.2.11 16:16

Pokud s ním opravdu dál chceš být, nepočítej ,že on se změní..Můžeš se však změnit ty..Bud mu na každou hlášku řekneš: Jdi do prdele..nebo budeš mlčet, usmívat se a nikdy nikdy už nikdy neuděláš to co řekl..dáš mu navejo, že je ti jedno, co si myslí a co by chtěl..Ty máš svůj rozum a děláš jen to co si myslíš ty..To by ho mohlo trochu vyškolit..
Ale chytrý bude stále, s tím počítej..On v tom vyrostl..

  • načítám...
  • Zmínit
Lowel
1648
2.2.11 16:17

Nemá cenu číst všechny komentáře, jen ti musím říct, že tohle se nezmění a bude hůř, děláš si plané naděje, pokud si myslíš, že se po 2,5 letech vztahu změní. Sama mám doma Dinosaura a sama za sebe ti můžu říct, že své zvyky mírně přizpůsobí, ale nikdy nezměnil, právě proto, že je mezi námi velký věkový rozdíl, jen jedna poznámka, jak dlouho hodláš nervově snášet jeho chování k tobě, když tě nebere jako partnerku, ale jako své pubertální dítě? Tobě to vadí, ale zároveň říkáš jak ho miluješ. I vztahy s Dinosaury mají své pro a proti, ale víc jak většina je založená na tom, že mladší ženy jsou respektovány. občas jim samozřejmě nějaká ta poučka ujede,ale ne ve smyslu partnerku ponížit, ale poučit a zdokonalit si ji natolik, aby mu byla rovna. Tvůj muž je dominantní a už v tomto je veliký problém. Nevím jestli ti to psycholožka řekla, ale každá sebevíc mladší žena se dříve, nebo později Dinosaurům postaví čelem a dospěje, protože chce být na úrovni rovnocennosti. To právě děláš i ty, proto dle něho ječíš atd. ne, že jsi na hlavu, ale ty jsi dospěla v dospělou ženu a dáváš mu tím verbálně najevo, že nejsi již popubertální dítě. Pokud to nechápe, utečeš od něj a bude tě to bolet o to víc, protože to pak budeš brát jako ztracené roky s ním. Ty sis nevzala otce, ale partnera, měli by jste jít do poradny, aby mu to někdo nezávislý tobě náležitě vysvětlil, jinak ten vztah, nevztah nemá žádný smysl :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
lucka.Kr
957
2.2.11 19:40

Ahoj Zdeni, to co píšeš mi něco silně připomíná. Budu upřímná, nedá se to vydržet do nekonečna a věř mi, že až ti skončí mateřská a manžel tě takzvaně pustí ze řetězu, doufej, že půjdeš do práce, potkáš oporu a opustíš ho. Najdeš útěchu, pokud nenatrefíš na blbce. Je mi 30let. Měla jsem prvního manžela, udělej, uvař, zklidni to dítě, nakup, nespi, kde se couráš a podobně. On má maminku, která slouží jako kuchařka, utěšovatelka, služka a jako otvírák na lahve od piva.Oba mají rádi společnou věc a to gauč a žijou v představě, že po osmihodinové pracovní době je až do večera tuhle věc použít s ovladačem na televizi v ruce. No narodil se nám syn, kterýho jsem k jeho spíš pasivitám vychovávala sama. Vydržela jsem to s ním celkově 8 let, a když jsme se pak rozváděli malýmu bylo 4,5. Podotýkám, že do týdne od rozchodu si našel paní o 18 let starší, protože si neuměl uvařit ani čaj. Skončila jsem mateřskou, on chodil na tři směny, já vypadla do práce a mohla jsem dýchat. Natrefila jsem na blbce, který chtěl jen jednu věc, nepochybně dodnes lituju. Změnila jsem práci a našla si chlapa, kterýho jsem si pak vzala, toho začala ovládat maminka, nutila nás přes můj nesouhlas do hypotéky, a když jsem to odmítla, manžel mi přichystal dárek v podobě auta na leasing za 6 500Kč měsíčně na pět let. Brečela jsem, nevěděla jsem co dělat, chvíli jsem to zkoušela vydržet, pak jsem ho přes noc opustila. Myslela jsem to vážně, nevím jak se mu to podařilo mě přesvědčit, abych se vrátila, ale po třech týdnech se tak stalo a on si to uvědomuje. Nemohli jsme ze začátku mít spolu miminko a dneska dá se říct po tom roce a půl od krize čekáme spolu miminko. Překonali jsme defakto hrozící rozvod a vím, že už mě v životě nebude do ničeho nutit :-)

  • načítám...
  • Zmínit
ladun
6540
2.2.11 21:36

Zdenísku,
je to ve Tvé situaci složité…S dítětem bych to neřešila okamžitě radikálně. Musí to být hrozně těžké, to uznávám, ale přeci jen Vás to dítě spojuje a bylo by snad minimálně tak těžké s ním zůstat sama. Asi bych se snažila ten vztah nějak zkusit zlepšit. Pokus se s přítelem promluvit, co Ti vadí, případně zajít někam do poradny. Když ho miluješ, snad by se dala najít cesta…On má prostě vzor v otci, který vnímal celé dětství a podle toho se teď chová. Bylo by hodně těžké přítele změnit,ale snad aspoň trochu by to šlo, kdyby si své chyby uvědomil a sám chtěl. Jedna věc je, rychle odejít a druhá pak tu samotu,zodpovědnost, finanční a výchovnou zodpovědnost unést. Odejít můžeš i později, když zjistíš, že to opravdu nejde. Každopádně sdílím názor jedné z příspěvkyň, že si asi potřebuje připadat chytřejší a dokonalejší oproti Tobě. Přeji Ti hodně síly při řešení tohohle problému, ať se to brzy zlepší a přítel pochopí pojem sebereflexe.

  • načítám...
  • Zmínit
karcoolka5
514
2.2.11 22:02

to nejde věř tomu že to nrvydržíš měla jsem to také!:-(((

  • načítám...
  • Zmínit
Zdenísek
2
2.2.11 22:29

Máte můj obdiv

Ahoj holky, moc vám všem děkuji za vaše postřehy, názory, PODPORU. Je to neuvěřitelné jak se shodujete. Všech komentářů si vážím a děkuji za ně. Jen dodávám, že nejsem submisivní typ, takže se právě bráním - vztekám se, ječím, nadávám, oplácím. Ale není mi to vlastní, prostě to ve mně nějak vyprovokoval.
Nety - máš pravdu. Psycholožka mi řekla, že je OBSEDANT. A že ho mám k ní poslat, a ona ho rovnou pošle na psychiatrii. Také mi říkala, že je to normální nemoc, která je ale velmi obtížně léčitelná, že se pacient nikdy nevyléčí úplně.
Pro ostatní - je zvlášní, že když načnu téma - pojď se mnou do poradny - tak není radikálně proti. A myslím, že ho tam i „donutím“ jít. Mám další termín k psycholožcce a tuším, že tam se mnou půjde.
Každopádně vidím, že mne nečeká HAPPY END, ale spíše samota. Což je opravdu smutné, ale zřejmě máte pravdu - PŘEŽÍT SE TO NEDÁ pokud člověk není ovce. A to já opravdu ZATÍM nejsem. A ani být nechci.
Docela zabrala hláška, že po dostudování VŠ (v červnu) jsem schopná se uživit sama a odejít i s dcerkou by pak nebylo tak těžké. A světě div se - najednou ticho, klid, údiv.
Holky, držte mi palce. Nechci rozbíjet rodinu.
Jste všechny zlaté, díky za podporu!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář