Pro Elišku
- Rodičovství
- Brunička
- 24.01.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dopis pro moji dceru. Moje milá Eliško, když jsem přišla na to, že Tě čekám, způsobilo mi to šok, údiv, zděšení i radost současně. Stejné pocity zakusil i Tvůj tatínek, když jsem mu o 2 dny později o Tobě řekla. Ale velmi brzy už u nás obou převládla radost a těšení se. Týdny a měsíce rychle ubíhaly a Ty jsi ve mě rostla všem před očima. Strávily jsme spolu jaro, prolenošily léto a když se začal hlásit podzim, připravovali jsme se na Tvé narození.
Z porodu jsem měla hrůzu a nestyděla se to přiznat. Jenže minul 25. říjen (Tvůj vypočítaný den narození) a Ty jsi dál nevzrušeně rostla u mě v břiše. Termíny porodu Tě vůbec nezajímaly. A tak došlo k tomu, čeho jsem se nejvíc bála. 5. listopadu jsem nastoupila do porodnice, abychom Tě trochu pošťouchli. Jinak by jsi si u mě lebedila snad až do Vánoc. Ale Ty jsi byla svéhlavička umíněná a ven se Ti vůbec nechtělo. 5. listopadu s Tebou nikdo nehnul, a tak se to v sobotu 6. listopadu zkoušelo znovu. Tentokrát už nás doktoři nešetřili.
Byla to dřina, tatínek byl celý den s námi a mocně nás obě povzbuzoval, mě navíc ještě masíroval, chválil, držel, podpíral a utěšoval. A Ty pořád ne a ne se narodit. Nakonec už nebyla jiná možnost než Tě ven prostě „vyříznout“, a protože už se Ti přestalo uvnitř dařit, muselo se jednat rychle. V 16,31 jsi byla na světě. Tatínek byl první, kdo si Tě pochoval. Plakala jsi jenom chvilku. A mě se do paměti zarylo několik šťastných okamžiků:
Jak mi Tě tatínek přinesl ukázat, ještě když mě operovali, a Ty jsi si mě prohlížela a přežvykovala tak, až jsme si mysleli, že máš křivou pusinku.
Jak jsem ještě z operačního sálu zahlídla Tvoji babičku, která Tě držela v náručí a já Vám zamávala.
Jak mě vezli na pooperační pokoj a na chodbě jsem viděla Tvého dědu.
Jak mi Tě v 19 hodin přivezla dětská sestřička na JIP a já si Tě konečně taky pochovala. Předvedla jsi mi hned všechno - krkla, prdla, škytala. Dala jsem Ti první pusu, a když Tě sestřička zase odnášela, rozplakala jsi se.
Jak jsi zuřivě sála pokaždé, když mi Tě přinesli ke kojení.
Pak už jsme byly spolu na šestinedělí. A já ležela v posteli a dívala se na Tebe přes plexisklo Tvojí postýlky, plakala a nemohla tomu uvěřit..
Jsi tady, Eliško!
maminka
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 937
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1628
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 684
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 397
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20581
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Hezké,moc gratulujem 
