Nezapomenutelný zážitek s Robinkem
- Porod
- gastra
- 11.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem neskutečnou radost, ale zároveň se bála, jestli zvládnu ve 24 letech náš společný život ve třech. Termín porodu nám vycházel na 11. 11. 2011.
4. 11. v 5 hodin ráno nás taťka odvezl do porodnice s větou: „Na to že rodíš, vypadáš celkem dobře a v pohodě“. Po příjezdu do porodnice jsem vyplnila papíry, byla zkontrolována doktorem (který se netvářil na ultrazvuk moc hezky a mě až po porodu došlo proč). Celý víkend jsem tě přemlouvala v bolestech (po nocích chození na pokoji anebo ve sprše, aby ses konečně umoudřil). Umoudřil ses až 7. 11. 2011, když jsem ti za odměnu přislíbila medvídka usínáčka.
Na tento den nezapomenu nikdy v životě. Po další probdělé noci mě paní doktorka vzala na milost, prohlédla mě a opět zaznělo: otevřená na 1 prst. Jelikož tě paní doktorka asi trošku popošťouchla, po obědě jsem začala mít opravdu ale opravdu velké kontrakce. Po opětovném chození po pokoji s mokrým hadrem na hlavě a kontrakcemi po 5 minutách a prosbou že bych chtěla něco na bolest, mi sice byla píchnuta nějaká včelička, ale absolutně to nezabíralo. Když si mě v 17:00 konečně všimla sestřička a našla mě na pokoji válet se na 4, napojila mě na monitor, trošku se zhrozila a okamžitě se mnou běžela na sál se slovy: "zavolejte si manžela, mezitím uděláme klystýr ![]()
Napojili mě na monitor, pan doktor nám praskl vodu, stále jsem byla otevřená na 1 prst a do toho ty strašné kontrakce. Taťka mezitím dorazil na sál a já už jsem se nemohla dočkat, až tě konečně uvidím, ale hlavně na to, že tě budu mít u sebe. Napojená na monitor jsem slyšela to tvoje malinkaté srdíčko, ale ven se ti ještě nechtělo. Najednou jako kdyby se srdíčko oddalovalo, v tu chvíli se na sál seběhlo tolik lidí a vedle mě si okamžitě stoupla porodní asistentka a začala se mnou psí dýchání, abych ti srdíčko rozdýchala. Trvalo to hodně dlouho a já jsem prosila pana doktora, aby udělal císařák, abych svého malinkého měla u sebe v pořádku. Až teď jsem pochopila, že se opravdu něco děje a manžel si to uvědomoval taky, protože byl celý zelený.
Náš malinký nebyl hlavičkou dolů, ale tělíčkem napříč. Okamžitě byl k porodu zavolaný nějaký doktor (asi ten, co rozhoduje o císařáku), zavedl mi sondu a jednou větou řekl: „Zvládne se to normální způsobem“. Z 1 prstu jsem se začala otvírat na 3 prsty, do toho jsem neustále rozdýchávala srdíčko. Po necelých 3 hodinách jsem se nakonec otevřela na 9 prstů a začalo se rodit. Ale to by nebylo, aby se zase něco nedělo. Jelikož mi naskočil tak vysoký tlak, až se porodní asistentka začala vedle mě modlit (čímž mě opravdu, ale opravdu znervózňovala), že to nemůžu přežít. V hlavě se mi honilo, jak budu mít postižené dítě a že to chci mít co nejrychleji za sebou, abych to vůbec přežila. A najednou jsi byl na světě
Bylo to to nejhezčí, co se mi kdy v životě povedlo, a zamilovala jsem se na první pohled.
Ta bolest a strach za to stály, ale postupem času si uvědomuji, že nevím, jestli ještě někdy budeš mít brášku nebo sestřičku. Tu bolest jsem už zapomněla, ale trauma z porodu mi nikdo nevymaže. Robinkovi jsou 4 měsíce a je to moje největší láska na světě. Jsem ráda, že ho mám. A děkuji Bohu za to, že jsme to oba zvládli.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1829
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1078
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1934
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 790
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 468
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21869
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2960
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2671
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....