Rošťáci a rošťandy r. 2004 - Jak na Charlie ???
- Rodičovství
- terik
- 17.07.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj maminky a detičky, už několik dní se trápím s vhodným tématem. Nakonec jsem zvolila něco, co každá asi známe a až do dospělosti svých dětí budeme řešit. Jak dítě vychovat? Být přísná nebo benevolentní ke všemu? Zakazovat nebo nechat ho, ať samo pozná, že některé věci se nedělají z nějakého důvodu?
U nás se zatím rodinná pravidla vytváří. Původně jsem si myslela, že tatínek bude ten „zlý“ a já ta „hodná“, ale zatím je opak pravdou.
Tatínek Šarlotce všechno dovolí a většinou samozřejmě zasahuje pozdě. Já jsem najednou ta ustrašená mamina, která má pořád oči i za rohem, aby náhodou nevznikla nebezpečná situace. Hlídání potomka by ještě snad tolik nevadilo. Ovšem, přištihla jsem se, kterak každou chvíli říkám: „Charlie, to se nedělá. Charlie, ty ty ty.“ A Charlie??? Už se ani neohlédne, co že ta máma chce a vesele se dál sápe na schody, ožužlává kabely od reproduktorů, atd.
Najednou si připadám příliš úzkostlivá. Vím, měla bych ji nechat, ať si občas nabije nos. Nebyla by to špatná filozofie, kdybych snesla pohled na krev. Takhle se vyhýbám těmto situacím jako čert kříži.
Asi jsem blázen a mám naivní představy, ale pořád doufám, že až pomine období karambolů, tak budu konečně ta hodná mamka, která své dítě jen trošku směruje. No, uvidíme…
Jak jste na tom vy? A jak to vidíte do budoucna, až děti povyrostou?
Terík a Charlie 7,5m
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1061
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 619
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1062
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 467
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 292
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18877
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2494
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2716
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2455
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1639
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Ahojky, jsem jen nakukovatelka,ale mám úplně stejné pocity, jako Ty. Mám doma dvě malé děti - holčičky a mám pocit, že celý den nedělám nic jiného, než je odněkud sundávám, vyprošťuju a honím. A vždycky je to s poznámkou:" Co tam zas děláš, to se nesmí,.. nestrkej tam ty prsty, položto atd…„. Musím se přiznat, že mám někdy pocit, že už jsem asi otravná. Ale já mám o ně opravdu strach…Snad z toho vyrostou a já časem "zmoudřím“ a polevím ve svých zákazech.
Takže si nedělěj hlavu z toho, že občas tu svoji holčičku okřikneš, nebo něco zakážeš a tak podobně. Myslím, že většina mamin je na tom podobně. Stejně pro ty naše drobečky chceme jen to nej…
Měj se krásně a výchově zdar…
Magda a dvě cácorky