Růzňata č. 63 - Náš malý (ne)plaváček
- Rodičovství
- helena77
- 16.07.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milá Růzňátka, tak konečně i já jsem „sesmolila svůj první deníček. Vždycky jsem si říkala, že naučíme s manželem své děti brzy a dobře plavat.Chtěla jsem, aby byly lepší plavci než já.Tedy, ne že bych byla úplný suchozemský červ, určitě by chvíli trvalo než bych se utopila.Každopádně jsem si přála mít z dětí zdatné plavce. Jenže člověk míní a ...... Však to znáte.
Nika se poměrně dlouho bála plavat bez rukávků.Naučila se plavat asi tak před pěti lety, když jsme byli na dovolené v Chorvatsku.Ani ve snu mě nenapadlo, že se to naučí zrovna v moři.
Před těmi dvanácti roky, kdy se Nika narodila, jsem o nějakém plavání kojenců vůbec nepřemýšlela, ani jsem vlastně nevěděla, zda to existuje.
Ale když jsem čekala Natálku, byla jsem rozhodnutá na plavání chodit.Bohužel to nakonec dopadlo jinak a já si mohla o plavání nechat jen zdát.
Tedy až do tohoto roku, kdy Mamulinka objevila na netu Aquaclub Orca.A tak začaly naše lekce plavání.Bylo jich 22 a trvaly tři měsíce.Jezdily jsem do Jihlavy každý čtvrtek odpoledne.Orca sídlila (a stále ještě samozřejmě sídlí) v jedné zapadlé uličce blízko centra.Když jste vstoupili dovnitř, mohli jste si nechat kočárek v místnosti na to určené.„Kočárkárna“ však byla pokaždé plná, tak jsme nechávaly naše vozítka stát na recepci.Tam si slečna zapsala docházku, dala nám razítko do kartičky a také klíčky od šatny.Vyzuli jsme se, botky šouply do přihrádek a pokračovaly jsme dál do šatny.Po osprchování jsme už převlečené do plavek mohly jít na bazén.Před námi měla lekci miminka a musím říct, že byla paráda pozorovat ty mrňousky, jak plavou pod vodou.
Ve skupince, stejně jako v těch ostatních, nás bylo šest.Na začátku lekce se pokaždé instruktorka s dětičkami pozdravila a pak začalo učení.Za pomoci říkanek a básniček se děti učily nebát se vody a samozřejmě i plavat, i když jen s pěnovými pomůckami.Také jezdily na pěnových deskách a hrály si na vláček nebo po těchto deskách na vodě lezly jako pejsci, skákaly do vody z okraje bazénu nebo třeba jezdily na pěnových proužcích jako na koníčcích, což Naty milovala.
Ze začátku to byla paráda, Naty byla z plavča nadšená, jenže pak došlo na potápění.A to byl kámen úrazu.I když se celý den na plavání těšila, tak jakmile jsme buď jen vlezly do bazénu nebo viděla, že se děti začínají potápět, začala bulet a křičet „nééé„.Naštěstí byla instruktorka rozumná, takže mi řekla, ať malou nepotápím, když se bojí.A tak jsme plavání absolvovaly i bez potápění.Až při úplně poslední lekci se Naty potopila, za což byla od instruktorky pochválena.No, není to „úspěch“?
Po každé lekci plavání jsem šly s dětmi do sauny.Je to k nevíře, ale dětem se tam moc líbilo.Hrály si s dřevěným kyblíkem a lžící, kterými se polévají kameny, nebo matlaly skleněné dveře vodou.
Po návratu do šatny jsme se odprchovaly, maminky, sem tam se objevil i nějaký tatínek (samozřejmě měli vlastní šatnu) se oblékly, dětičky zůstaly nahaté a šlo se do „herny" na masáže.Děti se v herně nasvačily nebo si hrály s hračkami, které tam byly.Pak si z košíčku vybraly olejíček a začalo masírování.I když někdy to spíš byl boj, zvlášť když si dítko usmyslelo něco jiného, než že se nechá masírovat.Každopádně jsme se postupně naučily masírovat celé tělíčko a to i přesto, že jsme se všech masážních lekcí kvůli dojíždění zúčastnit nemohly.
Když to tak shrnu, jsem ráda, že jsme na plavání chodily, i když dalšího kurzu už se nezúčastníme.Taky se musím přiznat, že mě mockrát mrzelo, že zrovna mé dítko tak vyvádí, když ostatní děti si to užívají a jsou šikovné.Teď už však nad tím jen mávnu rukou.No a co.Tak se Natka naučí plavat později, holt mé děti nebudou přeborníky v plavání.Hlavně že jsou zdravé a spokojené, což je pro mě milionkrát důležitější.
***Pelotonek:****
Andílek - Nicolka 2.1.2005, Lipník nad Beč. (Jana-1982)
***Anděla - Jaroušek 11.1.2006, Děčín (Lenka-1981)****
***Babulda - Tonik 29.9.2006, Trutnov (Zuzka-1980)******
Dalif - Vitek 25.10.2005, Zuzanka 17.4.2007, Brno,(1976)
Dasa 2 - Lukášek 23.1.2005, Valašské Meziříčí ( Dáša-1976)
Gabriella -Adrienne 13.2.2006,**** ***USA,(1977)******
Helena77 - Nikolka 12.7. 1995, Natálka 10.2. 2005, Třešť (1977)
Ikaika - Vítek 1.5.2005, Ondra 9.4.2003, Žďár (Ilča-1977)
Jedule - Anežka 27.8.2005,překvápko TP 27.8.2007, Jičín (Jitka-1976)
Jituska - Barunka 28.4.2003, Vojtíšek 20.11.2005, Žďár (Jitka-1977)
Mamulinka -Eliška 14.10.2005, Třešť ( Péťa-1982)
Nikkol - Filípek 6.6.2005, Náchod (1978)
Ruza (Millik) - Jakub 13.6.2006, Plzeň, (1985)
*Valli - Martínek 22.6.2005, Karolína 15.3.2007 Třebíč (Eva-1982)
*Violet - Matyáš 15.1.2005, svišť TP 3.10.2007, Most (Denisa-1981)****
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1616
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 944
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1654
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 691
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 400
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20691
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2614
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2600
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1759
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....