Sbohem Terezko!
Ani to sbohem jsem Ti nestačila dát, protože to bylo tak rychlé.
Možná proto, že jsem znovu těhotná se chci s Tebou rozloučit a uzavřít tak jednu z mých životních kapitol. Nechci tím ale říct, že na Tebe někdy zapomenu, vždycky Tě budu milovat a mít Tě v srdci jako svou holčičku, kterou jsme si doma všichni přáli.
Je březen 2008 a já nacházím na testu // jsem šťastná. Jdu na kontrolu k dr. kde je vše v pořádku. Takhle to pokračuje až do 24 TT kdy jsme se dozvěděli, že jsi holčička. Jméno jsme Ti vybrali docela rychle a tak Ti říkáme** Terezka.**
Pomaličku jsem Ti začala nakupovat růžové oblečení a ostatní věci pro mimi. Na kontrolách u Dr. probíhá vše na 1. Jelikož jsem u prvního porodu měla kompilakce a první syn se narodil kleštěma, uvažovala dr. o císařském řezu.
Je 4. listopadu 2008 a manžel mě se synem odváží do porodnice, přes cestu Nám přebíhá černá kočka. Nastupuju do nemocnice v 40+1 TT, aby mi byl druhý den ráno vyvolán porod. Dr. se přiklání pro porod přirozenou cestou. Ještě večer mám kontrolní UTZ jak je mimi veliké, jestli se nakonec nepřikloní k císařskému řezu. I když jí dr. napíše, že je mimi ještě vetší než to první, chce přirozený porod. Večer normálně usínám s tím, že ráno dostanu tabletu na vyvolání porodu. Ráno se probudím ze spánu a před očima vidím lebeku cítím, že něco nebude v pořádku. Své obavy zděluji dr., ta jen odpoví nic se nestane. Svou holčičku ještě cítím jak mě v bříšku kope. Po zavedení tablety odcházím na pokoj a vyčkávám do prvních bolestí. Pak mě připraví sestra k porodu a zapojí monitor. Monitor je O. K. Přichází mladá dr., že mě píchne vodu. Voda se jí podaří píchnout na 4 pokus a odchází s tím, že až odteče ať si dojdu do sprchy. Manžel už byl na cestě do porodnice a proto čekám, aby mi se sprchou pomohl. Slyším ho na chodbě jak mluví se sestrou. Pomalu si sedám a říkám si to mi ještě teče vody. OMYL byla to krev, vytékala proudem jako voda z kohoutku. Křičím na sestru ta přibíha se 3 dr. a manželem. Vím, že je zle a dr. taky. Volá připravte sál, zapojte monitor. Monitor je ještě O. K. Přiváží postel a já i přes velké bolesti sama přecházím a už jedeme na sál. Na sále mě ještě jednou zapojí monitor a sestra už kýve na dr., že mimi nemá srdeční ozvu. I přes akutní císařský řez se nepovedlo Terezku zachránit a následně ani oživit.
S prázdnou náručí, bolesti na srdci a se slzami v očích opouštím nemocnici po 3 dnech. Není dne, abych na Tebe nemyslela.
Sbohem Naše Terezko!!! Tvá maminka, tatínek a bratříček. Nikdy nezapomeneme.
Přečtěte si také
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 490
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 722
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1125
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 533
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 384
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 770
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1162
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3875
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1246
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1395
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Tohle je hrozný, hrozný, hrozný! Je mi smutno s tebou, strašně moc. Snad jsem to ani neměla číst, je mi to moc líto… 
Takový věci se fakt stávat nemají, nepochopím to nikdy…
. Proboha, kde se stala chyba? 
, velký vztek na doktory a jejich s prominutím pitomý porod. Vždyď císařský řez už dneska není nic nebezpečného a náročného, tak proč s ním pořád tak otálejí? Milá maminko, drž se a třeba ještě jedno miminko přijde, moc bych Vám ho přála
.