Sbohem Terezko!
Ani to sbohem jsem Ti nestačila dát, protože to bylo tak rychlé.
Možná proto, že jsem znovu těhotná se chci s Tebou rozloučit a uzavřít tak jednu z mých životních kapitol. Nechci tím ale říct, že na Tebe někdy zapomenu, vždycky Tě budu milovat a mít Tě v srdci jako svou holčičku, kterou jsme si doma všichni přáli.
Je březen 2008 a já nacházím na testu // jsem šťastná. Jdu na kontrolu k dr. kde je vše v pořádku. Takhle to pokračuje až do 24 TT kdy jsme se dozvěděli, že jsi holčička. Jméno jsme Ti vybrali docela rychle a tak Ti říkáme** Terezka.**
Pomaličku jsem Ti začala nakupovat růžové oblečení a ostatní věci pro mimi. Na kontrolách u Dr. probíhá vše na 1. Jelikož jsem u prvního porodu měla kompilakce a první syn se narodil kleštěma, uvažovala dr. o císařském řezu.
Je 4. listopadu 2008 a manžel mě se synem odváží do porodnice, přes cestu Nám přebíhá černá kočka. Nastupuju do nemocnice v 40+1 TT, aby mi byl druhý den ráno vyvolán porod. Dr. se přiklání pro porod přirozenou cestou. Ještě večer mám kontrolní UTZ jak je mimi veliké, jestli se nakonec nepřikloní k císařskému řezu. I když jí dr. napíše, že je mimi ještě vetší než to první, chce přirozený porod. Večer normálně usínám s tím, že ráno dostanu tabletu na vyvolání porodu. Ráno se probudím ze spánu a před očima vidím lebeku cítím, že něco nebude v pořádku. Své obavy zděluji dr., ta jen odpoví nic se nestane. Svou holčičku ještě cítím jak mě v bříšku kope. Po zavedení tablety odcházím na pokoj a vyčkávám do prvních bolestí. Pak mě připraví sestra k porodu a zapojí monitor. Monitor je O. K. Přichází mladá dr., že mě píchne vodu. Voda se jí podaří píchnout na 4 pokus a odchází s tím, že až odteče ať si dojdu do sprchy. Manžel už byl na cestě do porodnice a proto čekám, aby mi se sprchou pomohl. Slyším ho na chodbě jak mluví se sestrou. Pomalu si sedám a říkám si to mi ještě teče vody. OMYL byla to krev, vytékala proudem jako voda z kohoutku. Křičím na sestru ta přibíha se 3 dr. a manželem. Vím, že je zle a dr. taky. Volá připravte sál, zapojte monitor. Monitor je ještě O. K. Přiváží postel a já i přes velké bolesti sama přecházím a už jedeme na sál. Na sále mě ještě jednou zapojí monitor a sestra už kýve na dr., že mimi nemá srdeční ozvu. I přes akutní císařský řez se nepovedlo Terezku zachránit a následně ani oživit.
S prázdnou náručí, bolesti na srdci a se slzami v očích opouštím nemocnici po 3 dnech. Není dne, abych na Tebe nemyslela.
Sbohem Naše Terezko!!! Tvá maminka, tatínek a bratříček. Nikdy nezapomeneme.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1648
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 960
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1683
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 702
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 408
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20824
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2622
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2895
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1764
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....