Severomoraváček č. 60 - S Fifikem u porodu a nikdy jinak :)
- Rodičovství
- Manulka
- 20.12.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Porad hucite hucite, myslite ze mam casu sepisovat nake porodni denicky? odmrazuju mrazak, kojim, varim, prebaluju, peru, vesim, zehlim, hraju si a resim hysteracky nasi drahe seniorky...no dobre no...tak jdu do toho, ale zacnu tedy prvnim porodem....o tom jsem vam totiz taky jeste nevypravela, hehehe.
Bylo nebylo…
10den prenaseni nastoupila jsem do porodnice. Tam se jali natocit zaznam, sepsat lejstra i zavedli tabletku…i zavedli druhou, i nic se nedelo. Tak tedy na druhy den rano dalsi pokus… i zase se nic nedelo. Mirne pobolivani v krizi porodni personal neuspokojuje. Toz jsem poobedvala a ulehla dat si sloficka. Uzuz zabiram, kdyz v tom lup…12.45 vodicka praskla..tak sjizdime na porodni, nalez skoro zadny, ale stahy co 10 min, po pul hodce uz co 5min, zaznam, klystyrek a uvelebuji se ve sprse, kde stravim nasledujich temer 12h
dve infuzky, jedna injekcicka a po 11h stale pouze na 6cm, do toho mam uz par hodin mirne tlaky na konecnik, ale statecne rozdychavam, po tech 11h uz to ovsem moc nejde, PA zkonstatuje, ze tam mam jakesi jazycisko (cilize porodni cesty zacinaji otekat)… fajne pekne. Prichazi pan primar, prohmatne a jazycysko vylucuje, ale ruku uz ze me nevynda.Ozvy na zaznamu se zhorsuji, mam strach o miminko, nesmim tlacit,coz dost dobre nejde…prodychavejte maminko, pekne jako pejsek… neeee nechci nejde to, pojdte budu dychat s vama…neeee nejde toooo!!! rvu: rezte me, rezteeee meeee!! Pan primar zachovana klidnou hlavu a veselou mysl a di: co to? opakuji srozumitelneji: cisar!! cííísaaar!!! … ale no tak maminko, proc hned tak zhurta! di s usmevem pan primar a stale me statecne dootvirava rukou… pak vydava nejaky povel, PA zacnou kmitat a ja spinam ruky s diky, ze me konecne riznou… ooo jak se mylim …taaak maminko a ted az prijde stah, tak se nadechnete a poradne zatlacime…néééé do hlavy, nééé do hlavy…tak znovu se nadechnete a zatlacte dolu…taaak a jeste jednou a do toho mi skoci z jedne strany pan primar, z druhe pani doktorka na bricho a seniorka je venku 0.35h!!! bez deseti minut 12hodin…narodila se tedy za deset minut dvanact a to zkonstatovala i PA, po te co prohledla placentu… vzhledem k problémům s ozvami ke konci porodu mi malou ani neprilozi, ani spolu nestravime ty stastěne chvilky po porodu. Ukazi mi ji jen v zavinovačce, nesmele na ni houknu: ahoj a odnaseji ji na hlidani na novorozenecke …
Prvni porod jsem si odbyla samotinka samotna, neb muj chot drahy na takoveto akce není staven …u druhého porodu uz mi asistovala ma porodni patronka teta fifikova …takze bylo nebylo podruhe: opet zdarne prenasim…na kontroly uz docházím do porodnice (O-Vitkovice). Pote co tam absolvuji treti kontrolu a jsem znechucena prutahy a cekanim na ambulanci, nabíhám na ctvrtou kontrolu po dohode s Dr.Tulenovou do Frýdecké porodnice. Tam mi vyšetřujici lekar nahlasi, ze tam muzu rovnou zustat, udělají mi zatezovy test, vecer zavedou tabletu na rozvolneni porodnich cest a rano vyvolavaci tabletu. V hlave v mi to sroti, pocitam a spekuluju, kdy muze teta fifikova a kdy muze teta Tulenova…nakonec (ac jsem stále doufala a verila, ze se to tentokrát rozjede samo a par dni k prenaseni mam porad ještě k dobru) preci jen kyvnu…Jen pro dokresleni ještě poznamenávám, ze mam za sebou hamiltona a posledních par dni mivam obcas mirnounke kontrakce, které registruji…ale i kontrakcicky o kterých vůbec nevim, jen se hezky kresli na záznamech…nuze zatezovy test mam za sebou, vecerni tabletku na rozvolneni mi nezavadi, neb jsem pry rozvolena sama od sebe ))…takze rano (7h) nabíhám na vyvolavaci tabletku…vyšetřuje me opet, tentokrát frydecky ,primar, zavede tabletku, zavtipkuje a zaveli 20 min hezky lezkat a po dvou hodinkach si dojit na kontrolu na porodni. Jdu si tedy poslusne lehnout a cekat az se pilule vstřebá…neubehne ani onech 20min a stahy jsou tu…co 5min…po chvilce se svijim uz co 2min…zrovna me takto zastihne vizita a jsem poucena,ze bolest zacne v podbrisku a postupne prejde do celeho bricha…takze to ze me boli v zadech a uvnitř „rodiciho aparatu" a citim tlaky do konečníku, jsem poucena, ze urcite kontrakce nejsou…rikam si dobře, jsem hlupa, museji vedet lip…a statecne trpim na pokoji cele 2h…pak se dobelham na porodni, ze jsem tu jako na tu kontrolu (9h)…trepu se jak ratlik,vylezu na lehatko a nohy se mi neovladatelne tresou. Sestřička me pripojuje na monitor. Jste uplne bleda, je vam spatne? Nejsem téměř schopna ze sebe něco kloudného vysoukat, tak jen hlesnu, ze mam asi stahy … jo? A jak dlouho? No skoro 2h ..tak se na to podivame…a jsou tam, hezky jeden kopecek za druhym…ovšem nalez nijaky, takze to není ani na pripravu…ptam se jestli si muzu privolat osobu k porodu. Je pry ještě cas, ale jestli chci, tak samozrejme muzu…ale fifik uz je beztak na ceste…sedam na balon do sprchy, v 10h me tam v cele sve krase nachází fifik, vylézám jdeme tocit monitor, stahy začinaji slábnout, dostavam klystyrek. Prohlizi me primar, zadny posun, stále na 3-4cm, miminko vysoko a branka tuha. Dostavam injekci, která by ji mela pomoct dozrat, když nepomuze, domlouvame se na pichnuti vody. Ještě mi pan primar doporucuje zvazit epidural, miva pry často za nasledek, ze se porod pekne rozjede a branka zajde. Valim na nej bulvy, volam Verci, jestli do toho mam jit (jednak jsem nikdy nechtela zadnou ulevovou metodu-hehehe ano jsem potep a druhak mam z pichani do patere strach). Verca se mnou nemuze mluvit, je zrovna u operace, slibuje, ze odpo dorazi. Injekce nepomohla, voda pichnuta, stahy se opet nastartuji…ve sprse resim s Fifikem jestli jit do epiduralu a zacinam (zatím jen před ni) hulakat at me riznou, ze se to opet nikam neposunuje a ja uz vidim scenar, jako při prvnim porodu. Bolesti jsou tentokrat nesrovnatelne vetsi (podotykam ze je doposud, stejne jako při prvnim porodu, nemam v brise ani v podbrisku, zato zada se mi chcou rozskocit a tlaky na konecnik me chcou rozervat , takze si 12h martyrium bez efektu neumim a ani nechci predstavovat…Rozhoduju se pro epidural, lepi mi jako blazen, prichazi anesteziolog, pripravuje si naradicko a jde se na to. Ta stanicni sestra, kterou jsem predchozi den při monitorech a zatezovych testech vnimala jako nepristupnou a zapsklou babku (necht mi timto promine) se razem meni v neuveritelne vreleho clovicka, který me objima a konejsi a prodychava se mnou stah, nez to do me pichnou…zde na tomto miste mistoprisezne prohlasuju, ze epidural mi od bolesti takrka vůbec nepomohl, jen lehce zmirnil na chvili tlaky na konecnik…po chvili zacly stahy opet ustavat, takze do me pichli oxytocin a to uz jsem kricela, ze opravdu prasknu, epidural neepidural a ze musim tlacit…stanicni sestra do me sahne a říká, jestli chcete tak si klidne zatlacte…koukam na ni jak ve snu…tak primar mel pravdu, v tomhle epidural opravdu zabral…jsem na 8 a uz je tam jen jakysi lem tak si konecne pritlacuju…hekam a umiram a prichazi zboznovany Dr. Janys a ja si stastne o nej zapiram nozku, druhou o stanicni sestru a tlacim…jazyk se mi lepi na patro, piju jeden kelimek vody za druhym, davaji mi kyslik (doted nevim proc) tlacim, nejde to..hlavicka je napul venku a ja se zaseknu, sundavam nohy a rikam, ze to nejde, ze uz tlacit nebudu . Janys mi nohu pobere opet zpet, sestra zahlasi: musime tlacit, ted musime, uz kvuli miminka!…vedi jak nas …ještě teda zapnu, morduju ruce fifikovi a sve sestrence, (která tam na me prisla kouknout jak se mi vede - dela na detskem oddeleni ) a po chvili se dostavi ten nadherny pocit, kdy se vyplavi zbytek telicka…je 13h 50min…jeste mokre mi ho prikladaji na bricho, po prevazeni premereni se poprve prisaje…jsem cela blazena…nikdy me neprestane mrzet, ze o tohle jsem s madlenkou byla ochuzena a taky si nikdy neodpustim, ze jsem vic nezabojovala sama se sebou a nechala si ji dat k sobe na pokoj az nekdy 3. nebo 4.den. Byla jsem zeslabla, tocila se mi hlava a když uz jsem se jakztakz zmatorila, tak se mi spustila laktace a ja horuckovala…dneska vim, ze to vsechno se da prekousnout a nikdy si to neodpustim (a nebrec mano, když to pises..hehe ) …tak a uz koncim…jdu utirat prach a varit …
P.S. ještě jednou verejne dekuji sve patronce, ze to se mnou vsechno odestala a pokud jsou v mem soupisu nejake nesrovnalosti, necht me poopravi…mam to preci jen vsechno v mlznem oparu
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1643
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20639
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....





















