Síla hlasu

Čím déle musíš na něco čekat, tím více si budeš vážit chvíle, kdy to přijde.

Srpen. Srpen se pro mne stal měsícem, kdy sepisuju myšlenky, dojmy ale hlavně pokroky naší malé velké dcery v mluvení. V posledním deníčku „Bordura“ dcera před rokem začala aspoň používat pár zvuků a slov a to bylo slávy. 3,5 roku, 30 slov, co víc si přát.

Září. V září jsme se konečně dostaly po dlouhém čekání na logopedii a dcerka začala aspoň lehce zkoušet, jestli se to rozmluví nebo jak to bude. Její ostych z cizích lidí a její palice dubová je jí občas překážkou, ale pár návštěv a už jsou s tetou z logo kamarádky. Všechny úkoly, hádanky, spojovačky, všechno jí jde skvěle. Jen to mluvení ještě ne a ne přijít.

Říjen. „Tak co, holčičko? Jak se ti líbí ve škole?“ …ticho… „ty dnešní děti jsou tak nevychované, ani nepozdraví, ani neodpoví!“ To je tak, když máte 112 cm vysoké a 20 kg vážící dítě, které teprve oslaví 4. narozeniny a ještě ke všemu nemluví…

Listopad. Stříháme, skládáme, hrajeme, lepíme, stavíme, blbneme, koukáme, posloucháme, ale nemluvíme… Godote, tak kde jsi?!

Prosinec. Vánoční čas, stromeček, svíčky, rodina, pohoda a mé jediné velké přání – doufám, že příští rok si dcerka sama řekne, co by chtěla od ježíška, že snad spolu ten dopis napíšeme a že nebudu muset věštit z křišťálové koule, co by chtěla pod stromečkem najít.

Leden. To je většinou měsíc plný nové naděje, předsevzetí, nový rok, nové zážitky, nové zkušenosti a taky nové pokroky! A letos určitě přijdou! A také pro nás po roce zase návštěva v SPC. Mám trochu bobky, aby to bylo všechno v pořádku, aby šlo jen o „blbé“ OVŘ a nic víc. Na začátku ostych, ale pak se chytí, baví ji to, paní psycholožka chválí, Anička jede jak drak, to jsou věci, co ji baví, sedí na zadku a plní úkoly. Druhá část u paní logopedky, jde to, ale dře to. Ale od minula obrovský pokrok!

Závěr? Dítě se nepředstaví, neřekne svůj věk, počítá na prstech do pěti. Výdrž u úkolů velmi dobrá, dobrá schopnost koncentrace, aktuální rozumová úroveň odpovídá pásmu vysokého nadprůměru, nadprůměrná úroveň abstraktně-vizuálního myšlení, paměť je rovněž vysoce nadprůměrná. V neverbálních úkolech je vývoj velmi akcelerován, bohužel verbální jsou na nule. Ale nevadí, jedeme dál, víme, že to jednou prostě přijde.

Únor. Narozeniny, 4 roky, 4 krásné roky s dcerou, 4 roky trpělivosti a porozumění. OVŘ vás naučí být maximálně trpělivým, naučí vás naslouchat tam, kde není nic slyšet, naučí vás vidět věci, co vidět nejsou, naučí vás vnímat. Ne, už to není strašák, už je to součást naší rodiny, už s ním nebojujeme, už s ním spolupracujeme.

Březen. Březen, za kamna vlezem. Ale né, kamna nemáme. Jen je prostě klid po pěšině… nebo že by klid před bouří??

Duben. Něco se děje, něco není tak jako obvykle, moje intuice za 4 roky vycepovaná rozpoznat kdejakou blbost hlásí, že se něco semele. Moje hodná tichá dcerka je jak vystřelená z praku. Doma hrůza, ve školce hrůza, vztekání, ječení… kde je to moje porozumění? Vůbec to nefunguje!

Květen. Máj, lásky čas… lásky čas? Ale prdlajz, jedeme stejnou lajnu jako v dubnu. Bože, dej mi sílu přenést se přes tento měsíc a doufej, že ten příští měsíc bude lepší a nebudu se tě zase doprošovat.

Červen. Nebudete věřit, ale mluví. Naše dcera mluví!!! Poslední dva měsíce byly na bednu, ale, jak poznamenala naše paní učitelka ze školky, mimo jiné také logopedka, bylo to prostě jasné. Mozek začal pracovat na verbálním projevu, dva měsíce jel na plno a připravoval se a pak to přišlo! Je to konečně tady! Teda nemyslete si, že jsou to nějaké velké souvětí, ale pro nás je výhra už jenom pár vět typu: „musim čulat, mam hlad, chci ven, chci kolo, nechci pití“ a podobné. Do teď to byly jenom zvuky nebo posunky.

Červenec. Bavíme se, opravdu se bavíme tím, jak dcerka mluví. Posloucháme, opravdu často jen tak posloucháme, jak si sama se sebou něco vykládá. Hraje si s legem a čarodějnice se baví s Ariel a obě na sebe mluví. To jsou prostě tak neuvěřitelné věci. A zpívá, dcerka si fakt zpívá. Je fakt že text písničky kočka leze dírou je u nás kočka kočka kočka, pes pes okno, prší kočka pes, ale na tom vůbec nezáleží. Někdy jsem tak zaposlouchaná, že zapomenu, co vlastně dcera chtěla. Ta za mnou přijde, podívá se na mne a řekne: „Mami, já furt čekám!“

Já jsem, bobinko moje, čekala 4,5 roku, než jsi na mě opravdu promluvila. A největší odměnou za čekání je síla tvého hlasu.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
828
1.8.17 10:05

Krásný, běhá mi mráz po zádech. Musíte být neskonale šťastní :srdce: vzpomenu si na Váš příběh až mi zase poleze na nervy neustálé synovo mami mami mami mami :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1.8.17 10:16

Gratuluji a přeji mnoho dalších úspěchů :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
527
1.8.17 10:53

Naše chvilku pusu nezavře od doby co je na světě, někdy už ani nevnímám a je fakt, že mě snad nikdy nenapadlo, že některé děti mohou mít takové problémy. Myslím to v dobrém. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
1.8.17 11:16

Přečetla jsem si všechny deníčky. Ušli jste pořádný kus cesty, ale stálo to za to :hug: držím palce do budoucna. Dcerka je úžasná :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
719
1.8.17 12:31

Krasn denicek :srdce: moc gratuluju

  • Nahlásit
  • Zmínit
9269
1.8.17 14:03

Máme dcerku necelé 3 roky a jsme na tom stejně. V noci se mi zdají sny, že si spolu povídáme. Inteligenčně je nadprůměrná, ale nemluví. Váš příběh mě povzbudil, že i u nás to dobře dopadne :) :dance: Za mě krásný deníček :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18765
1.8.17 15:38

@fiona313 Určitě to u Vás dobře dopadne, můžete si přečíst i ostatní deníčky, třeba se v nich najdete. Budu Vám držet palce, u nás to snad vypadá na dobré cestě i když je toho ještě hodně před námi. :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
39803
1.8.17 16:31

Tak tohle znám :-) doteď si vybavuju ten trapný pocit, kdy se kluka někdo zeptal na hřišti, jak se jmenuje a on zakroutil hlavou, jako že neví. V té době mu bylo asi 3,5 roku a vypadal minimálně rok starší :zed:

Ale teď občas s láskovou vzpomínám na chvíle, kdy neměl potřebu (nemohl) se mnou o všem diskutovat, takže udělal vše bez řečí. Teď má na všechno milion připomínek :pocitac: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1599
1.8.17 18:56

Gratuluju. Přeji další a další úspěchy :palec: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
6721
1.8.17 19:10

Krásné! Psané s láskou :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
649
1.8.17 19:57

Krasny pribeh :palec: Preju hodne stesti a krasnych chvil s dcerkou :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1.8.17 21:33

Prekrasny denicek a ja moc moc gratuluju :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1.8.17 22:23

Synovi jsou dva roky a tři měsíce a teprve před 3 týdny začal říkat: „Máma” pro někoho běžné, obyčejné slovíčko a já na něj čekala tak dlouho ;)

Příspěvek upraven 01.08.17 v 22:24

  • Nahlásit
  • Zmínit
3544
1.8.17 22:36

Umíš nádherně vytvořit celkovou kulisu, dokonale jsi postoupila do úrovně, kde vidíš, co vidět není, slyšíš co slyšet není a vnímáš jakýkoliv náznak.
Přeju Ti, aby Tvá radost a pýcha mohla vyplout naplno, dcerka je úžasná :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
503
2.8.17 14:08

Zname, syn je dysfatik (receptivni dysfazie), Slovo,, mami" jsem od nej poprvé slyšela ve 4 letech!

  • Nahlásit
  • Zmínit
307
7.8.17 21:06

Tlačím slzu zpátky. Má dcera též nemluví, jak by měla. Nyní 3,5 roku a asi 30 slov. Gratuluji k velkému úspěchu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
15.8.17 20:27

Krásné, ať je to jen a jen lepší. Držím moc palečky, dcerka je skvělá a Vy také.

  • Nahlásit
  • Zmínit