Status: Nežádoucí
- Snažení
- Solaris
- 16.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...aneb vše, co jste kdy chtěli vědět o neplodnicích, ale báli jste se zeptat. Není to tak dávno, co povědomí o neplodnosti napříč společností se co do rozměrů mohlo poměřovat s pygmejským krysaříkem. Umělé oplodnění a „děti ze zkumavky“ plovaly v informačním vakuu společně s ovcí Dolly, Frankensteinem a žlutou zimnicí. Co jsou zač ti, co na dítě musí čekat, zatímco okolí už dávno vyřadilo dupačky po „druhém“?
Fáma č. 1: nespí spolu
Korpulentní dáma se opírá o hrábě a prohodí přes plot k sousedce: „Vona asi bude nějaká ta frigida.“ „Ba jo“, odvětí sousedka, „To je furt samá zábava, ale pořádně obstarat muskýho, to ne.“
Starší generace v nás vidí nefunkční páry, které spolu neumí spát, natož žít a vycházet. Pro pobavení společnosti může posloužit i veselá průpovídka o tom, co je v posteli třeba dělat namísto dělání dětí. Zlé jazyky pak se škodolibým úšklebkem vzpomínají legendární modrou pilulku a kolováním detailního snímku dvou obličejů z Hurghady, z nichž jeden nonšalantně zdvihá obočí a druhý do objektivu naznačuje smyslný polibek, vzápětí ubezpečují obecenstvo, že podobné problémy rozhodně řešit nemusí.
Fáma č. 2: moc na to myslí
Hrdá matka tří ratolestí se lítostivě podívá na bezdětnou kamarádku a obřadně, jako kdyby zrovna předávala dar nejcennější, pronese: „Víš, nesmíš na to tolik myslet.“
S nemyšlením na to se roztrhl pytel. Bezdětné byly bohužel i tak trochu vinou svých kolegyň „snažilek“ pasovány do role šílených anatomů-amatérek posedlých hleny a prstíky. V očích našich kamarádek jsme chodícími kalkulačkami plodných dnů, které nemají od rána do večera v hlavě nic než myšlenku na „fazolku“ a které společné chvilky uvozují svůdnickým „zlato, ovuluji!“.
Fáma č. 3: neklape jim to
„Táto! Vona už de zase někam pryč!“ podává žena v květované blůze hlášení o snaše, zatímco jí z tváře pomalu mizí otisk kukátka. „Povidám ti, tohle je mně divný. Voni pořád nemaj ty děti, ale aby taky né! Dyť vona snad ani nevaří, napečíno taky nemá, no já tam snad aspoň zajdu tomu našemu vohřát párek. Já ti povidám, vona určitě někoho má!“
Popletené příběhy o Esmeraldě a Domingovi, kteřížto díl co díl šťastně cválají na koních do zapadajícího slunce, ledva odhalí nevěru Domingovy tety Kasandry, uzdraví dědu Armanda ze závislosti na mezcalu, vytrestají kleptomanickou uklízečku Palomu a adoptují rozvernou Milagros, staví nás tyto dámy do stejných vyprávění. Hledají v našich životech podobné zvraty, které jim denně servírují televizní obrazovky. Argumentaci zakládají na falešných sylogismech typu: Páry, kterým to neklape, nemají děti. Novákovi nemají děti. Tudíž Novákovým to neklape.
Fáma č. 4: špatná karma, paraziti a zlomyslné energie
Ezoterice naklonění jedinci spatřují v naší neplodnosti zásah parazitických vlkodavů třetího druhu. Chcete někoho pořádně vyděsit? Pak mu řekněte, že je prolezlý parazity, jeho karma má barvu zkažené cibule a kolem hlavy mu poletuje duch vlčáčice Blondi.
Milovníci lidové moudrosti zase s oblibou, s výrazem Krakonoše, jenž zrovna demonstroval pravdivost jistého pořekadla, podmiňují příchod našeho potomka něčí smrtí (jak romantické). Nebo univerzálním „vše má svůj čas“, přičemž citlivě naznačují, že ten náš tedy rozhodně ještě nepřišel.
A jak je to doopravdy?
Na úvod je dobré říct, že jsme každá jiná. Jsou mezi námi mladice i zralé dámy, vysokoškolačky i holky se základkou, realistky, optimistky, melancholičky, veganky, hipísačky i scrapbookářky. Jsme jako diváci v kinosále - všechny jsme přišly na jeden film, ale to je to jediné, co máme s jistotou společného.
Jinak jsme úplně normální ženské, co potkáváte na ulici, které, stejně jako dítě počítá s tím, že jednou půjde do školy, počítaly s tím, že jednou budou mít rodinu.
Na čápa nevěříme, nejsme ani posedlé tělesnými sekrety a ani na nás neleží kletba cizopasníků. Někdy je zádrhel na naší straně, někdy jsme brzděné našimi muži a jejich zdravím, někdy to prostě jen nejde. Jsou dny, kdy nám přijde svět nespravedlivý, kdy propadáme deziluzi, kdy na konci tunelu nevidíme ani blbou světlušku. Ale přichází i dny, kdy se zasmějeme tak, že nám tečou slzy, kdy jako malé skáčeme v kalužích vody a náramně si užíváme, jak to cáká. Nebo kdy prostě jen tak přijímáme to, co zrovna je, aniž bychom si připouštěly, že neplodnost je nám stále v patách jako protivný stín.
Závěrem
V jedné zdejší diskuzi jsem se dočetla: „Nauč se dělat děti normálním způsobem, pak mi budeš stát za diskuzi“… A nyní: Muž s magnetofonem v nose!
Přečtěte si také
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 3442
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
Chtěla jsem, aby moje dítě bylo ve škole nejlepší. Dnes už tolik netlačím
- Anonymní
- 21.09.26
- 2340
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale od malička jsem chtěla, aby můj syn byl ve třídě mezi jedničkáři a navíc ten nejoblíbenější. Možná je to kvůli tomu, že je jedináček a já jsem matka...
„Ten kluk nemůže být můj,“ oznámil mi manžel a požaduje test otcovství
- Anonymní
- 21.09.26
- 2407
O miminko jsme se s manželem snažili několik let. Když už jsme se chystali na kliniku, otěhotněla jsem. Byli jsme oba moc šťastní. A pak se Vojtíšek narodil, všichni říkali, že je celý já, po...
Syn nejí maso. Učitelka ho nutí ochutnat a říká mu, že nebude dost silný
- Anonymní
- 21.09.26
- 1535
Doma maso nejíme a synovi jsme nikdy neříkali, že je kvůli tomu lepší než ostatní. Ve školce ale začal slýchat, že když nebude jíst maso, nebude silný, neporoste a ostatní kluci ho předběhnou....
„Martin se vrací domů.“ Tchyně nás chtěla i s dětmi do měsíce vystěhovat z bytu
- Anonymní
- 21.09.26
- 6366
Když nám tchyně před lety nabídla podkrovní byt nad svým domem, měli jsme pocit, že jsme vyhráli. Měli jsme dvě malé děti, na vlastní bydlení jsme neměli dost peněz a nájem v okolí byl šíleně...
Manžel vydělává, já prosím o peníze. Na rodičovské jsem ztratila svobodu
- Anonymní
- 20.09.26
- 4917
Dokud jsme oba chodili do práce, měli jsme společný účet a o penězích rozhodovali spolu. Po narození dětí se ale pravidla nenápadně změnila. Manžel začal svou výplatu považovat za vlastní peníze a...
První třída mě naučila, že dítě nepotřebuje umět všechno ještě před školou
- Anonymní
- 20.09.26
- 1939
Moje dcera minulý rok začala chodit do školy. Musím říct, že větší nervy jsme měli my jako rodiče. Začalo to samozřejmě zápisem. Na ten jsme se opravdu učili jako kdysi my na střední školu. Už...
Manifest jednoty a vnitřní svobody
- Nápomocný
- 20.09.26
- 326
Průvodce pro probuzení lidské bytosti v moderním labyrintu.
„Zařídíš to, viď?“ Všichni v rodině spoléhají na mě, ale kdo pomůže mně?
- Anonymní
- 20.09.26
- 2350
Jsou dny, kdy cítím, že je toho na mě prostě moc. Nevím, kde mi hlava stojí a všichni spoléhají na to, že já něco udělám. Zařídíme tohle, tamto, nakoupím, vyzvednu, uvařím. A když na něco zapomenu,...
Ex synovi kupuje oblečení za desetitisíce a ten mi pak vyčítá, že jsem chudá
- Anonymní
- 20.09.26
- 988
Když byl Kuba malý, snažila jsem se, aby pochopil hodnotu peněz. Dokud jsme byli s jeho otcem spolu, dalo by se říct, že jsme v tom byli za jedno. Jeho otec vždycky vydělával slušné peníze, ale...
Ještě je dobrý „přej a bude ti přáno“! Tím takový ženský, zdeptaný dlouholetou neplodností, opravdu člověk pomůže. Jinými slovy: „Až nebudeš taková mrcha závistivá, taky ti pánbíček nadělí!“ 
protože to kolem sebe slýchám pořád 
Super napsáno… 
Tobě držím do budoucna palce 
taky jsem si tim prošla a musim řict, že deniček je vystižný..ať se brzy zadaří 
,vim jen ze jsem na otazky kdy budou deti odpovidala uprimne, az budou, tak budou 