Tak přišel na svět Vojtíšek
- Porod
- Ivka 1981
- 31.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje těhotenství bylo docela bezproblémové, dokud jsem nenastoupila na mateřskou. V nemocnici jsme si pobyli týden, pak nás pustili a za měsíc jsme tam byli znovu, aby se Vojtíšek ukázal všem nejen mamince. Narodil se 21. března v 9:13.
Začátkem roku 2011 jsme začali plánovat, tehdy ještě s přítelem, svatbu a miminko. Svatba byla naplánovaná na září. Koncem července jsme zjistili, že čekáme miminko. Byl to skvělý okamžik, příteli jsem to sdělila až následující den poté, co jsem to zjistila já (divím se, že jsem to vydržela, ale budila jsem ho kvůli tomu v půl páté ráno
). Za 14 dní jsme to měli potvrzené i od paní doktorky.
Následovaly ultrazvuky a různé testy, jak to všechny maminky znají. Vše vycházelo bez problémů. Prvních sedm měsíců jsem skoro nevěděla, že jsem těhotná, žádné nevolnosti, jen se mi zvýšil tlak, ale to jsem skoro ani nevnímala. Mrňousek nám pěkně rostl. Dva měsíce před plánovaným porodem jsem nastoupila na mateřskou. V 35. týdnu jsem šla jako obvykle na kontrolu k paní doktorce, a ta naznala, že jsem se za ten měsíc nějak moc otevřela a že to je na nemocnici, aby mi píchli injekce na dozrání plic a očiček našeho miminka (věděli jsme, že to bude Vojtíšek, ale zůstalo to jen mezi mnou a manželem, ostatní měli překvapení).
Přijela jsem do nemocnice a pan primář naznal, že klidně můžeme rodit, což mě trošku vylekalo. Pak se podíval na mrňouska ultrazvukem a došel k tomu, že ho tam radši ještě necháme. Týden jsem si poležela v nemocnici v klidovém režimu, nic nového se nedělo, a tak mě pustili domů s tím, že do termínu určitě nevydržím, ale aspoň 14 dnů bych mohla. Chodila jsem po týdnu k paní doktorce na pásy a byla pořád stejně otevřená. Cervix skóre jsem měla 10 s vykřičníkem s tím, že jakmile se něco začne dít, tak máme jet okamžitě do porodnice. Ale stále byl klid. To už jsme byli s manželem trošku nervózní, ale mrňousek si chtěl počkat až do jara ![]()
První jarní den (vyšel letos o den dřív) jsem začala trošku špinit, a tak říkám večer manželovi, že radši pojedeme, ať se na mě podívají. Sestřičky na mně koukaly, co tam chci, když ani nemám pořádné kontrakce (byly asi tak dvě za hodinu a nepravidelné). Natočili mě na monitor a nebylo vůbec nic vidět. Mrňouskovi se dařilo dobře. Pak přišla paní doktorka (zrovna ten den měla službu ta moje
a řekla, že si mě tam nechá přes noc a že bez miminka mě už domů nepošle
Píchli mi něco na spaní, abych si na druhý den odpočinula. Manžela jsme ještě poslaly domů. Celou noc se skoro nic nedělo, spala jsem na porodním sále.
Kolem čtvrté ráno se mi přesunuly bolesti níž do břicha, ale pořád to nic nebylo. Ráno v šest jsem to říkala sestřičce, a že prý to možná začne, ale že to nic není. V sedm přišel pan primář s mojí paní doktorkou a píchli mi vodu. Prý manžela nevolejte, to bude ještě chvíli trvat. Pro jistotu jsem mu zavolala a dobře jsem udělala. Průběžně mi chodili natáčet monitor, malý v pořádku, kontrakce žádné vidět nebyly, ale já je cítila. Když přijel manžel, nechápala jsem, jak to můžou ostatní maminky vydržet, ale pořád to nebylo nic strašného. Na monitoru pořád nic. V devět mi přišly sestřičky zase udělat monitor, říkám jim, že nevydržím ležet v klidu a ony, že musím. Tak mě napojily a já říkám, že mě to pořád nutí tlačit. Tak že se podívají a už honem volaly paní doktorku, že už budeme rodit.
Pak jen vím, že to byl strašný fofr, manžel mi otíral čelo a na čtvrtou kontrakci byl Vojtíšek venku. Ale byla jsem prý červená jako rak
Hned ho bylo slyšet. Byla jsem nastřižená, ale mrňousek šel ven tak rychle, že si proboural cestu ještě jinudy. Šití bylo trošku nepříjemné a pak to hojení, ale ta námaha za ten poklad stála. Jak mi ho dali na břicho, bylo to to nejkrásnější miminko na světě.
Celé to bylo náročné, ale konec stál za to a my doufáme, že Vojtíšek brzy dostane sestřičku nebo bratříčka.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1594
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1632
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20604
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....