Takový " normální" den
- Rodičovství
- elot
- 29.04.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak se žije s třemi dětmi. ;)
Dvě hodiny v noci - příšerný křik. Můj malý (2 roky) prostě nechce pochopit, že v noci se spí a že v postýlce bude muset zůstat až do rána. Do toho se vzbudí dcera (3 roky) a volá na mě: „Maminko, už je ráno. Můžu na pohádky?“ Jako vždycky to nějak zvládneme.
Malá vyčůrat a synáček po láhvi mléka konečně usíná (kolikrát jsem už říkala, že už mu ji v noci dávat nebudu!). Vyčerpána odpadám.
Šest hodin ráno - Mamííí!!!- to není možný, to už je ráno? Vždyť jsem před chvílí usnula, nebo ne?
Osm hodin - jsme připraveni na odchod do školky, ale bylo to náročné. Nejprve ranní hádka mezi starším (5 let) a dcerou, na kterou pohádku se budou dívat. Po minutě klidu další křik. Malý ukradl láhev mléka dceři. Ta to nemůže rozdýchat, je s toho 5 minutový řev. Rychle udělám druhou a je klid. To se musí využít. Letím do koupelny dát se trochu do kupy. Je to dobré, celou dobu ticho.
TICHO! To nebude dobré. Pro jistotu jdu zkontrolovat malého a ten s pusou od ucha k uchu stojí uprostřed psacího stolu. Polehoučku se k němu přiblížím, aby se nelekl a nespadl. Pro jistotu ho dám na chvilku do ohrádky, což se mu vůbec nelíbí!
Snídaně proběhla celkem v klidu, když nepočítám rozlité kakao, upatlané vlasy od marmelády a já celá poprskaná od jogurtu, protože malý prsknul zrovna, když ho měl plnou pusu! Tak teď už jenom obléknout a zase svléknout, protože malý si nadělal do plíny, když už jsme měli všichni oblečené bundy. Sláva odcházíme.
Půl desáté - vracíme se domů z nákupu, kde dcera nemohla pochopit, že nebudeme kupovat lízátko a svým řevem obšťastnila všechny okolo. Vypadá to na klidné dop. „To mám ale hodné děti,“ říkám si a věším prádlo na balkón, dcera na mě volá, že jako vaří. Já jdu vařit doopravdy a když přijdu do kuchyně, tak nevím jestli se mám smát nebo brečet. Dcera do velké mísy a všude okolo vysypala a vylila všechno, co našla ve špajzu - mouku, olej, kakao - myslím že nemusím pokračovat! A dcera mi říká: „Já vařím, ale jenom jako, jenom jako!“
Půl jedné - jsme doma ze školky. Mezitím jsem stihla uvařit rychlovku, nakrmit děti (ty špagety posbírám z podlahy potom), teď jdou mladší spát, starší si maluje a já se jdu v klidu naobědvat. Ale ty dva tam mají podezřele veselo, tak je jdu zkontrolovat. No výborně, dcera vlezla k malému do postýlky a vylila mu celou láhev mléka na hlavu a jemu to vůbec nevadí, ba naopak!
Půl druhé - oba spí, sláva.
Půl čtvrté - oba mají vyspáno. Mezitím jsem stihla poklidit byt a zahrát si 2× člověče nezlob se.
Pět hodin - během chvíle je byt vzhůru nohama, proč vlastně uklízím? Snad už brzo přijde manžel! 17:15 - sláva, je doma. Dá si rychlé kafe a já mezitím obléknu děti (ne, opravdu ty plavky si ven vzít nemůžeš - řev). Konečně jsou venku, to ticho je nádherné! Rychle likviduji škody, co tu nadělali, až teď jsem si všimla převrácené kytky v obýváku.
Šest hodin - jsou zpátky, nějak rychle to uteklo. 19:15 - děti jsou po večeři nikdo by nevěřil, že tu bylo před chvílí uklizeno.
Osm hodin - koupání celkem v pohodě - výjimečně. Většinou se dohadují o hračky a polévají hlavy.
Devět hodin - kluci už spí zato princezna pořád courá - vyčůrat, vykakat, napít… Dokud nezasáhne manžel.
Půl desáté - jdu je zkontrolovat, jak spí, a chvíli na ně koukám a v tu chvíli si uvědomím, jak moc je mám ráda, i když bych je někdy přetrhla.
Půl dvanácté - ŘEV a je to tu nanovo!
P. S. Ten, kdo vymyslel název mateřská dovolená, toho bych k nám zavřela na týden. ![]()
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 768
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 1573
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 581
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 1581
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 564
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3413
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1473
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 542
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1419
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1031
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.