Taky čekám...
- Snažení
- Iva01
- 14.08.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem ve stadiu hormonální léčby před ivf, často brouzdám po internetu a hledám s tím související články. Proto jsem se taky rozhodla napsat svůj příběh. Když jsem se vdávala, už jsem věděla, že můj manžel nemůže mít děti přirozenou cestou (špatný spermiogram). Zpočátku jsme měli velké finanční problémy, takže jsme snažení o miminko trochu odsunuli. Jelikož mám z prvního manželství syna a otěhotnět pro mě nebyl žádný problém, stále jsem doufala, že si miminko pořídíme přirozenou cestou. Asi po roce snažení jsem se cítila, jak kdybych byla těhotná, ranní nevolnosti, bolesti prsou. V den, kdy měla přijít menstruace jsem si udělala těhotenský test a objevila se i druhá, i když slabá čárka. Moc jsme se s manželem radovali, bohužel radost trvala jen dva dny, pak přišla menstruace...
Pak jsme začli objíždět různé léčitele, ale ani tohle k ničemu nevedlo.
Asi po dalším roce snažení, jsem si v novinách přečetla, že naši úžasní politici chtějí uzákonit omezení pro ivf pouze pro muže do 40 let. Takže když bylo mému manželovi tehdy již 41, nemohla bych být oplozena jeho spermiemi. Chtěli jsme moc miminko, ale ne za každou cenu, chtěli jsme, aby vzniklo z našich buněk. Jednoho syna jsme už naštěstí měli…
V dubnu 2006 jsme poprvé navštívili centrum reprodukované mediciny. Při první návštěvě nám hned vzali krev na genetiku a objednali manžela na spermiogram. Mě vzali ještě krev na hormony.
V květnu byly výsledky genetiky, které byly naštěstí v pořádku. Hormony - zvýšený prolaktin, byl mě předepsán Dostinex. Manželův spermiogram velmi špatný a navíc byly zjištěny chlamidie. Museli jsme se oba přeléčit antibiotiky.Vzhledem k velice špatnému spermiogramu bylo manželovi doporučeno zamražení spermií, pro případ, že mne by nastimulovali a on by pak už žádné spermie neměl, tak aby byly v zásobě.Od začátku jsme odmítali užití smermií dárce. Červen 2006další vyšetření, tentokrát vaginální ultrazvuk. Vše je v pořádku, takže jsme se dohodli na ivf s ISCI s dlouhým protokolem. Odjíždíme na dovolenou, abych jsme nabrali energii. Nikdy jsem hormony nebrala, takže mám trochu strach. Hlavně jsem vždycky pomalu omdlívala při každé injekci a teď si je mám píchat do břicha. V deníku AHA sleduji reportáž o Marcele Kyselové, která je krok přede mnou.. Červenec 2006po návratu z dovolené mám zánět průdušek a doktorka mně předepisuje antibiotika. Uvažuji, jestli nemám ivf cyklus o měsíc oddálit, po konzultaci s lékařkou jdu do toho podle plánu. Začínám s hormonálním sprayem Synarel. Zánět se naštěstí rychle vyléčil. Po týdnu hormonálního spraye začínám s injekcemi do břicha, anopyrinem a dexamethasonem. Injekce mi píchá manžel, jde spíš o psychiku, než o bolest, injekce v peru jsou téměř bezbolestné. Po pěti dnech píchání jdu na odběr krve a ultrazvuk. Berou mně 3 zkumavky, jednu na hormony, jednu na pohlavní choroby a jednu na krevní obraz. Vše je v pořádku.
Srpen 2006už mám za sebou tři odběry krve a čeká mě poslední ultrazvuk, pak mně lékařka sdělí, kdy bude odběr vajíček, vypadá to na středu. Zatím nemám žádné komlikace ani mně nic nebolí.
Iva
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 20
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 26
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 81
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1867
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1981
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 486
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22077
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2682
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...