Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila

Manžel odjel s klukama na fotbal a tchyně byla ve městě na nákupech. Já jsem dole v letní kuchyni zavařovala jahody. Najednou přišel tchán. Byl mírně ovíněný, což u něj o víkendu není nic neobvyklého. Začal mi vykládat, jak mi to v těch kraťasech sluší, že syn má doma poklad a že on v mém věku taky uměl ženskou ocenit. Brala jsem to jako takové ty staromódní, trochu trapné řeči, tak jsem se jen nuceně usmála a dál míchala hrnec.

Jenže pak ke mně přistoupil zezadu. Než jsem stihla zareagovat, chytil mě pevně za zadek a přitiskl se na mě. Úplně jsem ztuhla. V hlavě totální zkrat. Otočila jsem se, vrazila do něj a vykřikla, co blbne. On se jen tak samolibě uchechtl, zamumlal něco v tom smyslu, že „mladá krev se hned čertí“, a v klidu odešel na zahradu.

Celé odpoledne jsem probrečela nahoře v ložnici. Když se manžel vrátil z fotbalu, okamžitě viděl, že mi něco je. Všechno jsem mu vyklopila. Čekala jsem, že dole zjedná pořádek, že za tátou vyletí a chytne ho pod krkem. Jenže reakce mého muže mě dorazila víc než ten tchánův úlet.

Podíval se na mě, pokrčil rameny a řekl:

„Prosím tě, tati byl prostě trochu připitej. Určitě tě chtěl jen poplácat po zádech a ty z toho děláš harasment. Přece se teď kvůli tomu nezačneme hádat s našima, když tady bydlíme.“

Cítím se tak strašně ponížená. Vlastní chlap mě neochránil. Teď sedím nahoře, slyším, jak dole tchán chodí po dvoře, a mně se zvedá žaludek. Mám strach jít i k popelnici, abych ho nepotkala. Manžel se tváří, že se nic nestalo, a já mám pocit, že jsem v tomhle domě úplně sama, obklopená lidmi, kterým jsem vlastně úplně ukradená.