tehotenstvi v Anglii
- O životě
- Janci
- 12.03.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj maminky, tehulky i ty budouci. Jsem tu poprve a je to opravdu super mit takoveto stranky, kde si muzeme navzajem radit a pomahat. Ja se pokusim byt strucna. Je mi 26. let a ziji 6. rokem v Anglii na predmesti Londyna (oblast Middlesex). Jsem vzornym prikladem, ze ani po takove dobe v zahranici jsem si tu stale jeste nezvykla a Cechy mi velmi chybi.
Pred temer 3. lety, kdy jsem byla odhodlana, ze se konecne vratim domu, jsem se seznamila se svym pritelem (anglican), tim padem se zadny navrat domu nekonal. Prvni rok byl fajn, jak uz to asi ve vztazich byva, ale pozdeji, jsem si zacala uvedomovat, ze to pravdepodobne nebude pro me ten pravy. Zacinala jsem si uvedomovat nase odlisne nazory, predstavy, atd. Ja jsem docela submitivni a klidna povaha a nerada se hadam. Pritel na druhe strane je velmi dominantni, vse a vsechny musi mit pod kontrolou, na kompromisy se moc nehraje - vetsinou musi byt po jeho. A pokud se hadame, coz je docela casto, tak je to on kdo pouziva vulgarni vyrazy a ponizuje. Na druhe strane se ale milujeme. Je to zkratka italska domacnost.
Ale jak uz jsem rekla, za tech 2,5 roku jsem si rekla, ze pokud se hadame uz ted, co teprve az budeme mit nejake poradne problemy, deti, atd… navic jsem uz v Anglii prestala byt spokojena a chystala jsem se vratim domu do Cech k me vlastni rodine, ktera mi velice chybi. Jsem asi kapku precitlivela, ale to uz je ma povaha. To co stalo nasledne je asi osud, ale jeste stale nevim, zda se radovat nebo brecet. Pred 3 tydny jsem sla k doktorce s priznaky chripky a ona mi rekla, ze jsem v 6. tydnu tehotenstvi. Dokazete si predstavit ten sok! Dnes uz jsem pravdepodobne v 10. tydnu, ani sama nevim, na ultrazvuku jsem jeste nebyla, ale doufejme, ze me tam brzy poslou. Dnes uz se na malinke tesim, ale pred 2 tydny bych to nebyla schopna rici. Pritel se na malinke take moc tesi a snazi se zaridit nejake bydleni, jelikoz momentalne zijeme u jeho mamky. Musi ted setrit na hypoteku a pravdepodobne bychom meli na akontaci v srpnu. Coz je zhruba 2 mesice pred mym planovanym dnem porodu. Tohle mi take na klidu moc neprida. Strachovat se zda to stihnem + vybava bytu a vse potrebne na miminko. Pritelovi je 28 let, ale chova se stale jak 18. lety. Vsichni kolem tvrdi, ze ho mimco zmeni, ze bude vice zodpovedny, klidnejsi a jeho jednani vuci me se zlepsi. Rada bych tomu verila, ale mam z toho samozrejme obavy. Musim mu dat za pravdu, ze se snazi - prodal auto a SNAZI se setrit, (oni anglicani totiz setrit moc neumi, co vydelaji to rozsustrujou - vzdyt take maji kreditni kary, se kterymi je tak lehke dostat se do dluhu!) Nicmene me presvedcuje ze vse bude OK a ze nas zabezpeci. Nejhorsi je, ze se s nim neda rozumne mluvit. Ja napr. navrhla, ze bych byla spokojenejsi, kdybych mohla rodit doma v Cechach, kde bych mela podporu sve rodiny a duveru v ceske doktory. On na to, ze to neexistuje - dite se musi narodit v Anglii a musi mit britske obcanstvi a tim to hasne. Zkratka zadne kompromisy. Zkratka se citim, jako bych byla nesvepravna! Nevim zda jsou vsichni chlapy takovy sobci a mysli jen na sebe a nerespektuji prani svych partnerek.
Mozna se tedy nebudete divit, kdyz reknu, ze si pohravam s myslenkou odjet domu dokud je cas, kde bych byla stastna a vedela, ze mam podporu rodiny. Coz by ale znamenalo, ze bych pravdepodobne zkoncila jako svobodna matka a male by nemelo otce, nebo aspon ne vlastniho. Vim, ze je to krute, protoze dite potrebuje TATU!! Ale ja jsem v koncich, nevim, co delat. Pritel by se mnou do Cech nesel, jelikoz neumi cesky a ucit se rec nehodla. Jednou kdyz jsem toto tema nadhodila, a rekla mu, ze tady v Anglii asi nebudu stastna, na me vyhrkl, ze sem si to mela uvedomit pred 2,5 lety, ze mu lamu srdce a ze pokud si planuji odejit, tak at si to dite radsi necham vzit a odjet domu ted, protoze on s malim nechce mit nic do cineni! Nekdy proste rekne tak bolestive a sproste veci az mi je z toho zle. A pak za par hodin se chova jako by se nic nestalo a miluje me. K tematu se ale nevraci, protoze si mysli, ze ja zmenim nazor. Vim, ze bych mu hrozne ublizila, ale.....
Timto bych Vas moc chtela poprosit, kdybyste mi mohli poradit a napsat svuj nazor. Moc by me to pomohlo. Rada bych take vedela, vy holky co ste rodily v Cesku a zijete v cizine, jak je to se zdravotnim pojistenim. Museli ste za porod a peci v Cesku platit a kolik? Jeste jednou moc dekuji. Vase Janca
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1631
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20598
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2604
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....