Těhotná v šestnácti
- Těhotenství
- Helimanka
- 21.06.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mnoho z vás tady mě už znáte jako těhotnou šestnáctku. Tak jsem se rozhodla něco napsat o tom, jak může šestnáctiletá holka otěhotnět ve světě dostupných ochran zabraňujícím početí.
Abych se představila, jmenuji se Eva a je mi 16 let.
Otěhotněla jsem krátce před 16. narozeninami s mým ex. Jak už to bývá, byla jsem hodně zamilovaná a taky blbá. Byl to můj první sex a chtěla jsem si ho „užít“, a tak jsem příteli ve všem věřila. Říkal, že má vše pod kontrolou a ať se nebojím, že z jednoho sexu se nic nestane… Ale stalo.
Bohužel jsem neměla ponětí, co to jsou těhotenské nevolnosti, a tak jsem to zjistila moc pozdě - po 12. těhotenském týdnu. Předem říkám, že jsem menstruaci měla každý měsíc a až kolem toho 12. týdne se nedostavila. Tak jsem si udělala test v domnění, že jen blázním a byl… POZITIVNÍ!
Byla jsem psychicky na dně a hned jsem běžela k doktorovi, ale ten říkal, že už je na potrat pozdě. Bouřilo se to ve mně. Nedokázala jsem si představit, že budu mít dítě v 16. Strašně jsem se bála, hlavně mámy, co na to řekne. Nikdy jsme spolu neměly dobré vztahy, vždy mě ponižovala a vinila mě ze všeho, co se v minulosti stalo.
Jako první jsem to řekla příteli, ten mi hned odepsal a začal s tím, že to nemůže být jeho, že si dával pozor. No super, co teď?! Bylo mi strašně líto, jak se zachoval, ale nemohla jsem s tím nic udělat. Další člověk, kterému jsem to musela říct, byla moje mamka. Nevzala to dobře. Vyhrožovala, že dítě půjde k adopci, že u ní nemůžu bydlet atd.
Asi si nedokážete představit, jak se může těhotná holka v 16 asi cítit… Bylo to všechno psychicky náročné. Nevěděla jsem, jak to půjde dál, co bude s miminkem. jestli ho dát k adopci či do babyboxu, nebo si ho nechat a dát mu to nejlepší, ale to jde těžko v šestnácti - člověk studuje a nic nemá.
Čekám holčičku. ♥ Bude se jmenovat Eva, po své mamince. ![]()
Termín porodu mám za měsíc a už se moc těším. Vím, že to bude dost náročné, ale budu se snažit jí dát všechno. Možná někdy bude pokračování. ![]()
Tímhle deníčkem bych hlavně chtěla poděkovat holkám z eMimina, které mě od začátku podporovaly a držely nad vodou. ♥ Ony ví. ![]()
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 2647
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 1550
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1053
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 623
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 605
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2468
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3319
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2786
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1021
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1415
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...