Umřelo mi děťátko
Nikdy bych nevěřila, že se to může stát právě nám. Tolikrát jsem slyšela o náhlém úmrtí dítěte. Čekala jsem právě své první děťátko. Nebylo to zrovna v plánu, ale radost byla veliká, jak u mně, tak i u přítele.
Těhotenství pro mě zrovna nebylo to nejkrásnější období, spíše naopak. Zvracení po celou dobu těhotenství, šílená bolest zad, hrůzostrašné otoky nohou, rukou i obličeje, poslíčky už od dvacátého týdne těhotenství, prostě hrůza. Porod byl ještě horší. Malé se vůbec nechtělo ven, ale po nasazení kapaček a po šílených dvanáctihodinových bolestech jsem nakonec ,pomocí kleští, porodila nádhernou holčičku. Všichni jsme byli nadšení.
Jenže, naše štěstí trvalo jen tři měsíce. Malá byla moc šikovná, už od prvního měsíce dokázala prospat celičkou noc. Nekojila jsem, nemohla jsem, neměla jsem mléko, což mě moc trápilo a hlavně mrzelo. Jednoho dne jsem malou ukládala do postýlky tak jako každý den ke spánku, po chvilce, co usnula jsem šla mýt nádobí a pak jsem lehla na gauč ke svému příteli a sledovali jsme televizi. Asi po hodině jsem se šla podívat na malou, když nedýchala… To, co jsem v tom okamžiku prožívala nelze slovy vyjádřit. Chytla jsem malou do náruče a začala křičet na svého přítele, ten hned přiběhl a spatřil mě na koberci, jak v náruči objímám naší malou dcerku v hysterickém pláči. Hned zavolal záchranku, ti nám potvrdili úmrtí. Neustále ji vidím jak jsem jí držela v náručí a ona nedýchala… byli jí tři měsíce a už musela umřít a já se jen ptám PROČ?! Ať mi nikdo neříká, že život je spravedlivý, že stojí za to žít, že život je krásný…
Nikdo mi ji nevrátí… a já už děti nikdy nechci mít… nedokázala bych žít ve strachu, že mi zase moje dítě umře. Uplynul rok a já se z toho pořád dostávám. Půl roku jsem nechodila ven, nesnesla bych pohledy na maminky s kočárky. Jen jsem seděla doma a dívala se na její hračky a oblečky. Takové ticho jsem nikdy nezažila. Přítele jsem od sebe odstrkovala a uzavřela se před celým světem. Vím, jsem mladá, je mi 22 let, ale já už teď vím, že život mám do konce zničený.
Teprve nedávno jsme s přítelem našli cestu opět k sobě zpět, navštěvuji psychologa, všechny hračky a oblečení naší dcerky jsem vyhodila a snažím se jen prostě přežívat. Vím, tohle si zažilo mnoho maminek a jsou tací, kteří mají už další zdravé děti, jenže já ne. A nikdy mít nebudu, za tím si stojím, nechci mít děti - už NIKDY!
Přečtěte si také
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 1374
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 653
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 1102
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 599
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 336
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
„Sedněte si, maminko.“ Trapas v MHD, po kterém pálím šaty a začínám cvičit
- Anonymní
- 27.05.26
- 2790
Vždycky jsem se považovala za ten typ holky, kterou by malíři v baroku milovali. Žádná vychrtlá modelka z přehlídkových mol, ale poctivý slovanský typ. Krev a mlíko, jak říkávala moje babička. Mám...
Kámoška nás přihlásila na běžecký závod. Stydím se jí říct, že to nedám
- Anonymní
- 27.05.26
- 931
Jsem mileniál. Takže když se kolem mě zvedla vlna běžeckého šílenství a můj Instagram zaplavily fotky vysmátých lidí v upnutých legínách s hashtagy jako runtastic nebo morningrun, věděla jsem, že v...
Máma tátu celý život podváděla. Myslela jsem si, že budu jiná, teď dělám to samé
- Anonymní
- 27.05.26
- 2305
Moje máma byla vždycky tak trochu „do větru“, jak se říká. Jako malá jsem to samozřejmě nevnímala. Myslela jsem si, že naši mají normální manželství jako všichni ostatní. Jenže čím jsem byla...
Manželka po porodu odmítá sex. Když jsem zmínil milenku, označila mě za vyděrače
- Anonymní
- 27.05.26
- 1903
S Danielou jsme měli vždycky krásný intimní život. Nikdy mezi námi v tomhle směru nebyl problém a patřili jsme k párům, které si byly opravdu blízké. Jenže všechno se změnilo po narození naší dcery...
Šéf mě po poradě psychicky znemožnil. Rozbrečela jsem se na záchodě
- Anonymní
- 27.05.26
- 2643
Myslela jsem si, že svou práci zvládám, i když jedu poslední měsíce úplně na doraz. Jenže po jedné poradě si mě šéf zavolal bokem a řekl mi něco, po čem jsem se šla okamžitě rozbrečet na záchod.