Umřelo mi děťátko

Nikdy bych nevěřila, že se to může stát právě nám. Tolikrát jsem slyšela o náhlém úmrtí dítěte. Čekala jsem právě své první děťátko. Nebylo to zrovna v plánu, ale radost byla veliká, jak u mně, tak i u přítele.

Těhotenství pro mě zrovna nebylo to nejkrásnější období, spíše naopak. Zvracení po celou dobu těhotenství, šílená bolest zad, hrůzostrašné otoky nohou, rukou i obličeje, poslíčky už od dvacátého týdne těhotenství, prostě hrůza. Porod byl ještě horší. Malé se vůbec nechtělo ven, ale po nasazení kapaček a po šílených dvanáctihodinových bolestech jsem nakonec ,pomocí kleští, porodila nádhernou holčičku. Všichni jsme byli nadšení.

Jenže, naše štěstí trvalo jen tři měsíce. Malá byla moc šikovná, už od prvního měsíce dokázala prospat celičkou noc. Nekojila jsem, nemohla jsem, neměla jsem mléko, což mě moc trápilo a hlavně mrzelo. Jednoho dne jsem malou ukládala do postýlky tak jako každý den ke spánku, po chvilce, co usnula jsem šla mýt nádobí a pak jsem lehla na gauč ke svému příteli a sledovali jsme televizi. Asi po hodině jsem se šla podívat na malou, když nedýchala… To, co jsem v tom okamžiku prožívala nelze slovy vyjádřit. Chytla jsem malou do náruče a začala křičet na svého přítele, ten hned přiběhl a spatřil mě na koberci, jak v náruči objímám naší malou dcerku v hysterickém pláči. Hned zavolal záchranku, ti nám potvrdili úmrtí. Neustále ji vidím jak jsem jí držela v náručí a ona nedýchala… byli jí tři měsíce a už musela umřít a já se jen ptám PROČ?! Ať mi nikdo neříká, že život je spravedlivý, že stojí za to žít, že život je krásný…

Nikdo mi ji nevrátí… a já už děti nikdy nechci mít… nedokázala bych žít ve strachu, že mi zase moje dítě umře. Uplynul rok a já se z toho pořád dostávám. Půl roku jsem nechodila ven, nesnesla bych pohledy na maminky s kočárky. Jen jsem seděla doma a dívala se na její hračky a oblečky. Takové ticho jsem nikdy nezažila. Přítele jsem od sebe odstrkovala a uzavřela se před celým světem. Vím, jsem mladá, je mi 22 let, ale já už teď vím, že život mám do konce zničený.

Teprve nedávno jsme s přítelem našli cestu opět k sobě zpět, navštěvuji psychologa, všechny hračky a oblečení naší dcerky jsem vyhodila a snažím se jen prostě přežívat. Vím, tohle si zažilo mnoho maminek a jsou tací, kteří mají už další zdravé děti, jenže já ne. A nikdy mít nebudu, za tím si stojím, nechci mít děti - už NIKDY!

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
madlenka73
2310
29.4.11 10:16

Holka věřím,že je to něco strašného příjít o děťátko,ta bolest musí být nesnesitelná.....
Ale jsi mlaďonká a čas tu strašnou bolest otupí a dojdeš k tomu,že mít děti musíš,že bez toho žít nemůžeš…
Přeju strašně moc sil jít dál…

  • načítám...
  • Zmínit
chelsea001
2183
29.4.11 11:05

:cry: :cry: :cry: :cry: :cry: tohle by se stávat opravdu nemělo :cry: :cry:

  • načítám...
  • Zmínit
LadyRtw
1054
29.4.11 11:08

:cry: :cry: :cry:
:hug:
nemám slov..

  • načítám...
  • Zmínit
poletucha poletava
29.4.11 11:09

:cry: souhlasim s madlenkou oravdu je to hdne smutne je mi to lito :cry: sle ver ze jednou zatouzis po miminku preju taky hodne sil

  • Upravit
Sýkorka2
457
29.4.11 11:47

Moc, moc smutné a souhlasím, že tohle by se stávat nemělo! :cry: Moc držím palečky, ať to všechno překonáš a najdeš sílu, jít dál. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
petrusepetrus
1318
29.4.11 12:32

:hug: buď statečná :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
tamilka
29.4.11 13:04

Doktor Cas

Naprosto chapu Tvoje pocity. Nespechej na sebe, ale nedelej ted ultimativni rozhodnuti. Ja jsem prisla o dve deti - mela jsem dva samovolne potraty. Prvni na konci pateho mesice, rodila jsem mrtve detatko, pak mne dali na pokoj s rodickami, kazda mela vedle sebe v postylce miminko a ja nic. Bylo to strasne. Za rok jsem potratila podruhe a propadla pocitu, ze jako zenska stojim za nic. Zkratim to.. Po nekolika letech leceni a neuspesnych pokusu o otehotneni jsem najednou tehotna byla,detatko donosila a pak neplanovane jeste jedno. A vsechny ty deprese a smutky a beznadej byly pryc! Ja vim, ze na svou dcerusku nikdy nezapomenes, ale neuzavirej se pred rozhodnutim mit dalsi deti. Co boli, to preboli… uvidis

  • Upravit
beruska7908
29.4.11 13:06

Je mi lito co vas potkalo :cry: :cry: :cry: tohle je to nejhorsi, co se muze mamince stat. Tvoje holcicka je ted v nebicku :andel: je to smutne, ale pevne verim, ze sve rozhodnuti mit dalsi deti zmenite :hug: :hug: :hug:

  • Upravit
Lily007
539
29.4.11 13:19

Ahojky.. taky je mi to hrozně moc líto. Já jsem v 7 měsíci a taky se tohohle bojím žeby se to mohlo stát i mému drobečkovi. Ale chci ti jen říct že tohle se stalo mé kámošce stratila mímo po měsíci taky přestalo dýchat.. Dlouho sem jí pak neviděla. Až po 2 rokách sem jí zahlídla s přítelem a s kočkárkem a byly štastní. Tak si myslím že kdybysi se rozhodla zkusit napodruhý štěstí tak by to nebylo marný. Sice bys na holčičku stále myslela ale nový mímo by ti jen pomohlo od téhle bolestné situace. Dá ti novou jiskru do života uvidíš. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Simoncicak
589
29.4.11 13:22

nemůžu v sobě po přečtení tvého deníčku najít správná slova…Mrzí mně že jsi přišla o svoji maličkou…Drž se holka držím ti palce :andel: :andel: :cry:

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
29.4.11 13:22

moc smutné :cry: přeju hodně síly :-( Tvůj andílek je však stále s tebou :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
29.4.11 13:38

ano, souhlasím s tím, co tu bylo řečeno..tohle by se nemělo stávat..ale z toho, co se stalo, jsi nastoupila správnou cestu..ta cesta je bolestná a tobě se zdá možná úplně zbytečná. Jsi přesvědčená, že život už ti nic dalšího nabídnout nemůže, protože ti vlastně všechno vzal a ty od něj už nic dalšího nechceš.
Ale jak říkam, jsi na cestě - správné cestě : Znovu jste se našli s přítelem a chodíš k psychologovi. Přítel je velká výhra, ale psycholog je v tomhle to nejlepší a nejjistější řešení. Každý si ve svém utrpení musí došlápnout až na samé dno a bohužel si ho vyžrat až do posledního kousku, kdy už má pocit, že se utopí ve vlastním smutku a neštěstí. Vlastně to tak i chce a přeje si to.
Ale ty už zas nacházíš pevnou půdu pod nohama a společně s nezávislým člověkem najdete směr, kudy jít, abys došla zas ke světlu…na konci té cesty už stojíš s novým miminkem v náručí. Věřím v to, věř taky…ono to prostě tak bude :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Miki78
928
29.4.11 13:39

Vim, co citis a ver mi, ze ta obrovska rana, co vas postihla se jednou malinko zaceli a dostanes o to vetsi chut dale bojovat a chut mit dalsiho drobka at uz to bude za 5 ci 10 let, drzim palce a hlavne posilam hodne sily.

  • načítám...
  • Zmínit
didafifa
6429
29.4.11 14:37

vanesso

preji uprimnou soustrast :hug: nejak nenachazim co rict protoze tady slova utechy nepomuzou …kdyby jsi chtela tak prijd za nami do PRAZDNE NARUCE :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
kikoška85
1570
29.4.11 15:10

Ahojky,dovol abych ti popřála hodně sil, je to těžké a kdo to nezažije neví jak moc to bolí.Časem to začneš brát jinak a mimi určitě bude a moc ti držím palečky at to vše zvládnete :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Miarei
3412
29.4.11 15:17

Přečetla jsem tvuj denicek se slzami v očích. Život opravdu není fér.Nikdy nepochopím proč mají děti takové co si je nezaslouží a naopak.
Posílám hodně síly :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Julií
422
29.4.11 15:42

Milá Vanesko, je mi líto, že je tady mezi námi další maminka andílka. Rozumím moc dobře jakou bolest zažíváš. Ale jak už bylo v příspěvcích zmíněno, jsi na cestě. Já říkám dlouhé cestě, protože život, který jsme žily už nikdy nebude stejný, bezstarostný jako před touto bolestí, touto tragédií a ta cesta, kterou teď jdeš je dlouhá a kamenitá.
Já se stala maminkou andílka před 18 měsíci a nyní jsem opět těhotná. Díky císaři jsme se mohli pokusit až za rok. Po mé zkušenosti mohu říct, že rok byl krátká doba. Můj manžel se zavřel do sebe a dělal téměř jako by se nic nestalo. Jenže tomuhle člověk neuteče a ani to nikam do sebe neschová. To se musí prostě prožít. Můj muž si smrt svojí dcery připustil až v době, kdy jsem už byla podruhé těhotná a potřebovala psychickou podporu a on mi ji nebyl schopný dát. Taky jsem chodila k psychologovi a můj muž se k psychologovi dostal víc až po roce od smrti naší dcery. Dej si na čas. Vezmi si tolik času kolik potřebuješ. Truchlení jako proces je strašně složitý a individuální. Nelze říct, že někdo to prožil tak a Ty to prožiješ stejně. Všechno má svůj čas. A věř, že není den, kdy bych si na svoji dceru nevzpomněla. Jen ta bolest není už tak zničující.
Držím Ti palce, přeji hodně síly na cestě, dlouhé cestě, kterou teď musíš jít. Ale udělala jsi už několik kroků a to je dobré znamení. Třeba i to, že jsi svoji bolest napsala a poslala sem na eMimino. Držím Ti palce. S vírou v to lepší :srdce: ji.

  • načítám...
  • Zmínit
jpichova
29.4.11 16:12

Čtu tento příspěvek se slzami v očích. Také jsem se vždy bála o své nedonošené miminko,že to může přijít kdykoliv.
Jak již zde bylo napsáno,nedělej ukvapené závěry,myslím,že další miminko vám alespoň trochu pomůže zmírnit tu ohromnou bolest co cítíte oba. Držím palečky,ať jsmte silní a vypořádáte se s touto velice nelehkou a krutou životní zkušeností.

  • Upravit
Anonymní
29.4.11 16:45

Opravdu smutný příběh a myslím,že každá si maličko dokážeme uvědomit jak moc jsi nešťastná. Přeji Ti moc síly :hug: :hug: :hug: a věřím,že jednou třeba názor změníš.V rodině mého přítele se stala stejná katastrofa s tím rozdílem, že to byla tragická nehoda a té holčičce bylo 14 dní!!! Maminka spadla s malou na schodem a malá měla krvácení do mozku, které nepřežila:-( Umřela na místě v kaluži krve,myslím..nechci a nelze to srovnávat,každá smrt je hrozná..ale ona žila a žije s tím, že jí zabila,ač naprosto nešťastnou náhodou:-(((
Taky říkala že děti už nikdy a nakonec má 3 syny!! a teď vnučku..jejich vytouženou holčičku..
MOC SÍLY!!!!

  • Upravit
xjanik
4526
29.4.11 17:05

Věř mi, že tuhle bolest přebiješ jen novým miminkem. Myslím to vážně. Mé sestře zemřelo mimi při porodu a teď má 2 letýho úžasnýho chlapečka a ten ji vrátil veškerou radost do života!!!! :srdce: :srdce: :srdce:
Zamysli se prosím nad tím a nechtěj být stále neštastná! A pokud je člověk sám, tak neštastný bude!
Ničeho se neboj, pořiď si miminko, k němu monitoring dechu a budeš klidná mamina :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
vysocanka
305
29.4.11 17:40

Vanes prosim bud silna a drz se. Ja bych a nikdo mezi nami nebyl na tvem miste na tom jinak, taky bych urcite nechtela ani slyset o nejakem dalsim diteti ja znam pani co jim zemrela holcicka na leukemii. Taky sileny pribeh chtela dalsi miminko ale az za cas. zazila asi tri potraty ale ted maji krasneho a zdraveho kloucka!!! Drz se a opatruj a verim ze cas aspon trosku zacelí tvoje rány :(

  • načítám...
  • Zmínit
ševelka
2272
29.4.11 17:48

Ahoj,je mi moc líto,jsem taky maminka andílka,rozumím ti,tohle by ae nemělo stávat… :andel: Jak už tu psala Didafifa,přít za námi prosím tě do Prázdné náruče… :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
mucinka2
26653
29.4.11 18:05

přeji ti hodne sil a i tvemu přiteli.najdete k sobe tu spravnou cestu ,ktera bude končit miminkem v naruči,byt si mysliš,že ne.uvidiš,že ti bude detatko chybet a zase zatoužíš.ted je to opravdu moc čerstvé.plno pozitivni energie.drž se :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
evcav
4433
29.4.11 18:05

Je to moc smutné,tohle by se opravdu nemělo stávat :cry: . Přeji hodně sil, ať je bolest menší a časem si třeba děťátko pořídíte :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
sue_m
145
29.4.11 18:13

Vanesko, přeji Ti upřímnou soustrast. Je mi nesmírně líto, co prožíváš, sama jsem rodila v pátém měsíci dvojčátka, která nám hned potom umřela. Je to těžké, ta bolest je hrozná. Nikdo, kdo to nezažil, nemůže pochopit.
Přijď do Prázdné náruče, jak už psaly holky…

  • načítám...
  • Zmínit
Veronik61
888
29.4.11 18:36

Je mi to moc líto :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Aspi
859
29.4.11 18:43

Je mi moc lito co se vam stalo, i ja jsem maminkou andilka, umrela mi holcicka ve 36 tydnu, nyni jsem znova tehotna v 16 tydnu.
vis co se rika, nikdy nerikej nikdy.
taky jsem si to rikala, ale ta touha po miminku je tak silna. dej tomu cas az se ta rana trosku zacely, clovek nikdy nezapomene ale s odstupem casu uvidis veci treba zase trosku jinak.
preji ti moc moc sily :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
29.4.11 18:44

Nám se stalo něco podobného když měl matyášek 13 dní.Naštěstí nás monitor dechu včas varoval.Bohužel o rok později nás potkala další tragédie když mi zemřela má milovaná 6letá neteřinka při tragické nehodě. Život je krutej,ale nevzdávej se myšlenky mít dítě,proot že jinak ten život budeš mít opravdu skaženej na celej život.
Upřímnou soustrast

Příspěvek upraven 29.04.11 v 19:12

  • načítám...
  • Zmínit
helenkanai
3236
29.4.11 19:11

Milá nešťastná Vaness,neumím si představit bolet jakou musíš cítit,nechci si ji představit a doufám,že ji nikdy nepoznám :cry: když jsem si přečetla tvůj deníček tak moje starosti jsou ve srovnání s Tvými malicherné a zbytečné.Jen nemám chlapa a jsme sama.Ale mám zdravou dceru a toho si ted vážím ještě víc.Držím Ti palce aby jsi časem alespon trochu vyléčila svoji bolavou duši,přeji Ti hodně sil a věřím,že jednou v budoucnu budeš hodně šťastná.Opatruj se.Je mi moc líto co Tě potkalo :-( neumím to ani slovy vyjádřit.Helča

  • načítám...
  • Zmínit
Lucy_VM
1690
29.4.11 20:37

Se slzami v očích jsem dočetla a opravdu nevím co říct… :cry: :cry: :cry: Život není spravedlivej!!! :cry: Bohužel jsou věci které nedokážeme ovlivnit… :cry: :hug: Ale věř tomu že se na tebe tvoje malinká zhora dívá a určitě by si nepřála aby si byla celý život nešťastná!!! :andel: Přeju ti hodně lásky a sil postavit se a jít dál… :hug: :srdce: A věřím že časem budeš držet v náručí své vytoužené děťátko které ti pomůže tu strašnou bolest alespoň z části překonat!!! :srdce: :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
29.4.11 20:50

Vanesko hodně síly v tvém uzdravení,určitě za čas možná za dlouhý čas příjde druhý miminko … možná to ode mě bude znít hnusně,ale proč jste neměli monitor dechu?! Mohlo být všechno jinak …

  • Upravit
maciik
2251
29.4.11 21:10

Vanesko přeji hodně síly,vím čím procházíš.Nám zemřel syn ve 2letech na rakovinu :cry: Vím,že teď je to těžké ale ono to přejde,já se s tím nikdy nesmířila,ale dokáži s tím žít :wink: mám 2zdravé kluky a čekáme dalšího :dance: myslím,si že budeš mít irčitě děti,že to chce hlavně ČAS :wink: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
buku
29.4.11 21:45

Bohužel monitor dechu pouze monitoruje dech, ale před náhlým úmrtím novorozence neochrání. Pokud dítě utrpí tzv. náhlým úmrtím novorozence tak mu není pomoci. Bohužel.
Vaness HODNĚ sil a smíření s tak bolavým osudem!

  • Upravit
tetma
5173
29.4.11 21:49

a to jsi slyšela jako kde,takovou blbost ..je náás tu daleko víc já jsme jedna z nich,malej přestal dýchat tak jsme volali sanitu ty,oživovali pak poradna pro sids a prej to sids byl a tomu se DÁÁÁ ZABRÁNIT včasným zásahem :palec: .. přímo slava doktora z poradny pro sids

Příspěvek upraven 29.04.11 v 21:51

  • načítám...
  • Zmínit
mimilinko
181
29.4.11 22:12

..

Moc mě to mrzííí :cry: !!! Držte se :srdce: !!!

  • načítám...
  • Zmínit
zitorka
2199
29.4.11 22:23

Je mi to moc líto…drž se…jednou ještě zatoužíš…já jsem taky křičela na manžela po porodu syna, že už nikdy, že je to strašný…a po roce a půl jsem v půlce těhulkování…musíš se s tím naučit žít, nikdy nezapomeneš, nikdy nebude den, kdyby jsi si na dcerku nevzpomněla, ale i tak musí být hrdá na svou maminku, protože ten základní krok jsi zvládla, žiješ!!! :hug: :hug:

musím souhlasit s Tetmou, nechápu někoho, kdo tvrdí že se SIDS nedá zabránit, dá!!!!!!!!!!!!!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Ivy5
8254
29.4.11 22:34

Moc smutné-co říct? :cry: život je někdy opravdu krutý,ale neříkej nikdy-dušička se k Tobě může a bude chtít vrátit a vám pomůže jedině nebýt bezdětní.To je jasné,že na svou holčičku nikdy nezapomeneš,ale nemůžeš proto žít bez dětí. :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
heell
21
29.4.11 23:09

Přesně tak, mám se tohle stalo, když byli Denískovi 2 měsíce, naštěstí to bylo ve dna a spinkal u mě na posteli a já na něj zrovna koukala…nepřeji to zažít nikomu, strávili jsme potom 3 dny v nemocnici a prodělali sérii vyšetření. Nakonec to uzavřeli jako apnoickou pauzu. V porodnici říkali, že monitor dechu nepotřebujeme, ale po téhle zkušenosti jsme ho koupili hned ten den, co nás z nemocnice pustili. Takže apeluji na všechny, pořiďte si ho, za to to fakt nestojí… Vanes je mi strašně líto a přeji ji, hodně štěstí a určitě pomůže zapracovat na miminku.

Příspěvek upraven 29.04.11 v 23:09

  • načítám...
  • Zmínit
žirafííí
29.4.11 23:22

Slova jsou zbytečná, přeji hodně moooc sil !!!

  • Upravit
miranda77
75
30.4.11 01:18

Jsou rány, které zanechají jizvy … je bolest, kterou čas JEn ztiší. Tvá holčička usnula bez bolesti a trápení. To, co jste společně prožili, se nikdy neztratí…Prostě to nevyšlo, rozhodla se odejít. Nezříkej se života, bylo to její rozhodnutí, chtěla ti ukázat cestu, tak ji hledej a staň se světlem!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Pájinka25
2891
30.4.11 08:16

já teda nevím, jestli monitor dokáže zabránit SIDS, nejsem doktor, nicméně jednou nám už houkal. Bylo to pár dní potom, co jsme si malého přinesli z porodnice. Vyskočila jsem z postele a čapla ho a on na mě koukal, co mu to dělám a proč ho budím. Takže naštěstí v poho, ale nevím, jestli to byl falešnej polach nebo ne. Možná jo, ale možná třeba fakt těch 20 vteřin nedýchal a tím jak jsem ho čapla tak se mohl nadechnout kdo ví. Každopádně na monitor nedám dopustit, rozhodně to nejsou vyhozené peníze.....a to můj syn není nedonošený, apgar měl samé desítky a hodně živý......prostě nikdy nevíte :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
30.4.11 09:02

takové řeči že nedokáže zabránit má vždy ten kdo monitor neměl a komu se to nestalo.Nevěř tomu a v klidu si miminko pořidte :hug: .Divim se že dnes už ho v nemocnici nedoporučují všem.U nás každej vlastnil v propouštěcí zprávě doporučen monitor dechu :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Katka86
20662
30.4.11 09:14

Vanesko naprosto souhlasím s Kamčou,kdo nezažil nemá pro monitory dechu „pochopení“.Nám taky zachránil syna.Koupila bych si ho i kdybych na to měla třeba ukrást.A nějakých blbých 2,5 tis za možnou záchranu dětského života přece stojí za to.Taky jsem klečela se synem v náručí a řvala jak želva,prosila Boha at mi ho nebere,že bych umřela s ním.Naštěstí začal dýchat.Psychicky jsem se zhroutila.Strávili jsme několik dní v nemocnici.Dalšího půl roku bylo pro mě peklo.Večer co večer jsem ukládala syna do postýlky a modlila se at se to už nikdy nestane,co kdybychom už tolik štěstí neměli.Nyní mám druhé miminko a taky se bojím,ale to zelené blikající světýlko mi dovolí aspon „v klidu“ usnout.Musí to být opravdu otřesné,čím si procházíš,ale věř,že další miminko by ti pomohlo.Né třeba hned,ale časem :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ynax1
30.4.11 09:35

chápu, že to pro tebe musí být strašné. Představit si to neumím a moc ti to přeju. Jen ti chci říct, nikdy neříkej nikdy. Máš dvě možnosti. Dostát slovu a nikdy nemít děti. Touhle cestou se ti může stát, že přijdeš ó partnera, který bude děti chtít - myslíš si že jeho to nebolí? Můžeš zahořknout a stát se protivnou, nadávat celý život a nemít z ničeho radost. Nebo můžeš počkat, čas otupí hrany bolesti a pak zkusit mít další dítě. Mít děti je krásné ale neustále máš strach aby se jim něco nestalo. Myslím, že díky tomu vašemu smutnému prožitku bys byla skvělá máma - to co se vám stalo, tě něčemu naučilo, posunulo tě dál, přemýšlíš i o věcech, které by tě před tím ani nenapadly. Já věřím, že každá věc, situace v životě nás má něco naučit, nebo máme odčinit něco, co jsme udělali v minulém životě. Držím palce ať se rozhodneš správně.

  • Upravit
lele08
480
30.4.11 10:07

Velmi smutný příběh, i náš je bohužel takový a nachlup stejný, také jsem měla krásnou, prospívající a moc šikovnou Terezku,která mi také z nepochopitelných důvodů ve 3 měsících zemřela a také si říkám proč zrovna ona, příčinu úmrdí dali SIDS, který příčinu neříká,co se mohlo stát? Drž se a přeju hodně sil. :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
NNatálie
156
30.4.11 10:27

Vůbec nevím co napsat, život je svině a hold nechápu proč to odnáší hodní lidi a sviním to vždy projde!!!Mrzí mě čím v životě musíš procházet a strašně moc ti držím palečky aby ti ten čas aspoň trochu zahojil, tak velkou ránu v srdíčku!!!Myslíme na tebea drž se!!! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Iwi
3379
30.4.11 10:43

je mi to moc lito, tohle by se malinkym detem nemelo opravdu stavat!! preji hodne sil :hug: :srdce:
take mame monitor a pipal nam uz nekolikrat, nekdy ze zklouzla ale nekdy nechapu proc ale vzdy sem ji okamzite vyndala z postylky.

  • načítám...
  • Zmínit
piskle2
1570
30.4.11 12:48

:hug: :hug: :hug: Holka zlatá, přijď do Prázdné náruče, :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Heni_Bea
62
30.4.11 12:58

Opravdu slova jsou zybtečná! :cry: moc mě to mrzí a přeji hodně pevné nervy,hlavně at s přítelem jste spolua co ty víš, nikdy neříkej nikdy, ikdyž vím,že ted je to pro tebe strašně těžké, ale třeba jednou budeš mít zdravé dítě a budete štastný. Ted jen pevné nervy a drž se!!

  • načítám...
  • Zmínit
natašimi
1159
30.4.11 13:53

vím jaká je to neskutečná bolest, taky jsem maminkou andílka :hug:
vanesko jednou příjde ta touha po miminku a ty budeš pyšná maminka, hlavně svůj život nevzdávej musíš s tím krutým osudem bojovat a uvidíš že vyhraješ, všechny vyhrajeme… :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář