Už jde do tuhého
Když jsem otěhotněla, nemohla jsem tomu uvěřit, i když jsme se s přítelem už nějakou dobu snažili. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla otěhotnět bez stresujícího sáhodlouhého čekání. Týden jsem byla v šoku, neschopna si uvědomit, co se vlastně děje.
Pak nastoupily nemilosrdné tělesné příznaky. Nevolnost. Pořád. Tělo bylo najednou „cizí“ a dělalo si, co chtělo. Tři měsíce blivno, pak únava. Mezitím jsem přečetla tuny informací o těhotenství, porodech. Občas už mi trochu cvakalo, protože jsem měla pocit, že mě čekají všechny ty ošklivé věci jako jsou křečové žíly všude možně, strie všude možně, nekontrolovatelné tloustnutí, bolesti prsou a zad, pigmentové skvrny, dušnost, závratě, mdloby, roztřepené nehty, hemoroidy, cukrovka, vysoký tlak, deprese, a další a další těhotenské potíže.
Uznáte samy, že zdaleka ne všechny těhulky potkají všechny tyto hrůzy najednou, nicméně z četby literatury to tak vypadalo. A to nemluvím o věčném strachu o miminko a z výsledků genetických testů. Takže minimálně ta deprese z očekávání horších zítřků občas nastoupila. A dneska? Blíží se osmý měsíc. Bříško je už teď dost veliké a světe div se, zatím nenastala totální destrukce těla 
Začínáme se více těšit na miminko, až bude tady s námi a já si teprve teď začínám to těhotenství užívat. Cítit pohyby malého človíčka uvnitř těla je silný zážitek. A možná to je poprvé i naposledy. Paradoxně se méně bojím porodu a poprvé začínám i pociťovat důvěru v to, že vše zvládneme.
Přála bych si, kdybychom my, budoucí mamky, nebyly stále stresovány tím vším, co se může eventuelně stát. Aby bylo těhotenství a porod bráno jako přirozená věc, která může, ale zdaleka NEMUSÍ přinášet nějaké zdravotní komplikace. Hlavní je, abychom byly spokojené v životě, abychom měly hodné partnery a ohleduplné okolí, to je mnohem důležitější než tisíce zdravotních prohlídek, testů, příruček a doplňků stravy.
Přeji všem těhulím pohodové těhotenství a pokud máte pocit, že už je toho na vás moc, tak jako na mě ještě nedávno, věřte, že to strašně rychle uteče a pak vám to bude skoro ještě líto!
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 479
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 372
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 689
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1251
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 243
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1274
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1037
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 773
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1454
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 696
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
dokonce i prvnich 14 dni osmeho 
,jediné co mne postihlo byla cukrovka.Ty prvotní nevolnosti,srovnávání se s plašenými hormony,obavy co bude a jak,všechno to byla veliká změna.Každopádně i když každý den nebyl jako malovaný,bylo to všechno moc krásné si to prožít se vším všudy!Dnes se asi jako každá prvorodička obávám jaký bude porod a přeji si atˇ,je vše v pořádku 
Ale už tedˇ vím,že na celé těhotenství budu vzpomínat jako na nejkrásněší období mého života 
Je mi docela i líto,že to období pomalu končí 
Držím všem maminkám palce,atˇvšechno zvládnou a přeju jen to nejlepší. 
Buď šťastná! Stojí to za to. 
