Už jde do tuhého
- Těhotenství
- honeymoney
- 24.11.11 načítám...
Když jsem otěhotněla, nemohla jsem tomu uvěřit, i když jsme se s přítelem už nějakou dobu snažili. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla otěhotnět bez stresujícího sáhodlouhého čekání. Týden jsem byla v šoku, neschopna si uvědomit, co se vlastně děje.
Pak nastoupily nemilosrdné tělesné příznaky. Nevolnost. Pořád. Tělo bylo najednou „cizí“ a dělalo si, co chtělo. Tři měsíce blivno, pak únava. Mezitím jsem přečetla tuny informací o těhotenství, porodech. Občas už mi trochu cvakalo, protože jsem měla pocit, že mě čekají všechny ty ošklivé věci jako jsou křečové žíly všude možně, strie všude možně, nekontrolovatelné tloustnutí, bolesti prsou a zad, pigmentové skvrny, dušnost, závratě, mdloby, roztřepené nehty, hemoroidy, cukrovka, vysoký tlak, deprese, a další a další těhotenské potíže.
Uznáte samy, že zdaleka ne všechny těhulky potkají všechny tyto hrůzy najednou, nicméně z četby literatury to tak vypadalo. A to nemluvím o věčném strachu o miminko a z výsledků genetických testů. Takže minimálně ta deprese z očekávání horších zítřků občas nastoupila. A dneska? Blíží se osmý měsíc. Bříško je už teď dost veliké a světe div se, zatím nenastala totální destrukce těla 
Začínáme se více těšit na miminko, až bude tady s námi a já si teprve teď začínám to těhotenství užívat. Cítit pohyby malého človíčka uvnitř těla je silný zážitek. A možná to je poprvé i naposledy. Paradoxně se méně bojím porodu a poprvé začínám i pociťovat důvěru v to, že vše zvládneme.
Přála bych si, kdybychom my, budoucí mamky, nebyly stále stresovány tím vším, co se může eventuelně stát. Aby bylo těhotenství a porod bráno jako přirozená věc, která může, ale zdaleka NEMUSÍ přinášet nějaké zdravotní komplikace. Hlavní je, abychom byly spokojené v životě, abychom měly hodné partnery a ohleduplné okolí, to je mnohem důležitější než tisíce zdravotních prohlídek, testů, příruček a doplňků stravy.
Přeji všem těhulím pohodové těhotenství a pokud máte pocit, že už je toho na vás moc, tak jako na mě ještě nedávno, věřte, že to strašně rychle uteče a pak vám to bude skoro ještě líto!
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 1718
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 666
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 421
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3168
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2307
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1124
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7471
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4285
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3076
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1910
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
dokonce i prvnich 14 dni osmeho 
,jediné co mne postihlo byla cukrovka.Ty prvotní nevolnosti,srovnávání se s plašenými hormony,obavy co bude a jak,všechno to byla veliká změna.Každopádně i když každý den nebyl jako malovaný,bylo to všechno moc krásné si to prožít se vším všudy!Dnes se asi jako každá prvorodička obávám jaký bude porod a přeji si atˇ,je vše v pořádku 
Ale už tedˇ vím,že na celé těhotenství budu vzpomínat jako na nejkrásněší období mého života 
Je mi docela i líto,že to období pomalu končí 
Držím všem maminkám palce,atˇvšechno zvládnou a přeju jen to nejlepší. 
Buď šťastná! Stojí to za to. 
