Už jde do tuhého
Když jsem otěhotněla, nemohla jsem tomu uvěřit, i když jsme se s přítelem už nějakou dobu snažili. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla otěhotnět bez stresujícího sáhodlouhého čekání. Týden jsem byla v šoku, neschopna si uvědomit, co se vlastně děje.
Pak nastoupily nemilosrdné tělesné příznaky. Nevolnost. Pořád. Tělo bylo najednou „cizí“ a dělalo si, co chtělo. Tři měsíce blivno, pak únava. Mezitím jsem přečetla tuny informací o těhotenství, porodech. Občas už mi trochu cvakalo, protože jsem měla pocit, že mě čekají všechny ty ošklivé věci jako jsou křečové žíly všude možně, strie všude možně, nekontrolovatelné tloustnutí, bolesti prsou a zad, pigmentové skvrny, dušnost, závratě, mdloby, roztřepené nehty, hemoroidy, cukrovka, vysoký tlak, deprese, a další a další těhotenské potíže.
Uznáte samy, že zdaleka ne všechny těhulky potkají všechny tyto hrůzy najednou, nicméně z četby literatury to tak vypadalo. A to nemluvím o věčném strachu o miminko a z výsledků genetických testů. Takže minimálně ta deprese z očekávání horších zítřků občas nastoupila. A dneska? Blíží se osmý měsíc. Bříško je už teď dost veliké a světe div se, zatím nenastala totální destrukce těla ![]()
Začínáme se více těšit na miminko, až bude tady s námi a já si teprve teď začínám to těhotenství užívat. Cítit pohyby malého človíčka uvnitř těla je silný zážitek. A možná to je poprvé i naposledy. Paradoxně se méně bojím porodu a poprvé začínám i pociťovat důvěru v to, že vše zvládneme.
Přála bych si, kdybychom my, budoucí mamky, nebyly stále stresovány tím vším, co se může eventuelně stát. Aby bylo těhotenství a porod bráno jako přirozená věc, která může, ale zdaleka NEMUSÍ přinášet nějaké zdravotní komplikace. Hlavní je, abychom byly spokojené v životě, abychom měly hodné partnery a ohleduplné okolí, to je mnohem důležitější než tisíce zdravotních prohlídek, testů, příruček a doplňků stravy.
Přeji všem těhulím pohodové těhotenství a pokud máte pocit, že už je toho na vás moc, tak jako na mě ještě nedávno, věřte, že to strašně rychle uteče a pak vám to bude skoro ještě líto! ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 422
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 290
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 470
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 222
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 150
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17922
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2402
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2595
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2324
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1547
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....