Jsem na světě zbytečná?
- O životě
- úzkostlivá
- 04.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pořád jenom pláče a pláče. To mě tak nesnáší? Nebo chápe, jak se cítím, a soucítí se mnou? Nebo na ni tu blbou náladu přenáším?
Poslední dobou nemám z ničeho radost. Přijdu si na tomto světě zbytečná. Co by se stalo, kdybych tu nebyla? Nikdo mě nevyhledává, takže bych ani nikomu nechyběla. Nejhorší je, že se nemůžu těšit z budoucnosti, protože mi bude určitě ještě hůř, než teď. I když to už asi ani nejde.
Na všechno jsem sama. Já se o ni ale nedokážu neustále sama starat. 24 hodin denně. Přes den vůbec nespí, v noci se probouzí po půl hodině, v lepším případě po hodině a půl, takže můj spánek nestojí za nic. K ránu už ani nedokážu usnout. Jak dlouho ale vydržím spát tak málo? Vždyť to je půlka doporučovaného času pro zdraví člověka. Kdybych nekojila, tak se asi sesypu. Ale chci, aby měla malá to nejlepší. Miluji ji. Je pro mě vším.
Právě je u prsu, jinak by řvala. Díky ní jsem dneska jedla jen rohlík. Suchý. Ostatně jako skoro každý den. A to už je večer. Stává se ze mě kostlivec. Jsem vyhublá a hubnutí pokračuje. O jídlo ale ztrácím i zájem. Nemám na něj chuť a je mi po něm blbě a bolí mě žaludek. Kde jsou ty časy, kdy jsem jedla víc než tři chlapi dohromady?
Teď bydlím u našich. Má jediná povinnost je péče o ni. Ale až dostavíme a maminka tu nebude, co pak? Vždyť já nebudu mít čas ani poklidit, uvařit. A po něm to chtít nemůžu, on celý den pracuje. Jako manželka nebudu stát za nic. Už ani na ten sex nemám chuť. Nezaslouží si mě. Měl by mít jinou, která všechno zvládá lépe
Příbuzenstvo mi ji chce hlídat, ale já nechci. My si ji pořídili, my se o ni taky postaráme. Né, příbuzenstvo, které k ní přišlo jako slepec k houslím. Stejně by to ani nešlo. Když není u prsa, tak brečí.
Nevím, jak dlouho všechno vydržím. Kdybych aspoň slyšela ocenění, že se jí obětuji a nemám svůj život. Ale všichni to berou jako samozřejmost. Vždyť já si ani nemohu dojít na záchod, protože jakmile není u prsu, tak řve. Proč přes den nespí? Proč pořád pláče? Asi mě kopíruje, protože taky nemůžu spát a taky bych nejradši pořád jen brečela, jenže já na to už ani nemám sílu.
On mě miluje, je to nejlepší chlap a táta, jaký může být. Moje maminka je nejlepší ženská, nejlepší kamarádka. Mám být ráda, že mám okolo sebe takové lidi, ale nikdo mi nerozumí. Nikomu neříkám, jak se cítím. Přetvařuji se, ale jak je možné, že nepoznají, že se mnou něco je? S mamkou se přece odpoledne vidím, když za námi přijde po práci. S ním o víkendu, když zrovna nepracuje na baráku, což je skoro celý den.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1629
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 684
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20591
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....