Vyvolávaný porod
- Porod
- lucka.sisi
- 21.07.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O mém porodu, který byl velmi rychlý a kdejaká maminka by mohla závidět. Aneb ne vždy je vyvolávaný porod bolestivý a zdlouhavý.
Moje těhotenství bylo vcelku bezproblémové. Když mi doktor oznámil termín porodu, a to 24. 5. 2015, byla jsem ráda, protože jsem tak tajně doufala, že by to mohlo přijít už o den dříve, kdy moje sestra slaví narozeniny. Bohužel se tak nestalo. A nenastalo to ani 31. 5., kdy jsem měla druhý termín porodu, a to podle MS.
Byl pátek a začalo mě pobolívat břicho, něco jako silnější menstruace. Říkala jsem, že by to už mohlo být ono, a jelikož jsem i ten den měla kontrolu, tak jsem byla i celkem v klidu. Jenže můj gynekolog mě vyvrátil rychle z toho omylu. Prý se nic nechystá, nejsem ani otevřená, čípek se nezkracuje, tudíž mi naplánoval nástup do porodnice, a to 2. 6. 2015.
Celý víkend jsem se snažila porod vyvolávat babskými radami jako sex, kořeněné jídlo, dlouhá procházka a nic. Nastalo tedy pověstné úterý, přítel mě vezl do nemocnice a já se modlila, aby zrovna nesloužil lékař, se kterým sem měla špatnou zkušenost z pohotovosti, kde jsem byla asi v 21. tt. Taky že jo, zrovna on. V tu chvíli jsem myslela, že se otočím mezi dveřma a půjdu prostě domů. Přítel říkal, ať nehysterčím, a že třeba ani za jeho služby neporodím.
Nahlásila jsem se, porodní asistentka mě odvedla na pokoj, kde se mnou sepsala případné papíry a natočila monitor. Přítel mezi tím odjel domů. To bylo v půl osmé. Po prvním monitoru v 8:00 přišla příjemná primářka a zavedla mi tabletu, poté jsem šla znova na monitor.
Porodní asistentka za mnou chodila co 10 minut a pořád se divila, že se nic neděje. Prý se čeká dvě hodiny, než budou moct zavést další tabletku. To jsem si v duchu říkala co asi do těch 10 budu dělat a co vůbec budu dělat celý den, když se mi ten porod nerozjede.
Pořád připojená na monitoru, a v 9:30 první nějaké bolesti, podobné menstruaci. Říkala jsem si: „No, to už tady bylo, určitě to nic nebude.“
V 9:35 další bolest, už silnější, v 9:40 sakra, ono je to pravidelné! V 10 přišla primářka, vyšetřila, další tabletku nezaváděla, byla jsem otevřená na 2 cm. To už jsem každou kontrakci prodýchávala, protože to byla opravdu síla.
Od desíti jsem měla kontrakce po 3 minutách a od půl jedenácté po 1,5 minutě. To už jsem byla na 4 cm otevřená, přišel zrovna ten doktor, co sem ho tak měla v lásce, píchnul mi vodu, udělali mi klystýr no a já zavolala přítele.
V 11 dorazil přítel, říkám na rovinu, při těch kontrakcích tam stejně na mě koukal a nevěděl, jak mi pomoc. Já strávila ve sprše asi do konce porodu, protože jakmile jsem vylezla a osušila se, tak jsem měla další mega kontrakci. To jsem zase zalítla do sprchy, ani nevím, jak. Dost mi to pomáhalo. Ve 12 mi přišel vyšetřit doktor, a to jsem byla na 6 cm. Říkal, že někdy později odpoledne porodím. Říkala jsem si, že tam to prostě nevydržím, usínala jsem mezi kontrakcemi, jak sem byla unavená.
V 13:00 jsem už byla ze sprchy venku, a seděla na takovém křesílku, najednou cítím tlak, tak říkám přítelovi, ať zavolá sestru, že asi rodím, protože už to strašně tlačí. Asistentka přišla, řekla že jsem na 8 cm, tak že ještě chvilku. Půl hodina byla jak věčnost, a to už zase říkám přítelovi, ať ji zavolá, že teď už je to ono. Taky že jo. Přišla, vyšetřila a na 9 cm.
Šli jsme tedy na sál. To teprve bylo peklo - ležet při kontrakcích? To nezvládnu, po pár hysterických scénách říkám, že ho prostě nevytlačím a že nevím jak tlačit, a najednou to šlo. Porodní asistentka si v klídku telefonovala a já měla velkou kontrakci. Přiběhla ke mně, rychle zavolala doktora, a když si ke mě doktor akorát stačil stoupnout, tak já vytlačila hlavičku a na další kontrakci už to bylo.
S tím, že sem pak tlačila asi i mimo kontrakci, protože v té bolesti to prostě nešlo rozeznat. Mírně jsem se potrhala na čípku a dva stehy jsem měla zvenku. Šití jsem vůbec necítila. A nakonec i strach z obávaného doktora jsem zvládla.
Malej se narodil v 13:54 s mírami 3580 g a 50 cm. Na sále sem tedy strávila celkem 25 minut, což je nádhera. Tímto obdivuji všechny maminky, které na sále stráví věčnost, vůbec nevím, jak bych to zvládla já, no asi by mi nic jiného nezbylo.
Jsem opravdu ráda, jak to nakonec dopadlo. A říkám si, že každý porod bolí, ať je to vyvolávaný nebo ne. Teď jsem měsíc a půl po porodu a na tu bolest jsem už zapomněla.
Přečtěte si také
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 1657
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 3177
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 888
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 1670
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 1189
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 7252
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 1711
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 3836
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 1921
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 3167
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...