Z porodnice do porodnice

Myslela jsem si, že budu na porod připravená, ale to, co tomu předcházelo, že si mě porodnice budou přehazovat jako horký brambor, jsem opravdu nečekala. Můj den D začal takto...

S7300693.JPG S7300693.JPG
S7300693.JPG

Emička par vteřin na světě

S7300696.JPG

hrdý táta

ema 009.jpg

kuk na svět

  • 4

Už pátý den jsem přenášela, nervozita den ode dne víc a víc stoupala, z vyvolání porodu jsem měla hrozný strach, celou dobu jsem chtěla rodit přirozeně, bez jakýchkoli urychlováků atd. S přítelem jsme každý den souložili jako králíci, kolikrát už na něm bylo vidět, že nemůže, ale já už chtěla porodit! Ráno přítel v 7,00 odešel do práce, já jsem už neusnula, poslíčci mě trápili už několik dní, tak jsem si z nich opět nic nedělala. Šla jsem na záchod a najednou cítím, jak se ze mě něco vylilo (že by mi praskla voda, JUCHŮŮŮ), v tu ránu mi bolest vystřelila do zad a kontrakce se rozjely, jaj, říkala jsem si, zlatí poslíčci proti tomuhle, ale byla jsem ráda, že už je to tady. Nakonec ten Hamiltonův hmat, co mi doktorka udělala předevčírem, přinesl ovoce.

Bylo asi 7,30, volám příteli, ať se vrátí, že je to tady. Do 15 minut byl zpět, dobalili jsme zbytek věcí, dala jsem si sprchu, něco snědla, a prodýchávala zatím ještě snesitelné kontrakce zhruba po 10 minutách. Zavolala jsem do porodky, do které jsem jezdila pravidelně na monitor, chtěla tam rodit a byla zaregistrovaná. Paní na druhém konci mi řekla, ať přijedu, jestli si myslím, že mi praskla voda. Kolem 8,00 jsme vyjeli, kontrakce sílily, zkracovaly se na 5-7 minut, byly čím dál nesnesitelnější. Dorazili jsme do porodky, když jsem viděla tu plnou ambulanci, tak se mi udělalo ještě víc zle, ale hned jsem odchytla sestru a řekla jí (poznala to na mně), jak mi je a dala jsem jí vložku. Musela jsem počkat asi 20 minut, než se uvolní monitor.

Kontrakce byly čím dál větší, nedalo se sedět, jen chodit, chodit a prodýchávat, ostatní maminy, co čekaly na běžný monitor, ze mě byly dost nervózní. Konečně se monitor uvolnil, mohlo být kolem 9., kroutila jsem se jako žížala, to sezení bylo strašné, modlila jsem se, ať už je ten monitor za mnou. Řekli mi, že mě budou přijímat, ať vyplním papíry, lilo ze mě jako z vola (byl začátek srpna), tak jsem to nějak vyplnila. Po monitoru mě doktor prohlédl, že jsem otevřená na 3 prsty, v tu ránu se ze mě na té koze vylila další voda, kontrakce byly už snad každé 3 minuty, všude po mně byla plodová voda, bylo mi trapně, ale co už. Potom jsem vyfasovala košili, tak jsem houkla mezi dveřmi na přítele, ať vezme tašku a čeká, až ho zavolám.

Uběhlo pár minut, stála jsem v ordinaci plné doktorů a sester a najednou mi došlo, že se něco děje, telefonovali a něco si mezi sebou říkali. Přišla ke mně doktorka a říká: „Máme tu problém“, vyděsila jsem se, že se snad děje něco s malou, ale dr. mi řekla, že mají plno a já budu rodit asi brzo, tak že volali do další sesterské porodnice, že tam mají 3 boxy volné, a mám počkat na sanitku. Polil mě studený pot a roztřásly se mi kolena, už jsem se viděla, jak rodím v sanitce! Po pár minutách za mnou přišla zase ta stejná dr., znovu mě prohlédla a zeptala se, jestli jsme tu autem, řekla jsem jí, že ano. Prý se otevírám čím dál víc, ale že by ta sanitka přijela až za dlouho, tak mě má přítel rychle odvézt, že už tam na mě čekají. Bylo něco po desáté. Připadala jsem si jako ve špatném filmu. Košili jsem zase vrátila, převlékla se do civilu, kontrakce pořád nesnesitelné, každé 2 minut. Maminy v čekárně nechápaly.

Nasedli jsme a rychle jeli, přítel dokonce projel 2 červené. V další porodnici o mně věděli, ale nějak jim nedocházelo, že za chvíli porodím, prodělala jsem ten stejný kolotoč, zase prohlídka, monitor a vyplňování papírů, jen s tím rozdílem, že bolest byla mnohonásobně větší než před hodinou. Konečně mě přijali na box, ujala se mě milá a sympatická porodní asistentka, dostala jsem klystýr, jééé, to byla úleva, podotýkám, že přítel byl u všeho se mnou a byl mi velkou oporou. PA byla skvělá, hladila mě a hecovala, chválila, jak se na prvorodičku krásně otvírám. Mohlo být kolem poledne a já už byla na 6 prstů, kontrakce jsem prodýchávala vestoje, vleže na boku, na balónu, PA říkala, že už to bude brzy, to mě taky drželo nad vodou, že jsem ani epidural nechtěla, jen to prostě zvládnout. Přítel mě moc podporoval, bez něj bych nesebrala tu sílu, to všechno vydržet.

Bylo 13,30, to jsem se naposledy podívala na hodiny a měla jsem strašné nutkání tlačit, ale ještě jsem nesměla. Bylo to strašné netlačit, když se vám strašně chce, maminy určitě ví, jaký pocit myslím. Po pár minutách přišla PA i s doktorkou, takže už jsem mohla začít tlačit naplno. Zatlačila jsem… a nic, na další kontrakci zase… a nic, snažila jsem se netlačit do hlavy, ale nešlo to, vytryskla mi krev z nosu, byla jsem vyčerpaná. Najednou se kolem seběhlo nějak moc lidí a začali mi tlačit, zároveň se mnou, na břicho. Zatlačila jsem, co to šlo, oni taky… a nic, kontrakce slábly a já jsem už nemohla, dr. si něco začala špitat s PA, následně mi bylo oznámeno, že malá nepostupuje, hrozí hypoxie, takže akutní císař v plné narkóze. V hlavě jsem v tu chvíli neměla nic, připadala jsem si jako ve snech, když mě rychle vezli pryč, do jiné místnosti. Tam mě položili na pult, najednou se kolem mě zase seběhlo lidí, byli jako mravenečci, byla jsem jim naprosto oddaná.

Naposledy si pamatuji, jak mi anestezioložka říká, že ucítím teplo v ruce, pak že se prospím, ale ať se nebojím, všechno dobře dopadne, tak jsem ucítila teplo a pak… tma. Najednou vidím, jak je nade mnou přítel a moje máma, první co ze mě vypadlo, bylo: "Kde je malá?! Uklidňovali mě, že je v pořádku, že ji ze mě vytáhli ve 14.25, že je malinká 2880 g a 47 cm, ale zdravá a krásná, přítel mi jen v rychlosti ukázal fotky, co nafotil, ale museli mě opustit, nařídili mi, že musím být v klidu, že malou mi přivezou, až se trochu prospím, za 2 hodiny na kojení. Tak jsem se s nimi rozloučila a těšila se na malou a na zítřejší návštěvy. V tu ránu mi tělo přišlo k sobě a já jsem ucítila tu ránu v podbřišku, ale proti těm kontrakcím to nic nebylo, no a pak, když mi poprvé ukázali mou berušku, tak jsem úplně roztála nad tím, jak byla krásná, malinká a moje.

Sice mě mrzí, že jsem si nemohla zažít ten první pocit miminka na bříšku, ale pak, když jsem se dozvěděla, že i když mě do poslední chvíle trápili, tak ten císař byl nevyhnutelný, malá už byla v úzkých, já jsem byla vyčerpaná, už jsem jí nedokázala poslat tolik potřebného kyslíku, hrozila hypoxie a navíc, když ji vytáhli, tak měla ručičky na hlavičce, jako kdyby dělala „ne, nechci ven“. Porod byla opravdu dřina, myslím si, že už teď zvládnu úplně všechno! Nikdy na to nezapomenu, ale časem si to možná zopakuji, protože za ten uzlíček to opravdu stojí. Děkuji všem, kteří dočetli až sem, díky.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Lenka-K-85
3481
8.3.12 00:49

Jé gratuluju k holčičce :hug: Jako bys psala o mém porodu syna akorát,že já měla kontrakce po dvou minutách 18hodin a až pak jsem byla na 10cm a to mě ještě nechali trápit 4hodiny abych ho zkusila vytlačit..nešlo to :nevim: Alešek měl 3830g a 54cm a hlavu jako dvouměsíční mimčo ,tak kdo to jako má protlačit :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzlounek
1908
8.3.12 07:57

Krásná holčička :hug: Ema je krásné jméno, také jsme ho měli pro holčičku vymyšlené, ale čekáme chlapečka :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
popletko
3528
8.3.12 09:38

gratulujem k dievčatku.. krásne ste to zvládli aj keď tak „nadivoko“ :hug: nech sa darí :palec: malinká je krásna :hug:

Příspěvek upraven 08.03.12 v 09:39

  • načítám...
  • Zmínit
Žesťovka
700
8.3.12 10:06

Moc děkujeme :) Ema má dnes 7 měsíců a už je z ní pěkná divoška :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Jája_W
95
8.3.12 10:22

Taky máme Eminku- vánoční dáreček. Ta vaše je tak krásně vlasatááá! :D V poslední době je to hooodně oblíbené jméno, než se narodila ta naše, tak jsem žádnou neznala a od Vánoc už jsou v ulici další 2! No, to to v té škole bude vypadat :dance: , přeeminkováno :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
žirafííí
8.3.12 10:29

Krásný deníček :hug: , nádherně si to napsala ;) . Úplně jsem se vžila do tvé situace jak ti muselo být . gratuluji k holčičce :*

  • Upravit
balestra
4822
8.3.12 10:51

já se bojíííím:(

  • načítám...
  • Zmínit
Hanulínek
2566
8.3.12 13:23

K holčičce gratuluji!! :kytka:
A toho přesunu z porodnice do jiné porodnice je mi líto (asi i ten má za následek, že Ti nezbylo sil), ale v ČR to bude zřejmě čím dál častější, když chtějí porodnice rušit. :?

  • načítám...
  • Zmínit
Junkyska
3248
8.3.12 15:34

Téééda uff…ten přesun z porodky do porodky byl asi fakt chuťovka…naštěstí jste to ale obě zmákly na jedničku… :kytka: Jinak Emu jsme chtěli taky…nakonec je z Emičky Nelinka :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
iliska87
1358
8.3.12 17:33

Gratulace velika…zvladla jsi to skvele :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
pavlíne
51
8.3.12 19:10

moc gratuluji :kytka: můj porod byl lehký, ale to co vy popisujete bych zažít nechtěla! ste dobrá, že jste to takhle zvládla :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Gabika83
3221
8.3.12 21:37

Hezky napsané.Držím palečky ať jste v pořádku a malá ti dělá jenom samou radost :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
lucie.t
4989
9.3.12 20:43

gratuluji :kytka:
nechapu to vyplnovani papiru, proc! proc musi mamina v bolestech vyplnovat to co ma v prukazce? co noveho a tak desne duleziteho to prinese. :nevim:
ja rodila po druhe v Anglii a tady se nic vyplnovat nemusi, vse potrebne je v prukazce (stejne jako v CR), mamina se nicim zbytecnym nestresuje.
pri prvnim porodu v CR bylo desne dulezite zjistit, kdy byla posledni menstruace, kolik meri otec, datum narozeni, jeho vahu… :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Žesťovka
700
9.3.12 22:00

to papírování bylo fakt nepříjemný,jenže člověku je tak mizerně a k tomu ty bolesti,že oddaně podepíšeš cokoli :roll: před tím než mě odvezli na toho císaře,tak jsem taky prý podepisovala nějaký papír(říkal přítel)vůbec si to třeba nepamatuji v té eufórii,byl to asi souhlas s operaci,jinak každopádně jsem ráda,že to dobře dopadlo,to je nejdůležitější :)

  • načítám...
  • Zmínit
Zlatu
55
10.3.12 20:12

Gratuluji jsi úžasná :potlesk: :potlesk: :palec: :potlesk: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář