z Vrchlabí do HK

Chtěla bych se podělit s trochu nepříjemnou zkušeností z Vrchlabí. Strávila jsem tam od pátku od 5ti od rána do neděle, kdy mě propustili. Při příjmu jsem byla otevřená jen 1 cm, bolesti byly po 23 minutách, ale nebyly až tak silné, tak to nevypadalo, že hned tak porodím.

Bolesti střídavě přicházeli a odcházeli a stupňovali se. Kromě pravidelných poslechu ozvuků miminka mi nic nedělali. V sobotu odpoledne jsem to už nevydržela a žádala jsem další vyšetření. Doktorka mi vysvětlila, že to je zásah do porodu a že to neradi dělají. Na moje naléhání, mě nakonec vyšetřila (chtěla jsem vědět jak daleko jsem pokročila po tak dlouhé době) a zjistila, že jsem stále otevřená jen na 1 cm. Bolesti přešli do zad a zesilovali se. Šla jsem si dát sprchu, kde mě našla sestra. Klepala jsem se jako sulc. Byly to nervy. Nemohla jsem nic jíst, byla jsem unavená z těch bolestí a pořád se nic nedělo. Sestra mi řekla, že takhle neodrodím a jestli nechci jet do Pardubické nemocnice, že mi tam něco píchnou a budu mít za několik hodin odrozeno. Vysvětlila jsem jí, že chci rodit přirozenou cestou, jen je těžké mít bolesti, vědět, že to zatím nikam nevede a zůstat klidná. Doufala jsem, že mi poradí, co mám dělat. Neporadila a i přes to, co jsem jí řekla mě ještě 2 krát poslala do Pardubic. Byli jsme s manželem naštvaní. Čekali jsme, že alsternativní nemocnice bude připravená i na komplikace. Čekala jsem, že mi nabídnou třeba nějaké bylinky na sklidnění nebo nějakou jinou alternativu. Nejenom, že tam nic takového nemají, ale nedostalo se nám ani psychické podpory. Naopak ze mě udělali hysterku. Prostě nás nechali s manželem v pokoji ať si děláme co chceme. V neděli ráno nás bez dalších vyšetření propustili i přes to, že jsem celou noc bolestmi nespala. Trpěla jsem ještě další noc a v pondělí ráno jela do HK nemocnice ke svému gynekologovi. Byla jsem otevřená 6 cm. Ihned mě přijali do porodnice. I přes to, že mi všichni tvrdili, že jsem porodnický typ a budu mít odrodíno do 2 až 4 hodin trvalo dalších 7 hodin a 2 injekce (1 - branka byla ztuhlá a neotvírala se, ale miminko už chtělo ven. 2 - stahy nebyly ‘sehraný‘) než se Matyáš narodil. Moje kontrakce se od soboty od večera už nezesílily, dokonce ani po injekcích, byly to už klasické porodní bolesti (takže jsem si to pěkně užila).
Je mi líto, že jsem rodila v klasické nemocnici, ale je pravda, že kdybych v pondělí odjela opět do Vrchlabí, rodila bych pravděpodobně ještě hodně hodně dlouho a s jejich přístupem - nepřístupem bych byla vystresovaná já i miminko. Takže pokud chcete rodit ve Vrchlabí a budete mít komplikace, tak se na to pořádně připravte, abyste si dokázali poradit sami. Hodně štěstí.
Monika a Matyáš

Přečtěte si také

„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“

„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“
  • PenelopaW
  • 04.10.26
  • 686

Ne, že bych větu z titulku vnímala nutně negativně. Často je myšlena v dobrém ve smyslu: Vrátila jsi se do normálního života, to je fajn, ne? Někdy je ovšem pronášena i jako: Už ti rostou vlasy,...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jantarka
1128
22.3.05 13:17

Já nikdy ani na moment neuvažovala o tom že bych rodila někde kde nejsou připravení na komplikace u porodu a opět se mi to potvrdilo. Můžeš být šťastná že vše dopadlo dobře a že jsi porodila zdravého chlapečka i když asi porod nebyl dle tvých představ. Já při výběru porodnice měla pouze 2 požadavky: aby byl zajištěn JIP pro miminka a rodičku. Naštěstí jsme ho nepotřebovali ale člověk nikdy neví. I při rychlém a bezproblémově vypadajícím porodu jako jsem měla já může být najednou problém. Jelikož mám úzkou pánev, tak se v konečné fázi porodu nemohlo miminko dostat ven samo ale za použití kleští. Což není zrovna příjemné a asi to opravdu musí umět aby miminku něco neudělali s hlavičkou, a hlavně miminko vyndali co nejdříve aby nedošlo k poškození mozku.. V této chvíli jde opravdu o minuty. A když je mimi venku někdy ho musí napojit na přístroje, které právě všude nemají a miminka převážejí jinam. Myslím si že rodit v zařízeních kde je to vybavené především pro maminky a ne pro miminka je sobectví. Doufám že mě nikdo neukamenuje ale je to můj názor. Nevím jestli je pro někoho důležitější jeho pohodlí než zdraví dítěte. I když jsem tedy u svého porodu neměla možnost ležet ve vaně, koukat na televizi atd.a v sále bylo ještě několik dalších maminek, neměnila bych. Mám krásného zdravého chlapečka a kdo ví jak by vše dopadlo kdyby zázemí nemocnice nebylo. Toto asi nepochopí maminky, které měly porod bez problému, ale věřte že to nikdy dopředu nevíte.
 Lenka

  • načítám...
  • Zmínit
Piki
832
22.3.05 13:24

Ahojda Moničko! :-)
Moc mě mrzí, čím jsi si musela projít. Za několik dní ale určitě díky Matyášovi na ty chvíle hrůzy zapomeneš. Jsem moc ráda, že jsi se s námi o svoji zkušenost podělila. Měla jsem totiž hooodně velké dilema jestli rodit v HK nebo ve Vrchlabí. Hradec mi někteří kamarádi rozmlouvali kvůli přístupu personálu. Vrchlabská porodnice je navíc hodnocena jako nejlepší v republice. Jak je ale vidět - neplatí to v každé situaci. Člověk si asi moc nevybere a co si budeme povídat, porodit musíme tak jako tak :-).
Přeji Ti hodně štěstíčka, zdravíčka a jen samé radostné chvíle s Matyášem
pa,pa
Piki + plaváček Miki 32+4 tt

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
22.3.05 14:00

Milá Jantarko, já si vůbec nemyslím a vím, že to tak není, že by Vrchlabí nebylo připraveno na nějaké komplikace. Je to normální nemocnice s porodnicí, která má empatičtější pohled na porody, než ty ostatní. Jsou v ní lékaři a sestry, a ne nějací šarlatání. Jsou ale opravdu trochu odlišní od jiných. Chovají se vždy slušně a profesionálně. Pokud sis vybírala porodnicí s JIP, tak to jsi měla celkem zúžený výběr, protože porodnické JIP jsou jen v bývalých krajských městech. A nemyslím si, že i ostatní porodnice v menších městech nejsou na komplikace připraveny. Kdyby nebyly, bylo by to asi velmi zlé.
A co se týká toho, jak ty říkáš sobectví, tak si myslím, že jsi taky trochu vedle. Jako prvorodička jsem měla velký strach z porodu a strašně mě stresovalo, že bych měla být v takové těžké chvíli někde, kde bych byla pro někoho jen další číslo. Byla jsem moc ráda, že jsem objevila Vrchlabí. Věděla jsem, že budu v pohodě, a s tím jsem se taky snažila k porodu přistupovat. Stres dělá moc špatné věci, a i v celku bezproblémový porod se může zvrtnout, kvůli maličkosti, jak jsi napsala i ty. Já proto naopak volila možnost klidu, a profesionálního přístupu. Měla jsem možnost ležet ve vaně, ale ne kvůli pohodlí, ale abych si ulevila od bolestí a trochu si odpočinula před druhou dobou porodní. Taky jsem měla na pokoji TV, ale stejně jsem se na ni němela čas dívat. Celou dobu jsem se totiž koukala na své spokojené miminko a manžela, když jsem mohli být všichni tři celou dobu spolu. Já mám taky krásného zdravého a čilého chlapečka a jsem moc ráda, že se narodil právě tam. Měla jsem taky komplikace při porodu (zpočátku jsem se vůbec neotvírala, nakonec jsem po 36 hodinách porodila), ale nikdo mi neodmítl žádnou pomoc. Přemýšlet dopředu nad tím, že budu mít komplikace, a že bude vše špatně, je velice zlé a rozhodně to není vhodné zvlášť pro porod.
Já v současné době pracuji (nemám žádnou mateřskou dovolenou) a je to pro mě dost náročné. Pokud jsem ve stresu odráží se to hned i na tom mém malém půlročním mrňousovi. Takže žádný stres! Ale pohodlí a klid je pro miminko opravdu to nejlepší. Ať při porodu, v porodnici, nebo i doma.
Toť zase můj názor.
 Alena

  • Upravit
Medulienka
354
22.3.05 14:19

Díky, Aleno, napsala jsi to i za mě, už jsem si brousila klávesnici na delší komentář:-)
Jen bych snad dodala, že vše je o lidech, a někdy prostě nemusí mít ani lékař svůj den… To ovšem není omluva!! Takže Moni, můžeš nám prozradit jméno někoho z personálu, s kým jsi nebyla spokojená?
Já jsem ve Vrchlabí rodila před necelými dvěma lety, a mám jasno: příště zase jedině tam!!!!

Tak všem krásné jaro a těhulkám takové porody, jako byl ten můj!

Šárka & Tedýsek (od Opičáků)

  • načítám...
  • Zmínit
Veronika6
510
22.3.05 15:07

Ahoj Moni,
gratuluji ke zdravému Matyáškovi. Určitě se má čile k světu a je dobře, že ani ty ses neuzavřela a dokážeš se s ostatními podělit o nepříjemné zkušenosti.
Připísnu svůj názor…
Taky především přemýšlím nad tím, ¨jak bude zabezpečeno miminko a potom až já. To ale snad kažná maminka.
Rodila jsem v Brně - Bohunicích. Dlouho jsem přenášela a bolesti už tak 14 dní před porodem mi hodně ztrpčovaly život.
Když mi nabídli termín vyvolání porodu, skoro jsem zajásala, div jsem je neprosila, jestli to nejde dřív…
Vše ale bylo vypočítané tak, aby to „ještě a už“ bylo bezpečné pro miminko.
Ráno jsem nastoupila na příjem. I s manželem. Po monitoru a prohlídce jsem dostala tabletku, ta nezabírala, tak druhou po dvou hodinách, protože (a s tím souhlasím) nebylo nač čekat.
Celou dobu jsem byla na po¨rodním sále, který vypadal jak dětský pokojíček i s manželem. Mohli jsme si pouštět rádio, povídat se, smát se, cokoli...........a nebyl to nadstandart.
Porodní asistentka i doktor se se mnou samozřejmě přišli nejdříve seznámit, podat mi ruku a zeptat se mě, jak si porod představuji a jestli mám nějaké zvláštní přání.............měla jsem: aby už to bylo za mnou...........zasmáli se, ale poučili mě, že to tak dlouhé nebude a že to zvládnem.
Na klystýr se mě taky ptali - na všechno.
Při větších bolestech mi sami od sebe nabídli vanu, že je volná........, já jsem ale už v té chvíli nemohla vydržet, takže jsem (oproti původnímu rozhodnutí) žádala epidurál. Přišli mi fikaně nejdřív odebrat krev, že se musí vyšetřit, pak že to potrvá půl hodiny................myslela jsem, že už bolestma omdlím, ale to už mi PA oznamovala, že můžeme se pomalu chystat.
HURÁ. Ani mě nemuseli nastřihovat, pochválili mě, že jsem pěkně poslouchala kdy tlačit a kdy počkat a pogratulovali k miminku.
Potom jsem dostala najíst, abych nabrala sílu a později jsme se s manželem i miminkem přesouvali na pokoj.

Porod je pro mě naštěstí zvládnutelným zážit¨kem. A to jsem měla, myslím, štěstí. Opravdu záleží na lidech.
Já každopádně měnit nebudu a druhé mimi se chystám porodit opět ve stejné porodnici.

Bylo pro mě důležité, že v případě jakýchkoli komplikací, ať už miminka nebo mě, je tu možnost nás kamkoli ve fakultní nemocnici převézt a mít zajištěnou péči „blízko sebe“. Já zase souhlasím s maminkou z prvního komentáře, že občas jsou některé názory (třeba už pro mě extrémní - rodit doma) spíš malinko sobečtější od těhulky.
Hlavní ale je, že děti jsou zdravé a v pořádku, tak si je užívejte

Verča, Barča 6m a pidižvík*

  • načítám...
  • Zmínit
Veronika6
510
22.3.05 15:11

.........ach jo, ta má hlava…děravá.......:o)

Chtěla jsem tím právě říct, že nebýt vyvolání porodu a dozoru lékařů, ¨nevím, jestli bych nenosila Barču ještě teď :o)))
Ani náznakem jsem se neotevírala a Barunka měla přitom 3,65kg a 51 cm, takže taky akorát. Prostě jsou ty léky občas potřeba a já osobně jsem za ně vděčná :-)

A ještě jsem chtěla pochválit Bohunickou nemocnici za to, že ani trošku jsem se necítila, jako nějaké pořadové číslo, ty doby jsou už dávno pryč, maslím.........
Tak zatím

V+B+*

  • načítám...
  • Zmínit
Ivik4
3152
22.3.05 16:53

Ahoj Moniko a ostatní!
Musím přiznat, že je to poprvé, co čtu o tom, že byl někdo nespokojený s vrchlabskou porodnicí : - (. Dosud jsem slýchala jen chválu. Dokonce jsem při prvním těhotenství přemlouvala manžela, že pojedeme rodit do Vrchlabí (jsme z Hradce Králové). Z hradecké porodnice jsem měla docela strach, kamarádky se staršími dětmi si většinou stěžovaly na přístup personálu. Manžel ovšem nechtěl o něčem takovém ani slyšet - jednak si nedovedl představit, v jakém časovém horizontu porod probíhá (bál se, abych mu neporodila cestou : - ))) ) a za druhé chtěl mít pro každý případ po ruce dětskou JIPku - ta hradecká má zase naopak pověst výbornou. V době, kdy jsem rodila, se porodnice zrovna předělávala, takže na nás čekaly provizorní prostory. Na přístup personálu si nemohu stěžovat!!! Možná je lepší, když člověk očekává něco horšího, než je skutečnost, pak je mile překvapen : - ))). Sestra na příjmu byla moc příjemná, zeptala se mě na holení i na klystýr (takže není pravda, že by to dělali automaticky) a řekla mi, co a jak se mnou bude v následujících hodinách probíhat. I když porod trval 13 hodin a bolestí jsem si taky užila dost a dost, vzpomínám na porod v dobrém. Takže napodruhé se chystám opět do Hradce (teď už do nového : - ) ) a budu doufat, že vše proběhne bez podobných nepříjemností, jakými jsi prošla ty. Přeji ti, abys to nehezké brzy zapomněla a těšila se z miminka!!!!
Ahoj Ivča

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
23.3.05 21:29

Na porodnici ve Vrchlabí slyším občas nářky.Co se týče porodu,tak ne.Ale bohužel péče o novorozence není na špičkové úrovni.U jedoho miminka stačila žloutenka s nutností fototerapie a byl problém.Nikdo nic nevysvětlil…Pokud je vše OK,tak je jedno,kde se miminko narodí.Ale stačí komllikace,a ty se většinou nedají předpokládat a problém je na světě.Pak se miminko převáží do jiné nemocnice,maminka v původní porodnici odstříkává mléko a se slzami v očích sleduje ostatní maminky.Telefonem zjišťuje stav svého drobečka a čeká,kdy za ním bude moci dojet.První miminko jsem porodila předčasně,naštěstí v perinatologickém centru,kam jsem byla ještě před porodem převezena.Vše dopadlo výborně.Dcerku jsem rodila v naší zaběhnuté porodnici.A jelikož po letech/14 a 12/uvažujeme ještě nad mimískem,tak pročítám tyto stránky .Určitě bych rodila jedině tam,kde je dětská JIP.Kamarádka chtěla rodit v menší,nádherně vybavené porodnici,ale nakonec zvolila vysokou úroveň lékařů,i když prostředí se dalo označit za průměrné.

  • Upravit
schamka
1089
23.3.05 21:38

Zaujimalo by ma, preco v pripade prevozu novorodeniatka do inej nemocnice neprevezu aj maminu. Neviete niektora preco je to tak?
schamka a Danko (8m)

  • načítám...
  • Zmínit
miselline
1503
24.3.05 08:32

Ahoj.
Asi mě a moji dcerku budeš znáš z našich „Story“, ale přesto mi to nedá reagovat na reference hradecké porodnice. Já jsem bohužel neměla šanci na volbu, porod přišel tak brzy, že pro mě byla fakultka (jinde nás odmítali přijmout vzhledem k 24tt) jedinou nadějí na záchranu miminečka.
Mám s nimi ne právě ideální zkušenosti, ale na druhou stranu jsem slyšela moc a moc spokojených maminek…A to hlavní!
Kačenku mi zachránili a za celý dlouhý pobyt v Hradci nemůžu vytknout vůbec nic. Na JIP, neonatalu, i nedonošencích se k nám chovali příjemně, vstřícně, ochotně. Všem lékařům i sestrám patří veliký DÍK celé naší rodiny a porod tím házím za hlavu a vřele doporučuji.
miselline+Kačenka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
24.3.05 19:41

Miminko vezou většinou rychlou sanitkou,neli vrtulníkem a ve špatném stavu.Vše musí být velice rychlé a maminka která má o dobečka obavy a je krátce po porodu není ten pravý parťák na cestu plnou stresu.Uvědomte si že třeba hodinku po porodu život miminka visí na vlásku a vy s sebou „vláčíte“maminku.Ta by viděla spousty přístrojů a hadiček,injekcí a byl by to doslova šok.Takže maminky se ujmou gynekologové a miminka zkušení dětští lékaři.Až se maminka zotaví a může absolvovat cetu za miminkem,většinou mimčo už nebývá ohroženo na životě a oba se můžou setkat za ne tak dramatických okolností.Vím to,rodila jsem předčasně v perinatologickém centru a bylo to"fajn",miminko nadosah.Kamarádka/stali jsme se kamarádkami vlastně až na nedonošencích/porodila v jiné mensí nemocnici.Měla těžkou gestozu,36 týden těhotenství,císařský řez s narkozou…Říkali že uvidí jak bude mimčo po porodu vypadat a zda ho převezou.Když se probudila,tak řekli že malá měla 2100 g a komplikace a odvezli jí do jiné nemocnice.Říkala že takové trauma nikomu nepřeje.My jsme se potkali u inkubátorů-ona plakala štěstím,že týden po porodu uviděla svojí dceru.Vyprávěla jak to bylo hrozné,když dětský lékař vyšetřoval miminka co měli maminky u sebe a jí vždy sděloval stav její Evičky,co zjistil telefonicky z jiné nemocnice.Takže to jen na vysvětlenou.

  • Upravit
kyticka
106
8.7.05 07:22

Musim rict, ze tvuj pribeh e moc mrzi a mrzi mne, ze se ti porod takhle zkomplikoval, a jsem moc rada, ze mas zdraveho Matyaska :) O porodnici ve Vrchlabi bych chtela rict tolik: kdyz jsem se rozhodovala, kde budu rodit, vysvetlila mi moje gynekolozka, ze do Vrchlabi je potreba se hodne pripravit. Ze nemuzu cekat, ze mi nekdo bude ulevovat od bolesti a pripadne me nekde vozit a podobne, ale ze se musim pripravit sama. Coz je pro mne ovsem normalni a myslim si, ze clovek, pokud chce rodit prirozene, se proste pripravit musi a to jak fyzicky, tak i psychicky .
Ja osobne se na porod pripravuju uz od zacatku. Chodim na prenatalni jogu jednou ci dvakrat tydne, piju specialni tehotenske bylinne smesi a zkoumam co mohu delat pro potlaceni bolesti prirozenou cestou. Je fakt, ze pokud jsi nebyla pripravena na to, ze porod muze trvat hodne dlouho a nebyla pripravena na velkou bolest, ktera muze trvat i 36 hodin, pak te mohlo vystresovat, kdyz ti ve Vrchlabi rekli, ze ti nic nepichnou, protoze to neradi delaji.
Zajimalo by me, zda ses byla ve Vrchlabi podivat a zda jsi mela vsechny informace, ktere davaji pred porodem. Chodila jsi tam na prohlidky predem? Myslim, ze jsi ocekavala neco jineho nez prislo, a byla tim zaskocena. Muzes napsat jeste neco navic?
Tesim se na tvou odpoved, opatruj sebe i Matyaska, a doufam, ze te predlouhy porod (se stastnym koncem! :)) ) nebude moc dlouho strasit!
Tvoje Kyticka a rampelnicek Krystufek
"":[http://lilypie.com] [lilypie.com] "":[http://lilypie.com] [lilypie.com]

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže

Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná

Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane

Manifest jednoty a vnitřní svobody

Šváb mi vzal klid na duši

Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují

Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️

Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě

Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?

Deníček jedné maminky: O štěnicích, úřadech a naději, která neumírá