Zase v tom 2
- Těhotenství
- finduska
- 18.12.18 načítám...
Pokračování deníčku.
Přečtěte si také první část deníčku Zase v tom.
Osudný den…
A tak jsem šla přesně v 18.tt na kontrolu, už předem jsem počítala s ne moc dobrou zprávou, protože už pár dní jsem cítila tlak. A nemýlila jsem se, u měření hrdla už jsem jen slyšela, že tedy napíšeme neschopenku, protože hrdlo je 26 mm. Přiznám bez mučení, že jsem se vnitřně zhroutila, se synem 6 týdnů v nemocnici pak porod a teď teprve 18. tt. Jsem člověk akční, vedu kroužky, sportuji (i když v tom 18.tt už tedy moc ne) se synem výletujem. Přísný klidový režim doma. Ulevilo se mi, slovo doma pro mě bylo balzám na duši. Můj dokonalý muž okamžitě převzal skoro všechny mé role a ty, co nedá časově či uměním, vyřešil s tchyni. A tak ta každé ráno vyzvedává syna a odvádí ho do školy a pak jde uvařit oběd. Sláva jí.
Manžel obsluhuje domácnost. Musím však přiznat, že v něčem lépe než já. Svačiny dělá tak krásné a dobré, že by se za ně nemuseli stydět ani v reklamách na rodinné štěstí. Ten první týden jsme v boxech se synem objevovali i vzkazy 
A po týdnu mého ležení kontrola. Tentokrát už s verdiktem hrdlo 2 cm a nutná hospitalizace, pak doktorka navrhla cerkláž a volala do fakultní nemocnice. A tak jsme doma sbalili věci a jeli. Syn byl naprosté zlato, tak krásně vše pochopil, že mamka musí s miminkem na chvíli k doktorovi. A vlastně to nesl lépe než já.
V nemocnici jsem prvně narazila na doktorku, která naměřila už jen 4 mm a oznámila mi, že to vypadá špatně, že začíná potrat. Pak mi vše trochu splývá, veškeré odběry, kultivace apod. Nakonec jsem se dostala k tomu správnému lékaři, potrat nezačíná, ani se v příštích 14 dnech nechystá (nějaké testy). A tak tedy platí varianta stehu. Jen musíme počkat na výsledky všeho možného i nemožného .
A tak jsem během pár dní přišla o spoustu krve, o plodovou vodu (v rámci odběru) a další věci. Ale získala jsem naději. A také jsem prošla komplet genetikou ve 20.tt včetně echa miminka. Tam jsem udělala velikou radost postaršímu panu doktorovi, který měl zrovna na praxi sličné mladé studentky. Když mě viděl, jásal jak malý kluk pod vánočním stromečkem, že konečně jim něco ukáže, neboť tato maminka je tak štíhlá a má malé břicho, že půjde vidět úplně vše. Rozhlížela jsem se, kde pán nechal brýle a jestli to na to, co se dozvím, má nějaký efekt, vzhledem k tomu, že musí trpět minimálně 7 dioptriemi, měla jsem nahoře už pár kilo navíc a břicho jak se synem v 7. měsíci. Kdyby mi někdo řekl v tom 20.tt, že v 7. měsíci budu vypadat jak před porodem, doktorovi bych se za tehdejší názor na stav jeho očí omluvila.
A tak jsem po týdnu jela na sál, nebála jsem se, byla to moje jediná šance, jak se podívat i domů a ležet doma, kde budu s rodinou. A po dalším týdnu jsem šla skutečně domů. Původně jsem nevěděla, zda budu v nemocnici muset být tři měsíce, dva nebo jen týdny. Jen jsem pořád na něco čekala a dočkala se.
A tak už 8 týdnů ležím doma s nohama nahoře (celkem ležím 11.tt) a těším se z každého dne či týdne. Zítra mám kontrolu – budu 29+0.Tak jsem zvědavá, pokaždé jedu se strachem a s kufrem. A i v autě pro jistotu ležím.
Nicméně ať se stane cokoliv, věřím, že to dopadne dobře, už teď jsem o 5 týdnů dál, než jsem původně doufala. A i to je dost. Každý den prosím miminko o další týden. Moje cíle jsou krátké. Teď je to do 30.tt… a pak Vánoce…
Přečtěte si také
Chtěla bych, aby moje dcera šla do školy dřív. Děsí mě inkluze a zrušené odklady
- Anonymní
- 20.04.26
- 1886
Moje čtyřapůlletá dcera Mia je narozená v polovině září. To znamená, že do školy by měla jít až za dva a půl roku. Přijde mi to ale dost dlouho. Chodí do školky od dvou let, je plně socializovaná,...
Toužím po dítěti, přítel chce ale cestovat a užívat si. Pořád mu jen ustupuji
- Anonymní
- 20.04.26
- 1481
Někdy mám pocit, že je náš vztah úplně zbytečný. Pak ale zase cítím tu lásku a nechci se s ním rozejít. Jenže je mi 35 let, nejsem zrovna nejmladší, přítel je o tři roky mladší. A zatímco já bych...
Zuby i nos čistíme násilím. Podle tchyně jsem zlá matka, která své dítě týrá
- Anonymní
- 20.04.26
- 976
Davídek je poměrně hodné dítě až do té doby, dokud po něm něco nechci. Ve 2,5 letech si stále nezvykl na to, že zuby se musí čistit a při rýmě je nutná odsávačka, kterou bytostně nesnáší. Už jsem...
Život s uřvaným malým vzteklounem mi vzal iluze o mateřství i o dalším dítěti
- Anonymní
- 20.04.26
- 7422
Plánovala jsem si, jak si budu rodičovskou užívat. Kamarádka má o rok staršího syna a to je takový pohodář. Když jsem ho chovala a u toho si hladila rostoucí bříško, těšila jsem se, až tohle taky...
Myslela jsem si, že mám syna blbce, ale v jeho třídě neumí číst ještě nikdo
- Anonymní
- 20.04.26
- 3904
Už dva dny nespím a pořád dokola si přehrávám to, co jsem se dozvěděla na třídních schůzkách. Máme syna ve druhé třídě a už od jeho útlého dětství jsem tušila, že škola pro něj nebude procházka...
Syn (4) v dětské skupince má stále nějaké úrazy. Podle učitelek je moc divoký
- Anonymní
- 19.04.26
- 2096
Adámek chodí od září do dětské skupiny. Přes zimu tam moc nepobyl, ale teď dochází celkem pravidelně. Jenže od února jsme řešili už jedno šití pod okem, jedno rozseknuté čelo, sedřené koleno a o...
Manželka touží po dokonalosti. Ve skutečnosti ale dělá ve všem naprostý chaos
- Anonymní
- 19.04.26
- 2284
Adriana byla vždycky strašně fajn ženská do nepohody. Hodně se ale změnila poté, co se nám narodila dvojčata Šimon a Štěpán. Kluci jsou raubíři, náročnější na výchovu, a ona jako by se úplně...
Máma je hlídací babička, ale pohlídá jen jedno vnouče. To druhé je moc náročné
- Anonymní
- 19.04.26
- 3774
„Ty máš ale štěstí, že máš hlídací babičku,“ řekla mi nedávno kamarádka. A dodala, že co ona by za to dala. Pousmála jsem se, ale pravdu si nechala raději pro sebe. Není moc čím se chlubit. Máma je...
Má na víc než na bagr: Chytrý syn odmítá gympl, táhne ho to do hlíny a k rybám
- Anonymní
- 19.04.26
- 1759
Z výběru střední školy se mi už regulérně točí hlava. Máme sice ještě rok čas, syn je v osmičce, ale já na to musím myslet kudy chodím. Možná to znáte – máte doma kluka, který je šikovný, chytrý,...
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 4387
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...
30+0 dnes 
tak to jsme úplně nastejno 
