Zase v tom 2
- Těhotenství
- finduska
- 18.12.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pokračování deníčku.
Přečtěte si také první část deníčku Zase v tom.
Osudný den…
A tak jsem šla přesně v 18.tt na kontrolu, už předem jsem počítala s ne moc dobrou zprávou, protože už pár dní jsem cítila tlak. A nemýlila jsem se, u měření hrdla už jsem jen slyšela, že tedy napíšeme neschopenku, protože hrdlo je 26 mm. Přiznám bez mučení, že jsem se vnitřně zhroutila, se synem 6 týdnů v nemocnici pak porod a teď teprve 18. tt. Jsem člověk akční, vedu kroužky, sportuji (i když v tom 18.tt už tedy moc ne) se synem výletujem. Přísný klidový režim doma. Ulevilo se mi, slovo doma pro mě bylo balzám na duši. Můj dokonalý muž okamžitě převzal skoro všechny mé role a ty, co nedá časově či uměním, vyřešil s tchyni. A tak ta každé ráno vyzvedává syna a odvádí ho do školy a pak jde uvařit oběd. Sláva jí.
Manžel obsluhuje domácnost. Musím však přiznat, že v něčem lépe než já. Svačiny dělá tak krásné a dobré, že by se za ně nemuseli stydět ani v reklamách na rodinné štěstí. Ten první týden jsme v boxech se synem objevovali i vzkazy 
A po týdnu mého ležení kontrola. Tentokrát už s verdiktem hrdlo 2 cm a nutná hospitalizace, pak doktorka navrhla cerkláž a volala do fakultní nemocnice. A tak jsme doma sbalili věci a jeli. Syn byl naprosté zlato, tak krásně vše pochopil, že mamka musí s miminkem na chvíli k doktorovi. A vlastně to nesl lépe než já.
V nemocnici jsem prvně narazila na doktorku, která naměřila už jen 4 mm a oznámila mi, že to vypadá špatně, že začíná potrat. Pak mi vše trochu splývá, veškeré odběry, kultivace apod. Nakonec jsem se dostala k tomu správnému lékaři, potrat nezačíná, ani se v příštích 14 dnech nechystá (nějaké testy). A tak tedy platí varianta stehu. Jen musíme počkat na výsledky všeho možného i nemožného .
A tak jsem během pár dní přišla o spoustu krve, o plodovou vodu (v rámci odběru) a další věci. Ale získala jsem naději. A také jsem prošla komplet genetikou ve 20.tt včetně echa miminka. Tam jsem udělala velikou radost postaršímu panu doktorovi, který měl zrovna na praxi sličné mladé studentky. Když mě viděl, jásal jak malý kluk pod vánočním stromečkem, že konečně jim něco ukáže, neboť tato maminka je tak štíhlá a má malé břicho, že půjde vidět úplně vše. Rozhlížela jsem se, kde pán nechal brýle a jestli to na to, co se dozvím, má nějaký efekt, vzhledem k tomu, že musí trpět minimálně 7 dioptriemi, měla jsem nahoře už pár kilo navíc a břicho jak se synem v 7. měsíci. Kdyby mi někdo řekl v tom 20.tt, že v 7. měsíci budu vypadat jak před porodem, doktorovi bych se za tehdejší názor na stav jeho očí omluvila.
A tak jsem po týdnu jela na sál, nebála jsem se, byla to moje jediná šance, jak se podívat i domů a ležet doma, kde budu s rodinou. A po dalším týdnu jsem šla skutečně domů. Původně jsem nevěděla, zda budu v nemocnici muset být tři měsíce, dva nebo jen týdny. Jen jsem pořád na něco čekala a dočkala se.
A tak už 8 týdnů ležím doma s nohama nahoře (celkem ležím 11.tt) a těším se z každého dne či týdne. Zítra mám kontrolu – budu 29+0.Tak jsem zvědavá, pokaždé jedu se strachem a s kufrem. A i v autě pro jistotu ležím.
Nicméně ať se stane cokoliv, věřím, že to dopadne dobře, už teď jsem o 5 týdnů dál, než jsem původně doufala. A i to je dost. Každý den prosím miminko o další týden. Moje cíle jsou krátké. Teď je to do 30.tt… a pak Vánoce…
Přečtěte si také
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 49
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 58
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 129
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 898
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 585
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 9123
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5060
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 7139
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 2520
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1360
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
30+0 dnes 
tak to jsme úplně nastejno 
