Zázrak na dvakrát

Nevím, proč jsem se rozhodla napsat tento deníček, ale myslím, že ho vlastně dlužím. Přečetla jsem hodně vašich příběhů a dost mi pomohly, kolikrát podržely a potěšily. Chci se s vámi podělit o to, jak jsem ke dvojitému štěstí přišla.

Ve svých 38 létech jsem žila se dvěma teenagery a měla po docela nepříjemném rozvodu s člověkem, který bude možná námětem mého dalšího deníčku na téma týrání a alkohol v rodině. Byla jsem docela spokojená, ale… jsme tvorové zvyklí žít v páru a s časem to na mě dolehlo. V té době mi můj gynekolog zjistil přednádorové změny na čípku a dohodli jsme se, že zatím budeme jen poctivě sledovat a čekat, jak se ten vetřelec bude vyvíjet. Já jsem i přes tyto problémy začala na internetu hledat „potenciálního otce" mého dalšího potomka. To jsem samozřejmě myslela jen s nadsázkou, v mém věku a s vetřelcem v sobě by dítě bylo holým nesmyslem, jenže… objevil se pan Božský a jeho první slova na našem hned druhém rande byla: Já chci ještě potomka. Bác a bylo to tady.

Seznámila jsem ho s mojí zdravotní situací, jenže to mu viditelně nevadilo a začalo seznamování a přesvědčování o tom, že bude všechno ok a ať mu dám ještě šanci. Tři měsíce po našem seznámení mi doktor telefonicky oznámil, že můj stav se natolik zhoršil, že musím podstoupit konizaci čípku, ihned. Dohodli jsme se, že si po další menstruaci vyzvednu v ordinaci dokumentaci a nastoupím do nemocnice. Menstruace se bohužel, nebo spíše bohudík, nekonala. Konalo se těhotenství, svatba, velké stěhování do nového domečku a konečně porod našeho syna. Vše proběhlo bez komplikací, akorát jsem musela chodit na kontroly do onkologické gynekologické ambulance.

Sedm měsíců po porodu jsem podstoupila konizaci s vědomím, že moje mateřské pudy byly nasyceny a můžu si v klidu užívat našeho benjamínka. Tím bych mohla můj zdlouhavý deníček ukončit, jenže osud si nepíšeme my, ale sám život. Měsíc po konizaci jsem objevila tolik často očekávané a někdy zatracované dvě čárky! Nebudu vás dále napínat, i přes kritiku mého ošetřujícího lékaře na onkologii, který mi řekl, že jsem hazardér a nezodpovědná k svému tělu a určitě to dítě nemám šanci donosit, se nám narodil zdravý kluk. Je to někdy opravdu hodně náročné, rozdíl mezi mladší částí mých dětí je rok a půl, ale jsme zdraví a já jsem šťastná, že jsme s manželem neudělali nějaké unáhlené rozhodnutí a nevzali našemu drobečkovi šanci!

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
5162
4.2.13 12:40

Wau tak to jsem nečekala moc blahopřeji a ať se vám všem daří :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
4.2.13 12:42

Moc gratuluji a klobouk dolůůů :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
1165
4.2.13 15:50

To je super deníček :hug: holt mateřské pudy vítězí :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
124
4.2.13 17:30

:D Dík!

  • načítám...
  • Zmínit
167
4.2.13 22:15

No teda, klobouk dolu :) gratuluju k drobečkům a hlavně že jste všichni zdravý :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
1768
6.2.13 16:19

Krásnej deníček přeji hodně štěstí a hlavně to zdraví :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele