Zázrak na dvakrát
- O životě
- TerezkaaD
- 04.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nevím, proč jsem se rozhodla napsat tento deníček, ale myslím, že ho vlastně dlužím. Přečetla jsem hodně vašich příběhů a dost mi pomohly, kolikrát podržely a potěšily. Chci se s vámi podělit o to, jak jsem ke dvojitému štěstí přišla.
Ve svých 38 létech jsem žila se dvěma teenagery a měla po docela nepříjemném rozvodu s člověkem, který bude možná námětem mého dalšího deníčku na téma týrání a alkohol v rodině. Byla jsem docela spokojená, ale… jsme tvorové zvyklí žít v páru a s časem to na mě dolehlo. V té době mi můj gynekolog zjistil přednádorové změny na čípku a dohodli jsme se, že zatím budeme jen poctivě sledovat a čekat, jak se ten vetřelec bude vyvíjet. Já jsem i přes tyto problémy začala na internetu hledat „potenciálního otce" mého dalšího potomka. To jsem samozřejmě myslela jen s nadsázkou, v mém věku a s vetřelcem v sobě by dítě bylo holým nesmyslem, jenže… objevil se pan Božský a jeho první slova na našem hned druhém rande byla: Já chci ještě potomka. Bác a bylo to tady.
Seznámila jsem ho s mojí zdravotní situací, jenže to mu viditelně nevadilo a začalo seznamování a přesvědčování o tom, že bude všechno ok a ať mu dám ještě šanci. Tři měsíce po našem seznámení mi doktor telefonicky oznámil, že můj stav se natolik zhoršil, že musím podstoupit konizaci čípku, ihned. Dohodli jsme se, že si po další menstruaci vyzvednu v ordinaci dokumentaci a nastoupím do nemocnice. Menstruace se bohužel, nebo spíše bohudík, nekonala. Konalo se těhotenství, svatba, velké stěhování do nového domečku a konečně porod našeho syna. Vše proběhlo bez komplikací, akorát jsem musela chodit na kontroly do onkologické gynekologické ambulance.
Sedm měsíců po porodu jsem podstoupila konizaci s vědomím, že moje mateřské pudy byly nasyceny a můžu si v klidu užívat našeho benjamínka. Tím bych mohla můj zdlouhavý deníček ukončit, jenže osud si nepíšeme my, ale sám život. Měsíc po konizaci jsem objevila tolik často očekávané a někdy zatracované dvě čárky! Nebudu vás dále napínat, i přes kritiku mého ošetřujícího lékaře na onkologii, který mi řekl, že jsem hazardér a nezodpovědná k svému tělu a určitě to dítě nemám šanci donosit, se nám narodil zdravý kluk. Je to někdy opravdu hodně náročné, rozdíl mezi mladší částí mých dětí je rok a půl, ale jsme zdraví a já jsem šťastná, že jsme s manželem neudělali nějaké unáhlené rozhodnutí a nevzali našemu drobečkovi šanci!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1631
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20599
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2604
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....