Život plný překážek
- Rodičovství
- PataP
- 28.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Život je plný neočekávaných překvapení. Když jsem si přečetla pár z vašich deníčků, rozhodla jsem se, že se také podělím o svou životní zkušenost. Jako každá žena jsem si vždy přála mít děti, skvělého manžela a celkově spokojenou rodinu, možná to bylo proto, že jsem nikdy mateřskou lásku nepoznala. Není nic horšího než celý život poslouchat výčitky a nebýt nikdy za nic pochválena, ale to je jiný příběh.
Náš příběh začal v únoru minulého roku, kdy jsem se kvůli tíživé finanční situaci rozhodla darovat vajíčka, řekla jsem si, že když jsem celkem mladá a můžu někomu pomoci mít vytoužené miminko, tak proč ne, a k tomu ještě dostanu zaplaceno.
Zhruba 20. 2. 2012 jsem se objednala do nejbližšího IVF centra na vstupní prohlídku a vyšetření. Po několika odběrech krve došlo na gynekologickou prohlídku. Při prohlídce doktor konstatoval, že díky pokročilé technice se můžu podívat na své vaječníky. A tehdy jsem dostala první kopanec od života. "Slečno, Vaše vaječníky jsou oba polycystycké (na každém cca 12 cyst), je pravděpodobné, že nikdy nebudete mít děti přirozenou cestou. Seděla jsem v křesle naprosto oněmělá, neschopná ani jednoho slova, připadala jsem si jako po srážce nákladním vlakem. Tím se všechny moje sny v mžiku rozplynuly a já jsem měla co dělat abych se jim tam nerozbrečela.
Při odchodu z ordinace jsem dostala dalších tisíc papírů a žádanek na vyšetření krve, aby se zjistilo, jak na tom jsem s hormony, musela jsem vysadit antikoncepci a zhruba za měsíc přijít na odběry. Jakmile jsem dorazila domů, okamžitě jsem zapnula internet a pídila se po informacích. Poprav, když jsem pročítala diskuze a články od doktorů, byla jsem v naprostém šoku. Sečteno a podtrženo, i kdybych nějakým zázrakem otěhotněla, je tu 95% šance, že dítě nedonosím a do 3. měsíce dojde k samovolnému potratu, takže jsem se mohla s vidinou miminka relativně rozloučit.
Nechtěla jsem tomu uvěřit, a tak jsem se společně s přítelem vydala ke svému gynekologovi. Ten nám řekl, že pro mě je jediné východisko, a to laparoskopie. Trochu se mi ulevilo, okamžitě jsem se cítila lépe, ale to jsme se neměli ptát dál. Laparoskopie se provádí párům až po dvou letech snažení a nikde není zaručen úspěch, já jsem zírala a přítel byl nadšený, že dva roky nebudeme dělat nic jiného, než se jen snažit o miminko, no prostě chlap.
A tak jsem poslušně vysadila prášky a smiřovala se s tím obrovským kolotočem po doktorech, který mě čeká. Celou dobu jsme s přítelem nemluvili o ničem jiném než o miminkách, a jaké by to bylo pěkné být rodiči i když jsme relativně mladí. Zhruba po týdnu jsem začala mít divné pocity (pnutí v prsou a v podbřišku), ale odůvodnila jsem si to tím, že už mi z té snahy asi „haraší“.
Když už to pátý den nepřestávalo, začala jsem tušit, že už asi nejsem sama. První dva těhotenské testy dopadly negativně a já jsem skončila s brekem na gauči. Za tři dny jsem to vyzkoušela znovu, co kdyby náhodou, a ejhle. Čekáme miminko! Pro jistotu jsem si udělala dva těhotenské testy, abych si byla 100% jistá.
Ta radost se ještě teď nedá slovy popsat, ale když jsem si uvědomila, že to nebude jen tak, radost ustoupila a vyměnila si místo se starostí. Hned ten den jsem šla k lékaři na kontrolu a potvrzení toho, co mi řekly dva těhotenské testy. Gratuluji, slečno, jste těhotná! Hurá. Ale to nebylo zdaleka všechno.
Pokračování příště
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1631
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20598
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2604
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....