Život s technikem I.
Když někoho moc milujete, musíte ho brát se vším všudy. Svého manžela jsem hledala celý svůj život. Je možná paradoxem, že jsme se vlastně potkávali neustále, na akcích společné party. Potřebovali jsme pro sebe asi dozrát.
Jsem, a byla jsem vždy, velmi horkokrevná a v soukromém životě jsem se vždy řídila hlavně srdcem a do vztahu jsem se vrhala hlava nehlava – srdce přeci ví…
Tak jsem si prožila pár vztahů, od čtyřletého (to je určitě ten pravý), až po vybuchnutí srdce a stěhování se na jih Moravy. Asi jsem si tím musela projít, nasbírat všechny kopance, sexuální zkušenosti a vystřízlivění.
Když pak umřel táta během půl roku na rakovinu, tak jsem potřebovala restart, nejlépe kladivem. Měla jsem chuť utéct pryč, někde se zahrabat a jen spát a spát. Půl roku chození do práce dopoledne, odpoledne buď do nemocnice (když teda tátu zrovna hned nevyhodili) nebo domů a utěšování vystresované mamky.
Usmívat se na člověka, u kterého víte, že umírá. Podporovat ho, že to už bude dobrý, dívat se, jak se z velkého chlapa stává kostra. Když umřel, měl polovinu své původní váhy, byl na oddělení LDN. Máma ho líbala na tváře a já se ségrou držely za ruce. Z toho, jak ležel, měl zápal plic, při převlékání se mu tam něco utrhlo a v podstatě se udusil.
Bylo to jen pár minut, ale přitom jsem přemýšlela, jak je možné, aby tak laskavý a hodný člověk mohl odejít takovým způsobem. Proč ho jeho obvoďák nevyšetřil dříve, proč mu nevzal krev, když za ním táta chodil tři měsíce, že je mu opravdu moc špatně. Zápalem plic to začalo (přechodil ho a v těle mu spustil zánět, který kvůli neléčení spustil rakovinu) a zápalem plic to skončilo. Život je strašně malé nic, ztratíte ho během jednoho okamžiku, ale stvořit ho, to není žádná sranda.
Mamka je těžký kardiak, tak jsem věděla, že se nemůžu zhroutit, přestat fungovat, přestat žít. Ale nemohla jsem s ní být v bytě, neměla jsem na to s ní každý den plakat nad tím, že táta umřel, že už není. Vždycky si myslela, že ona umře dřív. Přestěhovala jsem se do malého bytečku a za mamkou jsem pravidelně jezdila. Kdybych to tehdy neudělala, už nikdy bych nezačala žít.
Rok po smrti táty jsem vegetovala, jen jsem chodila do práce, spala, jezdila za mámou. Kamarád mě vytáhl, abych začala chodit plavat. A tam jsem potkala po letech svého budoucího manžela, seděl tam s jinými kamarády z party. Vousatý, holohlavý… Líbil se mi, ale nějak jsem nevěřila tomu, že by byl tak pěkný chlap sám a měl o mě zájem.
Chodila jsem dál plavat a stále jsme se setkávali v bazénu. Objevil se kousek mého bývalého já – cvrnkala jsem ho gumičkou, popichovala ho. A pak se to jednou stalo – pozval mě do kina. Před puštěním filmu mi vlepil pusu a bylo to.
Je to už více než tři roky a můj život je od té doby plný zážitků s mužem, který opravdu nechápe, proč se na něj zlobím a proč narušuji jasný technický postup. Vím, že to, co jsem psala, není ještě o životě s ním, ale pomůže to objasnit spoustu věcí z následujícího společného života. A věřte mi, že to jsou už mnohem veselejší zážitky…
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 7613
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 2589
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 1693
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 2179
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 2755
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 1056
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 690
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 10320
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5886
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 8704
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
takže manuální věci jsou spíše na mě nebo tchánovi, kterého jsem si postupně začala volat jako „hodinového manžela“, můj muž funguje spíše jako hrubá síla 
)
