Zkažená radost
- Těhotenství
- mišulina
- 07.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, chci se vypovídat ze situace, ve které se teď nacházím a která mi tak trochu kazí moje druhé těhotenství.
Doma mám krásnou dvouletou holčičku a nyní jsem podruhé těhotná. Mně i manželovi bylo od začátku jedno jakého pohlaví bude náš druhý potomek. Ačkoliv byl manžel už od prvních okamžiků přesvědčený, že budeme mít druhou holčičku, já jsem si raději počkala na ultrazvuk ve 20. týdnu.
Když mi doktor potvrdil manželova slova, že skutečně budeme mít druhou holčičku, byla jsem nesmírně šťastná a strašně jsem se těšila na druhou princezničku. Moje radost však netrvala dlouho a zkazila mi ji zdánlivá maličkost. Moje sestřenice v současné době čeká také druhé dítě, rodit bude o dva měsíce dřív než já.
První má holčičku a od začátku tvrdila, že chce druhou holčičku. Když jí ale lékař sdělil, že skutečně budou mít druhou holčičku, reagovala dost překvapivě s tím, že počítala s chlapcem a byla zklamaná. Když pak byla ještě s tetou na návštěvě u mojí mamky, ptaly se jí, co čekáme my.
V té době jsme to ještě ale nevěděli, a to jim taky mamka řekla. Reagovaly útočně, začaly mluvit v tom smyslu, že když oni nebudou mít kluka, tak nám se taky nepovede, že budu mít určitě taky holku. Byly plný zášti a mamka říkala, že jí bylo až zle, když je slyšela.
Mě tato příhoda velmi zaskočila a vůbec jsem jí nepochopila. Nikdy mi nezáleželo na tom mít kluka a manžel naštěstí také nepatří k těm mužům, kteří „nutně potřebují“ syna. Naopak jsem byla šťastná, že budu mít druhou holčičku. Teď je ale všechno pryč. Stále myslím na ta jejich zlá slova, jakoby druhá holčička byla něco podřadného. Občas se mi chce brečet, nevím komu se vypovídat.
Stále si opakluji, že důležité je, jak naší malou vnímáme my a že se na ně můžu vykašlat, ale nejde to. Nevím jestli je to těmi těhotenskými hormony, ale nějak se z toho svého pochmurného stavu nemůžu dostat. A vím, že tak ubližuju především svojí malé princezničce, která jistě cítí moji nepohodu, ale nedokážu se naladit na původní štěstí a radost.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 591
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 399
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 636
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 293
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 188
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18147
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2422
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2621
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2356
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1561
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....