„Zkroťte si toho svýho spratka,“ křičel na mě pán v tramvaji, když syn brečel
- Rodičovství
- Anonymní
- 13.11.25
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mému Toníčkovi jsou dva roky. Je to hodně vzteklé a uplakané dítě, nyní dokonce řešíme podezření na autismus. Cestování MHD s ním není jednoduché, ale na druhou stranu si nemyslím, že by byl až tak „hlučný“. Bydlíme v Praze a ačkoliv mám řidičák, raději jezdím spíše autobusem nebo tramvají. Občas se však setkám s naprostým nepochopením lidí, kteří snad nikdy neměli děti.
Nedávno se mi stala velmi nemilá věc. Jela jsem tramvají téměř přes celou Prahu — bylo to nekonečné. Toník měl zrovna špatný den a cestování se mu vůbec nelíbilo. I když jsem se snažila sebevíc, dostal svůj „záchvat“ a řval a řval.
Po nějaké době se na mě otočil pán, aby mi dost důrazně sdělil, že na uřvané parchanty není nikdo zvědavý.
„Můžete si to dítě laskavě zkrotit? Vždyť tady ječí už půl hodiny, kdo to má vydržet. Nebo vystupte a počkejte, až se uklidní,“ křičel na mě. A mně se chtělo brečet.
Nemám ráda konfliktní situace, navíc všichni na mě koukali a nikdo se nás nezastal. Kdyby to šlo, vystoupila bych, jenže jsme jeli k doktorovi na čas a nestihli bychom to.
Pán se během cesty ještě párkrát otočil, naštěstí pak ale vystoupil. Toník se postupně uklidnil, i když cesta zpět nebyla o moc lepší. Tohle bohužel nebyl jediný „konflikt“ — čas od času mi někdo rád připomene, že moje dítě ho ruší. Mám z jízdy MHD už celkem hrůzu, ale jinak to nejde.
Do centra se bojím autem, manžel je v práci a občas potřebuji někam dojet, i když to omezuji, jak jen to jde.
Na druhou stranu se občas najdou i milí lidé. Například když přijede tramvaj, která není bezbariérová, a nabídnou se, že mi pomohou s kočárkem. Jednou mě dokonce i jedna paní chlácholila, že její dcera byla jako malá taky hodně ubrečená.
Toník je jinak zlatý chlapeček, bohužel má své záchvaty řevu, které vydrží opravdu dlouho. A strašně nerad cestuje.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1309
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 769
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1342
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 563
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 340
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19384
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2543
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2783
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2505
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1681
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....