15 měsíční dítě ( strach z lidí )

Napsat příspěvek
Velikost písma:
StM90
13.11.20 22:04
@Anonymní píše:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak to s vámi dopadlo, zda to syna přešlo. Syn se bojí lidi od 20 měsíců a stále se ho to drží. Když přijde návštěva, kterou vidí třeba jednou měsíčně, nevyleze z pokoje, bojí se za námi přijít. Když ho vezmu na ruku a chci s ním jít do obýváku, tak propukne v hysterický řev a pláč. Uteče znovu do pokoje. Přijde mi spíše, že se bojí chlapů. Po hodině se třeba otrka… Teď tu byla prababička, kterou vidí ob 3 týdny a taky nechtěl přijít. Když za ním šla do pokoje, nejdřív si lehl pod stůl a za chvíli ji tahal za ruku, aby šla s ním do jiného pokoje. Když odjížděla, jde rád udělat papa a dá i pusu. Ale pak ji strka, ať už jde do auta. Hrozně mě to mrzí. Když jsme venku, je to lepší. Když se na něj třeba někdo podívá na hřišti, tak zavře oči, ale nikam neutíká. Jen pořád kontroluje, jestli na něj stále koukají… S dětmi tohle nedělá, ty mu nevadí. Spíš bych řekla, že je má rád. Ještě nemluví, takže se ho nemůžeme zeptat, proč se bojí. Máte s tím zkušenosti?

Tak Malý s toho vyrostl :-)… chtělo to jen čas a netlačit na něj, asi po 2 měsících ho to úplně přešlo a otrkal se, teď už se nemůže dočkat, když přijede návštěva, rozhodně se tím nestresuje :-)

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.11.20 22:16

@StM90 nás se to drží už 7 měsíců… Dnes jsme byli na návštěvě u sousedů, které moc často nevidí. Jakmile je zahlidl, chtěl pryč, šíleně brečel. Držela jsem ho v náručí, nechala mu čas. Ukazovala hračky, na které jsem je nakonec zlákala a po 5 min se otrkal a bylo vše ok :dance:

  • Citovat
  • Upravit
StM90
13.11.20 22:30
@Anonymní píše:
@StM90 nás se to drží už 7 měsíců… Dnes jsme byli na návštěvě u sousedů, které moc často nevidí. Jakmile je zahlidl, chtěl pryč, šíleně brečel. Držela jsem ho v náručí, nechala mu čas. Ukazovala hračky, na které jsem je nakonec zlákala a po 5 min se otrkal a bylo vše ok :dance:

Mám kamarádku, která prožívala přesně to co vy, se svou dcerou + ještě když na ní někdo jen promluvil, tak okamžitě přilétla k mamince a držela se její nohy.. teď už jí bude 10 měsíců a je úplně jiná, vždycky když přijdu, tak se na mě krásně směje a i do náruče se nechá vzít…maminko chce to jen čas, buďte trpělivá.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.11.20 22:37

@StM90 ano, přesně, jak říkáte. Někdo na něj promluví na ulici a on zavře oči nebo běží za mnou. Po očku pak sleduje, jestli na něj pořád koukají. Ze začátku naštvaně sednul na zem, klidně do kaluže. Teď už naštěstí jen to zavírání oči a schovavani za mnou :D

  • Citovat
  • Upravit
1354
18.11.20 18:41

Starší dcera dělala to samé. A ještě k tomu když šla se mnou po chodníku a někdo šel za námi, to ztropila pěkný cirkus. Byla jak splašené zvířátko. Celkově působila jako těžký asociál. Teď má čerstvě 3 roky, chodí už nějakou dobu do školky a je to normální socializované dítě. Neboj, vyroste z toho. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.11.20 18:48

Děkuji všem :)

  • Citovat
  • Upravit
1420
16.2.24 21:38

Ahoj, využiju vlákno.
Dcera, 15m, se posledních pár týdnů také bojí. Ale ne jen cizích lidí, ale i mě, či partnera. Není to stabilní, ale třeba pokud přítel na chvilku odejde do patra a pak se vrátí, tak nejdřív při zvucích schodů nadšeně volá táta, táta, ale jakmile se přiblíží, tak začne plakat a schovává se za mě. Nebo někdy, když odejdu z místnosti já, tak se pak při mém opětovném příchodu také schovaná a prvotně ke mně nechce. Samozřejmě že jiných lidí se bojí také a mnohem více. Ale překvapuje mě, že se občas bojí i nás. Přestože ani ne do minuty je opět uklidněná a mazlí se s námi. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12885
16.2.24 22:06
@tevl píše:
Ahoj, využiju vlákno.
Dcera, 15m, se posledních pár týdnů také bojí. Ale ne jen cizích lidí, ale i mě, či partnera. Není to stabilní, ale třeba pokud přítel na chvilku odejde do patra a pak se vrátí, tak nejdřív při zvucích schodů nadšeně volá táta, táta, ale jakmile se přiblíží, tak začne plakat a schovává se za mě. Nebo někdy, když odejdu z místnosti já, tak se pak při mém opětovném příchodu také schovaná a prvotně ke mně nechce. Samozřejmě že jiných lidí se bojí také a mnohem více. Ale překvapuje mě, že se občas bojí i nás. Přestože ani ne do minuty je opět uklidněná a mazlí se s námi. :nevim:

Možná to nemá nic až tak společného s vámi jako osobami, ale nemá ráda žádnou změnu? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1420
17.2.24 10:59

@Liberalissima to by ale reagovala na většinu mých odchodů ne? A to jí nevadí. Častěji reaguje na tátu, než na mě, ale i tak to není pokaždé, co se ho lekne.
Moc v tom nevidím smysl :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin