Syn mě neustále komanduje a dela scény

Anonymní
29.11.19 21:55

Syn mě neustále komanduje a dela scény

Už si nevím rady se svým synem 3 roky. Po narozeni bratra se začal chovat strašně,(mám dalsi mimi - 5 mesiců), potom se zklidnil a znicehonic se chování vratilo.
V každé větě mě komanduje “Etě ci nalit mliko, eťe ci podat auto…”prosím/dekuji řekne až na vyslovne požádáni, byť to umí! Vadí mu když mu sahám na věci, hračky, nebo se třeba jen dotknu jeho polštáře a on si ro zrovna nepřeje vystrihne scénu jako z filmu. Když po něm něco chci, i ho poprosim (uklidit si hračky, vypnout televizi, odnest něco…) a jemu se nechce, řekne razantně NE a vysměje se mi. Pokud mu řeknu ze to tak ale bude a trvám na tom tak zvýší hlas a začne se dohadovat “NEBUDE! MAMI NEVYPNI!” Atp. Zvyšuje hlas a timhle stylem “diskutuje” o všem. Kolikrát na sebe nechce nechat ani sahnout(obejmout/pusu), nic, jen když on sam na třeba naladu, jinak se úplně odtahuje jak kdyby se mě stitil. Vic inklinuje k tátovi, ten si s nim hraje když přijde z práce, ale taky ho obcas komanduje a je drzej. Už nevím co si s nim počít. Ve školce je prý nejhodnejsi dítě ve třídě! Ale se mnou si doslova “vytira”zadek. Když už to vygraduje ze mu tu televizi vypnu/nenaleju mleko nebo proste nesplnim jeho příkaz tak následuje scéna minimálně 30min, někdy i 1hodinu 52min- když jsem to počítala…kdy v kuse hystericky řve, křičí, tahá mě, vyvrcholí to ze si roztira nudle po obliceji, a furt jak Kolovratek opakuje co chce znovu a znovu a naprosto odmita ze by to bylo jinak než po jeho. Snažím se domluvit, nebo ho ignorovat, samozřejmě po 40min totálního záchvatu mi někdy rupnou nervy a dostane na zadek ale kromě toho ze řve ze ho bolí zadek a auauau se vrátí zpátky k tomu Kolovratku a dal pokračuje ve řvaní a vynucování dané věci. Naprosto bez efektu. Jsem totálně zoufala, druhy syn se samozřejmě boji když má takovýhle záchvat a začne strachy plakat taky a kolikrát ho nedokážu ani nakojit jak brečí strachy a jsem v nervu, protože ten starsi za mnou chodí a řve mi do obličeje, nemam před nim kam utéct. Jednou jsem ho zavřela do pokoje, ale dalších 30 min hystericky lomcoval klikou, byl by schopny ty dveře i rozrazit, vzal malou zidli a mlátil s ni do dveri, úplně jak psychopat. Pak jsem raději otevřela bylo to úplně bez efektu. Jsem úplně na dne a desim se každého rana. Nevím co s nim mám už delat, prosím poraďte mi, nemáte někdo podobnou zkusenost? :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2299
29.11.19 22:05

Navštívit dětského psychologa pokud to sama nezvládáš. Chce to mediatora, třetí osobu, která s ním dokáže v klidu probrat co ho trápí. Jasně jsou mu tři, žádný velký rozhovory to nebudou, ale oni vědí jak na ně, případně ti poradí nejvhodnější způsob tak, aby se to do budoucna nezhoršovalo a necílil své úroky i na menší dítě.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3369
29.11.19 22:12

Kdyby mi dítě hodinu hystericky rvalo, a to jen kvůli zakazu, tak ho osprchuju ledovou vodou. Ať mě tu ostatní ukamenuji. On se aspoň vyklidni. Ony ty děcka v záchvatu už ani samý potom neví, jak přestat.

Jinak hodně žárlí a nebuď smutná, jak druhé začne chodit, tak v něm objeví parťáka a budou kamosi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15408
29.11.19 22:13

Období vzdoru, je třeba ho přežít. Pro dítě je to důležité období. Učí se, jak zvládat frustraci, když nedosáhne svého. Zásadní je, být důsledná. Nedůslednost je sice mnohem pohodlnější, ale to hodně krátkozraké řešení. Mě u syna výrazně pomohlo eliminovat vše, kde je slovo „ne“. Takže místo „nedám ti mléko, dokud to neřekneš hezky“ použít např. „Ráda ti podám mléko, hned jak si o něj řekneš hezky“. Syn velmi brzy pozitivně reagoval na popis jeho emocí ; např. řev při odchodu z hřiště „vím, že se zlobíš, že už jdeme domů. Také se mi úplně nechce. Co kdyby jsme hned po obědě šli na hřiště znova, chtěl by jsi?“ Moc nám nepomáhalo nechat ho se vyvztekat, bylo to na dlouho. Takže když chvíli ječel, zkusila jsem třeba : „vidím, že jsi smutný/rozzlobený/nešťastný/naštvaný. Nerada tě takhle vidím. Je něco, co můžu udělat, aby ti bylo lépe?“. No a taky šel 2× oblečený pod studenou sprchu. To když mi už vážně ruply nervy a domu jsem ho dotáhla jak chleba v podpaží. Chytil takový amok, že začal modrat. Nebylo to vždy lehké se nějak domluvit (má poruchu autistického spektra), ale dost mě to naučilo sebekontrole. Takže hlavu vzhůru. Říká se, že velká vzdorovitost je znakem vysoké inteligence. U nás je to potvrzená pravda. Tak hlavu vzhůru a už si na zeď hodit poličku na nobelovky :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13444
29.11.19 22:28
@Mallorka píše:
Kdyby mi dítě hodinu hystericky rvalo, a to jen kvůli zakazu, tak ho osprchuju ledovou vodou. Ať mě tu ostatní ukamenuji. On se aspoň vyklidni. Ony ty děcka v záchvatu už ani samý potom neví, jak přestat.Jinak hodně žárlí a nebuď smutná, jak druhé začne chodit, tak v něm objeví parťáka a budou kamosi

To bylo presne TO, co me napadlo pri popisu toho, jak vyvadi jednu hodinu.

Zacatek textu od zakladatelky byl popis moji dcerky, jsou ji 3, taky zacina zkouset, co ji projde. Taky s ni vedu diskuze typu: Odklid si ty hracky. Ona: neodklidim. Ja: nedostanes cokoladku a nepustim v TV pohadku. PUSTIS! Nepustim! PUSTIIIIIS!!!

A kdyz neni po jejim, dokaze se taky vzteknout. Ale uklidni se skoro okamzite, kdyz vidi, ze po jejim nebude. Jako, zadna scena netrva dele nez 5min. A kdyz je hodne nesnesitelna, vytahuju stolicku, na ktere musi za trest sedet 3min.

Kdyby mi decko rvalo jako na lesy 30-60min jenom proto, ze jsem ji nevyhovela, snazilo se mi rozrazit dvere stolickou a pod, tak by hosanek sel pod ledovou vodu a nestacil by se divit. Ja tohle s dcerou nikdy resit nemusela, holcicky jsou v prumeru proste zvladatelnejsi, ale to, co zakladatelka popisuje je jasny pripad na radikalnejsi reseni. A usetrila bych penize za psychologa. Nektere veci se proste neukecaji psychologicky ani jinak, dite to potrebuje pocitit, ze tady je hranice a ani o cm dal.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2991
29.11.19 22:48

Ahoj ja si tedy myslím že ve 3 letech je docela brzo na to aby dítě poradne vedelo co se ma nema atd… moje deti taky takto ve 3 letech byli. vubec jsem se s nima nebavila a bylo to podle toho jak jsem bud zrovna potřebovala nebo chtěla i za cenu že dělali scenu, když mam cas a dcera řekne chci mliko tak ji dam mliko..jsem rada že si aspon rekne, prosit a dekovat se nauci ve skolce kam jde od zaří. Takže prijde mi to standardni chování 3letáka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.11.19 22:52

@warita syna kdybych osprchovala tou ledovou, udělá takovou scénu, že se to ani slovy popsat nedá. To si fakt nedokážeš představit, v paneláku si to prostě netroufnou. Podle jiných reakcí předpokládám, že by asi řval až do bezvědomí. Nevim kolik hodin. Jen hodinu rozhodně ne. Takže jestli máš hodnou holčičku, neraď nesmysly. Co zabírá nevim. Podle mě ignorovat žabomyší války a důslednost. Nějaké další hysterické výlevy matky jenom rozdmýchávají oheň a nikam to nevede. :nevim: Anonym, nemusí každý vědět, že mám nezvladatelného syna. :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat
29.11.19 22:53

Mam taky takovy histericky trilety dite, ktery vydrzi mlatit do dveri a rvat klidne hodinu. A jestli myslite, ze studena sprcha je vrchol trestu, ktery zabere na kazdeho vtzeklouna, tak nezabere. Za par minut se oklepe a zacne scena znovu. Kvuli tomu stejnemu.
Zakladatelko, u nas jediny, tak proste nechat rvat i hodinu. Spunty do usi a neustupovat za zadnou cenu, at se treba urve. A pevny nervy. Ono ho to driv nebo pozdeji prestane bavit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
910
29.11.19 23:06

Ja mam vyzkouseno, ze sceny se prodluzuji a obevuji se casteji, kdyz povolis. Prvni se s nim pohadas, ze neco neudelas/udelas. A po hodinove scene to nedodrzis, pac potrebujes kojit atp. Nepovoluj. Staci jednou, nechej ho urvat. Ale ne pred sebou. Odved ho do pokoje, nezamykej a rekni, ze muze prijit, az se uklidni. Pokud vyleze se rvem, odvezt zpet. Studenou vodu opravdu ne, to hranici s tyranim. „Prosim“ a „dekuju“ je dle me nerealny pozadavek u trileteho. Automaticky to zacal syn vypoustet z pusy az kolem sesteho roku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2022
29.11.19 23:06
@Anonymní píše:
@warita syna kdybych osprchovala tou ledovou, udělá takovou scénu, že se to ani slovy popsat nedá. To si fakt nedokážeš představit, v paneláku si to prostě netroufnou. Podle jiných reakcí předpokládám, že by asi řval až do bezvědomí. Nevim kolik hodin. Jen hodinu rozhodně ne. Takže jestli máš hodnou holčičku, neraď nesmysly. Co zabírá nevim. Podle mě ignorovat žabomyší války a důslednost. Nějaké další hysterické výlevy matky jenom rozdmýchávají oheň a nikam to nevede. :nevim: Anonym, nemusí každý vědět, že mám nezvladatelného syna. :oops:

Nechci se te dotknout, ale na to musim zareagovat. Ty nemas nezvladatelneho syna jak uvadis v posledni vete…v prvnim prispevku uvadis, ze ve skolce je nejhodnejsi dite ve tride…takze TY ho nezvladas. Tim padem je to doma, kluk se proste chce prosadit za kazdou cenu, zarli na mimino. Chce pozornost, jakoukoliv… V urcitych chvilich pomuze ignorace, urcite tvrda duslednost, rekla jsem a prez to nejede vlak a zakazovat jen to co dokazes zakazat…jinak si s tebou bude kluk vytirat…dal. Vsak casem se to uklidni ale ry musis bejt fakt dusledna. A klidne me sezerte, ale chovat se jak psychopat jak uvadis s temi dvermi tak dostane po prdelce, ze by koukal a to beze srandy, hele naky meze musi mit!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
29.11.19 23:09

Pripomina mi to meho syna (v lednu mu budou 3) je hodne citlivy, panovačny neskutecnym zpusobem a dlouhe, hlasite, vztekle az hysterické sceny kvuli nicemu asi 10× za den. K tomu 1,5 rocni dcera a ta je oproti nemu pohadkova… Nemam radu-sama jsem zralá na Chocholouska. Sprcha uz taky probehla (presneji receno jsem mu ocákala oblicej studenou vodou v umyvadle) ale byl dal hysterickej. Nema to smysl-u nas. Snazim se mu porozumet, ptam se proc tak vyvadi. Jak mu muzu pomoct, ale pokazde me posle pryc a je nesdílnej. Vypozorovala jsem, ze nesnese rázné prikazy a slova „nesmis, nedelej, nechod atd..“ ikdyz mu to vysvetlim. Vzdycky zacne kňučet, posila me pryc a otoci to..
Dam priklad : saha mi po ostrym nozi a chce si s nim hrat. Ja- nesahej na ten nuz, je ostrej, ublizil by sis. On-ja ho ale chci, budu taky krajet. Ja-tak ja ti pujcim priborovy a muzes mi s nim nakrajet okurku. A na scenu zadelano, nechce uz nuz zadny a s revem mi rozhazuje veci po byte, schazuje snidani a veci ze stolu a uz to jede.. :pocitac:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.11.19 23:18

Mě přijde, že to dítě chudák neví co se sebou. Potřebuje co nejvíc plnou máminu pozornost, lásku, hodně pohybu venku, důslednost, ale laskavou. Miminko nechat občas tátovi nebo když spí více se věnovat jen staršímu. Těmi záchvaty dává najevo, že mu něco schází a nesetkává se to s pochopením, on to neumí dá jinak najevo. K tomu ještě obdobní vzdoru, kdy se dítě hledá. Doporučuju návštěvu dětského psychologa. Poradí mamince kde co zlepšit v přístupu k němu…

  • Nahlásit
  • Citovat
29.11.19 23:30
@Anonymní píše:
Mě přijde, že to dítě chudák neví co se sebou. Potřebuje co nejvíc plnou máminu pozornost, lásku, hodně pohybu venku, důslednost, ale laskavou. Miminko nechat občas tátovi nebo když spí více se věnovat jen staršímu. Těmi záchvaty dává najevo, že mu něco schází a nesetkává se to s pochopením, on to neumí dá jinak najevo. K tomu ještě obdobní vzdoru, kdy se dítě hledá. Doporučuju návštěvu dětského psychologa. Poradí mamince kde co zlepšit v přístupu k němu…

Je fakt, ze mi z toho casto rupnou nervy a ikdyz se snazim co to jde, v klidu moc nejsem.
Tata je pryc a deti (male deti) jsou dve a musim se „rozkrajet“ mezi ne, domacnost a plno veci kolem. Chapu ho a snazim se na to casto divat i jeho ocima. Ale narovinu…kdyz uz mu po osme rikam, ze u jidla se sedi a nelita se okolo (on jakoby me nevnimal a po dalsim soustu opet bezi jezdit na odrazedle nebo dela, ze je letadlo a s rozpazenyma rukama utoho stolu vrčí a hazi sebou div nevyleje polivku a nenafackuje mladsi segre..) to uz zvysim hlas a mam rudo…je to zive ditko :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11606
29.11.19 23:32

Triletak, velke emoce, ktere nedokaze zvladat, do toho nove mimino…jako v zasade chapu. U nas taky probihaly zachvaty, i kdyz mozna ne tak vyhrocene, bylo to na palici, ale musis si uvedomit, ze to dite nema vyvinuty mozek natolik, aby se dokazalo regulovat, je to tvuj ukol ho to naucit. @Kakika to napsala moc dobre :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3535
29.11.19 23:45

Podle mě rozhodně dětský psycholog. Nevíš si rady, dítě se taky trápí, hodinové zachvaty bych už řešila s odborníkem. Nebo sem do poradny napsat?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama