Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tři děti do čtyř let a jo, šlo to od návratu z RD na plný úvazek, i když prvních pár let bylo dost drsných. Babičky máme stovky kilometrů daleko a já jsem sice ve školství, ale na SŠ a učím maturitní předmět, takže jsem byla na paragrafu vždycky jen chvilku…
Teď už je to pohoda.
Máme děti ještě malé, ale plánujeme se s manželem střídat - já mám práci na 12 h směny a on dělá jen ranní, pracovní dobu má pohyblivou s možností HO, tak to snad nějak pokryjeme. Na prarodiče nespoléháme, jedněm bude v době, kdy to bude aktuální přes 70 a druzí se do teď v hlídání neangažovali, tak pochybuju, že se to změní. Mamka mě utěšuje, že si nejmladší odbyde ty školkové nemoci se staršími a ve školce už moc marodit nebude, no uvidíme. U druhorozené to nějak neplatí, chytne cokoliv, co jde okolo…
@eva.pass píše:
Jen tak přemýšlím.. syn vydrží ve školce max týden a zas je nemocný. Jsem na mateřské s miminem, takže ho hned beru domů nebo ho preventivně ani do školky nedávám.. ale nevím, jakou by měl trpělivost zaměstnavatel, kdybych musela být furt doma s nemocným dítětem. a co teprve když má někdo více dětí a v nemocech se střídají.. tak mě zajímá, kdo máte více dětí, jak to děláte s prací? lze vůbec být zaměstnaná, nebo bývají matky více dětí spíš osvč nebo rovnou v domácnosti?
mam dite ve skolce druhym rokem co pravda neni tam uplne kazdy den, ale zatim byla nemocna presne jeden jediny tyden a nemohla tim padem do skolky. Jako, nebyla na tom tak spatne, ze by jit nemohla, ale vzhledem k teto dobe, kdy kazdy kychnuti a zakaslani je podezrele, tak jsem ji radsi stahla do domaci pece, at me nekdo nenarkne, ze sirim covid.
Taky jsem doma na materske se synem necely rok a ten teda zatim nemocny nebyl vubec, tak uvidime, jak to pujde dal. Pokud se neco radikalne nezmeni, tak asi budu chodit normalne do prace jako bezny clovek.
Chodim do prace. Nejmladsi mi nastoupil do statni MS, kdyz mel dva roky.
Vzala jsem tehdy delsi zastup ve stejne skolce. Ted jsme vsichni ctyri ve stejne skole. Nejmladsi nebyval casto nemocny. Ma dve malinko starsi sestry, do skolky obe chodici od 3r. Maly od 4r. chodi na pripravku fotbalu. Treneri se s nimi vubec nemazou. Pokud vylozene nelije, tak trenuji venku (od brezna do prosince). I to povazuji za podporu imunity.
Můj případ to není, mám jen 2, ale mám kolem sebe hodně rodin se 3, 4 nebo výjimečně i 5 dětmi…
U těch 3 je to jak kde. Někde matka pracuje, ale často tam, kde je třeba větší věkový rozdíl mezi dětmi (takže malé je už jen jedno) nebo kde má matka nějakou zajímavou práci, ve které se realizuje a stojí jí to za to.
Ty, které byly na nějakých běžných pozicích, které jim nic nedávaly ani morálně ani materiálně, tak se spíš do práce nevrátily, ale zůstaly doma.
Kdo má 4 děti (v sociální bublině kolem mě), tak je to už vždy proto, že si ty 4 děti mohli materiálně dovolit a tam už bych nenašla asi žádnou pracující matku. Zvlášť, když jsou děti třeba rychle po sobě, jsou všechny ve věku školka / nižší třídy ZŠ a ještě mají hromadu kroužků (za běžného stavu).
Kdyz jsem mela 3 děti, byla jsem sama a pracovala jsem. Vyzvedavali rodiče.
Ted po rodicaku chci do práce. Chci být nezávislá a mít zpět nejakou kariéru.
Příspěvek upraven 10.12.20 v 03:24
Můj plán je, najít si práci s pracovní dobou takovou, abychom se s manželem doplňovali. A určitě to bude zkrácený úvazek. Protože zatím máme doma vlastně pořád alespoň jednoho maroda nebo rekonvalescenta.
Mám jedno a padáme na hubu u každé nemoci. 2 babičky, manžel teď méně pracuje a já moc OČR neberu. Od září byla již 3× nemocná a teď je již 3 týdny a bude alespoň další 2.. Práce mi stojí, pak se honím, ať to doženu. Malá má často kašel a ve školce ji mám od 2,5 (teď 4,5). Nevím, co dělám špatně. Strava, pohyb, spánek a pořád rýmičky. Neumím si představit, co by mi řekli práci, kdyby to bylo dvounásobně. Obdivuji Vás, že to takhle zvládáte.
Moje kolegyne a sousedka ma 5 deti (po sobe). Pracuje normalne. Je teda ucitelka. Jeji manzel pracuje na smeny. Jedno dite maji autistu.
Pri detech stavili barak.
Mám 3 a do práce chodím, na plno a chodila jsem vždycky, na mateřské jsem byla max 3 roky, ale to jen u druhého, jinak míň.
Děti nemocné nemám a nikdy jsem neměla, mám pocit, že nejvíc nemocní jsou jedináčci a nebo děti s většími rozestupy, kde je ta přepéče, že třeba když teplota venku klesne pod 15 stupňů, tak se jim navlečou punčocháče, čepice a 4 vrstvy mikin. A když kýchne, tak se nechává pro jistotu 14 dní doma.
Nicméně je mi jasné, že tyto typy matek si nikdy nepřiznají, že to trochu přehánějí a budou zdůvodňovat, že to dělají právě proto, aby to dítě nebylo nemocné a ti ostatní tomu vlastně nerozumí.
Právě co znám děti z početnějších rodin, tak ty opravdu moc nemocné nebývají, pokud tam není nějaký chronický problém.
NO musí i chlap zůstat.. U nás taky manžel nechtěl, třeba ten týden, řečí typu, že víc vydělá a nevím co, a když mě pak vyhodili, že pořád jsem doma s dětmi a zůstala jsem na UP, tak změnil..
Dostala jsem novou šanci vzali mě zpět, měli hodně práce, a to jsem manželovi řekla, že prostě bohužel, jak on má práci, já mám taky práci, i kydž podle něj, podřadnou, ale jesli je lepší nějaký týden pracovat z domova, a nebo pak mýt ženu na UP..
Já mám z práce skoro dojem, že největší absentérky jsou matky jedináčků.
Možná mají děti z větších rodin lepší imunitu. ![]()
@listento a nebo starší pohlídá mladší.. Ono když máš víc dětí a třeba i ted, třeba nechodí např. 14 letá slečna, tak 8 letého klidně pohlídá.. pokud je doma třeba,, menším kašlem, rýmou..
@Veru1987 píše:
Co by taky pak ten chlap musel mít za práci aby živil ženu a tři děti a sebe… to by musel být vysoký plat poměrně…
No ono to ani nemusí být nějaká závratná suma, stačí, když si představím, že ženská sice chodí do práce, ale 3/4 z jejího platu jdou na další výdaje s cestováním, platí se hlídání dětí nebo výpomoc v domácnosti, všichni chodí na nebo objednávají obědy a vidí se všichni akorát u večeře s jazykem na vestě. To pak radši ať se uskromní a žijou z mužova platu dokud jsou děti malé než tyhle stresy vlastně kvůli pár tisícovkám.
Dětí máme sedm a do práce chodím na plný úvazek. Ale na rodičovské jsem byla 17,5 roku v kuse, takže starší děti si nemoci mohly odstonat v klidu. Nejmladší měl 3 roky a 4 měsíce když jsem nastoupila do práce (jsem tam tři roky). Naštěstí on, ani jeho o 2,5 roku starší bratr, nemocní nebývají. OČR jsem měla poprvé za ty tři roky tento měsíc (nejmladší byl v karanténě kvůli Covidu ve školce).
Příspěvek upraven 10.12.20 v 11:12