Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
3 letá dcera mi denně dělá nervy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.6.24 09:30
Mně to trochu přijde, že sis vysnila, že dítě bude fungovat jako panenka - co ty chceš, to bude dělat, s úsměvem a dokonale,
a ne - tak to nefunguje, dítě je svébytná osobnost s vlastním názorem,
ty s ní pořád bojuješ, nedokážeš ji pochopit a navázat se na ni, proto pořád ječíš ty, ječí ona - tak to nikdy nebude fungovat,
zvolni, uklidni se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 12:56
@KKK85 píše: Více
Dobrovolně ještě žádné dítě hlady neumřelo. Když ji nebude dělat otroka, tak se dítě nají samo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 12:56
@stinga píše: Více
Přesně tak, taky nechám syna, aby si vymyslel sám program. Já jen řeším jídlo, kdy se bude jíst, jinak nechám na něm, jestli chce auta, stavebnici, koukat na knížky, nebo co chce dělat venku. Vytahá věci, pak je spolu uklízíme. Taky to nenecháme ležet, kam se to vytáhlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 12:58
Tys nikdy neslyšela o období vzdoru? To ví snad každý, že ve 3 letech je vztekací období. Ach jo. Ty matky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 12:58
@Serpentini píše: Více
Přesně tak. Taky když syn nejí, jeho smůla. Občas pomůžu u oběda a nakrmím, ale spíš se snaží jíst sám (brzy má 2 roky). Takže ve 3 letech už bych fakt nekrmila vůbec. Nejíš? Ty budeš mít hlad, tvoje smůla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:22
@Serpentini dcera byla nejedlik…dve lzicky a ze nemuze…kfyz jsem ji nakrmila cely obed snedla… nevidim v tom problem… myslim ze ve ctyrech uz se krmit nenechala… a otroka jsem ji tim nedelala… pro me byl jasny cil qby snedla obed.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:27
Tak ji přestaň vychovávat a nech ji byt dítětem. Ráno nabidni hezké saticky- pokud nechce holt bude v pyžamu. Nabidni jídlo - jinak ji nech o hladu. Vařte ráno spolu - at ti myje brambory. Nebo dej ji těstoviny at si s nimi hraje - hází do skleničky, přesýpa do misek… Baví ji sypat Písek do sudu - je to opravdu tak spatna činnost, ze ji nesmí dělat? Vrtá se v záhonu - tak ji nech, jen ji nasmeruj, kde si muže udělat “svůj záhonek”. Me přijde, ze moje dítě dela vsechno, cos uvedla. Ale nějak s tím dokážu žít a nehrotím to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:42
První pocit z toho, co zakladatelka napsala:
- nedůslednost, tedy když po ní něco chci, prostě to tak musí být
- moc pokynů, což ztěžuje důslednost, tedy po dítěti chci co nejméně věcí, ale na těch trvám
- pokud se dítě vzepře, buď vyhovím okamžitě, nebo je potřeba odpor dítěte překonat. Vyhovět po třech hodinách vztekání je signál pro dítě, že se musí vztekat tři a více hodin, aby dosáhlo svého.
- naučit dítě vhodnější strategii dosažení svého - typicky pokud vyřvává, nelze splnit. Pokud použije vhodnější postup, třeba poprosí, snažím se vyhovět.
- nechávám dítěti prostor pro vlastní samostatnou hru. Zásada: Pokud je dítě hodné, nikdy po něm nic nechtěj. Tím se učí delší dobu se zabavit.
- jídlo není pro dítě důležité. Prostě dostane jídlo, nechce jíst, tak se jídlo zase odstraní a dá se až v dobu dalšího jídla. Bez jakýchkoliv komentářů. Dítě velmi dobře pochopí.
- dítě kopíruje chování dospělého, pokud řeší dospělý problém křikem a násilím, dítě to bude používat taky.
Tak zkus tohle promyslet a uvidíš, co pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:45
Podle mne se nudí. Znám lidi, kteří chodí minimálně s dětmi ven, je to chyba. Lidi si také často myslí, že zahrada stačí, ale není tomu tak. Děti potřebují podněty. Takže to střídat, les, procházka, hřiště tuhle, támhle, koupat, odrážedlo, kaluže, tříkolka, křídy, bublifuk, balón, kočárek pro panenky na procházku, atd. atd., prostě každý den to dělat jiné, zpestřit to. A nemusí to být kdo ví co. Dítěti stačí na procházce blbý kyblíček a do něj si sbírá kytičky a stačí mu to. Nové je pro něj všechno. To dítě má taky pokaždé náladu na něco jiného, a když se svým nápadem trefím, spolupráce je náhle úplně někde jinde. Každý den na stejném místě ve stejných kulisách, to není ideál pro dítě. Ve starším věku si poradí, ale zas jen do doby, než přijde puberta. 
Pokud odmítá třeba nálepky, je na ně malá. Odložit, za měsíc ji to třeba bavit bude. Nenutit nepodstatné, je to pak jen boj. Chce to méně křečovitý přístup. Naladit se na ni. Jasně, chápu, člověk potřebuje dělat plno věcí, ale na druhou stranu, je to malé dítě a tohle jsou jeho momentální potřeby. Ostatní věci se odložit dají, kdežto dítě mezitím roste. Až vyroste, tak se ukáže, jak to šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:51
@pikola píše: Více
Mě přijde, že maminka čekala naprogramovaného plyšáka a ejhle, dítě má nějaké vývojove vcelku naprosto přirozeně období (říká se tomu období vzdoru), a maminka je v coudu z toho, že to dítě potřebuje nějak rozumně s láskou ale důslednosti vychovavat a nastavovat hranice, učit se co je a není žádoucí a akceptovatelné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:53
@KovaJana mi ušetřila práci 
Ano, je to tak, doslova a do písmene. A ještě jedna věc. Hraní nemusí být a většinou u takhle malých dětí ani není, smysluplné. Ty v tom vidíš nepořádek a ničení, ona v tom vidí zábavu. Ty musíš jenom zabránit největším škodám. Když nechceš, aby házela písek do sudu, dej jí kbelík, ať si háže do kbelíku a sud přiklop. Vyber jí její záhonek. Kup smývatelné fixy… Každopádně je to jen dočasně, bude to lepší. A se školkou si nedělej starosti, sice ty začátky budou asi těžké, ale vydrž. Ony ty děti se tam většinou chovají úplně jinak než doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 14:58
@Buba mara No pokud maminka pojede takhle šílené neduslednou a nekonzistentní výchovu, tak v té školce dítě a možná i maminka narazí.
Nikdo není moc zvědavý na malé rozcapené zvířátko bez hranic, a maminku, která se v tom plácá a naprosto netuším, co si s ním pocit a co takové dítě opravdu potřebuje (ne nepotřebuje ubrecenou, nervní mámu, co jako výchovný prostředek používá jen křik).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.24 15:21
Ač nejsem úplně zastánce výchovy podle publikací, doporučila bych zakladatelce načíst si něco o vývojové psychologii ditete. Alespoň nějaké relevantní články z venku.
Pak se hodit trochu do klidu a nezit v zajetí očekávání (ve smyslu co by to dítě měli dělat, jak by si měli hrát, jak se chovat..).
Trochu se vzít do toho ditete- jaké je povahou, jaké má genetické předpoklady, jak je na tom aktuálně mentálně/ motorický. Po dítěti jehož otec je na ruce levý ADHD parašutista asi nebudu chtít, aby sedělo a celé dopoledne si samo skládalo lego…
Podle toho nasadit latku, ujasnit si, co je opravdu podstatné (a tam být brutalne důsledná) a co ne. Používat místo křiku, příkazu a zákazu nějakou konstruktivní komunikaci, jít příkladem, dělat věci spolu, snažit se nenechat se vytočit do vrtule. Zapojit prirozene do výchovy širší rodinu.
Píšu jako matka kousku, co ve třech letech hodinu jecel na zachode, že chce sundat od tatínka, a ještě v pěti letech byl schopný bez prehaneni dvě hodiny řvát, že se z toho pyžama převlékat nebude ale chce snidat a jít ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
