Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
4 letá dcera - dlouhé záchvaty vzteku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.5.18 08:13
@Ally30 Ad zidle od pisku - hrala si, tak bych ji byvala nechala hrat. Pripadne se ji i omluvila. Nejstarsi dcera si taky nic nenecha ukazat, vse si chce delat po svem… Uz ji nechavam, tak holt nektere veci nebude umet, nervy mam jen jedny. U zbylych situaci bych tedy byla neoblomna, ze to tak bude, a nevsimala si ji, at si hysterci, jak chce. Deti mi taky dost hysterci, tak jim vetsinou klidnym hlasem opakuji, ze to bude tak a tak. Tecka. Popripade posilam uklidnit a popremyslet nekam do ustrani - ne ja ko trest, ale jako restart.
A s tou knizkou bych dala na vyber. Bud budeme cist dal nebo ji zavreme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 08:20
Nas syn ma 2 a ctvrt roku a zacina to delat take 
samozrejme zalezi na situaci, ale neustupuji mu, bude to proste tak, jak reknu ja. A kdyz ho kvuli tomu chytne hysterak, tak ho necham byt, at si rve, jak chce. Nejdriv jsem se snazila vysvetlovat, ale nervy mam jen jedny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.5.18 08:54
Čtyřletý to má taky. Dělá to od 2 let a je to někdy na budku. Nedávno jsem mu pomáhala s oblékáním a spletla jsem pořadí, půl hodiny se válel, vřískal, pomohlo svléct a obléknout znovu a správně. Před měsícem si u mytí rukou polil i pyžamo, museli jsme ho převléct do pyžama i s plínou, aby se tak nasnídal, jinak by šel do školky nahý a nenasnídaný. On je problém i s tou plínou - má plínu na spaní, i když je suchá, jak ji sundám, je každou noc počůraný, jak dám zpátky, je po týdnu zase sucho. Dodnes ječí, že chce punčocháče a triko s dlouhými rukávy, i když je už dlouho nedávám, ale prostě je chce a ječí. Ne denně, ale tak 2-3× týdně hodí záchvat. U nás na denní době nezáleží.
Denně se hádá s bráchou, kdo bude zamykat, odemykat, otvírat dveře, krmit psa, otevírat lednici. Trvám na tom, že se musí střídat a on to zatím nepochopil a pořád se hádá a dohaduje.
Přiznám, že knížku bych zavřela a bylo by mi jedno jak ječí. Já vysvětlím, dám jednu možnost výběru a nechám ječet.
Aktuálně se mi tu válí po zemi, protože jdu na nákup a on nechce, protože chce jít ven. Dostal 2 možnosti - půjde se mnou, nebo může k babičce na zahradu (je to při cestě). Nechce ani jedno. Nakonec ho drapnu ho a odnesu k babičce, protože nemám nervy, aby mi ječel v obchodě 
- Citovat
- Upravit
12.5.18 09:02
No, to je tím, jak děcka cpe dneska každý na piedestál. Nemůžeme je nechat růst jak dříví v lese, je přeci naše povinnost je vychovávat. Sami nevědí, co se sebou. Jsou maličcí a nic o světě neví. Já zastávám výchovu na bázi dvou pravidel - lásky a respektu. Láska bez respektu, to je rozmazlenost a dítě si s přibývajícím věkem stále více troufá. A respekt bez lásky, to je vojna. Moc s ní diskutuješ a v jejím případě to, co jí poskytuješ, není svoboda, ale svévole. A svévole na rozdíl od svobody nepřináší radost. Je nešťastná, proto vyvádí, neví, co se sebou, nezná hranice, jistoty. Nejsme přece rovnocenní partneři. To ani nejde. Já se neválím vzteky po zemi, nedělám iracionální věci jako dítě - proto dítě není rovnocenný partner. Ty jsi tu šéf 
Ty jsi máma, ty vychováváš, ty rozhoduješ. Samozřejmě, že nechávám jistou volbu a volnost, ale nemůžou se mnou cvičit a ještě mi rozkazovat, abych uklizené znovu rozházela atp., vrátila vyndanou sestru znovu do auta 
Když něco zkouší, zeptám se: Mám na čele napsáno DĚTSKÁ SLUŽKA? 
A hned se srovnají. Jak psaly holky - nastav hranice, ona s tebou šíleně cvičí. Tak dlouhé hysteráky, to snad ani není možné… 
A hlavně tím nenastavením hranic trpí ona. Dítě potřebuje jistoty. A hlavně to děláš pro ni do budoucna. 
Příspěvek upraven 12.05.18 v 09:04
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 09:04
@Ally30 Nám to začalo s příchodem druhé dcery, mám na ní mnohem méně času a hlavně jsem více unavená a méně pozotivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 09:13
u nas ma nastavene hranice i rocni dcera 
u takoveho chovani bych nechala dceru vysetrit na PAS, tedy az pote, co bych zkusila neustupovat 4.-lete cacorce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 09:14
Hrozne ji ustupujes. Je dost velka na to, aby si konika na okno dala sama a aby si hlavne REKLA, kdyz chce neco udelat a jak. Syn kdyz je unaveny, dela totez. Sotva rozsvitim, vztekne se, protoze chtel rozsvitit on a podobne. V klidu mu reknu, ze to nemuzu vedet, kdyz mi to nerekne a ze priste mu to rada prenecham, ale musi mi to rict. Rozhodne znovu nezhasinam a podobne. S vekem se to lepsi. Tvoje dcera se bude nejakou dobu vztekat podobne, ale kdyz vydrzis, budou ty zachvaty kratsi a kratsi a zlepsi se to. Pokud si neublizuje nebo nenici veci, nech ji byt, nabidni pomazleni a ona se uklidni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 09:33
Tak to by mi siblo takhle, takhle blbnout kvůli takovým kravinam..mam také čtyřletou, občas něco podobného zkouší. Vůbec s ní nediskutuji a jdu si dělat něco svého. Pokud se jedná o nějaké nesmyslné výmysly, jaké tady byly popsány.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 09:40
Nasla jsem zajimavy clanek, kde se pise toto:
Vyzkoušejte také následující doporučení:
Když dítě dostane záchvat vzteku, pevně ho obejměte (pokud je to možné), a aniž byste mu ublížili, zabraňte mu sebou házet. Nekřičte na něj. Zkrátka počkejte, až se uklidní. Dítě nakonec pochopí, že záchvaty vzteku nikam nevedou.
Určete si konkrétní místo, kam můžete vztekající se dítě odnést. Řekněte mu, že tam zůstane, dokud se neuklidní, a odejděte.
Jestliže dítě dostane záchvat vzteku na veřejnosti, vezměte ho někam stranou. Neustupujte jeho požadavkům jen proto, že dělá scény. Dítě by pak získalo dojem, že si záchvatem vzteku vymůže cokoli.
Trvejte na svém. Pokud se dítě něčeho dožaduje a vy podlehnete, počítejte s tím, že až bude něco chtít příště, bude si to zase vynucovat záchvatem vzteku. V klidu dejte najevo, že to, co říkáte, myslíte vážně.
Preji pevne nervy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 12:58
@Ally30 jak říkaly už holky: Udělej jí hranice. Žádné diskutování a pokud toho nenechá hold ji dej na zadek. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 14:07
Moc moc děkuji za každé reakce. Trochu jsem čekala, že nebudou pozitivní. Budu muset opravdu přitvrdit a ty hranice striktně dodržovat. Děkuji, že jste mi trochu otevřely oči. Ve školce jí nechat na spaní nemůžu, protože u nás to tak je, když jsem doma na mateřské s mladší, tak prostě starší chodí po obědě. Zkusím jí ale hned zahnat alespoň odpočívat u knížky nebo pohádky. teď jsem na sebe fakt naštvaná, že jsem to nechala tak daleko zajít. Maminky bývají opravdu ke svým dětem v tomhle někdy slepé. Ona je hodně přecitlivělá a příchod sestry hodně těžko nesla. Ona ješte před měsícem byla spíš ta která stojí v koutě a kouká a najedou i ve školce se hrozně otrkala a doma si taky právě snaží prosazovat stále více. Takže být striktní, neustupovat, nediskutovat a nadruhou stranu mazlit, říkat že jí mám ráda. Někdy je to opravdu těžké, být milují matka a zároveň nastavit hranice a nenechat sebou orat. děláte to, že je teda při hysteráku odvedete pryč nebo jste u nich? Já bych musela držet kliku v pokoji, ona mi hned z pokoje vyleze ven. Pořád se za každou cenu snažím vyhnout nařezání na prdel, jednou jsem to udělala a ten její vztek a nenávist v očích, stála proti mě a řvala na mě jako lev, bylo to ještě horší. Děkuji za fajn diskuzi a že jste mě úplně neukamenovaly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 14:18
@Ally30 Odvadim pryc, ale na dohled, nezaviram za nimi dvere. Ja to proste neberu jako trest, ale jako terapii. Zklidni se a pak vedeme novou diskusi bez hysterie, vetsinou se pak dohodnem. Na zadek davam jen v pripadech „zivota a smrti“ (vbehnuti do vozovky,…). Ja uz mam tri deti a clovek se porad uci, taky mi chvili trvalo najit si system, ktery zvladnu dodrzovat ja. Myslim, ze od tretiho ditete funguji optimalne. Nejstarsi to maji nejtezsi, proste jsou to pokusni kralici .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 14:29
Manžel bude mít radost, až mu večer řeknu, že musím opravdu přitvrdit .Protože jemu to samozřejmě nedělá a říkal mi to, že se mnou oře. 
Je to tak, prostě pokusný králík. Začlo to opravdu nenápadně, třeba tou sušičkou, kterou chtěla vypnout, když zaslechla že jsem jí už zapla, tak jsem si říkala…proč ne? A najedou opravdu ze dne na den jsme si s manželem všimili, jak získala ve školce sebevědomí a s ustrašené holčičky, která stojí venku jen u učitelky je holka, která si jde hrát i s klukama. Měla jsem radost, ale nečekala jsem, že i doma to nabere otáčky No, ale myslím, že nic není ztraceno, včera to co předvedla byl fakt extrém, který mi otevřel oči a budu jednat!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.5.18 17:55
@Ally30 buď ráda, že oře jenom s tebou. Náš poklad opravdu oře se všemi a to je někdy na budku. Dneska od rána xy záchvatů vzteku. Od 15:00 do 17:00 ječel nonstop a měl k tomu vždy super důvody. Nic si nevyřval, vše jsem vysvětlila a nechala ječet.
Psycholožka mi na to řekla, že má komplikovanou povahu, bude to s ním složité a ještě si s ním užijeme, což mě tedy nepotěšilo. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Anonymní 8:54
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
