Ach ty peníze :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@Jura007 : já vím jak to udělat, ale vědět i odborný název pro množení odnoží 
- ty fakt víš všechno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Evi, my jsme se totiž ty techniky pěstování ještě učili na základní škole… To víš, stará struktura - a tím pádem z důvodu přemíry znalostí i potenciálně nebezpečná… A bacha, děvčata -Jura by vás mohl i potenciálně znásilnit… Ne že by to měl v úmyslu, ale vercajk na to má..... 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Jura007 : to je nabídka ??? 
- o tvé výbavě nepochybuji, ale myslím si, že kdybys mě viděl naživo, tak bys musel hladat pinzetou bo by se chudák lekl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak tohle období bez peněz psychicky zvládnout...? :(
Ani nevím, proč toto píšu. Snad to potřebuji nějak ventilovat.
S přítelem jsme spolu od loňského srpna, v prosinci jsme zjistila, že jsem ve druhém měsíci. Původně jsem chtěla jít na potrat, ale přítel pořád říkal, jak moc se na miminko těší a že se o nás dokáže postarat a postará. Jenže poslední dobou mám pocit, že to byly jen kecy.
Ani spolu nebydlíme, já bydlím pořád u matky, protože on má teď stěží na nájem pro sebe. Vyhodili ho z práce, ještě ten měsíc začal jezdit, ale jelikož mu skončila platnost profesního průkazu, tak do doby než ho udělá tj. do konce května, nebudou žádné peníze. Já jsem až do konce května pracovala na DPČ, takže jsem vydělala max. těch 6000 Kč z toho mi pokaždé zbylo tak do 1000 Kč a to jsem zatím skoro vše dala na oblečení pro mimi, zavinovačku atd. Jenže pořád nemáme kočárek, postýlku, lahvičky a dalších x věcí. A přítel dostane první výplatu až někdy v červenci, pár dní před termínem porodu. Jestli se mimi narodí dřív, tak vážně nevím, co budu dělat. :‘(
Když vidím na fb fotky pokojíčku, který zařídila kamarádka pro svoji holčičku nebo když tady čtu, jak některé maminky neví, jestli koupit kočárek za 5000 Kč nebo za 10000 Kč, nebo lehátko, chůvičku atd. tak je mi z toho občas do breku. Nevadí mi, když budu mít postýlku a kočárek z bazaru, nepotřebuji každou „hovadinu“, kterou uvidím. Já prostě jen budu ráda, když vůbec bude alespoň to základní.
Na jednu stranu vím, že to bude OK a že všechno zvládneme, ale teď to prostě moje těhotenská psychika strašně špatně nese, beru to jako zradu, i když bych asi neměla, protože přítel za to nemůže. Po nocích brečím a nevím, co bude dál. Nechci po porodu dál bydlet s matkou, protože s ní se hodně špatně dá vyjít. Několikrát jsem se odstěhovala a zase se vrátila, protože jsme si myslela, že to s ní bude lepší. Někdy si říkám, že by bylo nejlepší to dítě dát k adopci, protože nechci, aby s ní moje dítě vyrůstalo v jednom bytě byť třeba jeden jediný měsíc, ale pak když mě kopne bych si za to nejradši nafackovala, že mimi takhle trápím a vymýšlím blbosti i když se ještě ani nenarodilo…
Já prostě jen asi potřebuji dodat víru, že to zase bude v pořádku…
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ani nevím, proč toto píšu. Snad to potřebuji nějak ventilovat.
S přítelem jsme spolu od loňského srpna, v prosinci jsme zjistila, že jsem ve druhém měsíci. Původně jsem chtěla jít na potrat, ale přítel pořád říkal, jak moc se na miminko těší a že se o nás dokáže postarat a postará. Jenže poslední dobou mám pocit, že to byly jen kecy.
Ani spolu nebydlíme, já bydlím pořád u matky, protože on má teď stěží na nájem pro sebe. Vyhodili ho z práce, ještě ten měsíc začal jezdit, ale jelikož mu skončila platnost profesního průkazu, tak do doby než ho udělá tj. do konce května, nebudou žádné peníze. Já jsem až do konce května pracovala na DPČ, takže jsem vydělala max. těch 6000 Kč z toho mi pokaždé zbylo tak do 1000 Kč a to jsem zatím skoro vše dala na oblečení pro mimi, zavinovačku atd. Jenže pořád nemáme kočárek, postýlku, lahvičky a dalších x věcí. A přítel dostane první výplatu až někdy v červenci, pár dní před termínem porodu. Jestli se mimi narodí dřív, tak vážně nevím, co budu dělat. :‘(
Když vidím na fb fotky pokojíčku, který zařídila kamarádka pro svoji holčičku nebo když tady čtu, jak některé maminky neví, jestli koupit kočárek za 5000 Kč nebo za 10000 Kč, nebo lehátko, chůvičku atd. tak je mi z toho občas do breku. Nevadí mi, když budu mít postýlku a kočárek z bazaru, nepotřebuji každou „hovadinu“, kterou uvidím. Já prostě jen budu ráda, když vůbec bude alespoň to základní.
Na jednu stranu vím, že to bude OK a že všechno zvládneme, ale teď to prostě moje těhotenská psychika strašně špatně nese, beru to jako zradu, i když bych asi neměla, protože přítel za to nemůže. Po nocích brečím a nevím, co bude dál. Nechci po porodu dál bydlet s matkou, protože s ní se hodně špatně dá vyjít. Několikrát jsem se odstěhovala a zase se vrátila, protože jsme si myslela, že to s ní bude lepší. Někdy si říkám, že by bylo nejlepší to dítě dát k adopci, protože nechci, aby s ní moje dítě vyrůstalo v jednom bytě byť třeba jeden jediný měsíc, ale pak když mě kopne bych si za to nejradši nafackovala, že mimi takhle trápím a vymýšlím blbosti i když se ještě ani nenarodilo…
Já prostě jen asi potřebuji dodat víru, že to zase bude v pořádku…
A nedají ti něco na malé příbuzní a známí? Mně pořád někdo něco nosí a nabízí, a to nejsme sociální případ. Lidi mají doma kočárky, sedačky, postýlky, oblečení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ani nevím, proč toto píšu. Snad to potřebuji nějak ventilovat.
S přítelem jsme spolu od loňského srpna, v prosinci jsme zjistila, že jsem ve druhém měsíci. Původně jsem chtěla jít na potrat, ale přítel pořád říkal, jak moc se na miminko těší a že se o nás dokáže postarat a postará. Jenže poslední dobou mám pocit, že to byly jen kecy.
Ani spolu nebydlíme, já bydlím pořád u matky, protože on má teď stěží na nájem pro sebe. Vyhodili ho z práce, ještě ten měsíc začal jezdit, ale jelikož mu skončila platnost profesního průkazu, tak do doby než ho udělá tj. do konce května, nebudou žádné peníze. Já jsem až do konce května pracovala na DPČ, takže jsem vydělala max. těch 6000 Kč z toho mi pokaždé zbylo tak do 1000 Kč a to jsem zatím skoro vše dala na oblečení pro mimi, zavinovačku atd. Jenže pořád nemáme kočárek, postýlku, lahvičky a dalších x věcí. A přítel dostane první výplatu až někdy v červenci, pár dní před termínem porodu. Jestli se mimi narodí dřív, tak vážně nevím, co budu dělat. :‘(
Když vidím na fb fotky pokojíčku, který zařídila kamarádka pro svoji holčičku nebo když tady čtu, jak některé maminky neví, jestli koupit kočárek za 5000 Kč nebo za 10000 Kč, nebo lehátko, chůvičku atd. tak je mi z toho občas do breku. Nevadí mi, když budu mít postýlku a kočárek z bazaru, nepotřebuji každou „hovadinu“, kterou uvidím. Já prostě jen budu ráda, když vůbec bude alespoň to základní.
Na jednu stranu vím, že to bude OK a že všechno zvládneme, ale teď to prostě moje těhotenská psychika strašně špatně nese, beru to jako zradu, i když bych asi neměla, protože přítel za to nemůže. Po nocích brečím a nevím, co bude dál. Nechci po porodu dál bydlet s matkou, protože s ní se hodně špatně dá vyjít. Několikrát jsem se odstěhovala a zase se vrátila, protože jsme si myslela, že to s ní bude lepší. Někdy si říkám, že by bylo nejlepší to dítě dát k adopci, protože nechci, aby s ní moje dítě vyrůstalo v jednom bytě byť třeba jeden jediný měsíc, ale pak když mě kopne bych si za to nejradši nafackovala, že mimi takhle trápím a vymýšlím blbosti i když se ještě ani nenarodilo…
Já prostě jen asi potřebuji dodat víru, že to zase bude v pořádku…
Promin, ale nechápu jak můžeš napsat, že dáš dítě k adopci, když ho nosíš pod srdcem 
…no nic, ale být tebou, tak to spíš vyřeším s přítelem. Nemáte nic naspořeno? Rodiče by ti nepomohli koupit kočárek? Nebo nějaká známá, jestli něco nemá na půjčení?
- Citovat
- Upravit
@111verunka111 kdyby si tady dotyčná tak nestýskala asi by tu možnost měla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@111verunka111 píše:
Promin, ale nechápu jak můžeš napsat, že dáš dítě k adopci, když ho nosíš pod srdcem
No asi nemá nikoho, kdo by ji něco dal či půjčil. a ptát se na úspory je trochu mimo, je jasné, že nemá nic.
Zakladatelko, je spousta serverů, kde dávají věci na dítě zadarmo, mimibazar, nevyhazujto, tady je taky sekce daruji, tak koukej tam, určitě něco seženeš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@berry4 No jako je mi z toho až ouzko, nedokážu si představit nosit dítě, porodit ho a odložit. A myslím si, že by nějaká maminka ráda darovala i nějaké věcičky, jako kočárek apod.
- Citovat
- Upravit
@111verunka111 Protože bych alespoň věděla, že to dítě bude žít s někým, kdo by se o něj dokázal postarat hned ze začátku. 
Vzhledem k tomu, že mamka mě posílala na potrat a sama nemá moc peněz, tak v rodině tu dočasnou finanční podporu vážně nemůžu čekat…
Nevím ty měsíce v nejistotě, jak to bude dál už mě pomalu začínají ničit. Přítel mě uklidňuje, že to bude v pořádku, že všechno mít budeme a zvládneme to, ale ve mě pořád hlodá taková ta otázka „Co když ne?“… Asi bych se potřebovala přemístit v čase o pár měsíců dopředu…
- Citovat
- Upravit
Na jednu stranu chápu Tvé lítosti, ale na druhou stranu je to tu věčné téma. Děti jsou počínány velmi rychle(zde dva měsíci po známosti),lehkovážně, bez základního zázemí, rodiče velmi mladí, bez peněz, bez bytu, není na kočár, postýlku, práce není jistá. Pak tu brečí, že je vše špatně. Mě není líto těch dospělých, ale dětí, do jakých podmínek včetně materiálních se rodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@111verunka111 Protože bych alespoň věděla, že to dítě bude žít s někým, kdo by se o něj dokázal postarat hned ze začátku.
Nevím ty měsíce v nejistotě, jak to bude dál už mě pomalu začínají ničit. Přítel mě uklidňuje, že to bude v pořádku, že všechno mít budeme a zvládneme to, ale ve mě pořád hlodá taková ta otázka „Co když ne?“… Asi bych se potřebovala přemístit v čase o pár měsíců dopředu…
Ale proč nebydlíš u něj? vždyť jestli platí nájem, tak je přeci fuk, jestli tam žije jeden nebo dva. Jde max o výši záloh a to není tragické.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Burj Chalifa No mladá a hloupá jsem jen já, přítel je o 18 let starší a rozumnější, to nepopírám. Kdyby se to nepokazilo tím vyhazovem, tak je teď všechno v pořádku. Finanční rezervy se během těch tří měsíců rozkutálely za podnájem, jídlo atd. 
@araw Tohle jsme napsala asi špatně, jen pro vysvětlení - přítel je v podnájmu a platí 6000. Majitel to teď chce příteli zvednout na 9000. Kdybych tam bydlela i já, tak by chtěl 12000. To řekli na rovinu už před pár měsíci. V té době ještě přítel měl práci a tak jsme sháněli byt, ale teď prostě není na kauci u jiného…
- Citovat
- Upravit
