Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
S těma botama je to snad základ pro diagnózu ADHD
U nás boty nevydrží, ač se snaží ![]()
@Rebelka007 Diagnozu má, proto má x bot na ven, páč jsou věčně nepoužitelný, do školy to samý, jen tyhle jediný jsem šetřila, že si je bude brát jen na vystoupení, i to vystoupení je asi moc
První co křičela, já za to nemůžu
Někdy je to s těma marťánkama fakt o život.
@Karin Stelzigová píše:
Lauře je 5 let, proč se ptáš?
Dotaz byl na místě, protože ADHD se dá diagnostikovat nejdříve v raném školním věku! Byla jsem se synem (5) v pedpsych poradně a zatím má na tuto diagnózu jen podezření s tím, že se to musí vyšetřit v první třídě a pak případně potvrdit, nebo vyvrátit.
Nevím, co má Laura za nemoc. Ale pokud jsi měla na mysli ADHD, nejedná se o nemoc.
@rozmary
To by chtělo ADHDáčky navléci buď do brnění či skafandru a stejně je to prd platný ![]()
@Veveří, rozhodně nesouhlasím s dobou určení adhd, mam syna s těžkou formou adhd + plno dalších poruch a dr to rozpoznali už v době školky a nejen dr, ale dokonce učitelka MŠ, která nám napsala svůj posudek se kterým jsme se objednali do SPC.
Jinak u těchto detí je opravdu důležitý pevný řád a neustálá motivace. Syn i přes jeho postižení bit není, je to nesmyslné a hlavně bez účinku. Je prostě hodně náročná výchova, často ho mám plné zuby, taky bude mít život dost těžký a učím ho, že vždy jakákoliv reakce vyvolá proti reakci a záleží jen na něm, zda bude dobrá či špatná. A zakladatelko, určitě si vyzadejte neurologické vyšetření včetně eeg, dost to ukáže.
Ahojky! Taky jsem maminkou jedné holčičky, která je „rychlejší než smrt“. Bude jí letos deset. Záchvaty vzteku má tak často, jako mívají rok a půl staré děti, ve škole je integrovaná s asistentkou, která nám píše deník. Nikdy dopředu nevíme, jak ten den bude vypadat - jedna hodina je dobrá, další šílená, nezájem střídá zájem, vyrušování, všechno stříhá, kreslí, stačí chvilka nepozornosti a už způsobí úraz někomu v okolí. Ztrácení pomůcek by byla kapitola sama pro sebe - ale je to pořádný ranec peněz (prý hyperaktivita patří k nejdražším postižením
). do školy ji samozřejmě musíme vozit, stejně jako vyzvedávat. Co se nám osvědčilo - přesně dané mantinely - počítám do tří, pak je na zadek(ach jo, kolik jsem se už v životě napočítala, ale člověk stihne vychladnout a prcek má šanci to zpracovat ve své kebulce a konat, na zadek nemusela dostat ani nepamatuji). Mít předem daný rytmus dne - vstávání, rituály, aby vše probíhalo stejně, nebo alespoň podobně. Nedávat si veliké cíle - třeba její sourozenci dostanou k úklidu celou místnost, ona 2m2 a pak zase další 2m2, za stálé kontroly, neuhnout, stále zkouší, zda se mantinely nedají nějak překročit. Je to vysoká škola trpělivosti, psaní úkolů je třeba mor, tak jsme se domluvili, že když nepůjde, tak prostě nepůjde. Výbornými sporty jsou pro ně plavání a kolo, kde musí zkorigovat více činností a pozornost. Taky judo. Spousta lidí si myslí, že potřebují vybít energii, ale my třeba tady narazili, pokud by malá chodila třeba do aerobiku apod. - tak by se rozjela daleko více. Pozor na přepěťové situace, dobu únavy, to se můžou dostat do stavu, kdy už nepomáhá vůbec nic. Taky omezit stimulanty ve stravě (cukr, kakao, čokoláda, mléko). Já sama hyperaktivitou trpím a když se rozjedu, trvá cca týden, než se zastavím…
@eraguška píše:
@Veveří, rozhodně nesouhlasím s dobou určení adhd, mam syna s těžkou formou adhd + plno dalších poruch a dr to rozpoznali už v době školky a nejen dr, ale dokonce učitelka MŠ, která nám napsala svůj posudek se kterým jsme se objednali do SPC.Jinak u těchto detí je opravdu důležitý pevný řád a neustálá motivace. Syn i přes jeho postižení bit není, je to nesmyslné a hlavně bez účinku. Je prostě hodně náročná výchova, často ho mám plné zuby, taky bude mít život dost těžký a učím ho, že vždy jakákoliv reakce vyvolá proti reakci a záleží jen na něm, zda bude dobrá či špatná. A zakladatelko, určitě si vyzadejte neurologické vyšetření včetně eeg, dost to ukáže.
Psycholožka i neuroložka nám říkala, že v pěti letech u našeho syna je jen podezření na diagnózu ADHD a určit to spolehlivě půjde až v první třídě (dřív, že to nemá smysl, že jeho chování může být způsobeno nezralostí nervové soustavy, taky jsme to řešili na popud učitelky z MŠ, která se oháněla diagnózami, čímž přiváděla psycholožku k šílenství). Uznávám, že každý případ je jiný, jinak je na tom můj syn, jinak tvůj. Ale je možné, že u těžších případů je to jasné dřív. Jinak EEG se dělá hlavně proto, aby se vyloučila epilepsie, někdy ty děti můžou mít na EEG epileptické výpadky, kterých si člověk normálně na nich nevšimne. Jsem obyčejný laik, tak jen píšu to, s čím jsem se setkala.
@Veveří, jasný, u nás je problém dost velký a eeg nám hodně odhalilo ohledně dalších poruch, je to opravdu dítko od ditka, rozhodně to nikdo nemá jednoduché
Holky, a mohla bych se ještě zeptat, jak třeba reagujete nebo jak zvládáte u dětí takové ty „nálady“? Náš kluk je totiž vlastně skoro od mimina průběžně pořád s něčím nespokojený…teď má teda vzdor jak blázen + žárlí na mladší ségru, takže těžko říct, co je příčinou (budou mu 3), ale ať už je to co je to, průběžně celé dny se te´d u něj střídá vzteklost, naštvanost, prchlivost, řve po nás jak čert, každou chvíli vylítne kvůli každé blbosti a za chvilku je jak andílek a tak pořád dokola…že už i babička z toho byla špatná, jak to graduje,…ale jak na to reagovat? snažím se klidně, s pochopením, samozřejmě ale zároveň i důsledně, no někdy nevydržím, takže je i na prdel, ale to nemá absolutně význam jsem zjistila…se soustředěním vyloženě snad problém nemá, ale zato přizpůsobit se…a to bychom od září chtěli do školky…zkoušela jsem třeba cvičení pro děti a to dopadlo fiaskem…prostě všechny děti víceméně nějak cvičily nebo se držely aspoň u rodičů nebo někde na těch stanovištích, ale jen on a ještě jeden klučík naprosto neřízeně lítali po tělocvičně a ta jim ještě byla malá…a nedal se na nic nalákat, po dobrém ani po zlém.. prostě nešlo to, pak jsme se tam ve finále trápili oba, tak jsme chodit přestali…a mně je hrozně líto, jak je vlastně skoro pořád nespokojený, a ještě víc je mi líto, že neumím zařídit, aby byl spokojenější…tak jsem se chtěla zeptat, jak vy to zvládáte…jestli teda jde pochopit, jak to myslím…
Já mám 11 slečnu taky adhd ted už je tenhle rok trošku lepší než třeba minuly.ALE nejvíc nás trápilo chodí do základní školy žádná specialní to že stačilo aby někdo doní rypl i nechtě a ona vystartovala stekala se atd. Dlouho se děti i ona nemohli stímto vyrovnat učení zvláda tak na pul potřebovala by se víc nato soustředit víc vysvětlit hlavně čj a m třeba vlastivědu a přírodovědu se v 5třídě skoro neučila spíš jen znalosti co dozvěděla ve škole a měla 1 max 2.FAK TO CHCE TRPĚLIVOST JSOU OPRAVDU TYHLE DĚTI HLUČNÉ DRZÉ NIC JE DLOUHO NEBAVÍ. A kdo nás nezná nebo neví co máme za diagnostiku tak si říká že je dcera nevychovaná rozmazlená a podobně. DRŽÍM NÁM MAMINKÁM PĚSTIČKY AT TO SNĚMA ZVLÁDNEM a opravdu to chce hodně zaměstnat kroužky atd atd. Třeba včera jsme byli na karnevale soutěžili tancovaly ale dcera ještě dlouho do noci se setřenkou v pokojíku brebentily já padala unavou a 3naně došla aby už spaly
a ještě něco dcera je typ ktera potřebuje k sobě 1 kamarádku kterou by mohla komandovat nebo která by se věnovala jen jí spíš vyhledává přátelé nižšího věku než je ona
To je zajímavé - s těmi kamarády. Syn spíš obdivuje starší děti a na nich úplně visí, moc rád si hraje tady se starším sousedem, ale jak k tomu přijde jeho brácha (ten je podobně starý jak náš), tak už bývají třenice, protože náš by chtěl tamtoho staršího jen pro sebe a nemá vyloženě rád, když je ten druhej ruší. tak je často nějaká strkanice, ale on tamten sousedovic mladší brácha je taky pěknej provokatér!
@JankaF jde asi taky oto jak jsou děti vyspělé ne roky ale myšlenkovitě takže naše dcera si rozumí spíš s mladšími ve smyslu že oni v ní některé děti vydi tu starši a nechaj se komandovat ona chce byt ten vudčí typ a kvuli tomu měla i ve škole problémi když nebylo někdy po jejim tak prostě vybuchla každé dítě je jiné oryginální at s nějakou poruchou či bez ní
Jojo to máš pravdu!!! náš taky rád, když je po jeho!!!
na ty starší si teda moc nedovolí, ale na vrstevníky nebo na mladší (například na nebohou mladší ségru), to ječí bez rozpaků, až se kolem všecko třese…
no snad se časem naučí aspoň trošku ovládat…
Ahoj devcata muzu se zeptat jestli mate pro sve deti nejaky pevny rezim jako ze rano vstane snidane cisteni zubu oblect ustlat postel atd… i pevny rezim kdyz prijdou ze skoly… jestli deleji denne to a to aby vedeli co maji udelat proste kdyz rano vstanou nebo se vrati ze skoly? nebo ze treba mate pevny rezim v tydnu a o vikendu tomu nechate volny prubech???dekuji za odpovedi a omlouvam se ze prispevek vkladam anonymne
Anonymní snažím se aby dcera měla pevný řád a minimum změn, takže jak píšeš, ráno vstát, obléknout se, vyčistit zuby, posnídat, vezme si léky, dojde se psem a jde do školy. To samé po příchodu ze školy, nají se, udělá si úkoly a jde se psem, pokud má školu déle, už je to problém, léky už nepůsobí a úkol je kolikrát na hodně dlouho, tak má přednost pes a potom doděláváme. Snažím se jet tímto způsobem už pět let(krom psa, toho má dva roky),ale stále to bez mojí asistence vůbec nefunguje ![]()