Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Alkoholismus u táty
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.12.22 17:57
Alkoholismus u táty
Dobrý den všem, jsem už tak zoufalý že jdu s radou za vámi, je mi 21 let a muj táta je alkoholik..
No kde bych začal😅
Již od malička si pamatuju že táta pil ale poslední dobou to vyvrcholilo do extrému, bydlím u něj doma takže to mám den co den před očima a už jsem psychicky na zhroucení, začalo to před 2 rokama kdy tatínek prodělal absces mozku a upadl do komátu, následně měl dvě operace mozku a 2 měsíce byl mimo realitu, přijel z nemocnice a hned týden na to se hodně opil, jenže u něj je problém ten že když se opije tak to dokáže táhnout klidně i 14-20 dní v kuse, dokáže denně vypít 2-3 litry vína nebo 10 piv denně a prohodit to i sem tam panáčkem vodky, je to můj táta takže ho mám samozřejmě hodně rád… a snažím se mu už dva roky pomoct jenže neuspěšně, léčení odmíta protože dle jeho slov “alkoholik není”
Bez alkoholu je to skvělej a hodnej chlap, finančně na tom též není špatně ale už kvuli alkoholu ztratil hodně prací, za poslední rok už kvuli alkoholu dostal epileptický zachvát, prořízl si nohu o střep že málem vykrvácel.. vždy to dokáže utnout ale maximalně na 20 dní a pak se dostane zas do fáze kdy pije ve velkém, mám se od něj odstěhovat i přesto že vím že tam někde vevnitř je to hodnej chlap? Ke mně se vždy chová hezky, jenže mě to psychicky ničí ho pomalu denně vidět opileho natolik že ani nevníma realitu.. Jsem na něj upnutej že se pomalu bojím vyjít ven aby si náhodou pod vlivem alkoholu něco neudělal.. Děkuji za všechny komentáře a rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.12.22 18:03
@Adam231 píše:
Dobrý den všem, jsem už tak zoufalý že jdu s radou za vámi, je mi 21 let a muj táta je alkoholik..
No kde bych začal😅
Již od malička si pamatuju že táta pil ale poslední dobou to vyvrcholilo do extrému, bydlím u něj doma takže to mám den co den před očima a už jsem psychicky na zhroucení, začalo to před 2 rokama kdy tatínek prodělal absces mozku a upadl do komátu, následně měl dvě operace mozku a 2 měsíce byl mimo realitu, přijel z nemocnice a hned týden na to se hodně opil, jenže u něj je problém ten že když se opije tak to dokáže táhnout klidně i 14-20 dní v kuse, dokáže denně vypít 2-3 litry vína nebo 10 piv denně a prohodit to i sem tam panáčkem vodky, je to můj táta takže ho mám samozřejmě hodně rád… a snažím se mu už dva roky pomoct jenže neuspěšně, léčení odmíta protože dle jeho slov “alkoholik není”
Bez alkoholu je to skvělej a hodnej chlap, finančně na tom též není špatně ale už kvuli alkoholu ztratil hodně prací, za poslední rok už kvuli alkoholu dostal epileptický zachvát, prořízl si nohu o střep že málem vykrvácel.. vždy to dokáže utnout ale maximalně na 20 dní a pak se dostane zas do fáze kdy pije ve velkém, mám se od něj odstěhovat i přesto že vím že tam někde vevnitř je to hodnej chlap? Ke mně se vždy chová hezky, jenže mě to psychicky ničí ho pomalu denně vidět opileho natolik že ani nevníma realitu.. Jsem na něj upnutej že se pomalu bojím vyjít ven aby si náhodou pod vlivem alkoholu něco neudělal.. Děkuji za všechny komentáře a rady.
uplně nevím, jaké komentáře čekáš. Bud půjde otec na léčení nebo se odstěhuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.22 18:07
@vokishka Ono je to těžké.. když se odstěhuju tak to budu mít v hlavě každou vteřinu jestli si náhodou něco neudělal když tam je sám a nemá ho kdo “hlídat” a když zustanu tak ho sice budu moct nějakym stylem ohlídat ale psychicky mě to zničí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.22 18:07
Asi tak. Léčení je jediná možnost. Ale to musí táta pochopit sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.22 18:08
@Adam231 My ti v tomto bohuzel nepomuzem.. On se nezmeni a ty radeji odejdi.. vek na to uz mas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.22 18:08
@Adam231 píše:
@vokishka Ono je to těžké.. když se odstěhuju tak to budu mít v hlavě každou vteřinu jestli si náhodou něco neudělal když tam je sám a nemá ho kdo “hlídat” a když zustanu tak ho sice budu moct nějakym stylem ohlídat ale psychicky mě to zničí.
a co chceš slyšet tady. Prostě jsou ty tři možnosti, jiné řešení není
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
8.12.22 18:10
@Adam231 píše: Již od malička si pamatuju že táta pil ale poslední dobou to vyvrcholilo do extrému, bydlím u něj doma takže to mám den co den před očima a už jsem psychicky na zhroucení
Rada je jen jedna: najdi si vlastní bydlení a pryč od něj.
Protože Ty nejsi schopen ho zachránit. Nejsi schopen odvrátit tu nevyhnutelnou dráhu, po které on směřuje. Jen ničíš i sebe. Měj ho rád, ale ponech ho jeho osudu. Tohle je mimo Tvou kontrolu. Zachraň se sám.
A že by s něco mohlo stát až Ty tam nebudeš? Jasně že by mohlo. No a co? On totiž jednou umře. Se na to připrav teda. Nejsi dítě. Jemu na Tobě vůbec nezáleží!!! Jsi pro něj nic. Nula. Vyměnil Tě za flašku rumu.
Dávej mu dál vědět, že pokud on sám v sobě najde sílu ke změně, že tu pro něj budeš, že mu pomůžeš. Ale drž si odstup a neangažuj se dřív než on sám se rozhodne pro léční.
- Citovat
- Upravit
8.12.22 18:30
@Adam231 píše:
@vokishka Ono je to těžké.. když se odstěhuju tak to budu mít v hlavě každou vteřinu jestli si náhodou něco neudělal když tam je sám a nemá ho kdo “hlídat” a když zustanu tak ho sice budu moct nějakym stylem ohlídat ale psychicky mě to zničí.
Pokud on nevidí problém a stahuje té jen s sebou, tak zachraň sebe. Jemu nepomuzes. A byl jsem ve stejné situaci jako ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.22 18:55
@Adam231 píše:
@vokishka Ono je to těžké.. když se odstěhuju tak to budu mít v hlavě každou vteřinu jestli si náhodou něco neudělal když tam je sám a nemá ho kdo “hlídat” a když zustanu tak ho sice budu moct nějakym stylem ohlídat ale psychicky mě to zničí.
alkoholika nezachráníš, pokud sám nechce přestat a jít se léčit, tak to nemá řešení, pak je jen otázkou, jak je na tom zdravotně, jestli se uchlastá za 5 - 10 - 15 let, mezitím bude mít úrazy, různé nemoci z alkoholu a bude dělat ostudu,
nezachráníš ho, opravdu ne, odstěhuj se a snaž se od něho citově odpoutat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.22 20:44
Manžel má otce alkoholika. Chlastá první ligu už drahno let, prostě dobrej kořínek. Má za sebou mrtvici, několik epileptických záchvatů, několik pádů ze schodů, odřeniny, naraženiny, pořezání, pády z kola, topení v nafukovacím bazénku i ve vaně a překvapivě se ze všeho k tomu svýmu škopku vylízal. A to včetně nařízené roční léčby, která jeho alkoholismus jen oddálila. Dělat se nedá nic. Manželův otec je navíc agresivni a sprostý. Rodina chtěla pomoci, ale když nechce není jiná možnost než nechat jej na pospas osudu. Je to strašné, ale jiná možnost není. Trápit se kvůli někomu komu na mě vlastně nezáleží, pokud nedojdu s pivem, je nesmyslné a jen tě to brzdí ve vlastním životě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dlouhá punčoška
8.12.22 23:57
Milý Adame, sbal si raneček a odstěhuj se co nejdřív. Nepremýšlej o tom, jak táta, co sám v bytě vyvede, atd.
Jak už psaly holky výše - on se nezmění, Ty se zničiš. Neneseš za tátu odpovědnost.
Najdi si odbornou pomoc psychologa, aby jsi si narovnal život.
Měj se hezky a přeju hodně štěstí🙋♀️
- Citovat
- Upravit
9.12.22 00:25
@Tala20 má pravdu. Tvůj táta ví, že ti svým chováním způsobuje těžký diskomfort a je mu to jedno. Ta flaška je pro něj přednější než tvoje pocity, zdraví… Najdi si jiné bydlení a odstěhuj se. Tátovi řekni, že s ním budeš v kontaktu jen v případě, že bude střízlivej. Nic víc pro něj bohužel udělat nemůžeš. Změnu musí chtít hlavně on.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.12.22 00:36
@Adam231 píše:Řeknu ti to takto: Já zas měla tátu, co celý život páchal sebevraždy. Celá rodina ho roky zachraňovala. Měla jsem strach, že to špatně skončí a tak jsem se stále snažila. V jádru to byl také fajn chlap. Jenže jednoho dne jsem pochopila, že to je jeho život a je za něj zodpovědný on sám a tak když mi volal, že je v nemocnici a nemá boty a potřebuje je dovézt, ať přijedu z Prahy do Liberce a zachráním ho, řekla jsem si a dost. Byl zvyklý na zachraňování. Do telefonu jsem mu tehdy řekla, že nikam nepojedu, že jak si tam dojel, ať si odjede. Potřeboval zažít, že je zodpovědný za následky svých činů a žehlit si je bude sám, žádné pohodlné řešení to už nebude. Jak to vyřešil, nevím, ale byl pak dva roky klid. Bohužel, znovu s tím pak začal a jednoho dne nikdo nablízku nebyl. Je mi to moc líto, ale dávno si nic nevyčítám. Budeš se z toho muset také vymanit. Je to jeho zodpovědnost. Žít za nikoho nemůžeš. A to i když je to tvůj rodič.
Dobrý den všem, jsem už tak zoufalý že jdu s radou za vámi, je mi 21 let a muj táta je alkoholik..
No kde bych začal😅
Již od malička si pamatuju že táta pil ale poslední dobou to vyvrcholilo do extrému, bydlím u něj doma takže to mám den co den před očima a už jsem psychicky na zhroucení, začalo to před 2 rokama kdy tatínek prodělal absces mozku a upadl do komátu, následně měl dvě operace mozku a 2 měsíce byl mimo realitu, přijel z nemocnice a hned týden na to se hodně opil, jenže u něj je problém ten že když se opije tak to dokáže táhnout klidně i 14-20 dní v kuse, dokáže denně vypít 2-3 litry vína nebo 10 piv denně a prohodit to i sem tam panáčkem vodky, je to můj táta takže ho mám samozřejmě hodně rád… a snažím se mu už dva roky pomoct jenže neuspěšně, léčení odmíta protože dle jeho slov “alkoholik není”
Bez alkoholu je to skvělej a hodnej chlap, finančně na tom též není špatně ale už kvuli alkoholu ztratil hodně prací, za poslední rok už kvuli alkoholu dostal epileptický zachvát, prořízl si nohu o střep že málem vykrvácel.. vždy to dokáže utnout ale maximalně na 20 dní a pak se dostane zas do fáze kdy pije ve velkém, mám se od něj odstěhovat i přesto že vím že tam někde vevnitř je to hodnej chlap? Ke mně se vždy chová hezky, jenže mě to psychicky ničí ho pomalu denně vidět opileho natolik že ani nevníma realitu.. Jsem na něj upnutej že se pomalu bojím vyjít ven aby si náhodou pod vlivem alkoholu něco neudělal.. Děkuji za všechny komentáře a rady.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.12.22 01:58
Jenže je důležité si uvědomit, že ty nejsi zodpovědný za jeho život a rozhodnutí. On to rozhodnutí dělá opakovaně v původně střízlivém stavu, protože chce takto žít, nechce nic měnit i přes veškerá rizika, která dobře zná. Proč zachraňuješ někoho, kdo zachránit nechce? Píšeš, že vydrží bez alkoholu skoro měsíc, ale stejně se k němu opět vrátí - protože chce. On není nemocný člověk a ty nejsi rodič nezletilého dítěte. Teď máš zodpovědnost pouze za svůj život, svá rozhodnutí a musíš toto dopřát i lidem ve svém okolí. Ať tě to bolí sebevíc a já Tě chápu. Mně akorát matka nakonec opravdu v 16 letech zemřela díky alkoholu. A smířila jsem se s tím až tehdy, když jsem pochopila, že to bylo její rozhodnutí, její volba a její životní cesta. Já vím, že na mě asi nedáš ale opravdu ti radím dobře - mysli na sebe a svůj život, prosím. Až bude táta střízlivej, sedni si k němu, řekni mu něco ve smyslu: Hele táto, mě tahle celá situace fakt bolí a ničí mě to. Proto ti chci říct, že pokud se nechceš léčit, já musím odejít ale budu doufat, že se jednoho dne začneš léčit. Já tady budu pro tebe. A nic víc už dělat nemůžeš. Tys ho do téhle situace nepřivedl, zkus být objektivní - na tvé lásce k němu to nic nezmění. A je mi moc líto, co prožíváš. Já přišla o celé dětství i mládí. Ale na mě máma tedy hodná nebyla, byla to agresivní, zlá ochlasta. Ale pořád jsem s ní byla já a nemohla se zbavit pocitu viny, že jsem mohla něco změnit nebo udělat.. Chápu, že ty to máš ještě obtížnější. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
