Amnestovaný - bojím se ho

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
6.2.13 01:29

Má vlastní zkušenost je, že i když mě ten dotyčný napadl, tak policie udělala jen zápis a tím bylo pro ně hotovo. Začalo je to zajímat až když po mě na ulici začal střílet a následně po nich.Pak šel na dva roky sedět a jen co ho pustili, už mi řval pod oknem. Chvilku po tom si našel jinou slečnu a dnes už nevím co kde dělá.

  • Citovat
  • Upravit
5502
6.2.13 09:26

Tak to nezávidím, já mám nepříjemný pocit sama doma s malou i když za mnou neslídí žádný šílenec… pokud je možnost jakkoli zabezpečit byt, tak bych se o to snažila, zámky na okna, ať se nedají otevřít zvenku nebo tak něco…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18305
6.2.13 10:39

Zakladatelko, v podstatě se přidávám k tomu, co ti tady radí většina. Jakýkoli záznam na policii je dobrý. Od každého zápisu na policii vyžaduj kopie a ty si doma archivuj. A těm mřížím na balkóně - dá se to taky ošetřit tak, že skla zvnějšku nebo zevnitř (teď z hlavy nevím… :oops: ) polepíte fólií proti roztříštění. Zdálky není nic vidět… Pokud byste měnili v budoucnu okna, dá se do nich instalovat (na vnější stranu) nerozbitné sklo (kdysi jsem dělal ve skle, tak vím…) To neprosekáš ani dvouruční sekyrou.
Tím by mohl být u vás „problém balkón“ vyřešený. To další pak řešit krok za krokem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12978
6.2.13 11:10

A ty to vůbec manželovi neřekneš? I když není těžká váha, neznamená to, že by tě přece nechtěl bránit..myslím, že pokud by si přečetl takovou sms, měl by kuráže na toho zmetka dost.. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1186
6.2.13 15:16

Napadá mě - když nereaguje na odmítání - co být milá: těší mě tvůj zájem o mne, ale mám manžela, miminko, mám je ráda, nehodlám na tom nic měnit… co myslíte?

jinak změnit radikálně vizáž mi přijde dost vhodný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.2.13 15:50

Nevíš jak ti rozumím, něco podobného jsem prožila před pár lety. Mého tehdejšího přítele zavřeli(byl to pořádnej hajzl, i když jsem si to nechtěla připustit)dostal čtyři roky, nečekala jsem na něj, našla si jiného přítele a dala mu vědět, aby už mě nekontaktoval, začla jsem žít uplně nový život, jenže od té doby mě už z kriminálu bombardoval telefonátama, že až ho pustí, tak mě podřeže, že když nebudu s ním, nebudu s nikým, potom už mu bral telefon jenom můj nový přítel a dost ostře spolu mluvili, potom to nějak utichlo. Jednoho dne stojím v koupelně a slyším že přijel výtah, nikdo nikde neodemykal, ani nezvonil, nedalo mi to a mrkla jsem do kukátka, on tam stál a díval se na naše dveře, v tu chvíli by se ve mě krve nedořezal, zapadla jsem zpátky do koupelny a čekala co příjde, po chvíli výtah odjel. Říkala jsem to příteli, ten mi řekl, jen ať zkusí zazvonit, i kdybych si měl rozmlátit hlavu o zeď tak ho pošlu spátky kam patří. Přítel tenkrát taky dělal noční, takže vím co je to strach, vedle spící miminko.Od té doby byl chvíli klid až jeden den mi přišla sms z neznámého čísla. Ahoj kočičko, jak se máš, rád bych tě viděl, bylo mi jasné že je to od něho a nereagovala jsem, párkrát jsem ho ráno zahlédla jak stojí s autem před naším barákem, ale o nic se nepokoušel. Jednou jsem šla s malou nakoupit a on se s tím autem pomalu rozjel a jel vedle mě, ani jsem se na něj nepodívala, začal troubit, nereagovala jsem, potom začal opatrně jako na mě najíždět a odjel, letěla jsem na policajty, všechno jsem jim vyblila a oni mi jen řekli, že jestli mě neporazil, nebo mi jinak neublížil, nemohou s tím nic dělat :cert: Bylo to strašný, týden potom mi volal ten policajt, že je opět ve vazbě za jízdu v opilosti, že se mi možná uleví. Ulevilo, jinak fakt nevím co bych dělala, vím jaký máš strach, je to nepopsatelný, kor když máš ještě malé děcko, moc jsem ti nepomohla vím, ale cítím s tebou a doufám že ti dá ten parchant pokoj :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.2.13 23:59

Ahoj holky. Píšu sice později, než jsem slíbila, ale nebyla možnost.
Vyřešili jsme to netradičním způsobem. Otec má kamaráda psychologa, tak si s ním domluvil schůzku, rezervoval se takový pidi salónek, a já Wrongovi napsala, ať přijde. Byla tam se mnou mamka, taťka, psycholog, přítel i miminko a wrong tam došel. Trvalo to snad 2 hodiny, snažili jsme si promluvit, domluvit atd. Nakonec jsme přistoupili na netradiční řešení a to, že nás může všechny 1× měsíčně vidět, že se sejdeme v tom objednaném salónku, s tím, že mě nebude kontaktovat a jen se domluvíme telefonicky na schůzce den předem. Bude tam samozřejmě přítomen i ten psycholog (tvrdí, že příčina je hlouběji u wronga). Všichni jsme souhlasili a já konečně mohu spát v klidu.

  • Citovat
  • Upravit
12978
8.2.13 08:25

Tedy vskutku velmi netradiční řešení 8o 8o 8o..v životě by mě nanapadlo navrhovat pravidelné schůzky někomu, koho nechci nikdy vidět..
Počítáte asi s tím, že se nedostaví že? Nebo jinak to nechápu. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová