Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@LadyLada no u toho prvního kamaráda to taky říkali..tím jak se říznul se mu zřejmě do těla dostala a následek byl takový jaký byl. A u toho druhého přesně jak píšeš..čuměla jsem sama co způsobí jeden kousanec.Taky to zjistili až si vzpomněl a poslali ho na nějaké speciální vyšetření. To jsem si vzpomněla jak nedávno říkali co může být za potvory na slupce od banánů.
@kubuska šla bych jinam a vyzkoušela červíky - pokud noha hnije, jsou ideální - ránu vyčistí, napomůžou hojení…
@kubuska Nebála bych se vyzkoušet něco z jiného soudku. Je pravda, že je potřeba najít příčinu a podle mě se to musí řešit komplexně. Moderní medicína se většinou zaměří pouze na poškozenou část těla, ale vše souvisí se vším.
Zkusila bych tradiční čínskou medicínu /TCM/, dr. Hnízdil a jemu podobné …
Možná je nejvyšší čas, protože moderní medicína si s tím nejenže neví rady, ale ani nehledá možnosti, jak zabránit nejhorší možnosti.
Nevdávej to, nechtěj se jen zbavit bolesti-to by nakonec mohlo vést opravdu k amputaci. Chtěj zdraví a věřím, že se ti ho dostane
![]()
@Denisa76 Mě ještě napadla nějaká autoimunní reakce…
Zkusila bych zahraničí. Někam (?) poslat dotaz vč. lékařských zpráv/nálezů. Hledat na netu nějaká specializovaná pracoviště, kliniky,…
Mám velice dobrou zkušenost s pijavicemi lékařskými. A to jak na sobě, tak loni na bratrovi - černal mu přišitý ukazováček.
Nebudu to tady vypisovat, můžeš se mi ozvat na ZS a probereme to. Nejsem žádný jejich prodejce, jen jsem to podstoupila.
V tvé situaci dej předsudky stranou a směle do toho!
@kubuska Ahoj, je mi moc líto co tě postihlo.Sama jsem v úplně stejné situaci jako ty tak vím jak ti je. U mne je ale příčina jasná, jsem diabetik. Nyní v srpnu to jsou již tři roky co mám nohu otevřenou. Bolesti jsou opravdu šílené a za ty roky jsem spolykala tisíce léků na bolest. Před dvěma lety jsem zakládala podobnou diskusi, představa amputace byla pro mne hrozná. Jedna maminka mi odpověděla že se dá žít i bez nohy. Kdybych věděla co me čeká, tak bych s amputací souhlasila.Dnes sice mám nohu, šílené bolesti a z beznaděje i psychické problémy.
Je hrozné, co se ti děje. Ale věřila bych doktorům, když tě tak důkladně vyšetřovali. Můžeš si vzít propouštěcí zprávy a konzultovat to jinde a udělat si obrázek. Pokud je problém v cévách, tak se soustředit na jiné odborníky, než na kožním.
@kubuska @kubuska Tedy musím říct, že mě to hodně zasáhlo, co tu píšete. Pokud někdo píše nebo mluví o amputaci, tak jsem si do teď vždy představila jen staršího člověka, který má cukrovku a kolem 70 roku nezbude nic jiného. Nebo po úrazu, samozřejmě. Ale že se to týká i mladých je hodně smutné.
Zkuste vše možné, i to, k čemu jste neměly dosud důvěru nebo jste se s tím nesetkaly.
Trochu vím, jaké je to žít s bolestí, u mě je to páteř a bezbolestné dny jsou vzácné. Nicméně právě díky tomu jsem zjistila, jaká je úzká spojitost mezi psychikou a fyzickým tělem. A to se týká i cukrovky. I když se mluví o tom, že je „neléčitelná“ /dle západní medicíny/, existují způsoby, jak žít v pohodě a bezbolestně i s ní. Věřte…
Ano kožní jsem už „opustila“ a jsem v „péči“ chirurgů a cévařů, jen mi připadá, že všichni řeší vzhled a povrch než to co je uvnitř. Prostě bych se chtěla zbavit bolestí… Nevadí mi jak noha bude vypadat, každý máme něco, jen ty bolesti aby přestaly.
A co zkusit něco takového?
http://www.srt.cz/kniha.pdf
http://www.srt.cz/…ozonoterapie
Nebyla jsem na tom, ale zrovna jsem četla dost článků, kde je právě jako jeden z důležitých kladů ozonoterapie uvedeno právě i prokrvení končetin a urychlená léčba ran.
Toto středisko jsem našla na internetu mezi prvními, určitě jsou i další blíž k bydlišti.
Moc vám všem děkuji za názory, budu se snažit hledat řešení, i když je to pro mne moc složité a popravdě bolestivé stavy mi dost nepřidávají.
Čau holky, považuju za svou občanskou povinnost napsat tento příspěvek. Je to tedy poněkud dlouho od začátku diskuse, ale třeba bude někomu ku prospěchu. Můj bratr ročník 59, který bydlí asi 100m od nás (čili jsem měla každodenní přehled o jeho stavu) byl cca 10 let cukrovkář na metforminu a ještě bral něco na tlak. Nebylo mu sice nejlíp, ale docela to šlo - časté močení, sucho v ústech, bolesti hlavy, průjmy, únava, brnění a bolesti nohou a necitlivost části pravého chodila a malíčku. Ovšem v únoru 2017 se udělala rána na pravé, za chvilku na levé noze. Postupně se zhoršovaly a přibývaly další. V srpnu začaly až obludně otékat, dokonce do výše pod pás a tekla z nich čirá tekutina, kterou každou chvíli vyléval z bot. U doktora dostal prášky na bolest a mastičky - to bylo už v tom únoru, které ale nepomáhaly. Vždy, když si sundával obvazy, tak si je strhl i se strupem (i dlouhé odmočení ve vodě bylo k ničemu, ochranný čtvereček se krví a hnisem spojil s obvazem a zažraly se do strupu) a nohy krvácely a to bylo pořád dokola. Zlepšení žádné a v listopadu se dozvěděl, že mu nejpozději na jaře 2018 budou muset skoro jistě pravou nohu amputovat. To se pochopitelně strašlivě lekl a začal hledat záchranu. Našel si v knize od Genadije Malachova (název si nepamatuju, ale kdyby měl někdo zájem, zjistím) o tom, jak se zbavit diabetu hladovkou. Což v jeho pojetí znamenalo, že měl 3 jedenáctidenní hladovky pouze o vodě (ideálně bez chloru) mezi nimi 5 dní minimální množství jídla- fakt hodně málo- převážně zelenina, trochu ovoce, čaje ovocné a bylinné, 4. a 5. den trochu bílého bio jogurtu k napařené cuketě. V případě zájmu dodám ještě další důležité podrobnosti (co se týče prášků)- píšu totiž na mobilu:) Ještě 3 dny před začátkem hladovek si udělal očistu lymfy bez epsomské soli. Otoky zplaskly, tekutina přestala téct. Pak přišly na řadu ty 3 jedenáctky. Byl unavený, nohy pořád bolely, rány se moc nehojily, ale každý den jsme šli o berlích asi na 400 metrovou procházku (jak šneci), jinak ležel. Když po 43 dnech skončil a začal pomaličku s jídlem (opravdu zdravým), začal taky brát vitamíny- pangamin, kys. alfalipoovou na neuropatii, b12 a taky mladý ječmen v tabletách. Bylo mu dobře, prášky nebral žádné, ale ty nohy. Už jsme trochu propadali panice, a tak jsem znovu hledala na netu, co by šlo dělat s těmi ranami a našla! Obklady z medu. Je to zázrak všech zázraků - normální tmavý med z lidlu za pár šupů - to měl taky tip na hemagel - kilo za pouhých cca 23 000,– kč, že prý výborně funguje na nehojící se rány - opravdu vtipné
!!! Hned si nohy umyl, napatlal medem pod celým obvazem-čili od kolenou až po kotníky zavázal dost, aby med neprosákl a nelepil se na oblečení. Druhý den odpoledne jsem ho viděla, jak jde k nám bez berlí. Takže: nemohl usnout asi do 4 do rána, jelikož ho to hrozně bolelo, ale když se probudil k poledni, veškerá bolest byla fuč, prostě ho nebolelo vůbec nic! S medovými zábaly pokračoval zhruba měsíc a tím to zvadlo, nohy se zahojily-med musí být na ranách a okolí pořád kromě času, kdy se potřebujete umýt. Obvazy se po namočení krásně odlepily narozdíl od obvazů s neúčinnými mastičkami, které nadělaly víc škody než užitku. Barva sice nic moc, ale funkce 100%, bez bolesti, ran a necitlivosti až dodnes, což je rok a půl. Prášky nebere, pouze vitamíny a ječmen. Kdyby se někdo chtěl dozvědět ještě něco, tak mi napište. Mohla bych třeba i zavolat, mám to zadarmo;)
Med ať si plácá kdo chce kam chce, ale radit diabetikům takovou dietu může být i o život.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat