Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Toužím po miminku, přítel ne
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.12.10 09:41
Já myslim že jsme spolu ještě krátce.Taky sem si dítě udělala až po 6 letech.Nejdřív sem cestovala,užívala a poznávala a pak to prostě přišlo na nás na oba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 09:55
No mě to přijde divné, že mu bude 40… a k děcku se moc nemá. U tebe jo…tam je ještě čas, ale na druhou stranu…zázemí máš, penízky taky, dítě chceš, jsi připravená. Ale jak jsem už psala…u něj mi to přijde divné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
merett
8.12.10 09:56
No já bych mu asi neříkala že by si měl pořídit dítě kvůli tomu kolik mu je a že by mohlo být pozdě atd, chlapi jsou na toto hrozně ješitní a nepřipouští si to a kdejakej chlap se urazi když toto slyší. Zkus ho nenutit, jen si třeba přej miminko k vánocum nebo narozeninám a třeba to pochopí že si ho moc přeješ a že už ses připravená a změní názor 
- Citovat
- Upravit
8.12.10 09:58
Ja z toho mam taky cim dal tim vic desivej pocit, strasne ho miluju a nedokazu si predstavit bez nej muj zivot, ale on zaroven vi ze si nedokazu predstavit zivot bez ditete..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 10:07
Mluvili jste spolu někdy o hodnotách, které jsou pro vás důležité?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 11:21
A co se pokusit domluvit na kompromisu - ze treba na diteti zacnete pracovat za rok. Uz na te deiskuzi se da hodne poznat - jestli nechce primo ted, nebo vubec. A dala bych asi kratsi casovy udek, aby se brzo poznalo, jestli to myslel vazne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.12.10 12:07
Ahoj, no tak taky mi to přijde divný, i když jste spolu krátce - my plánovali po skoro 8 letech. Je fakt, že ty ještě čas máš, ale on jakožto skoro 40cátník opravdu ne. Takže bych si s ním promluvila asi v tom smyslu, že jestli chce být táta a nebo až „dědeček“. My jsme s přítelem od sebe o 8 a půl roku, takže už měl taky nejvyšší čas. A zvlášť když žádný svoje děti nemá, bylo by to něco jinýho kdyby už měl 2, ale takhle… A když říkáš, že jste finančně zajištěni a máte svoje bydlení, tak bych v tom neviděla problém. Zkus ho ukecat a uvidíš, že až budeš těhu a bude ti růst břicho, tak se na mimi začne těšit, ale pokud by nesouhlasil, tak bych se nad tím asi vážně zamyslela a pokud ty ty děti opravdu chceš, tak se poohlídla po někom jinym.
- Citovat
- Upravit
8.12.10 12:25
Ne, u nás „vyžadoval“ mimčo první manžel. Jsem zastáncem toho, že dítě musí chtít „víc“ chlap, nebol-li že na to musí být opravdu připraven, protože on to pak všechno musím sežvejkat mozkově (nepomáhají mu hormony jako nám) a uživit, že jo Prostě že na to musí být připravená nejen ženská, ale i partner.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 12:29
Dekuju moc za nazory … Jsem sice mladá ale ne zase tolik, některé holčiny mají děti třeba i v 19, jsou šťastné a zvládají to v pohodě, takže si nemyslím, že by byla nějaká katastrofa kdybych měla mimčo v 22letech. Ze začátku našeho společného bydlení jsem ještě studovala střední, starala se sama o naši domácnost, vařila každý den. Teď už nějaký čas pracuju a pro přítele udělám co mu na očích vidím.Jak už jsem psala svůj život si bez dětí nedokážu představit, ale i zároveň bez mýho přítele, takže budu doufat, že brzy změní názor!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 13:41
Ahoj v tomhle se hodně špatně radí. Jak tu někdo nademnou psal hlavně musí chtít chlap, protože když on to nemá v hlavě srovnaný tak nikdy nemůžeš být jistá co provede. Nemůžeš spoléhat na to že až budeš těhotná tak se jeho přístup změní, může se změnit ale taky nemusí a pak taky můžeš zůstat sama s dítětem.
Před dvěma lety jsem řešila s přítelem podobný problém, mě bylo 26 jemu 27, řekl že ještě rok počkáme (právě jsem se přestěhovali do bytečku). Tak jsem řekla fajn rok nic není. Za rok jsem dobrala poslední platíčko a ještě pro jistotu jsem to s ním probrala. Když jsem otěhotněla tak to rozdejchával docela dlouho, ale nakonec to nějak pobral. Pak to bohužel nedopadlo, ale pořád mi sliboval že miminko bude. Pak se objevili nějaké problémy v práci (ex je workoholik, přišel domů z práce, najedl se sedl k počítači a pracoval než šel spát), pak sesypal a skončil na antidepresivech a přišel s tím, že si dáme v tvoření miminek pauzu. Tak jsem mu to odkejvala jen jsem chtěla vědět na čem jsem tak jsem se zeptala jak dlouhou pauzu, to z něj vypadlo že tak dva roky, když jsem mu řekla že se mi to moc nelíbí a snažila se mu předvést své argumenty (přece jen už mi bylo 28 a jeden potrat zasebou) tak řekl že za rok a možná i dřív jak se dá dokupy. No a před měsícem přišel, že to nemá cenu být spolu dál, že je mladej na závazky a děti že teď rozhodně nechce a nejdřív o nich uvažuje až tak v 35. Podotýkám že do té doby než z něj tohle vypadlo neřekl nic co by naznačovalo, že má takovýhle pocity a že není něco v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 13:50
Tvuj pribeh me mrzi a jak jste teda pokracovali?Rekli jste si teda tak fajn kazdej chceme neco jinyho a sli jste od sebe??
Ja vim ze musi chteji oba a byt oba na to pripraveny,ale nevim jak dlouho by se mel psychicky pripravovat kdyz mu 40 tuka na dvere.. řekl mi že jsem první přítelkyně, která s nim chce mít děti a že neví jak s tím naložit..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 14:03
No co já chtěla bylo pro něj v tu chvíli už bezpředmětné (bohužel když jsem si tak zpětně zrekapitulovala náš život tak mi došlo, že vždy byla priorita jen to co chtěl on 
a jakmile nebylo po jeho tak bylo zle). Prostě mi oznámil, že končíme (jo druhej den jsem z něj dostala, že už 14dní! má pletky s jinou - tedy přesně takhle to neřekl ale ani to nepopřel, přesto tvrdil, že to na jeho rozhodnutí vliv nemá). V podstatě nevím co mu můžu věřit, protože mi v podstatě rok lhal a nebyl schopnej mi říct pravdu a nějak věci řešit.
Věřím že u tebe to bude jiné, a že si o s přítelem proberete a vyjasníte si co je pro vás důležité.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 14:07
Tak to ti přeju moc štěstí aspoň do budoucna ať najdeš někoho, kdo tě bude mít moc rád.. 
Já doufám, že to u nás dopadne nějak kladně. Nechci se vzdát ani jednoho..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 14:23
Děkuju, já taky nechtěla přijit o nikoho, ale co se dá dělat, musí se jít dál.
Tobě přeji ať to dopadně všechno podle tvých představ. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.10 15:06
Osobně nemám zkušenost. Naopak já mám podle toho, co se „děje“ v okolí, tak nalinkovanej život … plus mínus teda A dokonce když se podíváš na můj metřík, tak zjistíš, že děti jsme si teda pořídili až po hóoodně dlouhý známosti! Až mnozí si mysleli, že děti nemáme jen proto, že prostě mít nemůžeme … to ne. jen prostě na cestě za rodinou tu stály jisté podmínky a věci, na kterých jsme trvali (třeba vlastní střecha).
Ale jedna moje známá taky měla „vyřízeno“ a chtěla už rodinu. Její partner se k tomu neměl ani náhodou. Tak si dítě pořídila. Prostě tajně přestala brát prášky. Po čase přišla s tím, že by chtěla druhý. Kluk, kterej se totálně změnil (ne že by byl špatnej táta. Ale totálně ho to sebralo. K horšímu.), druhý nechtěl. Bydlení neměli pořádně zařízení, z mýho pohledu divoký, z jejího ale pohoda (protože bydlí u jejích rodičů). Tak si druhý pořídila stejným způsobem. Ona je šťastná, on už méně.
Takže takhle prosím ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
