Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Podle mne napodobuje mladšího brášku. Přitahuje na sebe pozornost. Zatnout zuby, dát mu najevo více sympatie, lásky, porozumění. Nastavit jasně a klidně pravidla, kdy je večeře, pak napít. Nic nanovo, důsledně trvat na režimu. Zvykne si, když bude vědět, co následuje.
To začalo až teď, nebo je to nějak dlouhodobé (tím myslím, zda měl se spaním/usínáním problém třeba už jako batole).
Velmi mi to totiž připomíná mého syna (3,5 roku). Od mimina byl takový, že padal na držku, ale prostě spát by dobrovolně nešel (asi by mu něco uteklo
).
Spaní přes den bych u pětiletého neřešila. Pokud nechce, ať nespí, upravila bych tomu režim dne (pokud se Ti zdá, že by spát potřeboval).
A večer u nás vcelku pomohlo včasné ukládání (ještě než je dítě tak nastartované/přetažené, že začne scénovat), pak důslednost (to je dost náročné, po celém dni člověku večer obvykle tečou nervy) a dohodnout nějaká pravidla. U nás třeba syn vyžaduje, aby s ním byl někdo v pokojíčku, než usne. Stačí, že tam třeba sedíme a děláme si něco na počítači, ale prostě nechce usínat sám. Pokusy tohle odbourat končili taky scénami a nastartovaným dítětem, které pak bylo velmi těžko uspavatelné, takže tam jsme se s ním dohodli, že po přečtení pohádky tam zůstáváme, ale už se mu nebudeme aktivně věnovat a on se bude snažit usnout (nemluvit, nevylézat, nesnažit se nás zapojit do interakce). Myslím, že až to nebude potřebovat, tak nebude tak zarputile bojovat a půjde to pak raz dva odbourat.
Nemam s tim zkusenost, taky bych se obratila na pediatra pro radu. Zkouseli jste ho nechat spat s vama? Nerikam ze je to reseni, ale jestli by to neuklidnilo situaci, nez tomu prijdete na kloub. Nema treba nocni mury?
@JayLee S pediatrem jsme to konzultovali, ale podle doktorky, je to obdobi, na neurologii nas poslala jen aby nam vyhovela, ale nic neobevili. Na obdobi to trva moc dlouho, navic, neni jasne ceho chce dosahnout. Mozna delame neco spatne, ale nevime co…
Příspěvek upraven 17.11.16 v 21:18
A zkusili jste usinat s ním? můj malej trpěl na noční desy, z toho uz je venku, ale poradho musíme uspavat…je to otázka 5-10 minut, kdy se ke me čí manželovi prituli a usne, pak uz spi sam
@Bessinka tak pak bych zkusila toho neurologa…nam ještě tenkrát, když měl ty nocni desy a taky se bál usinat, doporučil doktor sirup Sedalia…Ale nám nezabral, někdo si ho ale chválí
Tak ať spí s váma v posteli. Já jsem se jako malá bála tmy a bez rodičů jsem neusnula, takže jsem spala dost dlouho s nimi. A žádnou újmu to na mě nezanechalo
.
Kdyz malej mel problem spat vecer tak nam bylo doporuceno odbourat spanek ve dne a uznavam ze se ro upravilo..vic neporadim.Ale spis nez neurologa bych doporucila nejdriv psychologa a melatonin.. ( ten se dava autistum kdyz maji problem se spankem je volne prodejny a prirodni ale pomaha) taky bych si k nemu lehla a vytvorila nejaky uspavaci ritual..nektere deti ho potrebuji ![]()
Petiletej prece nemusi spat pres den no ne??
Dcera nespi pres den od dvou let. Precetla bych pohadku a pockala nez usne no. Syn spaval skoro dva roky s nama. Pak se udelal pokojik a spaval krasne sam se segrou. Pohadka,,pusa a papa, a ted taky vymysli a chodi spavat zanou, dneska jsemm tam s nim proste zustala lezet a pockala nez usne
Verim, ze to zasr prejde. Treba chteji proste jen pozornost nebo pomazleni pred usnutim ![]()
@Martina1991 Nejednou kdyz manzel mel nocni jsem mu nabidla, at spi v jeho posteli se mnou, vzdy odmitl, ze chce spat ve sve posteli.
@Malike uspavaci ritualy nefunguji. Vana, vecere, vecernicek, zuby pohadka pred spanim… +- to kazdy den sedi. Konzultaci s psychologem urcite chci, jen nevim kam a na koho se obratit.
@Bessinka Zkus hledat klinického psychologa se specializací na děti.
Dobry vecer, mam velkou prosbu, potrebuji poradit nejakeho dobreho psychiatra, nebo psychologa pro meho temer 5ti leteho syna. Uz jsme s manzelem naprosto zoufaly. Malej ma asi od 2 problemy se spanim, spavat proste nechce, pres den mi spi jen ve skolce, doma ani nahodou, jedinou vyjimkou je, pokud nekam jedeme autem. Doma i kdyz unavou pada na hubu, tak se snazi delat vse proto aby nahodou neusnul. Vecer chodi spat s mladsim synem po vecernicku (+- pul hodiny), v tu chvili kdy zjisti ze se blizi doba spani, nastava peklo. Vymysleni ze ma hlad a zizen, dohady o tom kdo mu vycisti zuby, kdo ho uspi. Kdyz chce manzela a manzel svoli, ze ho uspi, v momente otoci a chce treba me, ale pokud na to pristoupim, chce to zase jinak, az do zblbnuti. To je faze kdy se zacne vztekat, zacne vymyslet veci, ktere nakonec stejne nechce, dostava nas do zcela bezvychodne situace. Pokud nereagujeme, zacne byt nas tahat a dozadovat se nemozneho, pokud ho zavreme treba za dvere, zacne vyhrozovat a demolovat vsechno kolem. Je schopen vydrzet i 2 hodiny a rekord mame skoro 4. Uprimne si nevzpominam, ktery vecer sel spat normalne. Ma vlastni pokoj, kde spi s braskem, takze neni v pokoji sam. Budu rada, za jakoukoli radu a kontakty na odborniky, idealne Brno, Trebic. Uz si nevime rady. Nepomaha nic, ani po dobrem ani po zlem. Dnes to vyustilo nasilnym oblecenim a odvezenim k babicce, aby se nahodou neco nestalo. Jinak je to chytry kluk, ve skolce mi ani neverili ze se umi vztekat. Prosim, poradte.