Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, potřebovala bych nějakou radu.
Mám dvouletou dceru, která je na víkend u svého táty. Problém je v tom, že u ní nemá žádnou autoritu. Nechá jí dělat co se jí zalíbí a mě to pochopitelně níčí. Když je u mě přes týden, chová se vzorově, ale jakmile příjde od něj, tak bych ho nějraději zabila.Po víkendu s ním mě absolutně ignoruje. Když něco chce, tak se pokouší si to vyvztekat. Nevím jak to mám jí vysvětlit
.Její tatínek je naprostý idiot, takže s ním to nemá cenu. Bohužel ty víkendy máme soudně, tak tak či tak s tím nic neudělám. Kupříkladu u něj si může malovat po zdech
U mě ví, že nesmí, ale příjde od něj, dělá to
.Nebo jsem jí naučila na nočník. U mě chodí v kalhotkách bez plíny a od něj mi příjde s plenkou a potom ječí když chci aby šla na nočník. Jsem z toho uplně na nervy. Opravdu tam má takovou anarchii, že si může dělat co chce a díky tomu to vyžaduje i ode mne. Vážne netuším jak se domluvit s idiotem, tak aby to pochopil. Poradíte někdo?
@ViolaGrunge Nezbývá než vydržet a trvat na svých pravidlech. Bude to boj, ale za chvíli si uvědomí, co kde smí a co kde ne. Ale možná bych se mírnila v oslovování otce, prostě bohužel, jakého tatínka jsi dceři vybrala, takového má. A pokud se s ním nedomluvíš, tak musit vytrvat a dcerku „házet“ vždy po víkendu do normálu. Jiné řešení bohužel není…
Snad takto o tatinkovi nemluvis pred dcerou…
S kym sis dite poridila, s tim ho mas, za to dcera opravdu nemuze.
Chudak dite. To jak se vyjadrujes o otci ditete to je des.
Vyndejte si hlavu z hýždí, přesťante řešit spory s exmanželem a začněte se chovat jako dospělí. A ano, tím myslím i vás.
Podobným přístupem a snahou bránit dceři, aby se s otcem stýkala ji dělát dost závažný bordel v psychice.
Pokud se chcete s exmanželem domluvit, tak první krok k tomu je přestat ho považovat za idiota, se kterým se nedá domluvit a jednat s ním konstruktivně.
To že to neumíte a že to že nejste schopni se domlouvat a proto se vám rodina rozpadla není jen jeho vina, ale máte na tom přesně 50% podíl. Takže pokud chcete spolu lépe vycházet, tak změňte svůj přístup a styl komunikace.
Tím neříkám že máte najet na „anarchii“ ve výchově - jen že musíte změnit komunikační styl s otcem dcery, kterou máte společnou, protože jaksi toho se nezbavíte.
Dítě brzy uvědomí, kde co smí. Doufám jen, že tatínkovi takto nemluvíš před dcerou.
Je to děs, když takhle malé dítě musí pendlovat mezi dvěma domovy. To je to, co mě zaráží nejvíc. A prosím ty, které tady odsuzují zakladatelku za silná slova…ano, jsou silná, ale věřím, že takhle o něm před dcerou nemluví, prostě si jen ulevila tady. Chtěla bych vidět vás ve stejné situaci! Asi byste byly slušnost sama!! ![]()
@Ou píše:
Vyndejte si hlavu z hýždí, přesťante řešit spory s exmanželem a začněte se chovat jako dospělí. A ano, tím myslím i vás.Podobným přístupem a snahou bránit dceři, aby se s otcem stýkala ji dělát dost závažný bordel v psychice.
Pokud se chcete s exmanželem domluvit, tak první krok k tomu je přestat ho považovat za idiota, se kterým se nedá domluvit a jednat s ním konstruktivně.
To že to neumíte a že to že nejste schopni se domlouvat a proto se vám rodina rozpadla není jen jeho vina, ale máte na tom přesně 50% podíl. Takže pokud chcete spolu lépe vycházet, tak změňte svůj přístup a styl komunikace.
Tím neříkám že máte najet na „anarchii“ ve výchově - jen že musíte změnit komunikační styl s otcem dcery, kterou máte společnou, protože jaksi toho se nezbavíte.
Velmi trefně napsáno. Je to smutné. Vždy je mi velmi líto těch dětí.
Musíš vydržet, být důsledná, neslevuj že svých hranic. Ona časem pochopí, že u tatínka to smí a u tebe ne. A pak bude plakat otec, najednou bude strašně překvapený, že se u něj dcera chová jako ďábel a ty jsi s ní doma v pohodě.
Určitá adaptační doba po víkendu u otce ale zůstane. Já si na den, kdy děti prijedou od ex ani na den poté neplanuju nic zásadního, máme co nejodpocinkovejsi režim, aby nebyly děti v nějakém stresu.
A některých momentu si nevšimli, oni všichni snědli Salamounovo e-e, to se to pak poucuje ![]()
Ne, před dcerou takhle nemluvím
.Zajímalo by mě jak mám změnit komunikaci s člověkem, který posílá svoje rodinné příslušníky aby mi předali dítě, to by mě opravdu zajímalo. Žádná komunikace s ním není možná, protože není schopný. Myslím, že vina není u mě. A to, že se nám rozpadl vztah a dítě musí cestovat sem a tam, na to raději nebudu reagovat. Myslím, že nejsem první ani poslední. Jen mi příjde, že si někdo potřebuje rýpnout ![]()
Syn to dělá taky, přičítám to i tomu, že ex ho vždycky přiveze k sobě domů a předá babičkám, které rozmazlují.. s nočníkem u nás to samé, doma mi chodil krásně na nočník, babička dávala plínu, prý aby jim nepočůral koberec.. začal se mi počůrávat, takže momentálně má zase plíny 24/7.. venku mi krásně chodil i delší vzdálenosti, táta ho nosí, takže procházky teď jedině v kočáře, jinak sebou švihne na zem a nejde.. snad se to jednou zlepší.. ![]()
@ViolaGrunge píše:
Ne, před dcerou takhle nemluvím.Zajímalo by mě jak mám změnit komunikaci s člověkem, který posílá svoje rodinné příslušníky aby mi předali dítě, to by mě opravdu zajímalo. Žádná komunikace s ním není možná, protože není schopný. Myslím, že vina není u mě. A to, že se nám rozpadl vztah a dítě musí cestovat sem a tam, na to raději nebudu reagovat. Myslím, že nejsem první ani poslední. Jen mi příjde, že si někdo potřebuje rýpnout
Ano, zde ta potreba rypani byva velka.
Ja myslim, ze dcerka je jeste hodne mala, jeste to uplne nechape, ale az bude vetsi, tak uz ji leccos vysvetlis a uz to treba nebude tak divoke.
@ViolaGrunge píše:
Ahoj, potřebovala bych nějakou radu.
Mám dvouletou dceru, která je na víkend u svého táty. Problém je v tom, že u ní nemá žádnou autoritu. Nechá jí dělat co se jí zalíbí a mě to pochopitelně níčí. Když je u mě přes týden, chová se vzorově, ale jakmile příjde od něj, tak bych ho nějraději zabila.Po víkendu s ním mě absolutně ignoruje. Když něco chce, tak se pokouší si to vyvztekat. Nevím jak to mám jí vysvětlit.Její tatínek je naprostý idiot, takže s ním to nemá cenu. Bohužel ty víkendy máme soudně, tak tak či tak s tím nic neudělám. Kupříkladu u něj si může malovat po zdech
U mě ví, že nesmí, ale příjde od něj, dělá to
.Nebo jsem jí naučila na nočník. U mě chodí v kalhotkách bez plíny a od něj mi příjde s plenkou a potom ječí když chci aby šla na nočník. Jsem z toho uplně na nervy. Opravdu tam má takovou anarchii, že si může dělat co chce a díky tomu to vyžaduje i ode mne. Vážne netuším jak se domluvit s idiotem, tak aby to pochopil. Poradíte někdo?
Ahoj, potřeboval bych nějakou radu.
Mám dvouletou dceru, která je kromě víkendu u své mámy. Problém je v tom, že u ní nemá žádnou svobodu. Nenechá jí dělat, co se jí líbí a mě to pochopitelně ničí. Když je u mě přes víkend, chová se skvěle, samostatně, kreativně, ale jakmile přijde od ní, tak bych ji nejraději zabil (matku). Po týdnu s ní neví, co má dělat, když nemá přesné pokyny od matky. Když něco chce, tak se poníženě doprošuje, místo aby si to vzala sama. Nevím jak to mám jí vysvětlit
.Její maminka je naprostá idiotka, takže s ní to nemá cenu. Bohužel ty víkendy máme soudně, tak tak či tak s tím nic neudělám, do péče mi ji nedali. Kupříkladu u mě si může malovat po zdech, být tvůrčí rozvíjet fantazii
U ní nesmí, jen sednout jak otrok ke stolu, ořezanou pastelku a úhledné předepsané tvary
. Nebo jí vydrezúrovala na nočník. Já jí nechávám její dětství, o co jde, naučí se sama svobodně, až jí to bude vadit. U ní chodí v kalhotkách bez plíny, musí na to pořád myslet a cítí se provinile, když to neudrží. Normální psychické trápení. Jsem z toho úplně na nervy. Opravdu tam má takovou vojnu, že si vůbec nemůže dělat, co chce a díky tomu jí to omezuje rozvoj i u mne. Vážně netuším, jak se domluvit s idiotkou, tak aby to pochopila. Poradíte někdo?
@ViolaGrunge Jo a ta rada - respektuj a přijmi, že druhý rodič má jiný výchovný styl. Ve školce to taky bude mít jiné. Pro dítě je tohle škola života, adaptační nácvik, prostě pozitivum. Využij toho, místo lamentování nad idiotismem druhého rodiče.