Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Klara178 píše:
O diade a atypickém autismu vím, ale nechtěla jsem to tu komplikovat. 🙂
Nemyslím těžší případy, ale PAS všeobecně, chovat se podivínsky je široký pojem. Já jsem tím chtěla spíše říci, že na PAS prostě musíš splňovat diagnostická kritéria, opravdu nestačí jen to, že dítě nerecituje básničky a je nevychovane a většina odborníků si pořádně rozmysli, jestli tuto DG opravdu dá…je to vážna diagnoza a má vliv na budoucnost dítěte.
Jenze tady si to spousta uživatelů představuje jak Hurvínek válku a myslí si, že když maminka dítě nedokáže vychovat, tak si hned běží pro diagnózu. Takhle to opravdu není. Navíc fakt neznám nikoho, kdo by o tuto DG stal, každej se jí boji jak čert kříže…
Jj, souhlas. Navíc na PAS jsou standardizované testy s přesným postupem. Musí je provádět člověk(speciální pedagog, psycholog), který je vyškolený k jejich použití. Některé jsou už od 3 let. A většina odborníků s nějakými diagnozami vyčkává, že se stav bude ještě vyvíjet. Ale přiměřené zacházení může dítěti spíš pomoct, neuškodí.
Diagnózu by měl následně potvrdit dětský psychiatr, ale v praxi se tak děje až u starších dětí, jejichž rodiče žádají např. podpůrná opatření ve škole nebo příspěvek na péči, je to k vůli tomu, že dětští psychiatři jsou vytížení a je jich málo.
V mode? V mode muze byt jmeno Ema, nebo ruzovy vlasy…,ale urcite ne mit dite s autismem…tech diskuzi je tolik, protoze kazdy potrebuje uklidnit, ze jeho dite PAS nema…a je to podle me tak casto, protoze se posledni roky o tom hodne mluvi, objevuji se dokumenty, at o PAS, nebo treba i asperger a vsude najdes tabulky, co dite ma umet apod..i driv si matky srovnavali deti mezi sebou, ale to byl jen sousedovic Pepicek trochu opozdenej, dnes diky internetu je ten strach vetsi…a souhlas s @Oriseka
Protože většina dětí má období, kdy vykazuje tak trochu příznaky autismu. Ale zase to pomine.
@Pears206 píše:
Jj, souhlas. Navíc na PAS jsou standardizované testy s přesným postupem. Musí je provádět člověk(speciální pedagog, psycholog), který je vyškolený k jejich použití. Některé jsou už od 3 let. A většina odborníků s nějakými diagnozami vyčkává, že se stav bude ještě vyvíjet. Ale přiměřené zacházení může dítěti spíš pomoct, neuškodí.Diagnózu by měl následně potvrdit dětský psychiatr, ale v praxi se tak děje až u starších dětí, jejichž rodiče žádají např. podpůrná opatření ve škole nebo příspěvek na péči, je to k vůli tomu, že dětští psychiatři jsou vytížení a je jich málo.
ano, tak to je, není lehké získat tuto diagnozu, jak si tu některé myslí…a určitě ho nedostane každé, které vybočuje z řady nebo je „nevychované“
akorát s tím od tří let taky není už úplně pravda. Naše skvělá klinická psycho v Praze, která je opravdu vyhlášená a patří mezi nejlepší a diagnozou PAS opravdu šetří mi říkala, že když to tam jistě nevidí a nejsou naplněna dg kriteria, tak ji prostě nedá, ale na druhou stranu je schopna ji dát i 18 měsičnímu dítěti, pokud to tam opravdu vidí. Ale to jde samozřejmě o ty vážnější případy.
a na podpurné opatření do školy psychiatra taky nepotřebuješ, stačí psycholog, také to tak máme.
@Oriseka píše:
V kazde diskuzi jsou vzdy lide, kteri maji predstavu, ze se rozdavaji diagnozy na prani matky a ze pak ta diagnoza znamena, ze matka ma omluvenku a dite uz nemusi vychovavat. Zde zase, ze je jednodussi hledat diagnozy nez vychovavat dite. Takhle to preci vubec neni. Matka se snazi vychovavat dite, jak nejlepe umi. Kdyz uz to dojde do nejakeho zlomu, tak musi vyvinout velke usili, aby se dostala k tem spravnym odbornikum. Pokud dite dostane diagnozu, tak z toho matka rozhodne nema radost. Je spis zoufala. Boji se o budoucnost sveho ditete. Max se ji ulevi, ze uz vi, co je spatne. A pak zacina jen dalsi a dalsi prace, protoze vychovavat dite s problemem je mnohem narocnejsi nez dite, ktere je zdrave.
Pro me ta diagnoza byla uleva, v ordinaci jsem se rozbrecela ulevou. Po sesti letech meho usili, vyzkouseni vsech moznych metod a rad a vse marne, po stovkach afektivnich zachvatu, po neustale kritice nejblizsiho okoli, ze ho rozmazluju, po letech sebeobvinovani. Byla to uleva.
@Klara178 Ona musí dát dg na základě něčeho, pocity a projevy to opravdu nejsou. Její pozorování je jen doplněk celého vyšetření. Některé testy jsou už od 2 let, ale ne všechny jsou modifikované do češtiny. A licence k testům se získává školením po dokončení magisterského studia. Kdo to školení nemá, nemůže s testy zacházet. I kdyby byl sebelepší odborník. Školení něco stojí a taky něco stojí ta testovací baterie. Takže záleží, jaká školení má konkrétní odborník a co která ambulance má k dispozici. Pokud skvělá psycholožka nemá licence ke konkrétním testům a pracuje v ordinaci, kde ten konkrétní potřebný test není, nemůže ho použít, i když by to uměla. Některé testovací baterie stojí několik desítek tisíc.
Takže i o tom to je. Většina ambulancí má kufr s testy a pomůckami k testování PAS použitelný od 3 let.
@Klara178 Naše vážnější případy ze školy mají dg. potvrzenou dětskou psychiatričkou, většinou je zmínka ve zprávě z PPP, u psychiatričky byly dřív než v PPP. Je dost rozdíl, jestli žádáš PO2 nebo PO4, kde už je zásah do metod výuky a snížené výstupy.
Máme ji ve městě, jsou dlouhé čekací doby.
I u státnic jsem říkala, že diagnóza by měla být potvrzena a docent s tím souhlasil. Jediný psychiatr je lékař, není jím ani klinicky psycholog, logoped nebo speciální pedagog.
@Pears206 píše:
@Klara178 Ona musí dát dg na základě něčeho, pocity a projevy to opravdu nejsou. Její pozorování je jen doplněk celého vyšetření. Některé testy jsou už od 2 let, ale ne všechny jsou modifikované do češtiny. A licence k testům se získává školením po dokončení magisterského studia. Kdo to školení nemá, nemůže s testy zacházet. I kdyby byl sebelepší odborník. Školení něco stojí a taky něco stojí ta testovací baterie. Takže záleží, jaká školení má konkrétní odborník a co která ambulance má k dispozici. Pokud skvělá psycholožka nemá licence ke konkrétním testům a pracuje v ordinaci, kde ten konkrétní potřebný test není, nemůže ho použít, i když by to uměla. Některé testovací baterie stojí několik desítek tisíc.
Takže i o tom to je. Většina ambulancí má kufr s testy a pomůckami k testování PAS použitelný od 3 let.
tak ona ho samozřejmě asi nedává jen na základě svých pocitů, testovací baterie samozřjmě také má a jistě ví po 30 letech praxe, co si může dovolit. není Mgr. ale PhDr.
Já jsem tím chtěla jenom říci, že tuto dg můžou v určitých případech dostat i mladší dětí, než jsou tři roky…konkrétní metody jsme nerozebírali.
Příspěvek upraven 06.05.21 v 11:36
@Pears206 píše:
@Klara178 Naše vážnější případy ze školy mají dg. potvrzenou dětskou psychiatričkou, většinou je zmínka ve zprávě z PPP, u psychiatričky byly dřív než v PPP. Je dost rozdíl, jestli žádáš PO2 nebo PO4, kde už je zásah do metod výuky a snížené výstupy.
Máme ji ve městě, jsou dlouhé čekací doby.
I u státnic jsem říkala, že diagnóza by měla být potvrzena a docent s tím souhlasil. Jediný psychiatr je lékař, není jím ani klinicky psycholog, logoped nebo speciální pedagog.
Tak ano, záleží k čemu to potřebuješ, ale školskému zařízení, dle mých zkušeností stačí opravdu psycholog. Máme PO3. To by mi SPC jistě řeklo. Jak je to s PO4 nemám zkušenosti.
@Elishka1 píše:
Protože se tam lehko napasuje spousty dětí
Když jsem bydlela s medickou a zacetla jsem se do její učebnice psychologie, taky jsem se diagnostikovala na dost popisovaných případů
To sedí a netýká se to jen psychologie…já jsem na medicíně prošla takovým svým hypochondrickým obdobím, kdy jsem si vždycky našla něco z toho, co jsme se zrovna učili, ať jsme stážovali na psychiatrii, na interně nebo na kožním
A ne jen já, vždycky se našel někdo s hláškou : „Ježiš, to mam taky!“
@guineapig píše:
To sedí a netýká se to jen psychologie…já jsem na medicíně prošla takovým svým hypochondrickým obdobím, kdy jsem si vždycky našla něco z toho, co jsme se zrovna učili, ať jsme stážovali na psychiatrii, na interně nebo na kožnímA ne jen já, vždycky se našel někdo s hláškou : „Ježiš, to mam taky!“
Doufám, ze pocit problemu s prostatou se ti vyhnul
![]()
Doopravdy to takto není.
U syna měli podezření na autismus.
V kazde zprávě máme napsáno že je ve svém vlastním světě. Aby mohli diagnostikovat potřebuji celou řadu vyšetření SSEP, psychologické vyšetření psychiatrické neurologie EEG aby se zjistilo zda dítě nemá epilwpsii magnetickou rezonanci a genetické vyšetření alergologii protoze většina autismu je alergická na různé věci které ještě jsou ve výzkumech a pokud dítě nemluví tak ještě klinického logopeda. V našem případě potřebujeme i odbornou pomoc výživové poradce a alergologa a plicních.. Tyto děti se většinou sleduji dlouhodobě.
Určite to není o tom že přijdeš a dají ti diagnózu čekáme už 2 roky na potvrzení autismu i když ve zprávách máme napsáno že je ve svém světě je potřeba aby ho sledovalo více odborníků najednou. Čekací doby např. Nautis Motol apod jsou 1 rok minimálně. Mezi tím musí dítě na všechno vyšetření. Nemluvím ani o pedagogicko psychologické pořádně kde vyplňuje tunu papíru CAST apod. Jen aby zjistili jak má vysoký skóre zda potřebuje osobního asistenta v MŠ. Za sebe můžu říct že i kdyby mi to řekli u druhého syna tak to raději celé znovu oběhávam než abych mela pocit nejistoty a zbytečně trápila jak sebe tak i kluka. A pokud jde I o to tak znám hodně deti u kterých měli podezření na PAS a měli třeba vývojovou dysfazii a poruchu řeči a když jsou tyto poruchy tak se deti vstávají protize nechápou co po nich chceš ale taky oni nechápou jak mají reagovat. Takže pokud si myslíš že diagnózu dají každému tak bohužel nedají a znám 2 osoby z asociace který do teď bojují s doktory i když jim dítě nevnímá tohle je dlouhý proces sledování dítěte a bohužel ti musím tvůj nazor vyvrátit je lepší aby doktorka odeslala co nejdříve protože je to nejlepší pro to dítě ale i pro rodiče a hlavně nebudete se oba dva trápit. ![]()
Omlouvám se možná za nevhodný dotaz, ale holky, co máte doma potvrzeného autíka - teď zpětně když se zamyslíte, byli nějaké znaky autismu už v miminkovském věku? Že třeba něco miminko/batole nedělalo, umělo něco napřed, nebo vůbec?
@Anonymní píše:
Omlouvám se možná za nevhodný dotaz, ale holky, co máte doma potvrzeného autíka - teď zpětně když se zamyslíte, byli nějaké znaky autismu už v miminkovském věku? Že třeba něco miminko/batole nedělalo, umělo něco napřed, nebo vůbec?
Ten náš byl super mimino. Jeho nejvíc bavilo ležet a koukat, jak si hraju se starším bráchou. Když jsem se pokoušela se mu věnovat, něco ukazovat, hladit atp, tak začal brečet. Takže vlastně jen ležel a koukal a byl spokojenej. Nikdo si ho nesměl všímat, jinak začal brečet. Postupně se to lepsilo. Po prvním uřvanem a neodlozitelnem jsem se radovala, jak mám hodný dítě…
Takový ten první úsměv přišel o dost později a nikdy nebyl vyloženě socialni. Kolem desátého měsíce jsem už tušila, že něco není ok (žádné hříčky s napodobou, minimální zájem a okolní svět), ve 13 měsících už mi bylo jasný, že je to autismus, i když diagnóza dostal až ve 3 letech. Podle mě rodič pozná, že je něco špatně hodně brzo a u autistu, co jsou na spektru u těch méně funkčních forem, to jde poznat i dost snadno