Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Autistický syn - jak se s "tím" poprat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.10.14 19:19
@Halifaxka píše:
Samozřejmě, zkoušeli jsme všechno, ale bez výsledku, takže i ve školce kartičky a vše ostatní na čas odložili. Školka je specializovaná a pyšní se skvělými výsledky, takže věřím, že je v nejlepších rukou. Zapomněla jsem říct, že malej u ničeho nevydrží, nic ho nezaujme, zkoušíme kdeco, objednáváme hračky, zkoušíme malovat, hudbu, zapínáme světýlka, ale nic. Jen pobíhá, rozhazuje věci, otevírá zásuvky a dvířka. Když si chceme hrát na písku, baví ho jen ten písek jíst. Hraní si s plastelínou? Ona vážně není k jídlu?! Chci tím říct, že je opravdu těžké něco jej naučit, protože nejen že mě nevnímá, on se vyloženě nenechá do ničeho nutit a umí to dát hezky najevo. Nejde jen o něj - jde o ty dvě holky, které mě potřebují, abych je postavila do života, abych je naučila uklidit si pokojíček, svědomitě plnit domácí úkoly, postarat se o svou hygienu apod. a na tohle nemám opravdu čas a upřímně řečeno ani energii. Kdybych měla jen synka, nikdy bych ho nikam nedala ani na jeden den. Ale bojím se, že dcery mi jednou vyčtou, že jsem na povídání s nimi neměla nikdy čas.
Je to tak. 
Já něco malilinko o autismu vím, takže vím, že existují i autíci, kteří začali mluvit až v sedmi osmi letech. Ale podle popisu to nebude nejspíš případ tvého synka
Bohužel neschopnost učit se je průvodním znakem autismu. Všechno se musí vydřít (když to jde). A je hrozně frustrující, že jednou pracně naučené autík rychle zapomíná 
Takže nic ho nezaujme? Hračky, vláčky, skládání něčeho. Třeba jen na minutu? Otvírání, zavírání je klasika. Potom obíhání radiátorů, sledování točících se koleček, tak že položí hlavu vedle nich…
Zkoušela jsi bublifuk?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.14 19:25
@Bábrdl Ne, nezaujme, bohužel. A to je ten největší kámen úrazu. Mám tady známou taky s autistickým synem, ale ten je trochu jiný - taky nemluví, ale v klidu si skládá hračky do řady, dává na sebe pozor, hledá útočiště u maminky - můj syn ne. Nechci si stěžovat a „žalovat“ na své dítě, vůbec ne. Miluji ho bezvýhradně takového jaký je, jen mám život vzhůru nohama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.14 19:35
@Halifaxka píše:
@Bábrdl Ne, nezaujme, bohužel. A to je ten největší kámen úrazu. Mám tady známou taky s autistickým synem, ale ten je trochu jiný - taky nemluví, ale v klidu si skládá hračky do řady, dává na sebe pozor, hledá útočiště u maminky - můj syn ne. Nechci si stěžovat a „žalovat“ na své dítě, vůbec ne. Miluji ho bezvýhradně takového jaký je, jen mám život vzhůru nohama.
Nojo. Zkus ještě ten bublifuk. Neznám autíka, co by neměl rád bublifuk. Přinejmenším na prchavou chvíli je to zaujme. Prý se s tím začíná, když se cvičí pozornost. A tím myslím, když se cvičí vnímání světa okolo. Ne pozornost jako delší produktivní soustředení na něco.
Zažila jsem chlapečka, který nijak nekomunikoval. Jen o bublifuku. Dokonce ho člověku přinesl.
Ale, jak píšeš, ten byl trochu jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.14 19:43
@Halifaxka Jo, tam kde ty služby jsou, i ty pořadníky jsou. Jsou tu i nějaké odlehčovací služby, že si můžeš aspoň na pár týdnů dát „prázdniny“ a trošku do kupy život. Ale zase s čekačkou. Když budete úplně noví, tak těžko říct, jak rychle se k nim dostanete. Míst, kde by ti takové dítko vzali na týden trvale tu moc není. To už spíš nějaký ten domov najdeš u vás. Ale zase co píšeš, tak se s ním dá vyjít. U nás ve školce jsou i nemluvící děti na plenkách. Žádné není vysloveně agresivní, ale prostě mají spouštěče. Fakt se hodně snaží s dětma pracovat. Jenže zase je to o Praze, tady ty možnosti jsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.10.14 19:57
Já sice asi moc neporadím, ale řešíme podobný problém. Také žiji v zahraničí a mám synka, kterému nedávno diagnostikovali autismus. Jsou mu necelé tři roky, ale zatím nemluví a stále nosí plenky, dost se děsím toho, jestli se to někdy vůbec naučí. On je zatím ještě malý, nedá tolik práce jako tvůj syn, vydrží si třeba sám hrát. Já spíš řeším jak to bude v budoucnu, tady žádná speciální školka není, je tu nějaké centrum pro autisty, ale hodně daleko, zdravotnictví taky nic moc. Taky přemýšlím kvůli němu o návratu do ČR, nejsem si ale jistá jak je to v ČR s péčí o autisty jestli je to opravdu o tolik lepší…Ty bys možná potřebovala větší podporu rodiny třeba babičku, prostě někoho kdo by ti s dětmi pomáhal, byl ochoten syna třeba občas pohlídat. Pokud někoho takového v čr máte tak by vám to asi pomohlo.
- Citovat
- Upravit
10.10.14 19:58
@Halifaxka jsi moc silná ženská. A díváš se na to (podle mne) správně, potřebují Tě i Tvé dcery, nejen Tvůj syn. A Ty také potřebuješ alespoň chvilku pro sebe.
Na MK existuje uzavřená skupina pro maminky dětí s autismem, pošlu Ti do SZ odkaz. Věřím, že tam Ti pomohou nejlépe.
Jinak, jak už holky říkaly, zkus kontaktovat organizaci APLA, tam se dozvíš spoustu info.
Přeji Ti hodně síly do dalších dnů.
A hodně okamžiků s Tvým synem, které budou fajn a né pouze frustrující.
Hodně zdraví celé rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.14 20:03
Chci vám všem moc poděkovat za vaši podporu a za to, že jsme vůbec někomu stáli za reakci, v což jsem napůl ani nedoufala. Já už to pro dnešek musím ukončit, protože už na to nemám. Děkuji za názory o silné ženské (to jako já 
), ale teď zrovna si připadám tak vyšťavená, že si chci od všeho přemýšlení odpočinout. Děkuji moc a moc!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.14 20:22
@Halifaxka tak to je složité… Co si platit odpolední hlídání 1-2× týdně, abys se mohla věnovat dcerám?
Máme dvoje známé. Jedni měli tělesně i mentálně postiženého syna. 2 roky s ním byli ve Francii. Péče neskutečná - proti ČR. Přes týden si jej každý den vyzvedli, odvezli do stacionáře, věnovali se mu a odpoledne jej zase přivezli rodičům - vše zdarma. Po návratu do Čech se hoch neuvěřitelně zhoršil po všech stránkách. Péče je pouze na rodičích. Sama jsem na něm viděla ten obrovský rozdíl. Mají 4 děti.
Druhá rodina byla 2 roky v Irsku. Děti mají zdravotní potíže i 2 ADHD. V tamních školách neuvěřitelně prospívaly. Zlepšily se jim i zdravotní potíže. Po návratu šlo také vše k horšímu. Zvláště jejich zdravotní problémy.
Obávám se, že u nás by ti dítko do školky nikdo nevzal. Asi bys u nás bys měla mnohem složitější péči o děti, které jsou trochu jiné než ostatní. Můžeš tu mít ty větší podporu, ale děti asi ne. Studovala jsem sociální pedagogiku, takže mám i trochu přehled o této oblasti. Za sebe bych určitě zůstala v GB.
Máš to náročné. Ale změna země by nejspíš nepomohla… Držím palce, ať to dobře vyřešíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 08:56
asperger
Ahoj, mám 11 ti letého syna s Aspergerovým syndromem, je to autistická porucha. Myslím si, že je to sice náročné, ale takové děti jsou nám darem. Učí nás přehodnotit naše životy, hodnoty, myšlení. Ale neříkám, že někdy nepropadám depresi. Nemá sourouzence, tety, strejdy. Co s ním bude? Postará se sám o sebe? Doufám, že ano. Ráda bych poznala podobnou maminku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 11:28
Takových je nás hodně, já mám 4 letého autistu a myslím, že péče o něj vydá tak za tři zdravé děti jeho věku..Má ještě zdravou sestřičku tak ten rozdíl vidím. Můj manžel má stejný názor jako ty, že nás syn je dar a učí nás být lepšími lidmi. Ale je to hlavně on kdo s ním často ztrácí trpělivost. Ještě nevím jak se náš syn bude vyvíjet, také se bojím co s ním bude, kdo se o něj postará, naštěstí stát trochu pomáhá, bereme na něj příspěvek na péči, já tak mohu pracovat jen na poloviční úvazek, ve školce je jen na dopoledne a nevím kdo by ho hlídal, babička ani nikdo jiný už ho nezvládá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 13:32
Mam 3 leteho chlapecka s detskym autismem, MR a ktomu jeste hypotonik.Jak to bude dal nevim.. 
nedavno uz chtela psycholozka aby se mu nasadily antidepresiva..zatim jsem odmitla..jak u ni tak u psychiatra a pokousime se terapiema zbavit uzkosti..do skolky se uvidi..pokusime se do klasicke..na 2 hodinky spolu a uvidime zda mu to sedne nebo specka. Prace pak podle toho vseho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 17:55
Děkuji Ti, Kecalko, za zprávu 
Když bylo Davídkovi stejně, jako vašemu chlapečkovi, tak začal malovat anděly a vidí i auru u lidí. Taky mi řekl, že si mne vybral, jako maminku. A já jsem měla na střední škole říkala kamarádce, že cítím, že budu mít jiné dítě, autistu. Holky, myslím si, že neexistují náhody a vše má svůj význam a smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.21 07:42
Těžká mentální retardace
Vážená a milá paní
Váš příběh je skutečně už velmi dramatický a rozhodně nejste žádná krkavčí maminka. Vydržela jste toho již mnoho, děláte maximum, to se málokdy vidí, ale věřte, že Vaše síly jsou omezené. Nepujde to takto donekonečna. Jistě nechcete přijít o manžela a dcery. Píšete, že je milujete. Nemusím Vás poučovat. Jako maminka jste si už snad 100× přečetla vše o těžké mentální retardaci, víte, že se to ukočírovat nedá a zrovna tak dobře vím, že máte ještě manžela a 2 dcery.To chcete přijít o vše? Pokud má dojít k nějaké změně, měla by být dobrá a mělo by to být definitivní. Nic nejde v tomto dělat napolovic a už vubec ne kompromisy.Jsou zařízení na vysoké urovni, která jsou pro syna vhodná, je jim tam dobře, mají tam kamarády, koníčky. Víte, nechtěl bych tady za pár let od Vás číst řádky, že jste přišla o vše i o své zdraví. Budete se vídat pořád. Hodně sil Vám přeji do Vašeho života
S uctou k Vam Tomáš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.21 07:48
@LukášLukáš20 píše:
Vážená a milá paníVáš příběh je skutečně už velmi dramatický a rozhodně nejste žádná krkavčí maminka. Vydržela jste toho již mnoho, děláte maximum, to se málokdy vidí, ale věřte, že Vaše síly jsou omezené. Nepujde to takto donekonečna. Jistě nechcete přijít o manžela a dcery. Píšete, že je milujete. Nemusím Vás poučovat. Jako maminka jste si už snad 100× přečetla vše o těžké mentální retardaci, víte, že se to ukočírovat nedá a zrovna tak dobře vím, že máte ještě manžela a 2 dcery.To chcete přijít o vše? Pokud má dojít k nějaké změně, měla by být dobrá a mělo by to být definitivní. Nic nejde v tomto dělat napolovic a už vubec ne kompromisy.Jsou zařízení na vysoké urovni, která jsou pro syna vhodná, je jim tam dobře, mají tam kamarády, koníčky. Víte, nechtěl bych tady za pár let od Vás číst řádky, že jste přišla o vše i o své zdraví. Budete se vídat pořád. Hodně sil Vám přeji do Vašeho života
S uctou k Vam Tomáš
LukasiLukasi, Tomasi. Reagujes na vic nez pet let starou diskuzi. S uctou k tobe, Villanelle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
