Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
…Aneb matky, co nesnášej svý děti (veřejně).
Chtěla bych se s vámi podělit o konkrétní zážitek, tak prosím o zachování anonymity, případně raději smazání. Radu ani nehledám, jen se chci vypsat z nepříjemných emocí.
Byli jsme dnes s pětiletým synem nakupovat. Už za vchodem do marketu jsme narazili na maminku, která měla ve vozíku asi tříletého chlapečka. Chlapeček si začal zpívat a maminka ho ostře okřikla, ať nehuláká a je zticha. Přišlo mi to zbytečný, chlapeček nehulákal a mě ani nikoho jiného to nerušilo. Ale říkala jsem si ok, třeba mamka nemá náladu… Jenže. Jak jsme se posouvali obchodem, pořád dokola jsme poslouchali „nech toho!“ přestaň, nebo…!" „už dost!“ „nedělej to!“. Prostě samé hrubé okřikování a výhružky a škaredé jednání. Ani jedinkrát jsem neslyšela, že by na něj promluvila v klidu nebo dokonce vlídně.
To dítě ale nedělalo VŮBEC NIC, přísahám! Sedělo v tom vozíku a bylo sprdnuto za jakýkoli pohyb, jakýkoli slovní projev, prostě za všechno. Smělo snad jen dýchat. Bylo mi ho velice líto. Nakupování je pro tak malé dítě dlouhé a nudné a celou dobu je ještě matkou takhle deptaný… Navrhla jsem jí, ať dá dítěti do ruky něco na hraní, kdo ji má pořád poslouchat, ale řekla mi, že by to bylo ještě horší. Nevím sice co by bylo horší, ale její věc.
Pokračovala dál a svou nervnost a nesnesitelnost dál eskalovala.
Pointa je ale v tom, pokud si „maminka“ myslela, že tím peskováním ušetří okolí nežádoucích projevů dítěte, velmi se pletla. Vůbec jí nedochází, že je to jedině ONA, kdo obtěžuje okolí a to dost nepříjemně. Nejenže to klidné dítě neměl nikdo šanci ani zaznamenat, jediné, co bylo slyšet neustále a na celý obchod, byla ona a její protivné peskování. ![]()
Připomnělo mi to další takový případ, kdy jsem jela autobusem z Brna do Prahy, tj. cca 2,5 hodiny cesty. Předemnou tehdy také seděla maminka s cca 4-5letým klukem. Kluk dostal časopis, aby si hrál, v klidu seděl, chvíli se díval na pohádku jindy do časopisu, prostě pohoda. Člověk o něm ani nevěděl. Přesto jsem celou tu dobu poslouchala tu matku a její okřikování, peskování, utrhování. To samé. Dítě se nesmělo snad ani pohnout. Možná tak nerušilo matku, jeho matka ale opět silně rušila celé okolí a znechutila cestu všem kolem.
Tak prosím všechny prudičky a fúrie, aby své deptání a nesnášenlivost vůči vlastním dětem laskavě krotily a nekazily tak náladu lidem v okolí. Nebo ještě lépe, aby vyhledaly odbornou pomoc, protože je mi smutno pomyslet, co ty jejich děti asi prožívají a co z nich jednou vyroste…
(Už kdysi mi na to téma káplo do noty )
Take se mi občas stane, ze narazím na takove matky, bohužel ta moje byla totéž
jinak s tebou naprosto souhlasím ![]()
Obdivuji, že to sem někdo dá
, mám stejnou zkušenost asi tak týden starou. V pátek jsem potkala dítko hodné, ale maminka fakt prudila. Výchova je dřina. A některé maminky si asi myslí, že když bude dítě ticho a sedět tak z nich vyrostou super dospěláci. ![]()
A ty jsi je jistě celou dobu sledovala, že víš, že dítě třeba v tom košíku nevstávalo, někam se nanahybalo, nesnažilo se dostat na obsah košíku a proto ho maminka okřikla. Písničku dítě sice třeba nezpívalo nahlas, a le už třeba po 150 a maminku už to nebavilo.
To samé dítě v autobusu… jak můžeš vědět, že teba nekopalo do sedadla před ním, nasnažilo se opatlávat sklo a proto ho maminka okřikovala.
Příspěvek upraven 09.10.14 v 13:01
S tím souhlasím. Samam sice občas děti často peskuju, ale je fakt, že moji kluci jsou živější a někdy je to náročné aby opravdu něco nevyvedly. Rušení okolí (dětmi) zas až tak moc neřeším, protože si říkám, že jsou to děti a pokud něco vyloženě nelikvidují nebo se nechovají opravdu nevhodně, tak jsem celkem v klidu. Maximálně když se na mě někdo škaredě dívá, tak jim tak na oko něco řeknu ![]()
![]()
A co ty se do toho prosím tě boha na nebi pleteš? Máš snad nad hlavou svatozář? To třeba mě by sis mohla zkusit něco radit, asi by sis něco poslechla… Takovéhle jako jsi ty mám opravdu nejraději. ![]()
Ono je jistě všechno jen černobílé a ty si to jediná prohlédla.
@Anonymní píše: …Aneb matky, co nesnášej svý děti (veřejně).Chtěla bych se s vámi podělit o konkrétní zážitek, tak prosím o zachování anonymity, případně raději smazání. Radu ani nehledám, jen se chci vypsat z nepříjemných emocí.
Byli jsme dnes s pětiletým synem nakupovat. Už za vchodem do marketu jsme narazili na maminku, která měla ve vozíku asi tříletého chlapečka. Chlapeček si začal zpívat a maminka ho ostře okřikla, ať nehuláká a je zticha. Přišlo mi to zbytečný, chlapeček nehulákal a mě ani nikoho jiného to nerušilo. Ale říkala jsem si ok, třeba mamka nemá náladu… Jenže. Jak jsme se posouvali obchodem, pořád dokola jsme poslouchali „nech toho!“ přestaň, nebo…!" „už dost!“ „nedělej to!“. Prostě samé hrubé okřikování a výhružky a škaredé jednání. Ani jedinkrát jsem neslyšela, že by na něj promluvila v klidu nebo dokonce vlídně.
To dítě ale nedělalo VŮBEC NIC, přísahám! Sedělo v tom vozíku a bylo sprdnuto za jakýkoli pohyb, jakýkoli slovní projev, prostě za všechno. Smělo snad jen dýchat. Bylo mi ho velice líto. Nakupování je pro tak malé dítě dlouhé a nudné a celou dobu je ještě matkou takhle deptaný… Navrhla jsem jí, ať dá dítěti do ruky něco na hraní, kdo ji má pořád poslouchat, ale řekla mi, že by to bylo ještě horší. Nevím sice co by bylo horší, ale její věc.Pokračovala dál a svou nervnost a nesnesitelnost dál eskalovala.
Pointa je ale v tom, pokud si „maminka“ myslela, že tím peskováním ušetří okolí nežádoucích projevů dítěte, velmi se pletla. Vůbec jí nedochází, že je to jedině ONA, kdo obtěžuje okolí a to dost nepříjemně. Nejenže to klidné dítě neměl nikdo šanci ani zaznamenat, jediné, co bylo slyšet neustále a na celý obchod, byla ona a její protivné peskování.
Připomnělo mi to další takový případ, kdy jsem jela autobusem z Brna do Prahy, tj. cca 2,5 hodiny cesty. Předemnou tehdy také seděla maminka s cca 4-5letým klukem. Kluk dostal časopis, aby si hrál, v klidu seděl, chvíli se díval na pohádku jindy do časopisu, prostě pohoda. Člověk o něm ani nevěděl. Přesto jsem celou tu dobu poslouchala tu matku a její okřikování, peskování, utrhování. To samé. Dítě se nesmělo snad ani pohnout. Možná tak nerušilo matku, jeho matka ale opět silně rušila celé okolí a znechutila cestu všem kolem.
Tak prosím všechny prudičky a fúrie, aby své deptání a nesnášenlivost vůči vlastním dětem laskavě krotily a nekazily tak náladu lidem v okolí. Nebo ještě lépe, aby vyhledaly odbornou pomoc, protože je mi smutno pomyslet, co ty jejich děti asi prožívají a co z nich jednou vyroste…
(Už kdysi mi na to téma káplo do noty )
Souhlasím, je mi z toho hodněkrát smutno, těžce to nese i s mužem, on teda se kolikrát i ozve, jednou viděl, jak prckovi matka dala do ruk v rukavicích (palčácích) jídlo, jemu samozřejmě vypadlo a ona ho propleskla, tak se dítěte zastal, vyslechl si pár vulgárních nadávek a hotovo, paní matinka určitě do sebe nepůjde, že si radši nepořídí psa místo děcka.
@anairda píše:
A co ty se do toho prosím tě boha na nebi pleteš? Máš snad nad hlavou svatozář? To třeba mě by sis mohla zkusit něco radit, asi by sis něco poslechla… Takovéhle jako jsi ty mám opravdu nejraději.
Ono je jistě všechno jen černobílé a ty si to jediná prohlédla.
Potrefená? Z tvého příspěvku cítím velkou aroganci, asi se tě to osobně dotýká
Nj, každý jsme jiný. Já tohle také moc nechápu, ale díky svým dětem nestíhám ani sledovat, co se děje okolo. Můj syn totiž vydrží celý nákup zpívat, dcera ho doplňuje, všechno se komentuje, venku se všechno sbírá, poskakuje se. Nemám čas sledovat ostatní. Jsem tedy občas ráda, když zpívá, alespoň se mě neptá - PROČ?
![]()
Na druhou stranu, my tohle neřešíme, ale tuhle byla mamka s dcerou také pro něco a ona tam spustila povyk, že jí nechtěla dovolit se hrabat ve svíčkách, jí přikurtovala (já mámě vždy říkám, ať jí nechá vyvztekat, stejně nic jiného nepomůže) a nějaká paní jí šla domlouvat, že je malá špatně vychovaná, že takhle malé dítě si nemůže dovolit se vztekat, že má jen „hačat“ a koukat. Tak pokud má ta paní něco podobného za matku nebo tchýni, už je holt vycukaná a okřikuje ![]()
To zas bude bitka-)
Proc anonymac…stydis se za svůj názor?
Me je tohle upřímně jedno, at si kazdej vychovává deti po svým a kdyz to nechci poslouchat, poodejdu, v buse si pustím hudbu do uši…například
Jeste vsuvka-ja zas nemuzu z takových tech super matek - milacku sem, lasecko tam, koupíme na večeři rybicku, vyber si zlatícko, ano jistě ze můžeš:-) by me toziz zajimalo, jestli s tim deckem takhle mluví 12 hodin denne, nebo je před lidmi si hrajou na dokonalý. Ja se bavím stejne mezi lidmi aji doma, kdyz me díte se@e dam to najevo, kdyz mam chut ho láskou sníst, tak take, ale v rámci normy. Nechovam se jak pako:-)
Já tedy nevím, ale nevíte.. A upřímně, děti mám vychované, ale mají své dny, kdy se držím třeba týden - jen napomínám, zoufale vyhrožuji atd. Pak pohár přeteče a nastane jim vojna, aby se srovnaly. Ano, pro Ty, kdo neví, jak mi skákaly po hlavě, to přijde, že jsem zlá a děsná matka a že chudáčci nic nesmějí. Připomíná mi to tchýni, která mi říkala, jak aktivně přiskočila k nějaké mamince, že se jí dusí dítě a divila se, že jí maminka nepoděkovala, ale řekla jí, ať si hledí svého.. A nedivím se jí (i když tchýně měla pocit, že právě zachránila nebohý dětský život).
Ale i ona matka nemusela mit zrova den, mohla byt zrovna v nepriznivem obdobi, cili premenstruacni syndrom treba a to se nekdy chova clovek fakt hrozne aniz by za to mohl, nervy na pochodu…a jindy se tak chovat vubec nemusi…kdo jsi bez hrichu a dokonaly hod prvni kamenem…ja nesoudim, pokud dobre neznam.
Takovych pribehu mam bohuzel neurekom. Je to smutne, ale stejne s tim clovek nic nenadela ![]()
A to casto slycham i sproste nadavky malym batolicim se detem… natoz tem od 4 let dale… ![]()
@cher píše:
Souhlasím, je mi z toho hodněkrát smutno, těžce to nese i s mužem, on teda se kolikrát i ozve, jednou viděl, jak prckovi matka dala do ruk v rukavicích (palčácích) jídlo, jemu samozřejmě vypadlo a ona ho propleskla, tak se dítěte zastal, vyslechl si pár vulgárních nadávek a hotovo, paní matinka určitě do sebe nepůjde, že si radši nepořídí psa místo děcka.
Chudáček malej ![]()
@lucenka píše:
A ty jsi je jistě celou dobu sledovala, že víš, že dítě třeba v tom košíku nevstávalo, někam se nanahybalo, nesnažilo se dostat na obsah košíku a proto ho maminka okřikla. Písničku dítě sice třeba nezpívalo nahlas, a le už třeba po 150 a maminku už to nebavilo.
To samé dítě v autobusu… jak můžeš vědět, že teba nekopalo do sedadla před ním, nasnažilo se opatlávat sklo a proto ho maminka okřikovala.Příspěvek upraven 09.10.14 v 13:01
Šli jsme tím menším supermarketem podobným směrem - od začátku do konce
- nejenže jsem je skoro celou cestu viděla, nebylo naopak moc možností, jak se jim vyhnout… V autobuse jsem seděla za matkou, na kluka jsem viděla napříč mezerou mezi sedadly. Tam taky nebylo moc možností, jak nevidět. Takže ano, opravdu nic nedělali.
Zakl.