Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já bych asi nebyla s někým, kdo má jakýkoliv, pro mě nesnesitelný zlozvyk.
Můj muž nepije, protože zná můj názor na chlast. Pokud by lemtal nebyl by můj muž.
Nesnáším alkohol/otec alkoholik/ takže můj muž nepije, ne jen kvůli mému postoji, ale protože nikdy nepil, jinak bych si ho nebrala!!
Já jsem abstinent a popíjení manžela neřeším, jelikož on nepije také ![]()
My nepijeme s manželem oba, jsem si to dost užila s předchozím přítelem. Asi pokud by věděl, kdy má dost, tak by mi to nevadilo ![]()
Ja jsem úplný abstinent, už 2,5 roku a to takový, ze nepozru ani cukroví s rumem, atd…ale nevadí mi, ze ostatní pijou : ![]()
Ja jsem byla hrozna alkaca než jsem otěhotněla.
A ted to nemuzu ani citit
. Dam si.maly pivo a pulku vylejvam. Jak na me dejchne chlap byt po jednom pivu - okamzite vycistit zuby.
Kdyz se chova normalne, je mi to fuk, pokud ma rejpavou odcházím. S blbama se nebavim. ![]()
Já jsem abstinent. Mám blok na jakýkoliv alkohol, nechutná mi. Můj exmanžel moc nepil, opilého jsem ho viděla celkem asi 5×. Kdyby pil víc, tak bych s ním vůbec nebyla.
Já jsem taky téměř abstinent, chlap občas do hospody zajde(ne pravidelně), když přijde, tak se musí hned osprchovat, vyčistit zuby, a stejně mi pak ještě celý další den smrdí tím alkoholem, ale neřeším to..holt se k němu ten den nepřibližuju do „intimní zóny“ ![]()
Tak otázka je, co je ještě normální a co už je přes čáru. Já alkohol ráda mám, nepiju pivo, ale ráda si dám dobré víno NEBO kvalitní tvrdý alkohol (koňak, whisky). NIKDY jsem se ale nezrušila tak, že bych nevěděla, co dělám, a to ani když mi občanka ukázala, že už už si můžu dělat, co chci. Můj přítel je pivař a stejně jako já miluje kvalitní vína a whisky. Občas popíjí(me) i doma jen tak, ale to jsou lahve za pár stovek a těch je škoda vyžahnout je na ožrání. Jsme alkoholici? Pro někoho možná ano. ![]()
@PeBe24 Já jsem úplný abstinent, přítel do hospody nechodí, občas si dá doma pivo nebo víno, tvrdej chlast nepije. Opilého jsem ho viděla jednou, když měla malá křtiny - bylo horko a trochu to přehnal s vínem, choval se ale hezky, byl docela roztomilej
Stejně jako respektuje on, že já nepiju, tak já respektuju to jeho občasné pivo.
Já averzi k alkoholu nemám, ale nepotřebuju ho. Teď už jsem neměla alkohol v puse rok a půl a nechybí mi. Když někam jedeme na akci, tak je mi úplně jedno, jestli budu pít, nebo řídit
Přítel je pivař, takže chodí jednou za týden s klukama na pivo a když to přežene, tak je naučenej na mě nemluvit a jít spát do obýváku.
Takže mi to nevadí ani u něho ![]()
Vadí mi když začne pít a neví kdy přestat.. Pak už se s ním nedá bavit. Mele furt to samí dokola. A zbytečně se pohádáme kvůli kravině. Má to jednu výhodu - neotravuje zas tak dlouho, protože do hodinky usne. A nevýhody - strašně chrápe a nepomůže ani do něj kopat ![]()
Teď zrovna popíjím velkého panáka slivovičky, zalité horkou vodou, z medem a citronem. Jelikož na mě něco leze a toto je osvědčený recept. Jinak alkoholu se nevyhýbám, z manželem si občas zajdem na pivo, nebo si doma dáme dobré víno. Ale nikdy bych se nezprasila, vždy jsem při všech smyslech. Můj ex byl alkoholik, který nevěděl kdy přestat a pak ani nevěděl co dělá. Bylo to peklo ![]()
Ahoj
jdu se spíš vyzpovídat, nevím, kde se to ve mě vzalo ale strašně mi poslední dobou vadí když si muj partner dá pivo. tak obden si dá pivo doma (jedno k večeři), do hospody spíš nechodí ale když už jde a nebo se někde s přáteli či rodinou pije tak to je děsný, neví, kdy má dost a prostě to do sebe leje
pak k tomu následně i dost kouří, jednu za druhou a to doslova a pro mě je to už moc. Snažím se mu to nějak naznačit, na to mi ale řekne že nikam nechodí a že když už tak si to chce užít.
Já jsem nikdy nebyla žádný svatoušek, taky jsem chodila rada pařit a bavit se, dala jsem si pivo, víno, občas nějakého panáka ale nějak me to přešlo. Nemám tu chut a ani potřebu. I když jdu někde posedět tak si dám radši kofolu.
Přítel nemá žádné agresivní stavy nebo tak něco, jen mu není rozumět
. nevím co s ním. Bojím se že se mi někde jednou tak ožere že netrefí domů nebo se mu něco stane, někde usne atd.
Nechci už ani s ním moc nikde chodit sednout jak se říká na jedno, protože to není jedno ale vždy tak minimálně tři. a já tam sedím, piju kofolu a čekám jak dopije ![]()
Měli jsme obodbí kdy jsem fakt potřebovali šetřit, po dlouhé době jsme si udělali jednodenní výlet a shodou okolností se ozvali kamarádi co jsme dlouho neviděli že jsou kousek u nás v penzionu a že za nima večer na chvíli zajdeme, dáme jedno pivko a pujdeme. dopadlo to tak, že po 3! hodinách jsem ho nemohla odtam dostat, rozpil se, když už po čtvrté řekl že si dá ještě jedno tak jsem se už fakt nas…, nakonec jsme to musela i zaplatit protože on neměl u sebe peníze, to bylo skoro na rozchod.
prostě nevím, nevím co s ním, aby se trochu krotil.