Batole - kde jsou hranice tolerance?

17.6.15 13:12

Batole - kde jsou hranice tolerance?

Ahoj maminky, mám dotaz, máme docela svéráznou dcerku ( 21m ), teď se naučila slovo nechci a používá ho snad všude. Někdy jsem z ní už na prášky… :zed: A tak si říkám, kde je hranice, kdy nechat dítě dítětem a kdy už zakročit? Malá je třeba taková, že nevydrží u ničeho 5 minut, takže věčně jí vymýšlím nové aktivity, toleruji to, že jí to třeba ještě nebaví, je na to malá a tak podobně, ale potom když se nudí, tak hrozně prudí, vyloženě, maminko papat, udělam jí jídlo, to nechci, z :zed: ptám se chceš jablíčko, ano jablíčko, pracně ho oloupu, nakrájím, dám jí ho a ona mi ho vrátí a prostě nechci… :nevim:, když nechce, nic dalšího neudělám, ale pak se vzteká, že chce něco jiného atd, nebo když jdeme ven, nechce do kočáru, to sebou šije tak, že jí tam ani za boha nepřipásám, vzdám to, jdeme pěšky, po půl km už brečí, že jí bolí nožičky a že chce nést.. opět scéna, vysvětluji, že nechtěla kočár, tak musí jít pěšky, jenže to nepomáhá a trucuje dál, nehne se ani o cm… vzdávám to, už jí nesu.. :roll: Dál třeba si začala vymýšlet, že všechno jenom s maminkou, takže manžel jí nemůže ani vzít za ručičku. Nejsme zastánci fyzických trestů, ale občas mám už tu ruku napřáhnutou.. A tak si říkám, kde je ta hranice, kdy už dítě začít cepovat? Neříkam, vyloženě ho kárat za každou kravinu, ale aby vědělo, že né všechno si vydupe? Je to první dítě a chci zamezit tomu, aby z ní byl nějakej sprateček, neboť mi to už moje mamka řekla, že je rozmazlená, protože když si pro ní babička přišla, malá chtěla být doma s maminkou… :| Je mi to líto, že se takhle chová, proto píšu, nevím jak se v tihle situacích zachovat. Nechci být krkavčí matka, ale ani ne mít všechno na salámu a dítě ať si dělá co chce… Díky za rady. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Reakce:

17747
17.6.15 13:18

Syn je stejně starý a slovo nechci taky miluje, když nechce jídlo ani na druhý pokus tak mu ho prostě nedám počkám alespoň půl hodiny a on si to mezi tím rozmyslí, ale ječí u toho :nevim:. Procházky a kočár to je to samé jenže manžel mu netoleruje vymýšlení tak holt jde pěšky i když fňuká :nevim:. Ten náš se nechce hlavně přebalovat tak mu oznámím, že je fuj a smrdí a nakrčím nos to nemá rád takže si to do pěti minut rozmyslí a přijde :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
262
17.6.15 13:19

Hranice bude mít tam, kde je nastavíš Ty… když jí tohle trpíš, ona ví, že to může dělat :nevim: mám stejně starého syna, ale nic z toho si nedovolí, protože mu to netrpím. Chce jít pěšky, fajn, ale zásadně ho nenosím. Už od té doby, co začal chodit. Dám mu vybrat jídlo, ale jen ze dvou možností.. vybere si, když to nejí, tak dám druhé a konec, nic víc nenabízím, nají se, až když má hlad. On je dítě, já rodič, zametat sebou nenechám :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3923
17.6.15 13:22

@ZebruskaPruhoska Být Tebou tak jsem přísná a stojím si za svým v tom smyslu že jí uděláš k jídlu to co chce ona to odmítne…tak má smůlu nic jiného až do přštího jídla nebude a ať se třeba vztekne. to samý procházka nechceš kočár tak ho brát nebudem ale já Tě neponesu…pokuď se sekne že prostě dál nejde tak jí nechat na místě a pomalu odcházet však ona si to rozmyslí možná že bude řev ale naučí se že si vše nevydupe. jen s oblíbencema je to takový že má dítko každou chvílu oblíbenou jinou osobu (např : jeden týden mamku, druhej taťku atd…) tak tam bych to nebrala jako rozmazlenost ale jhako fixaci na určitou osobu ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
390
17.6.15 13:25

@jepice Chtěla bych vidět, jak funguje „zásadně nenosit“. Moje malá (19m) když nechce jít, tak si stoupne přede mně, chytí mě za nohy, řve hopa hopa a když ji nevezmu, ječí jak na lesy, je schopná se válet po chodníku, a nedojdeme stejně nikam :-(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4289
17.6.15 13:27

@ZebruskaPruhoska já si myslím, že už jsi měla nastavit hranice dávno.. :think: malej to na nás zkouší už cca od roka, ale já si skákat po hlavě nenechám… Co se týće jídla, tak to má kaźdý den pravidelně ve stejnou hodinu.. Mimo hlavní jídla dostává třeba ovoce, ale když mu oloupu jablko a nechce ho, tak prostě nic jiného nedostane.. To samé při hlavním jídlu. Nechce, dělá kraviny, tak mu řeknu, že nic jiného nebude.. Někdy to zabere a dá si a někdy ne a nejí.. Dostane až zase v tu hodinu co má.. Teď má období, že chce pořád ťapat, ale ještě úplně nechodí, jen za ruku, takže pořád chce za ruku. Když někam jdeme, tak jede kočárem ať se mu to líbí nebo ne.. Na místě pak chodí, ale domů zase jede kočárem.. S tou nevýdrží u něčeho je to těžké.. Pokud jsi jí stála pořád za zádama, tak teď se to už těžko bude odnaučovat, když je na to zvyklá.. Já když něco dělám a potřebuju aby si malý hrál sám, tak to zvládá.. Ale taky jsme ho k tomu museli naučit.. Když řval, tak řval, vysvětlila jsem mu, že teď to prostě nejde a zabralo to, když viděl, že semnou nehne…Hodně mi pomohla knížka Nejšťastnější batole v okolí od Karpa. Zkus si jí přečíst, třeba najdeš inspiraci… :kytka: hodně pevných nervů přeji… :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.6.15 13:27

Na procházky s mou 23 měsíční berem kočár, když chce, jde sama, když nechce, vleze si do kočáru a nechá se vézt. Bez kočárku bych nešla. Když udělám jídlo nebo nakrájím ovoce/zeleninu a nechce, nechám jí to stát na stolečku, když nechce, ať nejí, dostane pak až další (svačinu/večeři…). Večer dojídám zbytky :D Ze zásady nedávám sladkosti, nechci ji na to zvykat, pouze zcela vyjímečně. Taky si nevydrží sama hrát, hodně chodíme ven, na hřiště, doma má houpačku, ráda si hraje s Duplem, pískoviště ji moc nebere. Vařím, když spí nebo až večer. Snažím se hodně vysvětlovat, povídat, co dělám, proč to dělám, co budeme dělat za chvilku (půjdeme ven, na poštu, pojedem nakoupit,…, ona se pak už těší a lítá po baráku). Manžel je nemluva, nic jí kloudně neřekne a začne konat a dcera mu pak u všeho řve.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7177
17.6.15 13:28

@ZebruskaPruhoska Mám o něco mladší dítě, není to u něj až takové, jako u tvé holčičky, ale taky to zkouší a zatím se mi nejvíc osvědčilo, pokud vidím, že se rozjíždí toto „vymýšlení si“, to utnout hned na začátku. Bez křičení, ale důrazně říct „ne, nechtěl jsikočárek, tak jdeme pěšky“, „chtěl jsi jablíčko, tady ho máš, nic jiného nedostaneš“. Mně se zdá, že tyhle situace vznikají z nedostatečného pocitu jistoty toho malého dítěte a jeho neschopnosti se rozhodnout, co vlastně chce, takže v tom případě tu zodpovědnost přebírám za něj a rozhoduju já. Samozřejmě v rámci možností dávám na výběr, nebo pokud si něco vybere sám, tak jeho výběr respektuju (dám na výběr jablko nebo banán ke svačině - on si vybere, přinese si tričko, které si chce obléknout - dám mu ho, jsme na procházce a on ukazuje, že chce na písek, tak jdeme na písek atd.), ale když vidím, že se začíná vztekat, nebo si něco vymyslí, pak to nechce a chce něco jiného, tak už je to STOP. Většinou tím předejdu dalšímu vymýšlení a ještě delšímu křiku.
Ohledně scén typu „chci být jen s maminkou“ mám z dřívějška zkušenost, že to bývá jen divadlo pro rodiče, takže pokud vím, že se babička stará dobře, tak dítě rychle předat a odejít z dosahu. Čím dřív zmizí publikum, tím rychleji skončí divadlo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1280
17.6.15 13:29

Mam milacka. Tretiho. Bude ji 20 mesicu…prudi a je protivna jen kdyz je unavená. Zacne prudit. Snazim se uspat. Nebo aspin do postýlky. Ať odpociva. S jidlem? To he taky mazec…prasí. Chce jist sama. Jeste moc nemluvi. Takze prca se s ni domluvit…s kocarem teda chodíme ven vzdy.max ho necham doma.kdyz prebihame k našim do vedlejsi ulice. Nechce? Proste ji zapnu do ksir.jo do těch vo byly i za nas…z integrovanejch v kocaru hrave vyleze…a jede se i kdyz jeci. Po chvilce zjisti.ze zbytecne.
Ja rikam.ze obdobi od roka do dvou dvou a pul let je nejnarocnejsi…kolem tretiho uz se s ni domluvis. Ale momentálně je to narocny…hlavne na nervy

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.6.15 13:30

To máte super, že si to vaše děti rozmyslej a přistoupěj na vaši variantu řešení :potlesk:
Naše dítě řve, zalyká se, ječí…a jelikož nemluví, tak se nedomluvíme, v čem je problém. Ale vpodstatě všechno dělám blbě, páč ječí furt.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7531
17.6.15 13:31

No asi takhle, mě spíš přijde že ti chybí důslednost, z toho co tu popisuješ třeba stím jídlem, tak to já osobně bych netolerovala, ALE chápu že každý to bere jinak.
Mojí malé je 18M už se jí párkrát stalo že šla spát bez večeře, nejedla oběd, tak další jídlo měla až sváču ve stanovenou dobu, prostě každá máma vidí kdy si ten její drobeček pouze vymýšlí a tedy nemůžu říct že bych občas neplácla, ale větší účinky má to když se třeba vzteká u oblékání abychom šli ven jí říct že to záleží jen a jen na ní, že já opravdu ven jít nepotřebuju, že ale mám hodně práce, takže já se jdu převléknout a pak budu uklízet a ona si bude muset hrát sama, no a najednou se nechá převléknout během dvou minut, ale důležité je jí ukázat že to opravdu uděláš, je to fakt náročný mají to na houpačce to svoje chování, ale je potřeba vydržet a budeš mít pohodu. Nemusíš bít, stačí už v tomto věku říct že nebude nějaká věc co má ráda a pak to opravdu dodržet

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7177
17.6.15 13:32
@allinka píše:
@jepice Chtěla bych vidět, jak funguje „zásadně nenosit“. Moje malá (19m) když nechce jít, tak si stoupne přede mně, chytí mě za nohy, řve hopa hopa a když ji nevezmu, ječí jak na lesy, je schopná se válet po chodníku, a nedojdeme stejně nikam :-(

Vezmu za ruku a jde se s řevem. Teda, párkrát se šlo s řevem, pak zjistil, že mu to není nic platné a už to nezkouší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.6.15 13:34
@allinka píše:
@jepice Chtěla bych vidět, jak funguje „zásadně nenosit“. Moje malá (19m) když nechce jít, tak si stoupne přede mně, chytí mě za nohy, řve hopa hopa a když ji nevezmu, ječí jak na lesy, je schopná se válet po chodníku, a nedojdeme stejně nikam :-(

hurá…přeci jen existuje někdo podobnej :dance:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.6.15 13:35

@Hoa Mai já když chytnu za ruku, on povolí tělo a za tu ruku visí, kope nohama…výdrž má velkou. mám táhnout kočár, 11 kilový hejbací dítě…a věřit, že mu to dojde? :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8817
17.6.15 13:36

Dostane jídlo, které normálně jí a teď nechce, má smůlu, dostane max chleba s máslem nebo ji nechám v židličce jím svoje a ona vychladne a sní všechno. Scény s jídlem dělá babičce, která ji pořád přemlouvá. Na komedie s jídlem jsem obzvlášť alergická :mrgreen:

Jdeme ven s kočárkem a ví, že do prvního kopce se jde pěšky a sednout si může až nahoře. Zkoušela to, ale neustoupila jsem a ony to ty děti fakt vědí! Takže bych ji nechala si sednout na chodník, vysvětlila jí to a čekala nebo šla podle provozu a situace. Manžel si ji naučil na koníčka a letadlo a ona to pak vždy s ním vyžaduje a vzteká se.

Jinak v tomhle věku taky pořád ne a nechci. U nás si teď vymýšlí s oblékáním, taky to bývá občas boj. Karp je dobrej, jsou tam kompromisy pro velký i malý.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama