Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Batole - kde jsou hranice tolerance?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
teckaa
17.6.15 13:59
- Citovat
- Upravit
17.6.15 13:59
@Hoa Mai doma, když je echt vzteklej, tak ho čapnu a vedu ho do pokojíčku, přivřu maličko dveře a jdu pryč..za chvilku dorazí v klidu, i s úsměvem…venku ho nemám kam odvést…když si k němu dřepnu a mluvim na něj, že nevim, co se stalo, co potřebuje a ptám se (nemluví, ale třeba aspon pochytává ten přístup), tak ječí mnohem mnohem víc…je asi prostě v takovým vypětí, že jinak reagovat neumí…a já taky nevim, co udělat, aby se uklidnil…zrovna včera před spaním děsnej řev, že jsem vypla krtka…chovala jsem, chlácholila, pevně držela, povolila…zkoušela jsem, aby se zklidnil, ale vydržel by řvát snad hodinu…no tak jsem ho odnesla na přebalovák a udělala nějakou blbinu a on se zasmál a bylo to ok…ale já nevím, jestli to bylo dobře nebo špatně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:01
@ZebruskaPruhoska píše:
Jéé já si fakt přijdu, jak matka marťanka, asi jsem fakt benevolentní, když já to prostě nechávala všechno být, pořád jsem říkala, je malá, ono jí to dojde, nedošlo, je to ještě horší, vymýšlí si u všeho, teď že čistit zuby si chce sama a od nás se prostě nenechá, já jí nerada vidim plakat, nebo mi srdce nedovolí si s ní nehrát, když donese hračku a řekne maminko hrát s koníčkama, tak prostě si s ní hraju, to období je tak krátké a já se snažím si jí užít na maximum, jsem prostě taková, ale vím, že jsem si tím ušila na sebe bič a malá se mnou zametá, jak se jí chce, ona není zlá, ani není nijak extra zlobivá, jen je prostě svá, to chci, to ne, to sama, to s maminkou a když se jí t onedovolí, je to čertice!
Když nastavíš hranice, neznamená to, že si dítě neužíváš. Jen pak nebude mít shnilé zuby a ve čtyřech letech tě nebude mít totálně na háku, jak si tady můžeš přečíst v jiných diskuzích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:03
@Niemeyer píše:
hele přítel, když kluk nechce odejít z hřiště, ho prostě vezme (bez scén a něžně, ale pevně)za celé tělo, přehodí si ho přes rameno a jde se. Klidně se u toho i usmívá, dělá na kluka legrace, takže řev ani není, kluk je zvyklý už za tu dobu a ani se nebrání..někdy tedy řve..ale přehodí si ho přes rameno a jde se!a jednu ruku má ještě volnou.
Nojo když já bych tak jako chtěla, aby se řeklo, že se jde, dítě se sbalilo a šlo 
To já ho klidně taky vezmu. Ale zase mám představu, že by dítě taky někdy mohlo jít tam, kam je třeba…né vždy tam, kam ono chce. Jsem asi moc náročná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:06
@Niemeyer píše:
hele přítel, když kluk nechce odejít z hřiště, ho prostě vezme (bez scén a něžně, ale pevně)za celé tělo, přehodí si ho přes rameno a jde se. Klidně se u toho i usmívá, dělá na kluka legrace, takže řev ani není, kluk je zvyklý už za tu dobu a ani se nebrání..někdy tedy řve..ale přehodí si ho přes rameno a jde se!
Tohle dělal přítel a vždycky jsem mu záviděla, že může, většinou jsme chodili ven spolu, takže já jsem vzala věci a on měl volné ruce. Ale když jsem byla sama, tak jsem měla tašku s věcmi na písek, vodítko se psem a ještě většinou to odrážedlo, teď k tomu ještě pupek - prostě nošení nepřipadalo v úvahu, syn musel jít, jiná možnost nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:06
@jenny.fields píše:
Když nastavíš hranice, neznamená to, že si dítě neužíváš. Jen pak nebude mít shnilé zuby a ve čtyřech letech tě nebude mít totálně na háku, jak si tady můžeš přečíst v jiných diskuzích.
Přesně tak, přístup „nenechá si vyčistit zuby, tak jí necháme“ je vyloženě lajdáctví rodičů, s tolerancí nebo benevolencí to nemá nic společného. Jsou prostě věci přes které nejede vlak, a matka musí rozlišit, co je pro dobro dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:09
@Izzz píše:
Nojo když já bych tak jako chtěla, aby se řeklo, že se jde, dítě se sbalilo a šlo
To já ho klidně taky vezmu. Ale zase mám představu, že by dítě taky někdy mohlo jít tam, kam je třeba…né vždy tam, kam ono chce. Jsem asi moc náročná
no, já si umím představit, že to prostě někdy - a u některých dětí možná i většinou - nejde, no..:) myslim, že když se mu toto bude stávat opakovaně x měsíců, tak je malá šance, že by mu stálo pak za to po nějakých těch pár měsících vát a řvát, když ví, že to ZASE bude stejné jako vždy aže nepovolíš. pak bych tam viděla šanci, že si teda jednoho dne řekne - řvanim jí nepřesvědčim, tak jdem. A taky to ovšem pro něj nesmí být moc zábavné a pohodlné, to odcházení (třeba na koníčkovi, nebo pokud ho nesu ten fakt, že nemusí pěšky, no.) pokud by ho to bavilo, vymrčí si to příště zas. spíš bych mu pak doma připomněla, že to jak se choval nebylo pěkný a proto dnes místo hřiště nepůjdeme nikam a bude si hrát sám. ještě mu to dodatečně takhle „dovysvětlit“. to by v tom byl čert, aby si to příště nerozmyslel. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:10
@Izzz když malej ťape za ruku a najednou jde jinam než chci já, tak samožrejmě začne řev. Zkusím mu domluvit, ale většinou je to ještě horší.. Takže ho čapnu do ruky, pod paží tak, aby byl zádama ke mě, protože obćas kope a hází sebou, hadrový panák jak vystřižený.. 
v téhle poloze neublížil ani sobě, ani mě. Odnesu ho takhle řev neřev.. Když se tohle stane, tak ví, že s tím nic neudělá, protože z téhle polohy se mi nevykroutí.. No a nesu ho tak daleko, dokud řve.. Teď už jej pár metrů třeba, protože už to chápe.. Kdybych ho táhla za ruku, tak se automaticky pověsí, kope a nevím co ještě a nikam by jsme se nedostali…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:13
@Izzz jinak u nás taky zatím nezabírá otočit se a odejít bez něj.. Okamžitě spadne na čtyři, odleze si a nějaká máma je mu šumák… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:15
@Izzz myslím, že na odvedení pozornosti není nic špatného, tím jsi mi připomněla, že jsem to taky dělávala zrovna v tom případě nechození venku. Jak nechtěl jít, tak jsem mu začala povídat, proč musíme jít, kam jdeme, co tam budeme dělat atd. Syn taky nemluví, ale v rámci možností jsem se ho snažila zapojit do rozhovoru (třeba: půjdeme do obchodu a koupíme tam jídlo. Co tam koupíme? - Syn odpoví „mňam mňam“ - a pak půjdeme domů a kdo bude doma? - Syn odpoví „táta“ atd.) většinou to pomohlo, syn se zapomněl vztekat a cesta mu rychleji uběhla.
A jinak (pokud to jde, třeba doma) je podle mě nejlepší si dítěte nevšímat. Buď ho odvést do pokojíku, jak říkáš, nebo já ho nechám tam, kde je a prostě na něj nijak nereaguju, počkám, až ten vztek zpracuje, vysupí se a když je v klidu, tak k němu přijdu, pohladím, a zkusím zjistit, kde je problém nebo co chce. Ono je často těžké dostat nějaké vyjádření i z dítěte, které už má pár let a mluví, když je v amoku, natož z nemluvícího prcka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:29
Nasemu je 18 mes. Kdyz nechce jit, tal si sedne a dela si neco na zemi. Ja nad nim stojim a cekam. A on se pomalu zvedne a prcha na druhou stranu.nez chci ja. Chytnuho za ruku a zas si sedne. Kdyz odchazim, tak mu je to jedno a jde tam.kam chce on.Ale neni to porad. Taky umi chodit hezky Ted se akorat naucil kousat a nevim, co s tim. Treba vcera vylezl po zebriku na hristi na skluzavku. Ja ho z toho chtela sundat a on se rozcilil a kousnul me do ruky a drzel a nechtel pustit. Pak se to stalo podruhy.to uz jsem uhnula, tak se zakousl do zebriku a byl zakousnuty, nez prestal zurit a pustil se. Nevim poradne, jak na to reagovat. Pripada mi, ze on v tu chvili taky nevi, co ma delat a jak se s tim vyrovnat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 14:57
@Hoa Mai
Vesměs tady píšete, že necháte dítě vyvztekat, než ho to přejde.. Jenže co když nepřejde? Malej prostě bude řvát a řvát, až se celý pozvrací. Neustupujeme mu, ale musíme mu odvést pozornost jinam, jinak prostě bude řvát než se pozvrací a pak je z toho totálně vyřízenej, vyděšenej atd. Je mu 17 měsíců.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 21:13
A poté co se pozvrací, dělá co? představuju si to tak, že jste doma, chce něco co nesmí, dejme tomu hrát si s nožem…tam se povolit přece nedá…takže vzteká se a řve tak dlouho, až se pozvrací, pak se s ním stane co? umejete ho, on se uklidní? mě se trošku zdá, že to pozvracení je psychická sugesce trošku. řve tak moc a dělá si sobě tak moc zle, že to přesáhne míru a opravdu se mu zle udělá…
nevím nemám zkušenosti, ale intuice mi říká nechat ho vyřvat i tak, ošetřit ho až se pozvrací, ale neustoupit… a doufat, že příště si na t vzpomene a nebude si dělat tak zle, protože bude vědět, že to s mámou nehne..
už jsem to slyšela víckrát, že se dítě z pláče i pozvracelo.. tak mě zajímá případné následné řešení:)
Příspěvek upraven 17.06.15 v 21:14
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 21:14
@Niemeyer píše:
A poté co se pozvrací, dělá co? představuju si to tak, že jste doma, chce něco co nesmí, dejme tomu hrát si s nožem…tam se povolit přece nedá…takže vzteká se a řve tak dlouho, až se pozvrací, pak se s ním stane co? umejete ho, on se uklidní? mě se trošku zdá, že to pozvracení je psychická sugesce trošku. řve tak moc a dělá si sobě tak moc zle, že to přesáhne míru a opravdu se mu zle udělá…nevím nemám zkušenosti, ale intuice mi říká nechat ho vyřvat i tak, ošetřit ho až se pozvrací, ale neustoupit… a doufat, že příště si na t vzpomene a nebude si dělat tak zle, protože bude vědět, že to s mámou nehne..
už jsem to slyšela víckrát, že se dítě z pláče i pozvracelo.. tak mě zajímá případné následné řešení:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.15 23:05
@zuzanx no hele, to mě taky zajímá jestli jste zkoušeli to chvíli vydržet a nechat ho pozvracet víckrát, já mám právě kamarádku která má holčičku co tohle dělá, ona jí teda vždycky ustoupí a udělá co malá chce, tak by mě zajímalo jestli jste to zkoušeli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Moc pekna diskuze, diky za ni
syn teprve zacina obchazet nabytek, ale zkusenosti se hodi, zvlaste, kdyz se pamalu zacina prosazovat… diky diky 